Středa 24. června 1964

Již v minulém roce byl proveden důkladný rozbor pěstování krmných plodin a byla vytyčena zásada jít cestou - vyrobit maximální množství živin z hektaru půdy. Bylo rozhodnuto využít plně výrobních podmínek v našem okrese a věnovat hlavní pozornost rostlinné výrobě, výrobě zrnin, z toho pšenici, sladovnickému ječmenu. Vítáme pružnost ve vládním prohlášení, kde naše vláda chce se obrátit v letošních žních na naše zemědělce s výměnou krmných směsí za pšenici. Mohu-li ze svého pracoviště v JZD na základě znalostí hovořit, je skutečností, že v současné době ke krmným účelům v zrninách zůstává právě nejvíce pšenice. Jak jsem se dověděl od posl. s. Mesteka, výměna má být uskutečňována za 1 g pšenice 115 kg směsi. Mám za to, že se bude jednat z našeho zemědělství o stovky vagónů. Takovéto vzájemně výhodné uskutečnění výměny v krmných obilovinách je možno od našeho zemědělství očekávat.

Z technických plodin budeme hlavní pozornost věnovat cukrovce. Z krmných plodin výrobě víceletých pícnin, především vojtěšky. I v našem řepařském okrese jsme se v minulosti přesvědčili, že není možné, aby v zemědělství byly dvě královny, že skutečná královna kukuřice, kterou jsme násilím do našeho zemědělství, zvláště v řepařských oblastech dosadili, se neosvědčila a že tou opravdovou královnou, královnou v řepařských oblastech, zůstává vojtěška.

V uskutečňování této zásady bylo dosaženo již dílčích výsledků a zvýšená výroba krmiv a jejich lepší skladba má za následek zvyšování tržní produkce živočišných produktů. Do konce května bylo v okrese dodáno navíc proti r. 1963 téměř 5000 g masa, 1 400 000 l mléka a přes 1 milión kusů vajec. Ani tyto výsledky nás však neuspokojují, neboť za stejné období v letošním roce dluží náš okres na časový plán 634 000 l mléka a jsou činěna opatření ke splnění celoročního plánu; je nutno i dále řešit řadu opatření a vyvinout maximální úsilí směrem k plnému využití půdy, řešení správné struktury osevních ploch, střídání plodin, hnojení a komplexu výroby krmiv, aby byly vytvořeny podmínky pro rychlý rozvoj chovu skotu, především výroby mléka.

Vždyť si dáváme na okrese letos za úkol dosáhnout teprve 2100 l mléka na krávu, přesto, že v r. 1961 činila průměrná dojivost na okrese už 2368 l.

Plán rozvoje chovu skotu, který je zpracováván na další 3 léta, vytyčuje zásadu dosáhnout v r. 1966 dojivosti na 1 dojnici 2500 až 2600 i v okrese při dodržení stávajícího stavu krav.

Důkladný rozbor příčin poklesu v intenzitě chovu skotu, zejména výroby mléka, ukazuje, že hlavní nedostatky lze shrnout zhruba do těchto závěrů.

Pro chov skotu a dojnic se v posledních dvou letech dostávalo podstatně méně krav a stavba krmiv z hlediska obsahu živin byla nedostatečná nedostávalo se zejména bílkovin.

Proti r. 1961 se tržní produkce rostlinné výroby zvyšovala podstatně rychleji než výroba jednotlivých plodin, zejména u zrnin, brambor a cukrovky. Došlo ke snížení celkové plochy a tím i výroby víceletých pícnin, především bílkovitých pícnin. Skladba krmných plodin rozšířením ploch uhlohydrátových krmiv se zhoršila a poměr mezi bílkovinami a škrobovými jednotkami se rozšířil až na 1:10.

Na dojivost krav a intenzitu chovu skotu působil stávající systém plánování, kdy tzv. rozpočtovými ukazateli vedle úkolu státního plánu se družstva tlačila k zvyšování ploch technických plodin na úkor krmných plodin.

Svůj podíl hlavně s ohledem na hmotný interes v družstvech ve výrobě mléka sehrává dosud cenová relace mezi jednotlivými druhy produktů živočišné výroby. Tato cenová relace vyvolává orientaci zemědělských závodů na chov prasat, kde se výroba jeví daleko efektivnější. Tomuto zaměření v živočišné výrobě se podřizuje i zaměření rostlinné výroby, což působí negativně na další rozvoj rostlinné výroby a zvyšování hektarových výnosů, kdy to způsobuje nedostatečnou výrobu chlévské mrvy, nedostatečné procento vyhnojení pozemků, nesprávné střídání plodin, zhoršování úrodnosti půdy atd. Příčiny poklesu výroby mléka a intenzity chovu skotu jsou ještě hlubší a širší. Nedostatečný hmotný interes a nedostatečná výroba krmiv, měla svůj vliv i na plemenářskou a zootechnickou práci. Odchovu mladého skotu, zejména jalovic, byla věnována naprosto nedostatečná péče a hodnota základního stáda a kvalita dojnic se rok od roku zhoršovala. Ani přírůstky u jatečného skotu neodpovídaly našim možnostem a tradicím našeho řepařského okresu. Tím se stávala neefektivní i výroba jatečného skotu. Zvyšovala se orientace na chov prasat a náš okres byl označován jako prasečkářský okres.

Změnit strukturu živočišné výroby, zvýšit podstatně intenzitu chovu skotu, vyžádá si mimořádného úsilí a zásady celkové koncepce rozvoje živočišné výroby, jsou zpracovávány v akčním plánu rozvoje skotu a budou v příštích týdnech projednávány v okresních orgánech a všech výrobních závodech. Splnit všechny úkoly výroby a nákupu v letošním roce, kdy kromě uvedeného zvýšení živočišných produktů máme dodat u zrnin více o 67 vagónů, masa o téměř 8000 q, cukrovky 1250 vagónů, brambor o 166 vagónů si vyžádá jinak a po novu organizovat práci s lidmi, vyžádá si zlepšit úroveň práce Výrobní zemědělské správy, národních výborů, JZD a všech výrobních organizací v okrese.

A to nové, co chceme my na okrese uplatňovat, bude spočívat právě v tom, že chceme upustit od zbytečného schůzování, poradování a byrokratismu a nahradit je skutečnou a každodenní prací s lidmi přímo - v JZD a ČSSS. Máme za to, že bude nutné postavit práci našich družstev na vzájemné důvěře, přestat všeobecně mobilizovat za všechno, ale všestranně se podílet na tom, aby jednotlivé organizace a zařízení soustavně plnily své úkoly, za které jsou zodpovědny. Podporovat rozvoj nových pokrokových forem organizace práce a velkovýrobní technologie, pomáhat organizovat rychlou, kvalitní a bezztrátovou sklizeň, zlepšování chovatelské práce a uplatňování správné ekonomiky hospodaření v JZD.

Určitě nám neposlouží nepromyšlené a někdy dokonce nesprávné prosazování opatření v zemědělství, které se zakrátko ukáží jako věci, které nejenom nepomohou, ale dá se říci, dokonce brzdí efektivnost výroby. Vzpomeňme si jen takové otázky, jako například: tekuté kvasničné krmivo, nejasnosti v prosazování ploch silážní kukuřice bez ohledu na podmínky okresu, honba za hektary v kombajnové sklizni obilovin, volné ustájení krav, zákaz brakování krav v roce 1962, denní hlášení o postupu prací, nebo plnění některého ukazatele apod.

Nebo co dalo práce, diskusí a vzájemného vyčítání, než se přišlo na to, že s ohledem na zajištění dostatku kvalitných krmiv bude nutno organizovat výrobu a strukturu osevních ploch tak, abychom vyrobili co nejvíce živin z jednotky půdy. Cožpak se musí čekat na to, aby takovéto otázky projednal a schválil XII. sjezd naší strany?

Dalším základním článkem v rozvoji zemědělské výroby je postavit vztahy mezi výrobními závody a nákupními organizacemi na vzájemné důvěře, podpoře a objektivnosti. Co škod nám nadělají například vztahy mezi výrobci a cukrovary při přejímce cukrovky. Jak málo ministerstvo potravinářského průmyslu věnovalo pozornosti i technickému a mechanizačnímu vybavení skládek, aby tak byla zvýšena produktivita práce. Skládky cukrovarů se dnes stávají brzdou sklizně cukrovky. Nebo se podívejme na přejímku a určování tučnosti mléka. Nákupní organizace má zde výsostné právo a proti ohodnocení tučnosti mléka nemá družstvo odvolání. Obdobná situace je v kvalitativním hodnocení při nákupu jatečných prasat, jatečného skotu a jatečné drůbeže.

Dodavatelsko-výrobní vztahy je skutečně nutno řešit i z toho důvodu, že jsou mnohdy pochybnosti o splňování kvalitativních norem u průmyslových výrobků, které jsou do zemědělství dodávány obsah dusíku a ostatních živin v průmyslových hnojivech, obsah živin v krmných směsích a odpadových krmivech potravinářského průmyslu, odstředěné mléko apod.

Je pochopitelné, že při rozvoji zemědělské výroby je zde řada dalších vážných problémů, které budeme doopravdy muset řešit ať již sami, nebo za pomoci kraje a ministerstva zemědělství.

V současné době jsou na jednotlivých okresech a krajích zpracovávány generely. Jsou zde vytyčovány úkoly do r. 1970 a výhledově až do roku 1980. Kolik je zde však nejasnosti kolem specializace a koncentrace zemědělské výroby. Kolik dohadů a nejasnosti zůstává v zemědělské investiční výstavbě. Myslíme, že by ústřední orgány měly urychleně řešit konkrétní odpovědnost za rozvoj zemědělské investiční výstavby a vytvořit v jednotlivých okresech organizaci, která jako jediná bude odpovídat za rozvoj investiční výstavby v plném rozsahu. Bude poskytovat konkrétní pomoc jednotným zemědělským družstvům, počínaje zpracováním projektové dokumentace přes odborný a technický dozor k zabezpečování jednotlivých profesí.

Soudružky a soudruzi! Napravit některé chyby a nedostatky, zajistit splnění a překročení úkolů v zemědělství na našem okrese Vyškov si vyžádá mimořádného úsilí a organizátorské práce především zemědělské výrobní správy a všech výrobních zemědělských závodů. Jsme si vědomi toho, že o výrobě se rozhoduje především v JZD, a těmto zásadám také podřizujeme politicko-organizátorskou činnost všech okresních organizací a zařízení. Jsme si vědomi toho, že se v prvé řadě musíme spoléhat sami na sebe a že za nás nikdo jiný tyto problémy nevyřeší, přesto však mě na závěr soudružky a soudruzi dovolte ještě připomínku.

Mám zato, abychom urychlili zpracování a uvedení do života takového systému plánování v zemědělství, který by odstranil stávající byrokratismus, nedůvěru vůči JZD a ČSSS, kdy předepisujeme vše a do všech podrobností. Oni si naši družstevníci a funkcionáři všimnou i takových věcí, jaké byly kupříkladu zveřejněny v Rudém právu 24. 3. z usnesení ÚV KSSS a rady ministrů SSSR o zásadách plánování zemědělské výroby, i když článek byl nenápadně vytištěn až na poslední stránce Rudého práva, kde soudruzi zejména upozorňují na to, kde se říká:

"Zavrhnout jako škodlivou a rozvoji zemědělství brzdící praxi šablonovitého plánování a bezohledného vnucování úkolů kolchozům a sovchozům podle výměry osevních ploch, struktury atd. Volat k přísné stranické a státní odpovědnosti ty osoby, které narušují práva kolchozů a sovchozů v plánování výroby. Stanovit, aby výběr plodin, velikost osevních ploch a stáda skotu, termíny pro splnění zemědělských prací, agrotechniky a zootechniky, způsoby a opatření k uplatňování vědeckých poznatků a praxe, určují na základě místních podmínek kolchozní a sovchozní odborníci a vedoucí pracovníci."

Myslím, soudružky a soudruzi, že takové praxe bychom ani my už se dnes bát nemuseli. Jestliže tudíž JZD a ČSSS na našem okrese, a vezměme třeba pět let zpátky, když až na některý produkt a to v letech 1960/61 vajíčka, v roce 1962/63 mléko splnily všechny úkoly státního plánu nákupu a další produkty přitom i vysoko překročily, tak neváhám říci, že při takovém systému plánování, kde skutečně určíme závaznost jen úkolům státního nákupu a kdy družstvům a statkům dáme důvěru a možnosti, společnost zkrátka nepřijde - ba naopak povede to k lepším výsledkům.

To jsou soudružky a soudruzi některé poznatky ze současného stavu zajišťování rozvoje zemědělské výroby na našem okrese.

Předseda NS Laštovička: Děkuji poslanci Spáčilovi za jeho projev a přerušuji schůzi na 20 minut.

(Schůze přerušena v 16 hod. 01 min. a opět zahájena v 16 hod. 22 min.)

Předseda NS Laštovička: Zahajuji přerušenou schůzi. Uděluji slovo posl. Soprovi.

Posl. Sopr: Soudružky a soudruzi!

Přicházíme sem do Národního shromáždění, abychom zde přednášeli názory svých spoluobčanů, které zastupujeme, abychom zajišťovali vývoj socialistické společnosti a abychom současně naše občany přesvědčovali o nezbytných opatřeních k zajištění potřeb pro dokončení výstavby socialismu a přechod ke komunismu v naší vlasti.

Ve svém diskusním příspěvku bych chtěl zaujmout stanovisko zemědělce k současným problémům našeho zemědělství, stěžejního bodu našeho národního hospodářství v této době, jak bylo zdůrazněno v referátu předsedy vlády s. Lenárta a jak se mně jeví z mého úseku práce, a hlavně k dalšímu perspektivnímu vývoji našeho zemědělství.

Chtěl bych se dotknout tří věcí, jež pokládám za stěžejní. Je to odměňování za práci, investiční výstavba a řízení zemědělské výroby. Proč těchto tří bodů? Odměňování nám musí pomoci vyrovnat disparitu mezi úbytkem pracovních sil a nároky na zvýšenou výrobu.

Investiční výstavba jako činitel zvyšování produktivity práce, snížení pracnosti, zlepšení podmínek pro zvyšování užitkovosti našich zvířat a vytvoření lepších sociálních podmínek na pracovišti nám musí sehrát i v otázce pracovních sil rozhodující úlohu.

Řízení zemědělské výroby jako hlavní složka působení na plné využití přírodních a ekonomických podmínek, za co nejekonomičtější využití pracovních sil a prostředků nové technologie a za zvýšení výroby musí působit stejným směrem.

Jistě, že jsou i další problémy, jež nám působí i v tomto směru, jako je třeba použití strojů aj., ale tyto tři pokládám za hlavní, jež nám mají pomoci řešit hlavní problémy zemědělské výroby a hlavně problémy disparity pracovních sil v zemědělství a splnění úkolu do r. 1970 zcela vyrovnat zemědělství na úroveň průmyslu ve smyslu usnesení XII. sjezdu KSČ a únorového a březnového zasedání ÚV k zemědělským otázkám. Chtěl bych zdůraznit, že my zemědělci okresu Plzeň-sever se plně postavíme za vládní prohlášení a uděláme vše pro splnění úkolů na nás kladených.

Dosavadní způsob odměňování ve většině JZD v našem státě neodpovídá potřebě naší doby, neodpovídá způsobu našeho socialistického rozdělování a uspokojení potřeb pracujících. Pracovní jednotka sehrála svou úlohu ve stádiu tvoření a upevňování našich JZD, ale dnes by měla být přežitkem, který již nemáme ani v nepatrné části jiných odvětví našeho národního hospodářství. Rozpor mezi vykonanou prací a odměnou za ni je velký, jak v časové následnosti odměny za vykonanou práci, tak i v jejím stanovení.

Ve svém diskusním příspěvku zaujímám kritické stanovisko k některým otázkám u všech tří bodů, k nimž chci mluvit. Jistě nikdo nebude na pochybách, že bych chtěl kritizovat vše, ne, o úspěších v našem zemědělství bychom mohli mluvit velmi dlouho, ale jsme zde proto, abychom řekli svůj názor k tomu, co by bylo třeba zlepšit, abychom šli ještě rychleji kupředu. Ovšem myslím, že chceme-li dostat zemědělství na úroveň průmyslu, je třeba, aby JZD přešla ve své většině na peněžní odměňování a tím vytvořila podmínky pro správné odměňování za vykonanou práci.

My v našem JZD za využití podmínek, které byly v našem zemědělství do XII. sjezdu KSČ, jsme již v roce 1960 přešli na peněžní odměňování a v roce 1962 na bezzáhumenkové hospodářství.

Při vytvoření typu družstev s vyšší úrovní hospodaření jsme byli mezi tato družstva zařazeni. Za krátkou dobu 6 let se nám podařilo zvýšit zemědělskou výrobu tak, že vyrábíme přes 500 kusů vajec na 1 ha, 800 litrů mléka, 350 kg masa na 1 ha. Domnívám se, že se nám to podařilo právě na podkladě plného využití osobní zainteresovanosti našich družstevníků. Peněžní odměňování spolu s posledními opatřeními na poli sociálního zabezpečení, snížení pracnosti, zavedení dvousměnného provozu za plného využití nové technologie a vhodných technologických procesů jsou jedinou formou, jak získat v našem zemědělství účast hlavně mladých lidí, kteří nám pomohou naplňovat velké perspektivy našeho socialistického zemědělství.

Nyní k zemědělské investiční výstavbě. To, že plány, ale ještě více skutečnost, na poli investiční výstavby našeho zemědělství nestačí vyrovnat potřebu investiční výstavby v našich JZD a státních statcích, prohlubuje disparitu v obsazení potřebných pracovišť na úseku výroby. Na našem okrese, kde je 7 státních statků, mají tyto statky 436 stájí pro hovězí dobytek a z toho je 162 stájí pro dobytek do 20 kusů, 128 do 30 kusů a přes 100 kusů mají pouze 5 stájí. Jaká se zde docílí produktivita práce a kolik pracovníků navíc se spotřebuje, ač jich máme velký nedostatek! Situace v JZD po stránce investiční výstavby není o mnoho lepší. Zde je nutno napřít síly. Myslím, že není pro nás příliš dobrou vizitkou, že v období 10-12 let budování našich JZD při rozvoji družstevní myšlenky jsme nepokročili dál v tom, abychom ustavili samostatný podnik pro zemědělskou investiční výstavbu a že tato výstavba je nadále dělána jako přidružená výroba. Naše OSP mají svou hlavní náplň a výstavbu v zemědělství řeší skutečně jako otázku druhořadou. Myslím, že i tam by bylo třeba většího zainteresování, pokud nebude zřízen samostatný podnik pro zemědělskou investiční výstavbu. Stavební podnik nám zatím pomáhá jedině v tom, že nám dodává poukazy na zboží, které si často ještě musíme sami opatřovat.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP