Pokladám však za nutné, aby zodpovední pracovníci nášho poľnohospodárstva a ústredných orgánov, vrátane Československej akadémie poľnohospodárskych vied, pomohli riešiť hlavne tieto problémy Dolnokubínskeho okresu:
1. Doriešenie koncepcie rozvoja poľnohospodárskej a z toho najmä živočíšnej produkcie v horských a podhorských oblastiach. Na týchto otázkach pracuje rad poľnohospodárskych odborníkov z Akadémie poľnohospodárskych vied i riadiacich orgánov. Bolo by veľmi správne zhodnotiť doterajšie výsledky týchto prác a za pomoci orgánov národných výborov prerokovať ich s našimi roľníkmi už v priebehu zimného obdobia tak, aby už v jarných mesiacoch mohli prikročiť k správnemu spôsobu hospodárenia.
2. Zúrodnenie pôdy melioráciami, zakladaním kompostov, premenou malointenzívnych kultúr na intenzívne plodiny, zavádzaním správnych osevných postupov, správnym hnojením a pod. Na tento cieľ využiť predovšetkým výsledky delimitácie pôdneho a lesného fondu.
3. Zvýšenie úrovne hospodárenia v jednotných roľníckych družstvách. Hlavne treba pomôcť týmto družstvám ekonomicky, organizačne, ako aj politicky sa upevniť. To vytvorí jeden z dôležitých predpokladov pre ďalšie rozširovanie družstevnej základne.
4. Vytváranie predpokladov účelného zlučovania JRD do väčších celkov, ktoré efektívnou špecializáciou výhodnejšie využijú špecifické podmienky Oravy zvlášť na chov hospodárskych zvierat.
5. Zavedenie odborného plemenného chovu pinzgavského dobytka na Orave s ohľadom na potrebu zvýšiť jeho úžitkovosť.
6. Zriadenie dokrmovní, ktoré by boli zaistené dostatočnými prídelmi krmív s ohľadom na zvýšenie úžitkovosti dobytka a na zvýšenie jeho porážkovej váhy.
7. Zvýšenie produkcie zemiakov tým, že by sa na Orave zaviedlo pestovanie šľachtených zemiakov na sadbu, a to takých druhov, ktoré by mali v tejto oblasti optimálne podmienky.
8. Zriadenie vzorového štátneho majetku, ktorý by slúžil ako príklad poľnohospodárskej výroby nielen oravským roľníkom, ale aj poľnohospodárom v podmienkach horských a podhorských oblastí.
9. Kádrové posilnenie Oravy odborníkmi zvlášť s vysokoškolským poľnohospodárskym vzdelaním, predovšetkým však vysielaním do škôl praktikov z JRD a mládeže z oravských dedín.
10. Urýchlenie vývoja a výroby špeciálnych mechanizmov pre f poľnohospodársku výrobu, vhodných pre špecifický charakter t výroby, ako aj pre prácu na vysokosvahovom teréne horských a podhorských oblastí, lebo len mechanizáciou práce našich roľníkov zvýšime produktivitu poľnohospodárstva na Orave a upevníme, ako aj rozšírime socialistickú veľkovýrobu aj v tejto i oblasti.
To sú, pokiaľ ide o poľnohospodárstvo, hlavné úlohy, ktorých riešenie je potrebné čím prv zabezpečiť.
Aby stále sa zvyšujúce príjmy oravského obyvateľstva mali za následok aj zvýšenie životnej a kultúrnej úrovne je potrebné ďalej rozširovať sieť služieb obyvateľstvu, budovať maloobchodnú sieť, rozširovať zdravotnícke zariadenia, pokračovať vo výstavbe nových škôl a nezabudnúť pritom na potrebu odborných škôl, ako aj rozširovať sieť kultúrnych zariadení. Pri bytovej výstavbe nezabudnúť, že nepôjde len o rozširovanie bytového fondu, ale aj o celkové zvyšovanie úrovne bývania. Pri všetkých týchto otázkach narážame čím ďalej tým viac na problém roztrieštenej štruktúry osídlenia Oravy. Veď polovica obcí má menej ako tisíc obyvateľov a celá tretina obcí dokonca menej ako 500 obyvateľov. Pôjde teda aj o to, koncentráciou obyvateľstva do tzv. spádových obcí vytvoriť podmienky pre definitívne odstránenie rozdielu medzi vidieckym a mestským spôsobom života.
V.
Záverom treba ešte raz konštatovať, že nikdy v histórii nepoznala kedysi chudobná Orava taký hospodársky rozvoj, ako za 15 rokov po oslobodení nášho štátu a zvlášť za obdobie druhej päťročnice. Návrh plánu rozvoja národného hospodárstva na rok 1961 predpokladá, že rozvoj aj tejto oblasti bude ešte búrlivejší, a je pevnou zárukou, že uskutočnením politiky našej strany, t. j. socialistickou industrializáciou Slovenska bude život aj našich statočných Oravcov stále šťastnejší a radostnejší.
Navrhujem súdruhom poslancom schváliť predložený návrh súhrnného rozvoja hospodárstva na Slovensku pre rok 1961, ako aj navrhované opatrenia k nemu. (Potlesk. )
Podpredseda Benada:
Ďakujem poslancovi súdruhovi Vladimírovi S t o j e za prejav.
Dávam slovo ďalšiemu rečníkovi, ministrovi a podpredsedovi Štátnej plánovacej komisie Stanislavovi V 1 n o v i.
Prosím, aby sa ujal slova. (Potlesk. ) Podpredseda štátnej plánovacej komisie minister Vlna:
Vážená Slovenská národní rado, vážené soudružky a soudruzi!
Jednaní Slovenské národní rady o plánu rozvoje hospodáŕství na Slovensku v roce 1961, tedy o plánu, kterým zahajujeme novou etapu v rozvoji našeho štátu, považuji, a to plným právem, za zasedání mimoŕádné významné.
Vaše jednaní a jeho výsledky nesporné pŕispéjí k hlubšímu objasnení a konkretizaci úkolu prvého roku tretí pétiletky a jisté pomohou i mobilizovat všechny potrebné sily a zdroje k jejich zabezpečení. To je tím závažnejší práve v tomto období, kdy hospodáŕství na Slovensku hraje již dôležitou roli v zajišťování celostátních proporcí. Vždyť v současné dobé je plnení celostátních úkolu již plné závislé nebo podmínéné plnením plánu na Slovensku. Tento význam rozvoje hospodáŕství na Slovensku bude pŕirozené realizací tŕetího pétiletého plánu dále vzrústat. Bude to pŕedevším na úseku metalurgického, chemického a strojfirenského prúmyslu, ale i v nékterých odvétvích spotŕebního prúmyslu a v zemédélské výrobe. S ohledem na tyto skutečnosti možno konstatovat, že úkoly, vlastní rozvoji hospodáŕství Československé socialistické republiky jako celku, platí v plné míŕe i pro hospodárske organizace na Slovensku a naopak. Ačkoliv Slovenská národní rada bude muset vénovat plnou pozornost zajišťování úkolu ve významných odvétvích národního hospodáŕství, jejichž ŕízení bylo svéŕeno místním orgánúm statní moci - národním výborúm - nesmi spustit ze zretele, že ke splnení cílu plánu na rok 1961 je bezpodmínečné nutné splnit pŕedevším úkoly direktívne určované vládou, neboť ony jsou páteŕí hospodárskeho rozvoje celého štátu.
Svúj diskusní pŕíspévek bych rád zaméŕil k problémúm našeho dosavadního i nadcházejícího hospodárskeho rozvoje.
Chceme-li si ozrejmiť podstatu naši perspektívni hospodárske činnosti, pak se jisté neobejdeme bez rozboru současné hospodárske situace a bez ujasnení príčin, proč pri celkové úspešné realizaci našich hospodárskych plánu - se stále setkáváme s nékterými obtížemi, které v menší či vétší míŕe zpomalují náš postup vpred.
Jednání Slovenské národní rady o plánu rozvoje hospodářství na Slovensku v roce 1961, tedy o plánu, kterým zahajujeme novou etapu v rozvoji našeho štátu, považuji, a to plným právem, za zasedání mimořádně významné.
Vaše jednání a jeho výsledky nesporně přispějí k hlubšímu objasnění a konkretizaci úkolů prvého roku třetí pětiletky a jistě pomohou i mobilizovat všechny potřebné síly a zdroje k jejich zabezpečení. To je tím závažnější právě v tomto období, kdy hospodářství na Slovensku hraje již důležitou roli v zajišťování celostátních proporcí. Vždyť v současné době je plnění celostátních úkolů již plně závislé nebo podmíněné plněním plánu na Slovensku. Tento význam rozvoje hospodářství na Slovensku bude přirozeně realizací třetího pětiletého plánu dále vzrůstat. Bude to především na úseku metalurgického, chemického a strojírenského průmyslu, ale i v některých odvětvích spotřebního průmyslu a v zemědělské výrobě. S ohledem na tyto skutečnosti možno konstatovat, že úkoly, vlastní rozvoji hospodářství Československé socialistické republiky jako celku, platí v plné míře i pro hospodářské organizace na Slovensku a naopak. Ačkoliv Slovenská národní rada bude muset věnovat plnou pozornost zajišťování úkolů ve významných odvětvích národního hospodářství, jejichž řízení bylo svěřeno místním orgánům státní moci - národním výborům - nesmí spustit ze zřetele, že ke splnění cílů plánu na rok 1961 je bezpodmínečně nutné splnit především úkoly direktivně určované vládou, neboť ony jsou páteří hospodářského rozvoje celého státu.
Svůj diskusní příspěvek bych rád zaměřil k problémům našeho dosavadního i nadcházejícího hospodářského rozvoje.
Chceme-li si ozřejmit podstatu naší perspektivní hospodářské činnosti, pak se jistě neobejdeme bez rozboru současné hospodářské situace a bez ujasnění příčin, proč při celkově úspěšné realizaci našich hospodářských plánů - se stále setkáváme a některými obtížemi, které v menší či větší míře zpomalují náš postup vpřed.
Nesporné je, že jsme v posledních letech vykonali mnoho prospěšné práce a že jsme při ní měli řadu významných úspěchu. O tom svědčí nejen upevnění socialistických výrobních vztahů, řada významných opatření v oblasti organizačního uspořádání státu a jeho správních a hospodářských orgánů, o tom svědčí i to, že bylo přijato mnoho významných opatření v oblasti řízení, plánování a financování národního hospodářství, která se také osvědčila.
Nejprůkaznějším svědectvím těchto úspěchů je jejich konečný efekt. Je to jednak nepřetržitý růst životní úrovně obyvatelstva, jednak sílící a upevňující se hospodářský potenciál našeho státu.
Řekl jsem již, že výrazem toho jsou i vlastní výsledky v realizaci našich hospodářských plánů, o čemž svědčí jejich každoroční splnění a překročení.
Přesto však při hlubších národohospodářských rozborech našich ekonomických výsledků zjišťujeme mnoho nedostatků, jejichž perspektivní narůstáni by se mohlo stát vážnou překážkou i v realizaci naší právě zahajované třetí pětiletky.
Tuto skutečnost můžeme dokumentovat i na hospodářských výsledcích roku 1960. Stejně tak se odrážejí na problémech, se kterými jsme se setkali při sestavování plánu na rok 1961.
V roce 1960 budou nejen splněny, ale i překročeny základní ukazatelé rozvoje průmyslové výroby - jako je hrubá výroba průmyslu, výroba zboží a základní dodávky pro investiční výstavbu, pro tržní fondy a pro vývoz. Stejně tak významným úspěchem je splnění celkového objemu investičný výstavby, který se během roku 1960 zvětší o 12 %. Zároveň bylo dosaženo významného zvýšení zemědělské výroby. V roce 1960 vzrostla značně osobní spotřeba a v důsledku toho i úkol během druhé pětiletky zvýšit osobní spotřebu o jednu třetinu byl značně překročen. S veškerou pravděpodobností můžeme říci, že bude splněn i plán zahraničního obchodu.
Z tohoto celkového pohledu na dosavadní hospodářský vývoj v roce 1960 bylo možno odvozovat, že bude dosaženo dostatečné výchozí základny pro nástup do třetí pětiletky. Při hlubším rozboru však zjišťujeme, že dosažená úroveň hospodářství přece jen nesplňuje všechny plánované předpoklady, což se neobešlo bez vlivu na hladký nástup do třetí pětiletky.
V roce 1960 nebyl například splněn plán u řady důležitých státních jmenovitých úkolů v průmyslu, především v průmyslu metalurgickém a chemickém. Nebylo dosaženo plánované struktury investiční výstavby - nebyl totiž splněn plán centralizováné investiční výstavby, ale byl výrazně překročen plán investiční výstavby decentralizované.
Nebylo dosaženo plánovaného přírůstku zemědělské výroby a nebyl splněn plán výkupu mléka, vajec a vepřového masa.
Zvýšení osobní spotřeby nebylo vždy dosaženo plánovanými cestami, jako například růstem průměrných mezd, ale také neplánovaným růstem zaměstnanosti. Trvající překračování plánu maloobchodního obratu se nepříznivě promítlo do struktury a celkového objemu zásob ve vnitřním obchodě.
Tyto odchylky ve výchozí základně pro třetí pětiletku jsou ještě umocněny nedostatky v kvalitativní stránce rozvoje národního hospodářství, a to tím, že není dosaženo plánovaného podílu produktivity práce na přírůstku společenské výroby a není dosaženo předpokládaných úspor na materiálních nákladech společenské výroby.
Jak kladné stránky rozvoje národního hospodářství v posledních letech, tak i negativní ovlivnili bezesporu plán na rok 1961.
Plán na rok 1961, charakterizovaný souhrnnými ukazateli, dodržuje úroveň předpokládanou ve třetí pětiletce. Projevuje se to v tom, že objem průmyslové, stavební a zemědělské výroby odpovídá a v některých částech i překračuje úkoly stanovené třetím pětiletým plánem pro rok 1961, což se projevuje také ve zvýšení objemu národního důchodu proti předpokladům třetí pětiletky.
I nadále se budou jednotlivá odvětví národního hospodářství rozvíjet rychlým tempem.
Avšak dosažení celkových úkolů je provázeno zvýšením celkové napjatosti plánu a opět zhoršením kvalitativní stránky rozvoje, spočívající v tom, že je menší podíl růstu produktivity práce na přírůstku společenské výroby než stanovila třetí pětiletka v důsledku vyšší zaměstnanosti a že není dosahováno předpokládaných úspor materiálních nákladů.
Osobní spotřeba vzroste o 5, 4 % i když ve třetím pětiletém plánu se počítalo se vzrůstem o 6, 5 %, při současném posilování zásob spotřebního zboží ve vnitřním obchodě. Rozdíl v tempu není způsoben snížením celkového objemu, ale rychlejším vývojem v roce 1960 a tím i vyšší základnou.
V oblasti centralizované investiční výstavby se nepodařilo vyrovnat neplnění plánu v letošním roce a pro nepřipravenost výstavby nejdůležitějších staveb dosáhnout původně stanoveného objemu centralizované investiční výstavby na rok 1961.
Zamyslíme-li se nad tím, že naše úspěchy v rozvoji národního hospodářství jsou oslabovány některými negativními jevy, a rozebíráme-li jak jednotlivé faktory, které to způsobují, musíme říci, že jejich podstata není v organizační struktuře hospodářství a že není ani v systému a metodách řízení. A konečně rozbory hospodářské činnosti nás utvrzují i v tom, že jejich podstata není ani založena v našich národohospodářských plánech.
Kde tedy hledat odpověď na otázku, proč se v důležitých úsecích národního hospodářství neplní plánované předpoklady.
Jediným vysvětlením tohoto stavu může být, že podstata těchto obtíží je v subjektivních stránkách naší činnosti, že využívání dané pravomoci, aplikace metod řízení na všech organizačních stupních mají své nedostatky, jež tkví především v naší nedůslednosti, v nedostatečné úrovni komplexního zajišťování konečných potřeb národního hospodářství. Tyto nedostatky v naší každodenní práci vystupují právě nyní do popředí, kdy se podstatně zužuje oblast hospodářství centrálně řízeného a rozšiřuje
se oblast hospodářství, řízeného místními orgány státní moci. Za tohoto stavu řízení národního hospodářství by nesprávná praxe mohla vést k tomu, že by se zmenšila pozornost k plnění centrálních úkolů, jež tvoří osu hospodářského rozvoje země. Takováto praxe by byla v přímém rozporu se zájmy strany a vlády a byla by škodlivá hospodářskému rozvoji.
V čem musí být těžiště naší příští práce?
Měřítkem úspěšnosti naší práce v příštích letech nemůže byt pouhé posuzování výsledků podle globálních ukazatelů hospodářského rozvoje, ale analytické důkazy, které budou svědčiť o tom, že jsou plně uspokojovány konečné potřeby společnosti jak v celku, tak ve struktuře, tak i v čase.
Měřítkem naší práce musí byt konečně také dosažení takových výsledků, které budou svědčit o trvalému růstu efektivnosti národního hospodářství.
Pracovať podle těchto zásad bude ovšem vyžadovat, abychom zvýšili důraz na odpovědnost za přijaté úkoly, jak v centru, tak i v oblastech. Nelze se do budoucna také spokojit s tím, že jednotlivé stupně řízení budou pouze vykazovat nedostatky, signalizovať potíže a nepodnikat v rámci své pravomoci taková opatření, která by vedla k překonávání a odstraňování nedostatků a obtíží.
V další části svého příspěvku se chci zabývat podrobněji některými otázkami, jež souvisí s plánem investiční výstavby, se zajištěním růstu životní úrovně a konečně problémem zvyšování zaměstnanosti na Slovensku.
Jedním z rozhodujících úkolů plánu na rok 1961. jak jsem již řekl, je splnění a překročení plánu centralizované investiční výstavby, neboť právě ona rozhodne o dosažení cílů třetího pětiletého plánu v rozvoji národního hospodářství.
Hluboké nesplnění plánu centralizované výstavby v roce 1960 a soustavné opožďování ve výstavbě řady důležitých staveb způsobilo, že se proti předpokladům třetího pětiletého plánu zvyšují nároky na zajištění centralizované investiční výstavby v pětiletce. Zpoždění výstavby z roku 1960 se v plánu na rok 1961 nepodařilo vyrovnat. Zároveň nebylo možno zařadit do plánu pro nepřipravenost celou řadu staveb a proto objem centralizované výstavby musel být stanoven nižší, než se pro tento rok počítalo v perspektivním plánu. To způsobuje poměrně značný posun v realizaci věcné náplně centralizované investiční výstavby proti schválenému pětiletému plánu v hodnotě přes 1, 5 miliardy Kčs z let 1960 a 1961 do let 1962 a 1963. Nedostatečná projektová příprava se přitom soustředuje především do základních odvětví našeho národního hospodářství. Svým způsobem ovlivňuje plnění plánu centralizované investiční výstavby i nepřipravenost strojírenství dodávat stroje a zařízení v potřebné struktuře a lhůtách.
Přesto i po těchto úpravách plán v roce 1961 předpokládá, že vzroste objem centralizované investiční výstavby vysokým tempem, a to o 25 %. Dodávky strojů a zařízení pro tuto výstavbu mají být vyšší téměř o 29 % a objem stavebních prací téměř o 23 %.
Úkoly, které nás na úseku investiční výstavby v příštím roce čekají, je možno rozdělit do dvou skupin.
Především je to zajištění splnění a podle možnosti i překročení plánu na centralizovaných stavbách. V tomto směru bude mnoho záležet na investorech, aby co nejdříve odstranili stávající nedostatky v projektové přípravě svých staveb.
Protože ještě ani v době schvalování plánu vládou nemělo více než 60 centralizovaných staveb zadávací projekty nebo odpovídající dokumentaci, bylo nutno je zařadit do zvláštní rezervy. Jelikož však jde o kapacity, které mají zásadní význam pro rozvoj národního hospodářství, musíme vytvořit všechny předpoklady pro to, aby tato rezerva byla plně realizována.
Druhou skupinou problému v investiční výstavbě, kterým musíme věnovat zvýšenou pozornost hned od začátku roku, je vytvoření podmínek pro to, aby v roce 1962 a dalších letech bylo možno nahradit zpoždění vzniklé v centralizované výstavbo tak, abychom rozhodující kapacity uvedli do provozu ve lhůtách stanovených třetím pětiletým plánem. Na Slovensku jde především o výstavbu Východoslovenských železáren. Niklové huti v Seredi, dusíkárny v Šale a výstavbu Slovnaftu v Bratislavě. Vyžaduje to urychlené odstranění příčin, které způsobily nesplnění plánu v letošním roce a nedodržení původně stanovených objemů investiční výstavby.
Proto bude nutno připravit za účasti investorů prověrku důsledků těchto změn jednak na celkové objemy centralizované výstavby, jednak na jednotlivé centralizované stavby a na základě toho připravit zabezpečení centralizovaných staveb projektovou přípravou, stavebními pracemi i dodávkami strojů a zařízení v roce 1962 a v dalších letech až do roku 1965.
Pokud jde decentralizovanou výstavbu je nutno se soustředit na takovou výstavbu, která přinese rychlý efekt v růstu technické úrovně výroby a v růstu produktivity práce.
Při sestavování plánu na tento rok se ukázalo, že neúměrně vysoká rozestavěnost decentralizované výstavby odčerpává příliš velkou část kapacity stavební výroby. Kdyby měl tento stav pokračovat i v příštím roce, bylo by nutno ji v roce 1962 ve velkém rozsahu zpomalovať nebo zastavovat rozestavěné decentralizované stavby. Škodlivost takového postupu je vám jistě všem zřejmá. Proto je třeba v roce 1961 velmi obezřetně postupovat při rozhodování o zahájení nových decentralizovaných staveb.
Všichni investoři si také musí uvědomit, že při plánování své decentralizované výstavby musí vycházet ze zdrojů odpovídajících vlastním vyprodukovaným prostředkům a že nemohou počítat s úvěry nebo dokonce s mimořádnými dotacemi.
Nejdůležitějším úkolem v oblasti růstu osobní spotřeby obyvatelstva na rok 1961 je zajištění struktury dodávek a zásob spotřebního zboží odpovídající poptávce obyvatelstva. Je tomu tak proto, že na překročení osobní spotřeby obyvatelstva v roce 1960 mají značný podíl mimořádné nákupy obyvatelstva, soustředivší se především na některé druhy zboží. To, že lidé více kupovali, než jsme v plánu předpokládali, samo o sobě není nic špatného. Vždyť v důsledku toho nejenom splníme úkoly v růstu životní úrovně za druhou pětiletku, nýbrž ji i značně překročíme. A svědčí i o veliké síle našeho hospodářství, že dokázalo v podstatě uspokojit nadplánovanými dodávkami tržných fondů i tyto zvýšené nákupy.
Z vývoje nákupu obyvatelstva v roce 1960 však vyplývají dvě poučení:
1. bude třeba zesílit masově politickou práci, jak na to upozorňoval před nedávném i s. Novotný, aby naše obyvatelstvo nepodléhalo nesprávným informacím a zbytečně neprovádělo hořečné nákupy, které nás nutí k nerovnoměrnému urychlováni výroby a dodávek některého spotřebního zboží, s nimž jsme v plánu v takovém rozsahu nepočítali;
2. bude třeba v roce 1961 zajistit, aby v těch sortimentech zboží, na které se soustředila poptávka v roce 1960 a kde byly odčerpány zejména zásoby spotřebního zboží, nebo kde výroba nestačila krýt poptávku spotřebitelů, bylo zajištěno progresivní zlepšení, které bude nejlepší ekonomickou pákou k plnému uklidnění poptávkové situace.
Plán na rok 1961 k tomu vytváří předpoklady jak v celkových objemech dodávek zboží do tržních fondů, tak i v nejdůležitějších skupinách zboží. Proti úkolům třetí pětiletky se zvyšuje celkový objem dodávek pro vnitrní obchod o 1, 6 mld. Kčs a tím, že v celém tomto rozsahu se počítá se zvýšením zásob, se vytvářejí předpoklady pro vyrovnání struktury prodeje a sortimentu zásob. Tuto vyšší výrobu spotřebního průmyslu je ovšem možno uskutečnit pouze tehdy, zajistíme-li další lepší využití stávajících kapacit a dále zvýšíme směnnost, a to hlavně v prádelnách bavlny a v pletářském průmyslu. Rovněž tak i ve výrobě nábytku. Přitom se předpokládá, že bude učiněno mnoho i v dosud úzkoprofilových druzích, jako jsou chladničky, transistorové přijímače a pod., kde stoupne objem dodávek proti úrovni v roce 1960 o více než třetinu až polovinu.
Zásobování obyvatelstva potravinami je zajištěno v dostatečné míře. Vzhledem k tomu, že však proti předpokladům stoupla již v roce 1960 spotřeba moučných výrobků a pokleslo semílání chlebového obilí zemědělců pro jejich osobní spotřebu, budeme musí zajišťovat vyšší spotřebu mouky a moučných výrobků.
Pro uspokojování poptávky obyvatelstva je ovšem nejdůležitější, aby sortimentně, kvalitou a ve vhodnou dobu, t. j. pružně, mohl obchod poskytovat svou službu obyvatelstvu. Proto je třeba, aby úsilí o vyřešení situace v zásobování se stalo věcí řady resortů - všech dodavatelů - nejen obchodu. Odmyslíme-li si totiž uvedené vnitřní nedostatky obchodu, naráží obchod v tomto směru u výroby na velmi mnohé závady a neochotu. kdy vnitropodnikové zájmy jsou stavěny nad potřeby zásobováni obyvatelstva. K řešeni některých sortimentních problémů dochází často teprve tehdy, až když problém nabývá vážných rozměrů. Tato řešení jsou pak nárazovitá, což neprospívá ani výrobě, oni obchodu.
Plán na rok 1961 dodržuje a v mnoha směrech překračuje úkoly třetí pětiletky pro rok 1961 o postupném vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi jednotlivými oblastmi státu. Je tomu tak v průmyslové výrobě, v investiční výstavbě a v zemědělství. Na Slovensku vzroste podstatně zaměstnanost o více než třicet tisíc pracovníků. Zvyšování zaměstnanosti na Slovensku musíme věnovat zvlášť velkou pozornost proto, že tu máme značné zdroje pracovních síl. zatímco v českých krajích jsou možnosti zvyšování zaměstnanosti již velmi omezeny. Podíl práceschopného obyvatelstva, které není zapojeno do pracovního procesu činí v českých krajích cca 19 %, ale na Slovensku 27 %. Tak například se ve třetí pětiletce počítá s přírůstkem průmyslové výroby o 56 %, na Slovensku vzroste průmyslová výroba o 84 %. Podíl Slovenska na přírůstku zaměstnanosti dosáhne ve třetí pětiletce 40 % a bude činit téměř 180 tisíc osob.
Na rok 1961 stanovila třetí pětiletka podíl Slovenska na přírůstku zaměstnanosti 32, 5 %. Tento podíl byl v podstatě dodržován až do závěrečné etapy prací na plánu. Při projednávání plánu na Státní plánovací komisi s ústředními orgány a KNV došlo k dalšímu zvýšení zaměstnanosti, které převážně zvýšilo zaměstnanost v českých krajích. Tím se stalo, že podíl Slovenska na přírůstku zaměstnanosti poklesl na necelých 27 %.
Jsme si vědomi závažnosti tohoto stavu vzhledem k perspektivním úkolům zvyšování výroby a zaměstnanosti na Slovensku a proto jsme v tomto problému informovali PB ÚV KSČ a vládu. Byla přijata opatření, aby ještě při rozpisu plánu na rok 1961 bylo vyvinuto maximální úsilí ke zvýšení zaměstnanosti na Slovensku. K zamezení opakováni této situace v roce 1962 i v dalších letech třetí pětiletky je nutno, aby jak ministerstva, tak i národní výbory rozpracovaly náměty na zvýšení výroby na Slovensku. Jsou k tomu možností ve všech odvětvích, především ve strojírenství, v chemii, ve spotřebním průmyslu, ale i v hospodářství řízeném národními výbory. Docílíme toho lepším využitím existujících základních fondů v průmyslu a zejména správnějším rozmístěním decentralizované výstavby.
Soudružky a soudruzi!
Projednáním plánu rozvoje hospodářství na Slovensku se uzavírá významná etapa, etapa přípravy hospodářského rozvoje, ale zároveň tím vstupujeme do období vlastní realizace plánu.
Není žádnou nadsázkou, když řeknu, že nás čeká obtížná, náročná práce, když budeme chtít splnit plán rovnoměrně ve všech ukazatelích, ale bude to radostná práce, neboť zajistí i další trvalý růst životní úrovně našeho lidu.
Jsem přesvědčen, že projednávání plánu rozvoje hospodářství na Slovensku v roce 1961 na dnešným zasedání Slovenské národní rady významně přispěje k zajištění náročných úkolů v hospodářském rozvoji příštího roku. (Potlesk. )
rady významně přispěje k zajišténí náročných úkolů v hospodárském rozvoji příštího roku. (Potlesk. )
Podpredseda Benada:
Ďakujem podpredsedovi Štátnej plánovacej komisie ministrovi súdruhovi Stanislavovi V 1 n o v i za jeho prejav.
Súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, schôdzku teraz prerušujem do 14, 45 hod. popoludní.
(Prestávka. ) (Po prestávke: ) Podpredseda Biľak: Pokračujeme v prerušenej schôdzke Slovenskej národnej rady.
V rozprave k zpráve súdruha ministra Majlinga ako ďalšia prehovorí poslankyňa súdružka Božena Ž i t n í k o v á.
Prosím, aby sa ujala slova. Poslankyňa Žitníková:
Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!
Uznesenie celoštátnej konferencie k tretiemu päťročnému plánu rozvoja národného hospodárstva Československej socialistickej republiky v rokoch 1961 - 1965 v rozvoji poľnohospodárstva predpokladá zvýšiť poľnohospodársku výrobu na Slovensku do roku 1965 v porovnaní s rokom 1960 o 28 %. Týmto zvýšením má sa zaokryť prírastok spotreby základných potravín pre obyvateľstvo a vo väčšej miere potreba surovín pre spotrebný a potravinársky priemysel.
Pri zvyšovaní úrovne nášho poľnohospodárstva rozhodujúcu úlohu musí zohrať živočíšna výroba. V roku 1965 vyrobí sa na Slovensku na každý hektár poľnohospodárskej pôdy 502 vajec. To znamená, že v porovnaní so skutočnosťou roku 1959 sa v priebehu tretieho päťročného plánu zvýši výroba mäsa o 42 %, mlieka o 68 % a vajec o 89 %.
Vedľa uvedeného zvýšenia výroby tretí päťročný plán predpokladá aj ďalší rast stavov, a to najmä stavov hovädzieho dobytka. V porovnaní s rokom 1960 vzrastú stavy hovädzieho dobytka na Slovensku o 17, 2 %, stavy kráv o 13 % a prasníc o 8, 3 %.