DÍL XXII

Veřejná soutěž a veřejný příslib

Oddíl 1

Veřejná soutěž

§ 690

Základní ustanovení

(1) Kdo vyhlásí veřejnou soutěž o nejvýhodnější návrh blíže neomezeného počtu osob na uzavření určité smlouvy, činí tím výzvu k podání návrhů na uzavření této smlouvy.

(2) Obsah veřejné soutěže musí být stanoven písemně a vhodným způsobem uveřejněn.

§ 691

Tomu, kdo vyhlásil soutěž, přísluší právo posoudit, který z podaných návrhů nejlépe vyhovuje jeho potřebám a zdá jej použije k uzavření smlouvy. Závazky vzniknou tomu, kdo soutěž vyhlásil, teprve tím, že některý návrh přijal.

§ 692

Účastníkům soutěže nepřísluší nárok na úhradu nákladů spojených s podáním návrhů.

§ 693

Povinnost uzavřít smlouvu na základě nejvýhodnějšího návrhu má ten, kdo soutěž vyhlásil, jen pokud se k tomu při určení obsahu veřejné soutěže výslovně zavázal; i v tomto případě je oprávněn vyhlásit užší soutěž mezi několika návrhy, které nejlépe vyhovují obsahu veřejné soutěže.

Oddíl 2

Veřejný příslib

§ 694

Základní ustanovení

Veřejným příslibem se zavazuje ten, kdo veřejně vyhlásil, že zaplatí odměnu nebo poskytne jiné plnění jedné nebo několika z blíže neomezeného počtu osob, které splní podmínky stanovené ve veřejném příslibu.

§ 695

Nestanoví-li podmínky veřejného příslibu nic jiného, obdrží odměnu ten, kdo je nejdříve splní.

§ 696

Splní-li podmínky veřejného příslibu současně několik osob a z jejich obsahu vyplývá, že odměnu má obdržet pouze jedna osoba; rozdělí se odměna mezi ně rovným dílem.

DÍL XXIII

Jednatelství bez příkazu

§ 697

Nikdo není oprávněn zasahovat do cizích záležitostí bez dostatečného právního důvodu.

§ 698

Obstará-li někdo, aniž je k tomu oprávněn, přiměřeným způsobem cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, je ten, jemuž škoda hrozila, povinen nahradit jednateli bez příkazu nutný náklad, i když se výsledek nedostavil.

§ 699

Nejde-li o odvrácení hrozící škody, musí ten, kdo chce obstarat záležitost jiného, zpravit jej o tom a vyčkat jeho souhlasu. Neučiní-li tak a obstará záležitost k převážnému prospěchu jiného, má nárok na náhradu vynaložených nákladů až do výše opatřeného prospěchu. Zdali jde o převážný prospěch, je třeba posoudit podle hospodářských zájmů toho, jehož záležitost byla obstarána.

§ 700

Jestliže jednatel bez příkazu neobstaral záležitost k převážnému prospěchu jiného nebo vmísil-li se někdo do záležitosti jiného proti jeho vůli, je povinen uvést vše do původního stavu, a není-li to dobře možné, je povinen nahradit škodu, kterou při obstarávání záležitosti způsobil. Omezení vyplývající z ustanovení 254 odstavec 2 pro tento případ neplatí.

§ 701

Jednatel bez příkazu je povinen, je-li to účelné, jednání dokončit, podat o něm zevrubné vyúčtování a převést vše, co při tom získal, na toho, jehož záležitost obstaral.

§ 702

Nemá-li jednatel bez příkazu nárok na náhradu nákladů, je oprávněn vzít si, pokud je to možné bez zhoršení podstaty věci, co pořídil svým nákladem.

DÍL XXIV

Bezdůvodné obohacení

§ 703

Základní ustanovení

(1) Kdo získá majetkový prospěch bez právního důvodu, je povinen vydat to, oč byl obohacen, tomu, z jehož majetku získal majetkový prospěch.

(2) Totéž platí, jestliže právní důvod majetkového prospěchu dodatečně zanikl.

§ 704

Zpracuje-li někdo v dobré víře cizí věc, kterou nabyl bez právního důvodu, nebo u níž důvod nabytí dodatečně zanikl, stává se vlastníkem věci zpracováním vzniklé a je povinen poskytnout za ni vlastníku zpracované věci náhradu.

§ 705

Ustanovení § 704 rovněž platí, jestliže někdo v dobré víře věci tam uvedené sloučí nebo smísí s věcmi vlastními a jestliže tyto věci nelze oddělit buď vůbec; nebo jen s nepřiměřenými náklady.

§ 706

(1) Zpracuje-li někdo mimo smlouvu o dílo cizí věc nebo smísí nebo sloučí věc s věcmi vlastními, ačkoliv věděl, že k těmto věcem mu nepřísluší vlastnické právo, získává k věci vzniklé zpracováním, sloučením nebo smíšením vlastnické právo ten, komu tyto věci náleží. Náleží-li různým vlastníkům, získává vlastnictví ten, jehož podíl na věci je největší. Jsou-li podíly rovny, určí vlastníka soud. Osoba, která vlastnické právo získá, je povinna osobám, jejichž vlastnické právo zaniklo, nahradit to, oč byla obohacena.

(2) Osoba, která získala vlastnické právo podle odstavce 1, může však požadovat na tom, kdo vědomě zpracoval, smísil nebo sloučil její věci, za ně náhradu; jejím zaplacením stává se ten, kdo věci zpracoval, smísil nebo sloučil, jejich vlastníkem.

§ 707

Za bezdůvodné obohacení se nepovažuje prospěch získaný dlužníkem tím, že pohledávka proti němu se promlčela nebo zanikla.

§ 708

Dá-li někdo vědomě něco k dosažení výsledku nemožného nebo nedovoleného, nemůže se domáhat, aby mu to bylo vráceno.

§ 709

Nelze žádat vrácení toho, co bylo plněno na závazek; který ještě není splatný nebo který následkem uplynutí času nebo z jiných důvodů nelze uplatnit před soudem. Totéž platí, jestliže pro získání majetkového prospěchu vznikne dodatečně právní důvod.

§ 710

Povinnost vydat získaný majetkový prospěch zahrnuje i povinnost vydat výtěžky ode dne získání majetkového prospěchu.

§ 711

Nelze-li získaný majetkový prospěch vrátit zcela nebo zčásti nebo nelze-li vydat výtěžky, zejména proto, že jejich vytěžení bylo opomenuto, je obohacený povinen zaplatit náhradu ve výši majetkového prospěchu určeného ke dni, kdy byl získán nebo kdy výtěžku mělo být dosaženo; od téhož dne vzniká povinnost platit úrok. Pokud obohacený o bezdůvodném obohacení nevěděl, platí pro stanovení výše úroku § 428; jinak platí § 231.

§ 712

Zanikl-li dodatečně právní důvod, je obohaceny povinen vydat nebo nahradit jen to, oč v den, kdy právní důvod zanikl, byl ještě obohacen. K témuž dni určí se též náhrada; náhrada však nesmí být vyšší, než kolik činil majetkový prospěch v době, kdy byl získán. Týmž dnem vzniká obohacenému povinnost vydat nebo nahradit výtěžky a platit úroky.

§ 713

Je-li oprávněný držitel povinen vrátit nebo vydat věc, je vlastník povinen nahradit mu náklad účelně na věc učiněný s přihlédnutím k zhodnocení věci v době vydání, nejvýše však náklad skutečny. Obyčejné náklady udržovací se však nehradí; oprávněnému držiteli připadají užitky z věci.

§ 714

Neoprávněný držitel je povinen vydat s věcí i všechen užitek. Z nákladu učiněného neoprávněným držitelem nahradí se jen tolik, kolik bylo zapotřebí pro zachování věci; jinak má nárok na náhradu nákladů jako jednatel bez příkazu.

§ 715

Při vzájemném vypořádání je třeba dbát, aby žádná ze stran nebyla bezdůvodně obohacena na úkor druhé strany.

DÍL XXV

Upotřebení věci pro jiného

§ 716

Byla-li bez úmyslu obstarat cizí záležitost upotřebena věc k prospěchu druhého, může se na něm vlastník, není-li vrácení možné nebo účelné, domáhat zaplacení ceny, jakou věc měla v době upotřebení, i když zamýšlený prospěch nenastal nebo byl zmařen.

§ 717

Byla-li ve společné nouzi obětována věc nebo byl-li vynaložen náklad, aby byla odvrácena větší škoda, je každý, komu z toho vznikl prospěch, povinen dát poškozenému poměrnou náhradu.

§ 718

Kdo vynaloží náklad za někoho, kdo jej měl po právu vynaložit sám, je oprávněn domáhat se náhrady na tom, za koho náklad vynaložil.

DÍL XXVI

Povinnost k náhradě škody

§ 719

Ustanovení o náhradě škody způsobené porušením povinnosti ze závazkového vztahu použije se přiměřeně i pro náhradu škody způsobené porušením jiné povinnosti stanovené tímto zákonem.

§ 720

Kdo použije k splnění povinností nebo k právnímu úkonu podle tohoto zákona jiné osoby, ručí druhé straně za škodu při tom způsobenou touto osobou porušením jiné povinnosti než upravené tímto zákonem. Ustanovení § 197 až 204 platí přiměřeně i pro toto ručení.

HLAVA V

Ustanovení zvláštní, přechodně a závěrečná

§ 721

Ustanovení zákona, v nichž se mluví o uplatnění práva před soudem, o soudním řízení nebo soudním rozhodnutí, použije se přiměřeně i pro uplatnění práva před rozhodcem, pro rozhodčí řízení nebo pro rozhodčí výrok, pokud se opírají o platnou rozhodčí smlouvu.

§ 722

(1) Strany si nemohou ujednat úpravu odporující § 1 až 71, § 76 až 106, § 157 až 176, § 179, § 211, § 399, § 634 odstavec 2, § 708 a hlavě V tohoto zákona. Právní úkony, pokud jsou v rozporu s těmito ustanoveními, jsou neúčinné. Totéž platí o jiných ustanoveních v rozsahu, v jakém je v nich výslovně stanovena jejich donucující povaha.

(2) Neplatné jsou právní úkony, při nichž nebyla zachována forma nebo některá náležitost předepsaná tímto zákonem. Jestliže je však tento nedostatek právního úkonu dodatečně odstraněn, působí právní účinky takového úkonu od doby, od kdy by působil původní právní úkon, kdyby byl platný.

§ 723

Jestliže nelze právě a povinností, které upravuje tento zákon, určit podle doslovného znění tohoto zákona ani podle smyslu jeho jednotlivých ustanovení, použije se zásad, kterými je zákon ovládán.

§ 724

Ustanoveními tohoto zákona se řídí právní poměry jím upravené, které vznikly po 31. březnu 1964. Právní vztahy vzniklé do tohoto dne se řídí nadálé předpisy, kterými se řídily k tomuto dni.

§ 725

Tímto zákonem nejsou dotčeny:

1. zákon č. 119/1948 Sb., ostatní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství;

2. zákon č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech,

3. zákon č. 61/1952 Sb. o námořní plavbě,

4. zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb.

§ 726

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

Obsah zákoníků mezinárodního obchodu:

		Hlava I
		Úvodní ustanovení
Díl	I	Účel zákona	§ 1
Díl	II	Předmět úpravy	§ 2 - 4
Díl	III	Právní povaha jednotlivých ustanovení	§ 5
		Hlava II
		Společná ustanovení
Díl	I	Osoby	§ 612
Díl	II	Věci a práva	§ 13 - 21
Díl	III	Právní úkony
		Oddíl 1. Všeobecná ustanovení	§ 22 - 25
		Oddíl 2. Neplatnost právních úkonů	§ 26 - 39
		Oddíl 3. Odporovatelnost právním úkonům	§ 40 - 43
		Oddíl 4. Podmínky	§ 44 - 48
Díl	IV	Zastoupení a plná moc
		Oddíl 1. Základní ustanovení	§ 49 - 56
		Oddíl 2. Plná moc	§ 57 - 65
		Oddíl 3. Prokura	§ 66 - 70
		Oddíl 4. Zvláštní obchodní plná moc	§ 71
Díl	V	Počítání času	§ 72 - 75
Díl	VI	Promlčení a vydržení
		Oddíl 1. Promlčení	§ 76 - 94
		Oddíl 2. Vydržení	§ 95 - 99
		Hlava III
		Obecná ustanovení o závazcích
Díl	I	Vznik závazků	§ 100 - 105
Díl	II	Vznik a obsah smluv	§ 108 - 123
Díl	III	Účastníci závazkových vztahů
		Oddíl 1. Společné závazky a společná práva	§ 124 -132
		Oddíl 2. Závazky ve prospěch a k tíži třetího	§ 133 - 137
		Oddíl 3. Změny v účastnících závazků	§ 138 - 157
Díl	IV	Zajištění závazků
		Oddíl 1. Právo zástavní a podzástavní	§ 158 - 184
		Oddíl 2. Právo zadržovací	§ 185 - 190
		Oddíl 3. Smluvní pokuta	§ 191 - 194
		Oddíl 4. Ručení	§ 195 - 205
		Oddíl 5. Uznání dluhu	§ 206
		Oddíl 6. Zajištění závazku převodem práva	§ 207 -209
		Oddíl 7. Jistota	§ 210
Díl	V	Zánik závazku plněním
		Oddíl 1. Způsob plnění	§ 211 - 222
		Oddíl 2. Místo plnění	§ 223 - 224
		Oddíl 3. Doba plnění	§ 225 - 228
Díl	VI	Nesplnění závazků a jeho následky
		Oddíl 1. Prodlení dlužníka	§ 229 - 232
		Oddíl 2. Prodlení věřitele	§ 233 - 234
		Oddíl 3. Odstoupení od smlouvy	§ 235 - 244
		Oddíl 4. Dodatečná nemožnost plnění	245 - 250
		Oddíl 5. Odpovědnost za nesplnění závazku	§ 252 - 257
Díl	VII	Jiné způsoby zániku závazků
		Oddíl 1. Dohoda stran	§ 258 - 263
		Oddíl 2. Zaplacení odstupného	§ 264
		Oddíl 3. Započtení	§ 285 - 270
		Oddíl 4. Uložení do ústřední úschovy	§ 271
		Oddíl 5. Splynutí	§ 272
		Oddíl 6. Uplynutí doby	§ 273
		Oddíl 7. Smrt	§ 274
		Oddíl 8. Zásadní změna okolností po uzavření smlouvy	§ 275
		Hlava IV
		Zvláštní ustanovení o některých závazcích
Díl	I	Kupní smlouva
		Oddíl 1. Základní ustanovení	§ 276 - 277
		Oddíl 2. Povinnosti prodávajícího	§ 278 - 338
		Oddíl 3. Povinnosti kupujícího	§ 339 - 360
		Oddíl 4. Společná ustanovení o povinnostech prodávajícího a kupujícího	§ 361 - 384
Díl	II	Zvláštní ujednání v kupní smlouvě
		Oddíl 1. Právo zpětné koupě	§ 385 - 387
		Oddíl 2. Právo zpětného prodeje	§ 388
		Oddíl 3. Koupě na zkoušku	§ 389
		Oddíl 4. Výhrada výhodnějšího prodeje	§ 390
		Oddíl 5. Výhrada výhodnější koupě	§ 391
		Oddíl 6. Právo předkupní	§ 392 - 394
		Oddíl 7. Ujednání o zákazu dalšího vývozu	§ 395 - 397
		Oddíl 8. Ujednání o omezení prodeje	§ 398 - 400
		Oddíl 9. Zvláštní ujednání o ceně	§ 401 - 404
Díl	III	Smlouvy uzavírané v souvislosti s kupní smlouvou
		Oddíl 1. Smlouva o výhradním prodeji	§ 405 - 409
		Oddíl 2. Smlouva o výhradním odběru	§ 410 - 414
		Oddíl 3. Smlouva o přednostním odběru	§ 415 - 417
		Oddíl 4. Smlouva o přednostním prodeji	§ 418
Díl	IV	Smlouvy o vázaných obchodech	§ 419 - 423
Díl	V	Smlouva o výměně	§ 424 - 425
Díl	VI	Smlouva o půjčce	§ 426 - 430
Díl	VII	Smlouva o výpůjčce	§ 431 - 438
Díl	VIII	Smlouva nájemní	§ 439 - 453
Díl	IX	Smlouva o úschově	§ 454 - 462
Díl	X	Smlouva o skladování	§ 483 - 469
Díl	XI	Svěření věci třetí osobě	§ 470 - 474
Díl	XII	Smlouva o dílo	§ 475 - 490
Díl	XIII	Smlouva příkazní	§ 491 - 504
Díl	XIV	Smlouva komisionářská	§ 505 - 520
Díl	XV	Smlouva o kontrolní činnosti	§ 521 - 535
Díl	XVI	Smlouvy o dopravě
		Oddíl 1. Zasilatelská smlouva	§ 536 - 547
		Oddíl 2. Smlouva o přepravě věci	§ 548 - 565
		Oddíl 3. Smlouvy o nájmu lodi a provozu lodi	§ 566 - 574
Díl	XVII	Pojistná smlouva	§ 575 - 599
Díl	XVIII	Smlouvy zprostředkovatelské
		Oddíl 1. Smlouva o zprostředkování	§ 600 - 606
		Oddíl 2. Smlouva o obchodním zastoupení	§ 607 - 624
Díl	XIX	Smlouva o sdružení	§ 625 - 652
Díl	XX	Smlouvy o bankovních obchodech
		Oddíl 1. Akreditivy	§ 653 - 660
		Oddíl 2. Bankovní inkaso a bankovní dokumentární inkaso	§ 661 - 664
		Oddíl 3. Bankovní záruka	§ 665 - 675
		Oddíl 4. Cestovní šek	§ 676 - 680
		Oddíl 5. Smlouva o uložení cenných papírů a jiných hodnot	§ 681 - 685
Díl	XXI	Slib odškodnění	§ 686 - 689
Díl	XXII	Veřejná soutěž a veřejný příslib
		Oddíl 1. Veřejná soutěž	§ 690 - 693
		Oddíl 2. Veřejný příslib	§ 694 - 696
Díl	XXIII	Jednatelství bez příkazu	§ 697 - 702
Díl	XXIV	Bezdůvodné obohacení	§ 703 - 715
Díl	XXV	Upotřebení věci pro jiného	§ 716 - 718
Díl	XXVI	Povinnost k náhradě škody	§ 719 - 720
		Hlava V
		Ustanovení zvláštní, přechodná a závěrečná	§ 721 - 726