Středa 24. června 1964

Nerespektování potřeb vývoje organismu velkoměsta způsobil také vážné nedostatky v nebytových prostorech, skladech apod. Místo nové výstavby byla nastoupena cesta hledání provizorií. Byty, hotely, obchody se měnily na kanceláře a sklady, což v současné době znásobuje potíže v řešení situace v centru města.

Bohužel nejzávažnější je právě to, že řada z nich je v historickém centru města a při nutnosti zachování a lepšího zpřístupnění a zlepšení vzhledu z hlediska tohoto významného historického areálu to dělá velké obtíže.

Na základě velmi podrobných rozborů současného stavu byla vypočítána potřeba nové bytové výstavby v letech 1964-1970 na 76 000 bytů. Mimoto je nezbytně nutné v rozestavěných sídlištích doplnit a dokončit občanskou vybavenost a zahájit výstavbu rozhodujících akcí technické vybavenosti, jako např. teplárny. Při tomto počtu bytů, kdyby se splnily všechny předpoklady do roku 1970, zůstanou však v Praze ještě byty bez koupelny a bez vlastního záchodu. Praha jako hlavní město republiky má podle čísel, která má k dispozici s. Majling na základě sčítání lidu, nejhorší bytový fond v celé republice. Zůstane i značný počet bytů suterénních i nouzových v provizorních stavbách a stále ještě bude trvat převaha malých bytů.

Jsou někdy názory, že naše požadavky jsou přemrštěné a nesprávné. Tomu se konečně nedá zabránit. Horší by však bylo, kdyby tyto názory zabránily potřebné výstavbě bytů. My jsme toho názoru, že požadavek stavět v Praze v průměru ročně 10-11 000 bytů je zcela reálný a možno říci docela skromný. My jsme v Praze už také dosáhli v ročním objemu výstavbu 14 000 bytů v jednom roce. Použiji srovnání, o němž vím, že nemá stejné hodnoty, ale přece jenom něco ukazuje. V létech 1928-1932 bylo průměrně ročně stavěno v Praze 11 600 bytů a v létech 1936-1939 průměrně ročně 9300 bytů.

Soudruh Lenárt včera hovořil o počtu bytů, údržbě a o zajištění i mezikrajovou výpomocí. Zatím není dohodnuto krytí pomoci v plném rozsahu. Chybí 35 miliónů Kčs. Věříme, že orgány Středočeského, Jihočeského, Východočeského a Jihomoravského kraje spolu s ministerstvem stavebnictví tuto věc společně kladně vyřeší.

Další příklad: jedním z dalších neodkladných úkolů je vyřešení už dnes těžko únosných dopravních poměrů. Situace v dopravě se může ještě částečně ovlivňovat regulací, administrativně, organizačně, ale jenom částečně. Doba však rychle zraje pro vážnější řasení vyzískáním komunikačních ploch. Ty se dají opatřit buď bouráním a rozšířením komunikací, nebo provedením ve dvou úrovních. V každém případě jde o nákladné a složité otázky.

Stav motorových vozidel - a to asi není problém jenom v Praze, ale i v jiných městech - se v poslední době zvětšuje velmi rychle. Tak např. celkový stav motorových vozidel evidovaných ve městě ke dni 20. 6. tr. představuje 112 542 motorových vozidel. Roční přírůstek v r. 1963 činil 7,5 %, což znamená, že rychlý nárůst motorových vozidel také komplikuje všechny dopravní poměry.

V tomto směru je nutno realizovat některé rozsáhlé investiční akce, jako je např. stavba severojižní magistrály, která se stane ústřední dopravní tepnou v systému pražské dopravy. S tím úzce souvisí přemostění nuselského údolí, které bude zahájeno v příštím roce.

Realizace této investice závisí i na rychlé výstavbě nové nemocnice v Motole, aby mohla být provedena demolice dosavadních nemocničních objektů Na Karlově, které stojí na trase nové dopravní tepny.

Sami z vlastní zkušenosti jistě znáte již dnes neúnosnou situaci v některých hlavních třídách Prahy, kde dochází k maximálnímu soustřeďování dopravních prostředků, a to jak kolejových, tak automobilových. Proto považujeme za jednu ze zásadních otázek zahájení výstavby podpovrchových tras kolejové dopravy, které pomohou řešit situaci v hlavním centru města. Dosavadní studie a všestranné průzkumy potvrdily, že je to reálný a také nejekonomičtější způsob, kterým urychlíme hromadnou osobní dopravu a vytvoříme lepší podmínky pro plynulý provoz dopravy ve městě.

Zvlášť významnou složkou dopravy je městská hromadná doprava, která je sice velmi levná, ale zato i málo kvalitní. Ke zlepšení se dělá celá řada opatření. Za poslední dva roky věnovalo město na modernizaci dopravních prostředků více než bylo investováno v posledních 17 letech. Přitom nutno dodat, že počet cestujících se v tomto období zdvojnásobil. Byla provedena opatření k snížení dostředné dopravy zavedením tangenciálních linek, posílení autobusové dopravy a podobně.

Přes všechna opatření zůstává situace v městské dopravě kritická a pro její vyřešení je třeba udělat řadu opatření - o některých mluvil s. Lenárt ve svém projevu. Stejná situace je v komunikacích i v čistotě města. Tyto výtky byly předmětem jistě oprávněné kritiky a také na základě toho byly zpracovány návrhy, jak řešit některé z těchto problémů. Já bych, soudružky a soudruzi i na některých dalších příkladech mohl uvést složitost této věci. Mně ovšem o to nejde. Nejde mně o to snášet řadu faktů pro to, aby se pomoc Praze realizovala, šlo mně spíš o to ukázat některé problémy, které plně potvrzují, že stanovisko vlády k této potřebě je naprosto správné. Myslím, že to je stanovisko, které nelze nazvat jenom ve prospěch pražského patriotismu, ale je to stanovisko, které má celostátní význam.

Tím, co jsem uvedl, nechci říci, že by se v Praze nic neudělalo. Za léta po osvobození bylo vybudováno mnoho velmi účelných zařízení, mnoho škol, kulturních společenských zařízení, v komunikační síti bylo proinvestováno mnoho prostředků. To všechno je pravda a je třeba to ocenit.

Usnesení vlády v krátkodobých opatřeních k rozvoji města řeší zcela pochopitelně jenom částečně některé problémy, byť velmi důležité a rozhodující. Proto název krátkodobá opatření. Návrh první etapy realizace směrného územního plánu Prahy v letech 1966-1970 je připraven k předložení vládě. Tento návrh vychází ze schváleného územního plánu hl. m. Prahy, který již vláda v tomto roce schválila.

Soudružky a soudruzi, myslím, že v závěru je třeba plně souhlasit s tím co bylo i ve vládním prohlášení, že hlavním organizátorem v jednání všech otázek musí býti národní výbor hl. m. Prahy. My v tomto smyslu v odborné komisi děláme již nyní některá opatření, abychom mohli pro řešení těchto úkolů mít větší možnosti a lépe uspořádaný aparát i komise. Jsme však toho názoru, že to bude vyžadovat v souvislosti s připravovanými změnami v řízení mnohem hlubšího promyšlení. Otázka práce národních výborů i práce našich jednotlivých komisí jistě bude vyžadovat pozornosti příslušné komise Národního shromáždění. My jsme do národních výborů zavedli velmi významný princip, velmi významný prvek a to je existence stálých komisí, které jsou složeny z poloviny zvolených členů národních výborů a z poloviny z odborníků.

Je to instituce jistě velmi významná z hlediska prohloubení socialistického demokratismu. Je to však instituce, která se často stává do určité míry místem, kde se také rychle věci neřeší a kde konec konců také dochází k ulamování osobní zodpovědnosti. Podle mého názoru bude našim úkolem touto otázkou se zabývat tak, abychom princip socialistického demokratismu, který ony představují, dále ještě prohloubily, ale abychom také současně zvýšili osobní odpovědnost vedoucích pracovníků národních výborů, vedoucích pracovníků hospodářských i jiných organizací, které národní výbor řídí, poněvadž při dosavadním způsobu není osobní zodpovědnost posilována, ale spíše někdy ulamována, což vede k tomu, že často vzniká nezodpovědný stav. Stírá se kdo za věc odpovídá a pak tyto věci nejdou rychle kupředu. Myslím, že těmito otázkami se bude třeba zabývat, abychom i práci národních výborů zlepšili, poněvadž úkoly, které jsou ve vládním prohlášení a které řešíme se v plném rozsahu národních výborů dotýkají ať přímo, tj. přes zařízení a podniky, které řídí, ale i nepřímo, poněvadž otázky, které byly velmi správně zdůrazněny, jako otázka oblastního plánování, jsou vyloženě problémy, kde národní výbory musí sehrát ještě větší roli než tomu bylo dosud. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Uděluji slovo posl. Kovářové.

Posl. Kovářová: Soudružky a soudruzi poslanci, před několika týdny jsme předstupovali před naše voliče s volebním programem, ve kterém jsme mimo jiné hovořili o tom, že našim cílem je překonat existující potíže a disproporce v národním hospodářství a vytvořit pevnou základnu pro vzestup společenské produktivity práce a růstu životní úrovně.

Nepochybuji o tom, že nové Národní shromáždění bude usilovat o splnění této části volebního programu. Bude to však vyžadovat přehodnocení některých současných metod řízení průmyslu i průmyslových závodů.

Potvrdím to na zkušenostech našeho podniku - Závody Jana Švermy v Brně. Například traktory, které v současné době tvoří 69 % objemu výroby zboží v podniku, vyrábíme od roku 1946. Traktor Zetor 50 Super pak od roku 1960. Jeho zavedení do výroby naráželo na ministerstvu na spoustu problémů. S rokem 1963 jsme měli skončit s výrobou traktorů, ovšem koncem roku 1963 byl dán příkaz ve výrobě pokračovat. Před několika týdny byl dán zase příkaz k zastavení modernizace výkonnějšího traktoru.

O čem to svědčí? O nejednotných názorech mezi centrálními úřady, o řízení bez hlubší znalosti faktů a snad i potřeb k zajištění rozvoje národního hospodářství. Nehovořím právě o traktorech proto, abych na půdě parlamentu bojovala o výrobu traktorů v Závodech Jana Švermy. I tuto otázku je třeba řešit ve prospěch celospolečenských zájmů. Hovořím o tom ale proto, že taková nestabilita výroby nepříznivě ovlivňuje zájem pracujících, jejich iniciativu i hospodaření podniku.

Ani perspektivy výroby dalších výrobků nejsou zcela jasné a tu a tam se některé zahalí ne-li úplně do mlhy, tak aspoň do mlžného oparu. Tak došlo k nejasnostem a sporům v předání gesce loveckých a sportovních zbraní, výrobků, které jsou na zahraničních trzích úspěšné a svou tradicí a značkou odolaly již mnohým konkurencím.

Přitom Závody Jana Švermy mají v tomto roce vyrobit zboží v hodnotě přes 776 miliónů, vyrábí 77 druhů výrobků v 8 oborech. A to výrobky i obory si nepříbuzné, jako příkladně traktory, kancelářské stroje, sdělovací technika, děrnoštítkové stroje, prvky k programovému řízení obráběcích strojů, děrovače a snímače děrné pásky, nářadí a podobně.

Naše výrobky váží řádově v miligramech s pracností jednu a půl normohodiny, ale jiné také 2.641 kilogramů s pracností 170 normohodin. Mnohé ze současně vyráběných výrobků byly dány do našeho podniku teprve v posledních letech.

Jsem toho názoru, že jeden podnik nemůže u tak širokého sortimentu zajistit trvalý a plynulý růst technické úrovně výrobků. V některých případech ani kvalitní sériovou výrobu. Právě k takovému stavu, i když jsme v historii našeho podniku vyráběli už leccos - jako auta, letadlové motory, váhy, šicí stroje, kola - došlo v našem podniku. Pak při srovnání parametrů se zahraničními výrobky dochází k zaostávání našich strojů, jsou potíže s kvalitou, vyrábíme dráž než bylo plánováno apod. Dochází i k dalším nedostatkům ve výrobě.

Například při předkládaném výběhu traktorů nebyly obnovovány základní prostředky - to znamená stroje, upínače - a v současné době dochází k poruchám těchto strojů, musí se dávat do opravy, vyrábí se náhradní technologií, tedy za vyšší náklady než plánované.

Při takovém řízení dochází i k nestabilitě výrobních programů a tím i nejasnému výrobnímu programu podniků. Tak je to i v Závodech Jana Švermy, které nemají jednoznačně určen výrobní program. Zejména v oboru kancelářské techniky se jedná o široký sortiment, ve značné míře malosériové nebo kusové výroby. Tento stav je příčinou malé produktivity ve výrobě. Protože v podniku neexistovala pro tyto výrobky potřebná technická a vývojová základna, jsou i v přípravě těchto výrobků mezery, technické parametry zaostávají za úrovní zahraničních výrobků atd. - Protože ani u těchto výrobků není spolehlivý výhled na několik let, nelze vytvořit také potřebné podmínky pro rozvoj výrobní základny, aby byla zajištěna technická úroveň a efektivnost tohoto oboru.

Z toho důvodu také strojírna Závodů Jana Švermy, která zajišťuje novou techniku a rozvoj výrobních prostředků, jež pro vlastní potřebu podniku, tak i pro řadu ostatních podniků, nemá v poslední době využitou kapacitu k tomu účelu, ke kterému byla vytvořena. Přitom úroveň práce techniků a dělníků ve strojírně je vysoká, o čemž svědčí udělení Řádu práce kolektivu strojírny. Přestože výrobní zařízení v závodě je morálně i fyzicky opotřebované, nemůže být zkušeností a zručnosti pracovníků strojírny využito v plné míře právě v důsledku nevyjasněné koncepce.

Nedostatky v řízení podniků jsem dokumentovala na příkladech ze Závodů Jana Švermy, kde pracuji a které znám. Tyto nedostatky však nejsou jenom zhuštěným problémem Závodů Jana Švermy, ale v různých obdobách se objevují i v ostatních závodech obou ministerstev. Tyto nedostatky nepříznivě ovlivňují chod výroby a její hospodárnost a nepříznivě se odrážejí i v náladě lidí. U většiny se to projevuje jako starostlivost, chodí za námi s dotazy, návrhy i kritickými připomínkami. Je třeba říci, že u některých - i když je jich méně se při neřešení problémů projevuje lhostejnost. Tomu je třeba bezpodmínečně zabránit a nepřipustit, aby třeba i část našich pracujících ztratila zájem o řešení problémů.

Proto je třeba celý problém řešit naprosto zásadově a jednoznačně, aby nedošlo k různým výkladům nebo nepochopení přijatých opatření, což by způsobilo jen mnoho zklamání a trvající obtíže.

Podle mého názoru je třeba podnikům jednoznačně vymezit výrobní programy a úkoly perspektivního rozvoje těchto programů pro další období tak, aby zajišťovaly plynulý rozvoj národního hospodářství, jak bylo uloženo usnesením XII. sjezdu naší strany.

Současně je třeba přihlížet k tomu, co se v podnicích vyrábělo, jaké jsou zkušenosti jejich zaměstnanců, případně tradice podniku, aby byly podniky schopny svou technikou a vývojovou základnu zajistit. Prostě aby v podnicích byly podmínky pro zajišťování rozvoje výrobních programů tak, aby to odpovídalo potřebám společnosti.

V souvislosti s tím rozhodně přikročit podle podmínek a znalostí situace k zúžení výrobních programů v jednotlivých závodech, nepřipustit živelné zasahování do jejich skladby, zvláště kdyby to bylo v rozporu s dlouhodobým plánem. Vyřešení těchto problémů pokládám za hlavní k tomu, abychom splnili tu část volebního programu, ve které se chceme vyrovnat s existujícími potížemi a vytvořit předpoklady pro trvalý růst životní úrovně. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji poslankyni Kovářové. Slovo dávám posl. Spáčilovi.

Posl. Spáčil: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci!

Z pověření zemědělského výboru NS i jménem voličů vyškovského okresu vyslovuji souhlas s vládním prohlášením předneseným předsedou vlády s. Lenártem. Ujišťuji naši vládu, že nebudeme šetřit sil na jeho uskutečnění na všech pracovištích.

Dosavadní výsledky v plnění živočišných produktů v letošním roce v zemědělství svědčí o chápání celospolečenské odpovědnosti pracovníků v našem zemědělství. A též mi dovolte potvrdit konstatování předsedy vlády s. Lenárta o pečlivém, téměř zahradnicky, obdělávání půdy v jarních měsících v letošním roce, což znovu potvrzuje uvědomělý, ve většině radostný přístup k práci v našem zemědělství.

S velkou pozorností jsme vyslechli vládní prohlášení. Zvláště vítáme ujištění vlády, že naše zemědělství jako důležitý článek v našem národním hospodářství je rovnocenným partnerem k ostatním odvětvím a že vzájemně nepůjde o pomoc, ale o plnění povinností, což zvláště předseda vlády s. Lenárt zdůraznil.

My v zemědělství si stále více uvědomujeme, že naše výrobky, které prodáváme do státních fondů, nejsou pomocí, ale že je to naší povinností, že to je praktické uskutečnění svazků dělníků a rolníků, pevného to základu naší socialistické společnosti.

Máme radost i z té pasáže ve vládním prohlášení, ve které se hovoří o povinnosti našeho průmyslu, zvláště v mechanizaci, v chemizaci, ve výstavbě i jinde vůči zemědělství. A ostatním, kteří přicházejí do styku s naším zemědělstvím jen ve spotřebním styku, chtěl bych doporučit, že jejich pomoc bude největší tenkrát, když do našeho zemědělství přestanou hovořit.

Nyní, jak my, pracovníci v zemědělství z okresu Vyškov, chceme zajišťovat zemědělskou výrobu. Okresní konference naší strany i okresní konference družstev vytyčila jako hlavní zásadu při dalším rozvoji zemědělské výroby plné využití veškeré půdy v okrese a zajišťování zvyšování úrodnosti půdy. Zajistit maximální výrobu krmiv a soběstačnost v krmivech v každém zemědělském závodě.

Na úseku živočišné výroby zajistit rychlý rozvoj skotu, zajistit podstatné zvýšení výroby mléka a konsolidovat chov dojnic. Již na podzim min. roku při uskutečňování usnesení našeho ÚV o plném využití a zúrodnění půdy bylo dosaženo dílčích výsledků. Celkem bylo v okrese zjištěno 315 ha neobdělané půdy, z nichž již na podzim min. roku bylo rozoráno 91 ha, na jaře 72 ha a na ostatních ha v současné době se provádějí vodohospodářské úpravy. Hlavní pozornost při uskutečňování tohoto usnesení byla věnována plnému využití veškeré půdy správnou skladbou jednotlivých plodin tak, aby byla zabezpečena maximální výroba živin z jednotky půdy.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP