Po posledních jednáních na Státní
plánovací komisi za přítomnosti i
zástupce MSP se opět nedošlo ke konečnému
řešení a byly naznačeny nové
možnosti řešení pomocí špičkové
teplárny. Je tedy zpracována nová studie,
ale zatím stále nevíme, jak teplem zabezpečíme
řadu objektů, které v nejbližších
letech vzniknou. Myslím, že Gottwaldov není
jediné město s těmito potížemi,
ale jistě je jedno z mála měst, kde se tento
problém řeší tak těžkopádně
a pomalu. Není přece možné, aby se tak
vážné problémy rozvoje města
řešily šest let bez praktických výsledků.
Hovoří se zvláště o možnosti
dodávky tepla tím, že by se v zimním
období omezila výroba elektřiny, ale zde
není zatím souhlas energetiků.
Přitom si myslím, že se bez tohoto opatření
dnes neobejdeme.
Stejný problém máme i se zásobováním
vodou. Každý rok jsou krátkodobě v horní
části města bez vody a situace se stává
stále kritičtější. V suchých
měsících nestačí vydatnost
zdrojů ani zařízení, sloužící
k úpravě a dopravě vody do města.
Podle ročního sledování se vydatnost
pramenišť snižuje. Jsou připravena určitá
opatření k zesílení pramenišť,
která nákladem 21 000 000 Kčs vykryjí
propočtenou potřebu města v roce 1965. Harmonogram
výstavby však předpokládá provedení
až po letech 1966-1968. Tím však není
zajištěno dostatečné množství
vody při stále rostoucí spotřebě.
Bude tedy třeba hledat další zdroje vody. A
zde chci připomenout, že již před více
než 10 lety byla rozestavěna nádrž u Slušovic.
Jestliže nebude tato investice zařazena do plánu
pro nejbližší léta, dojde k dalšímu
zhoršení nynějšího stavu. Tato
vodní nádrž by měla být dokončena
alespoň v roce 1969, aby byl alespoň hrubý
soulad mezi výstavbou města a doplňováním
zdrojů pitné vody. Mimo to tato nádrž
poněkud zlepší i průtokové poměry
nad Řevnici, která v suchých obdobích
má minimální průtok, což rovněž
není dobré, protože tato řeka protéká
středem města a vodní poměry v ní
jsou hygienickou a estetickou závadou.
Posledním problémem, o kterém bych se chtěl
ještě zmínit, je zajištění
nákladové i osobní dopravy do Gottwaldova,
a to jak po silnici, tak i po železnici. Obě tato
zařízení vybudovala kdysi firma Baťa
a rychlým rozvojem města jsou dnes již nevyhovující.
Ze železnice byla nákladovou dopravou téměř
vytlačena přeprava osob a na silnici je situace
taková, že úsek z Otrokovic do Gottwaldova
je podle sčítání jedna z nejzatíženějších
komunikací v ČSSR. Mimo to obě trasy procházejí
středem města.
Problém dopravy se proto již několik let řeší
a vypadá to tak, že v brzké době vyřešen
nebude. Bude to vyžadovat velmi nákladné opatření,
prakticky přeložení železnice na okraj
města. Komunikace musí být zčásti
rozšířena a zčásti přeložena
rovněž na okraj města. Při řešení
dopravních problémů je třeba přihlédnout
k širším vazbám a definitivně rozhodnout
o otázce propojení lokální dráhy
Otrokovice-Gottwaldov-Vizovice na východní síť
železnic ve stanici Horní Lideč. Tato trasa
je ve své spodní stavbě z větší
části vybudována, jednak ještě
bývalou firmou Baťa a značné práce
byly vykonány po osvobození. Problém dopravy
není ovšem odtržen od ostatních problémů,
např. při rozšíření teplárny
se zvýší spotřeba uhlí a podle
odhadu železnice nebude s to přepravu zajistit. Dále
navrhované řešení váže také
zástavbu určitých částí
města. I při řešení dopravy bylo
by třeba podle mého názoru více rozhodnosti
s ohledem na současný stav.
Těchto několik příkladů je
z Gottwaldova, ale jistě obdobné problémy
jsou i v jiných městech. Není možné
vyřešit všechny tyto problémy najednou
a hned. Jedno však je nutné, aby naše ústřední
orgány rozhodovaly, aby se nepřešlapovalo na
místě. Tak vznikají nedozírné
škody nejen tím, že řada projektů
zastará, že mnoho práce a času přijde
nazmar, ale největší škody způsobuje
právě nejistota, která brzdí celkovou
výstavbu i řešení všech souvisejících
problémů a s tím musíme jednou skoncovat.
Jistě velmi kladně jsme přivítali
prohlášení vlády, že se bude vláda
zabývat výstavbou našeho hlavního města.
Je to jistě správné a nutné a všichni
to potvrzujeme. Myslím však, že do budoucna bude
potřebí řešit i problémy dalších
velkých měst, protože bychom se nakonec mohli
dostat do velmi tíživé situace, kdyby tyto
věci se odkládaly a postupně se neřešily
a jistě by to v žádném případě
nebylo k prospěchu naší společnosti.
Jinak, pokud se týká prohlášení
vlády o národních výborech, dnes jsme
v našem výboru o těchto věcech hovořili
a máme pochopitelně radost z toho, že se připravuje
dokument o zlepšení práce národních
výborů, že se tam bude pamatovat i na určité
vymezení pravomoci, poněvadž v současné
době, zejména u nejnižších národních
výborů je situace tak sešněrována,
že kromě masově politické práce
nemají dohromady žádnou pravomoc. A to je ke
škodě věci. Domnívám se, že
i náš výbor se bude tímto problémem
zabývat, abychom nakonec věci prospěli, aby
národní výbory zlepšily svou činnost,
aby bylo méně kritiky a více pracovních
úspěchů. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Dále
má slovo posl. Jirásková.
Posl. Jirásková: Soudružky a soudruzi,
rušné předvolební dny, kdy jsme na předvolebních
schůzích předstupovali před své
voliče, abychom složili účty ze své
práce a zároveň hovořili o cílech
pro další 4 roky, byla pro nás velkou školou.
Přesvědčili jsme se, že tisíce
poctivých, obětavých pracovníků
po své pracovní době dokázalo na čas
odsunout své osobní zájmy a pohodlí
a pomohlo nezištně národním výborům
při všech pracích, které byly v obcích
organizovány. Tato vysoká aktivita a obětavost
našich lidí nebyla jen v minulém volebním
období, ale projevila se bezprostředně ve
dnech předvolební kampaně v nově uzavřených
závazcích k 20. výročí osvobození
ČSSR.
V našem okrese např. bylo uzavřeno 7635 závazků,
a to jak kolektivních tak i jednotlivců. Největší
zájem byl samozřejmě soustředěn
na zvelebení obcí a měst a na pomoc našemu
zemědělství. Zásluhou těchto
obětavých pracovníků jsou naše
obce stále hezčí, stále lépe
se v nich žije. I dobrými hospodáři
naši občané chtějí být.
Vždyť ve formě závazků budou plnit
vládní usnesení o využití veškeré
půdy. Jsou uzavřeny závazky na sklizeň
sena z nepřístupných horských ploch
i na překročení dodávek zemědělských
výrobků nad plán. To jen dokazuje, že
většina lidí má zájem o práci
národních výborů a chce pomoci řešit
naše problémy.
Pochopitelně, že jsou mezi námi ještě
i takoví, kteří jen z povzdálí
sledují dění u nás a jsou ochotni
kdykoliv snižovat výsledky dobré práce
svých spoluobčanů. Nově zvolené
orgány dostaly do vínku od svých voličů
mnoho oprávněných požadavků a
nechyběly ani kritické připomínky
a naším úkolem nyní je pečlivě
si všechny připomínky prověřit
a podle možnosti nedostatky odstraňovat a dobré
nápady uvádět do života. Naši občané
se ve velké míře zabývali místními
problémy, které jim denně ztrpčují
život, ale svými silami nejsou schopni tyto problémy
řešit. Tak např. na veřejných
schůzích třetí etapy předvolební
kampaně byl vážně kritizován
nedostatek pitné vody v největších městech
okresu Trutnov, Vrchlabí, Dvůr Králové,
Radvanice, naprosto nedostatečná bytová výstavba
v průmyslových centrech okresu i v oblastech rekreačních.
A vážné připomínky byly ke stavu
silnic, a to nejen našimi lidmi, ale i cizinci. Tady se doslova
lidskou prací plýtvá, neboť kvalita
dodávaného asfaltu je naprosto nevyhovující.
V horkých letních dnech dochází k
velkému poškozování silnic, poněvadž
povrch vozovky je tak měkký, že se pod nákladním
vozem slupka sroluje a práce lidí přichází
třeba hned druhý den nazmar.
Dále mnoho připomínek bylo vzneseno na adresu
obchodu, kde stále ještě dochází
k velkým výkyvům v zásobování.
Nehovořím, soudružky a soudruzi, o módních
novinkách, nýbrž o prodeji běžného
zboží, které má uspokojit požadavky
našich občanů. Ověřila jsem si
ve svém bydlišti, že v prodejně je naprostý
nedostatek dětských letních ponožek,
nejsou punčochové bavlněné kalhotky
č. 10 a výše, čili větší
velikosti, chyběli zimní teplé ponožky
a tzv. valchované pro naše zemědělce
i další druhy pracovních ponožek. Argument,
že je nesmírná spotřeba, neobstojí,
poněvadž jich prodejna dostává omezené
množství a nelze říci, že by byla
kryta ani ta minimální potřeba. Ve stříži
nyní uprostřed léta chybí širší
sortiment letních potištěných látek.
Množství, které prodejna dostala, stačilo
na 2 až 3 dny a nyní musí zákazník
čekat dalších 14 dní, než něco
přijde. Když se podíváme na další
věci, např. dívčí pláťáky,
to je také asi úzkoprofilové zboží.
A v jarních měsících dívčí
kabáty č. 15 a 16 rovněž nebyly v dostatečném
množství. A zajít do prodejny obuvi? Požadavky
prodejny nejsou rovněž plněny. Např.
v červnovém výkazu nebyla náplň
těch druhů, které zákazník
požaduje, jako jsou pánské sandály apod.
Nebudu hovořit o dámských opáncích,
které marně sháníme. Jsem si vědoma
té skutečnosti, že požadavky našich
spotřebitelů neustále rostou, že pozornost
zákazníků je vždy zaměřena
na módní novinky, ale věci, o kterých
jsem mluvila, nespadají do této sféry a přece
zatím nedošlo k nápravě. Dalo by se
hovořit o tom, že stále se vyskytují
případy, že k nám dochází
zelenina znehodnocena, která někdy není k
potřebě. Velmi ožehavou a citlivou otázkou,
která je kritizována a kterou se národní
výbory denně zabývají, je otázka
plánování.
Plány, to přece nesmí být snůška
čísel, ale za nimi je třeba vidět
především lidi v jejich činnosti i potřebách.
To by mělo více než kde jinde platit o plánech
národních výborů. Že tomu vždy
tak není, chci ukázat na několika případech.
V prvé řadě je to nevyjasněnost a
minimální perspektivy od období, kdy přestala
platit čísla pětiletého plánu.
Za druhé jsou to termíny, ve kterých národní
výbory dostávají čísla a za
třetí měnění čísel.
Má-li být práce národních výborů
úspěšná, musí se opírat
o zájem a účast lidí, jedině
tak se může práce dařit. Současný
stav je takový, že dnes velmi těžko funkcionáři
národních výborů nižších
stupňů předstupují před své
voliče k projednání plánovaných
akcí, aniž by nemuseli vyslechnout námitky,
že to za týden stejně nebude pravda. Naši
občané dovedou pochopit, že když nejsou
prostředky, musí počkat mnohdy i s oprávněnými
požadavky. Ovšem nepochopí, že není
možno stanovit reálnou perspektivu a u té zůstat
i přes nečekané potíže. Druhým
problémem jsou termíny, ve kterých dostanou
národní výbory konečné úkoly
plánu. Letos měl nastat obrat, ale znovu se pochybuje,
že do konce roku bude schválen plán na rok
1965 ve všech orgánech.
Dostane-li národní výbor konečně
plán, je dán takový termín jeho projednání
a schválení, že ve většině
případů není možno svolat ani
komise, projednat s občany ve volebních obvodech
anebo zajistit kvalitní projednání s pracujícími
v podnicích, které národní výbory
řídí. Důsledek toho pak je, že
účast pracujících na řízení
a správě státu je tímto snižována
a plán se stává záležitostí
jen pracovníků národních výborů,
neboť jinak termín nelze splnit. Vede to potom k tomu,
že se diskutuje z pozice diváka, který za nic
neodpovídá, občané ztrácejí
pocit odpovědnosti a povinnosti spolupracovat s národními
výbory.
Podobně tomu je na úseku služeb obyvatelstvu.
Tím, že naplánujeme místnímu
hospodářství vyšší úkol
např. v prádelnách, neodstraníme stížnosti
na kvalitu vypraného prádla, když nepřihlédneme
ke stavu a vybavení prádelen. V našem okrese
se projevuje pokles vypraného prádla pro obyvatelstvo.
To je jenom jeden příklad z mnoha, kdy se řeší
problém obráceně, ne od podmínek,
ale od výsledků. To, co uvádím, neznamená,
že je třeba budovat všude nové podniky
a zařízení. Jde jen o to vycházet
v plánech z možností a ne z nesplnitelných
přání.
Aby mohlo dojít alespoň k částečné
nápravě, bylo by potřebí, aby mimo
jiné národní výbory včas obdržely
čísla plánu a rozpočtu, a to do konce
prvého pololetí již na příští
rok. Zatím je situace jiná. Národní
výbory dostanou čísla nejdříve
v prvém čtvrtletí tr., konečná
čísla neodpovídají návrhu plánu
a rozpočtu, mění se, nakonec pak národní
výbory neseženou žádný podnik,
který by byl ochoten oprávněné požadavky
národních výborů splnit. Jistě
by bylo také správné zvýšit pravomoc
národních výborů všech stupňů
v rozdělování prostředků, stanovit
globály výdajů i limitovaných investičních
výdajů a národní výbory by
rozhodly o využití a rozdělování
těchto částek.
Občané mají ve své volené orgány
důvěru. To konečně ukázaly
výsledky voleb a uzavřené závazky
v předvolební kampani. Chtějí národním
výborům pomáhat v jejich práci. Je
však třeba z druhé strany národním
výborům vytvořit podmínky, aby mohly
odpovědně předstoupit před své
voliče a řešit s nimi všechny problémy
na základě reálných plánů
a perspektiv.
V myslích našich občanů je hluboce zakořeněna
myšlenka mírového soužití národů
s různým společenským zřízením.
Na předvolebních schůzích vyjadřovali
účastníci souhlas a podporu našemu ÚV
KSČ a naší vládě v tomto mírovém
úsilí. Vždyť u nás je věnována
všestranná péče všem občanům
po stránce zdravotní. Již od útlého
mládí je člověk v péči
našich lékařů a jejich obětavých
spolupracovníků. Vážíme si lidského
života, vážíme si zdraví a válka
by znamenala zničení všech hodnot, jak kulturních,
tak hospodářských, které byly lidskou
prací vytvořeny, zničení lidských
životů, zničení zdraví, všechna
péče by přišla nazmar.
Proto ve jménu míru budeme i nadále všichni
společně v našich závodech, JZD, státních
statcích plnit úkoly, které nám uložil
XII. sjezd KSČ. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji
s. poslankyni Jiráskové. Nyní uděluji
slovo s. poslanci Krčkovi.
Poslanec Krček: Soudružky a soudruzi, předseda
vlády ve svém vystoupení charakterizoval
současnou i budoucí činnost vlády
v oblasti mezinárodní i vnitřní. S
tímto zaměřením lze jistě plně
souhlasit. Chci se jen připojit k těm soudruhům,
kteří už v diskusi podporu vládnímu
prohlášení vyslovili.
Ve vládním prohlášení jsou dále
zabezpečovány ony úkoly, které postavil
před nás XII. sjezd KSČ, a které byly
v období po něm následujícím
dále prohlubovány.
Já však chci říci několik slov
k té části prohlášení,
kde se mluví o Praze. Vede mně k tomu několik
okolností, nejen to, že poprvé ve vládním
prohlášení i v parlamentě, co já
pamatuji, byla tak zásadně vyřčena
podpora vlády řešení otázek v
Praze, ale i to, že někteří soudruzi,
kterých se to ani tak moc netýká, říkají:
"Tak Vám všichni budou pomáhat, to to
půjde." A ti, kterých se ta pomoc týká,
zase to označují za věc, se kterou by se
nemělo tak pospíchat. Svědčí
o tom i poznámka s. Červinky, že když
se řeší Praha, že by se měl řešit
i Gottwaldov, což je také věc složitá.
Nic proti tomu nemám. Každý má své
problémy. Ale fakt je, že složitosti, které
má takové město a jejichž řešení
je mnohem složitější, nedají se
vyřizovat jenom násobkem počtu obyvatelstva
ve srovnání s městy menšími,
protože rostou zcela jiné požadavky a zcela jiné
problémy, budování různých
městských zařízení, která
jsou samozřejmě velmi často nejen městského,
ale často celostátního významu.
Vede mně k tomu také ta okolnost, že může
vzniknout a také vzniká otázka, jaké
příčiny v současné době
staví otázku Prahy do popředí a proč
tomu tak nebylo dříve. Nechci rozebírat všechny
důvody, problémy a těžkosti, protože
se konec konců hodnotí současný stav
a je to zcela přirozené. Každý obyvatel
i návštěvník Prahy má bohužel
často možnost přesvědčit se,
jak rozvoj města zaostal za potřebami, a to v řadě
oblastí. Situace je však mnohem vážnější
a složitější, jdeme-li hlouběji
ke konkrétnímu řešení a k hledání
cesty k nápravě tohoto současného
stavu. Situace je často tak složitá, že
byla někdy příčinou i určité
rezignace orgánů správy města, zejména
když nebylo možno prosadit řešení
a dosáhnout podpory vyšších orgánů,
a na druhé straně tím, ale také kryli
a kryjí i své vlastní nedostatky v práci,
kterých není málo. To je jistě nesprávné.
Ale také to svědčí o tom, že
slova předsedy vlády o nutnosti podpory vlády
ve výstavbě hlavního města nejsou
náhodná.
Je pochopitelné a tak jsme to také v Praze po léta
přijímali a přijímáme, že
zabezpečení rozvoje průmyslu, rozvoje ekonomicky
zaostalých oblastí naší země,
výstavba socialistického zemědělství
byly a jsou úkoly, které stojí z hlediska
celospolečenského zájmu výše,
než řada problému jednoho, byť hlavního
města. Nutno však říci otevřeně
na adresu plánovacích orgánů, že
se toho v minulosti při přidělování
prostředků i proti Praze zneužívalo.
Dlouho také panoval názor, že Praha to či
ono nepotřebuje, že je dosti vybavena a že se
bez toho obejde. Proto také výstavba Prahy neprobíhala
v minulých letech tak, aby to odpovídalo jejímu
postavení hlavního města socialistického
státu.
Prudký růst životní úrovně
obyvatel, průmyslové výroby, vědeckých,
výzkumných, kulturních ústavů
a zařízení, vysokého školství
a v poslední době i rozvoj turistiky, klade značné
nároky na vybavenost města, na městskou dopravu
a služby všeho druhu. V organismu města tak vystupují
disproporce mezi potřebami a možnostmi jejich uspokojení
ještě ostřeji. Při vší složitosti
je však možné a nutné je řešit.
Vlastní síly města na všechno nestačí.
Toto není specificky pražský problém.
Je to tak, že všechna veliká města, zejména
hlavní města, musí počítat
s výraznou účastí z venku, a to buď
získáním kapacit celkově, nebo náborem
jednotlivých pracovníků. Slova předsedy
vlády o nutnosti pomoci Praze nejsou tedy náhodná
a plně reagují na skutečnost, že výstavba
hlavního města není jen záležitostí
Pražanů.
Nechtěl bych, soudružky a soudruzi, mluvit zde o problémech,
abyste mne pochopili z místního hlediska, ale vzhledem
k poznámkám, které jsem "utrpěl"
včera a dnes v diskusi, chci jen na některých
příkladech ukázat, o jaké problémy
asi jde. Nejde mi o to, že bych si stěžoval,
ale abych jen ukázal problematiku. Jedním z nejožehavějších
problémů výstavby Prahy je řešení
bytového problému. Je třeba říci,
že rozvoj hlavního města probíhal v
poválečných letech pomaleji než v ostatních
krajích republiky. Od osvobození do současné
doby se v Praze postavilo na 50 000 bytů při přírůstku
obyvatelstva za stejné období asi 100 000, tj. o
10 %. To znamená, že přírůstek
nových bytů byl konzumován především
přírůstkem obyvatelstva, přesněji
řečeno obyvatelstva, které se do Prahy přistěhovalo.
Jde však především o pracovníky
nevýrobní oblasti, kteří se pochopitelně
do hlavního města soustřeďují
z celé republiky, a zejména při formování
nových orgánů státních bylo
zapotřebí, aby do těchto centrálních
řídících orgánů přišli
a také soustavně musí přicházet.
To je zcela logické a přirozené. Jedno období
byl nový bytový fond cele věnován
těmto přírůstkům.