§ 617

Sjednaná provize zahrnuje všechny nároky zástupce vůči zastoupenému, včetně náhrady za získání zákazníků.

§ 618

Po skončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení má obchodní zástupce ještě nárok na provizi z obchodů uzavřených v době platnosti smlouvy, jestliže byly splněny podmínky § 602.

§ 619

Zástupce ručí zastoupenému za splnění povinností třetí osoby z obchodů, které zprostředkoval, jen jestliže se k tomu výslovně zavázal. V takovém případě jeho práva a povinnosti se u všech zprostředkovaných obchodů posuzují podle ustanovení o ručení.

§ 620

Pokud z § 607 až 619 nevyplývá nic jiného, řídí se práva a povinnosti stran rovněž ustanoveními § 600 až 606.

Nevýhradní zastoupení

§ 621

Není-li ve smlouvě stanoveno výslovně něco jiného, může zastoupený pro zprostředkování obchodů ve stanovené územní oblasti používat i další obchodní zástupce a obchodní zástupce je oprávněn zprostředkovat obchody i pro jiné osoby, popřípadě uzavírat obchody na vlastní účet.

Výhradní zastoupení

§ 622

Bylo-li sjednáno výhradní zastoupení, je zastoupený zavázán nepoužívat pro příslušný druh obchodů ve stanovené firemní oblasti jiného obchodního zástupce a obchodní zástupce je zavázán zprostředkovávat příslušný druh obchodů jen pro zastoupeného. V takovém případě není obchodní zástupce oprávněn uzavírat obchody, jichž se výhradní zastoupení týká, na vlastní účet.

§ 623

Zastoupený je oprávněn uzavírat obchody v územní oblasti, pro kterou bylo sjednáno obchodní zastoupení, i bez zprostředkování obchodního zástupce, je však povinen zaplatit obchodnímu zástupci provizi z těchto obchodů. V pochybnostech má se za to, že není rozdílu ve výši provize za zprostředkované a nezprostředkované obchody.

§ 624

Jestliže v územní oblasti; pro kterou bylo sjednáno výhradní zastoupení nedosáhl obchodní zástupce ve smlouvě stanoveného, popřípadě odbytovým možnostem přiměřeného objemu obchodů během jednoho roku, je kterákoliv ze stran oprávněna kdykoliv odstoupit od smlouvy; nemá však nárok na náhradu škody.

DÍL XIX

Smlouva o sdružení

§ 625

Základní ustanovení

Smlouvou o sdružení se zavazují dvě nebo více osob, že spojí svou činnost nebo majetkové hodnoty k dosažení určitého hospodářského účelu.

§ 626

Každý účastník je povinen vyvíjet činnost k dosažení hospodářského účelu sdružení. Vzájemná práva a povinnosti účastníků při výkonu činnosti pro sdružení řídí se přiměřeně podle ustanovení o smlouvě příkazní, při níž je činnost vykonávána za odměnu.

§ 627

Každý účastník sdružení je povinen zdržet se jakékoliv činnosti znemožňující nebo ztěžující dosažení hospodářského účelu, pro který smlouva o sdružení byla uzavřena.

§ 628

Škodu, kterou účastník způsobil sdružení (společníkům) porušením svých povinností, nelze vyrovnat prospěchem, který účastník získal pro dosažení hospodářského účelu sdružení.

§ 629

Každý účastník je oprávněn přesvědčit se o hospodářském stavu sdružení.

§ 630

Za vady věcí vnesených do sdružení odpovídá jeho účastník, pokud to povaha věci připouští, jako prodávající. O vadách věcí přenechaných k bezplatnému užívání, jakož i pro stanovení práv a povinností při udržování a užívání těchto věcí platí přiměřeně ustanovení o smlouvě nájemní.

§ 631

O zisk se účastníci sdružení dělí podle poměru velikostí podílů nebo vkladů a rozsahu činnosti, kterou přispěli k dosažení hospodářského výsledku. Ztrátu nesou účastníci Sdružení podle poměru velikosti podílů nebo vkladů.

§ 632

Smlouva o sdružení zaniká:

a) jakmile bylo dosaženo hospodářského účelu, k jehož docílení byla smlouva uzavřena, nebo stalo-li se dosažení tohoto účelu nemožným;

b) jakmile všechny majetkové hodnoty, jež měly sloužit dosažení účelu sdružení, přišly nazmar;

c) uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřena;

d) dohodou všech účastníků.

§ 633

(1) Každý účastník může ze sdružení vystoupit; nesmí se to však stát v době nevhodné, nebo kdyby tím pro ostatní účastníky bylo znemožněno nebo podstatně ztíženo dosažení hospodářského účelu sdružení.

(2) Z vážných důvodů může účastník vystoupit ze sdružení, i když nebyla dodržena smluvená výpovědní lhůta; v tomto případě však platí ustanovení odstavce 1.

§ 634

(1) Při zániku sdružení má účastník nárok na vrácení věcí, jež dal pro účely sdružení do bezplatného užívání.

(2) Majetkové vypořádání mezi účastníky sdružení nemůže být provedeno, dokud nebyly uspokojeny nebo zajištěny nároky věřitelů.

§ 635

Závazky účastníků sdružení, které vznikly v době jejich účasti ve sdružení, trvají i po vystoupení ze sdružení nebo po zániku sdružení.

Sdružení jako právnická osoba

§ 636

Sdružení stává se právnickou osobou, je-li to stanoveno ve smlouvě a je-li sdružení zapsáno do rejstříku, do něhož se právnické osoby zapisují. Zápis musí obsahovat alespoň název sdružení, jeho sídlo, výši podílů jednotlivých členů a orgány, kterými sdružení jedná.

§ 637

(1) Podíly členů sdružení, jsou-li složeny v penězích nebo v jiných věcech určených podle druhu, stávají se majetkem sdružení. Podíly složené ve věcech jednotlivě určených jsou v bezplatném užívání sdružení.

(2) Výše podílu při věcech daných do bezplatného užívání posuzuje se podle výše částky, kterou by účastník sdružení získal pronájmem těchto věcí v místě, kde jsou věci pro účely sdružení užívány.

§ 638

Členové sdružení ručí za závazky sdružení jen do výše určených podílů, pokud ze zápisu v rejstříku, do něhož je sdružení zapsáno, nevyplývá nic jiného.

§ 639

Majetek nabytý při provozování společné činnosti náleží sdružení.

§ 640

Sdružení jedná členem sdružení nebo osobou zapsanou v rejstříku jako orgán sdružení. O náležitostech sdružení rozhoduje většina členů, přičemž v pochybnostech má každý člen jeden hlas.

§ 641

Sdružení zaniká teprve výmazem v rejstříku, v němž je zapsáno.

§ 642

(1) Při zániku sdružení má člen nárok na vrácení jím vnesených majetkových hodnot, které se staly majetkem sdružení nebo na zaplacení jejich ceny, popřípadě jejich poměrného dílu, jestliže majetek sdružení nestačí. Po vyrovnání nároků na vnesené podíly rozdělí se zbývající majetek podle zásad § 631.

(2) Ustanovení odstavce 1 užije se obdobně při určení nároků účastníka, který ze sdružení vystoupil.

Jiná sdružení

§ 643

(1) Není-li sdružení právnickou osobou podle § 636, jsou jeho společníci zavázáni společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle zásad stanovených v § 631.

(2) Ujednání odchylné od odstavce 1 nemůže být na újmu třetím osobám, které o tomto ujednání nevěděly a ani vědět nemusily.

§ 644

Vklady složené v penězích nebo v jiných věcech určených podle druhu stávají se spoluvlastnictvím všech společníků v poměru k hodnotě jednotlivých vkladů. Podíly složené ve věcech jednotlivě určených jsou v bezplatném užívání společníků. Ustanovení § 637 odstavec 2 platí obdobně.

§ 645

Majetek nabytý při provozování společné činnosti stává se spoluvlastnictvím všech společníků podle poměru velikosti vkladu a rozsahu činnosti jednotlivých společníků, kterou přispěli k dosažení hospodářského výsledku.

§ 646

Společník je oprávněn zavazovat ostatní společníky jen na základě jimi udělené plné moci. O obstarávání záležitostí podle smlouvy o sdružení rozhodují společnici jednomyslně.

§ 647

(1) Při zániku sdružení rozdělí se majetek ve spoluvlastnictví společníků podle § 652.

(2) Toto ustanovení použije se obdobně, jestliže některý ze společníků ze sdružení vystoupil.

Práva a povinnosti při spoluvlastnictví

§ 648

(1) Je-li věc, jež slouží účelu sdružení, v spoluvlastnictví všech nebo několika účastníků sdružení, jsou spoluvlastníci, pokud jde o práva a povinnosti tykající se věci jako celku, oprávněni a zavázáni vůči jiným osobám společně a nerozdílně. Ve vzájemném poměru spoluvlastníků je rozhodující poměr jejich podílů.

(2) Každý spoluvlastník smí svým podílem nakládat samostatně, neruší-li tím práva ostatních spoluvlastníků.

§ 649

Spoluvlastník se může kdykoliv přesvědčit, jak se hospodaří s věcí; jejímž je spoluvlastníkem, a může v obvyklých obdobích nebo z důležitých důvodů kdykoli žádat vyúčtování.

§ 650

O hospodaření se společnou věcí rozhoduje většina spoluvlastníků počítaná podle velikostí jejich podílů. Při rovnosti hlasů rozhodne soud. Jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci požadovat na většině, aby jim dala jistotu proti hrozící budoucí škodě.

§ 651

Zcizuje-li se podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo koupit zcizovaný podíl rovným dílem.

§ 652

(1) Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání. Každý z nich je oprávněn požadovat na ostatních písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali.

(2) Nedojde-li k dohodě, zruší spoluvlastnictví a určí vzájemné vypořádání spoluvlastníků na návrh některého z nich soud. Je-li to možné a hospodářsky účelné, rozdělí soud věc mezi spoluvlastníky podle výše jejich podílů, jinak ji přikáže za přiměřenou náhradu jednomu nebo několika spoluvlastníkům; dbá přitom na to, aby řešení bylo hospodářsky co nejvýhodnější vzhledem k účelu sdružení a pro vlastníky co nejméně tíživé.

DÍL XX

Některé smlouvy o bankovních obchodech

Oddíl 1

Akreditivy

§ 653

Základní ustanovení

(1) Otevřením akreditivu se zavazuje banka (peněžní ústav) na základě žádosti příkazce, že poskytne určité plnění třetí osobě (oprávněnému), jestliže budou do určité doby splněny podmínky uvedené v akreditivu.

(2) Akreditiv musí být zřízen písemně.

§ 654

Závazky banky, vůči oprávněnému vznikají dnem, kdy mu bylo otevření akreditivu oznámeno. V poměru k bance je příkazce akreditivů vázán dnem udělení příkazu.

§ 655

Akreditiv je nezávislý na právním ujednání mezi příkazcem akreditivů a oprávněným, které dalo podnět k jeho otevření.

Dokumentární akreditiv

§ 656

(1) Při dokumentárním akreditivu je banka zavázána poskytnout oprávněnému plnění, jestliže jí budou předloženy dokumenty určené v akreditivu.

(2) Banka, jež otevřela dokumentární akreditiv, je zavázána vůči oprávněnému poskytnout plnění podle obsahu závazku z akreditivu, jestliže oprávněný řádně a včas předloží dokumenty podle podmínek předepsaných v akreditivu.

§ 657

(1) Nevyplývá-li z dokumentárního akreditivu nic jiného, je dokumentární akreditiv odvolatelný.

(2) Odvolatelný dokumentární akreditiv může banka kdykoliv změnit nebo odvolat.

(3) Neodvolatelný dokumentární akreditiv může být změněn či odvolán pouze po dohodě oprávněného, banky a příkazce.

§ 658

Potvrzení dokumentárního akreditivu

(1) Jestliže neodvolatelný dokumentární akreditiv byl podle příkazů banky potvrzen další bankou, pak i tato banka je vůči oprávněnému samostatně a přímo zavázána; oprávněný může požadovat plnění na kterékoliv z těchto bank. Ustanovení § 654 prvá věta platí obdobně.

(2) Jestliže banka, která akreditiv potvrdila, poskytla plnění z akreditivu, má nárok na plnění vůči bance, která ji o potvrzení akreditivu požádala.

(3) Banka, která pouze vyrozumívá oprávněného, že jiná banka otevřela neodvolatelný dokumentární akreditiv, odpovídá za nesprávnost tohoto oznámení, nevzniká jí však závazek podle odstavce 1.

§ 659

Jiné druhy akreditivu Ustanovení o dokumentárním akreditivu (§ 656 až 658) platí přiměřeně pro jiné druhy akreditivů.

§ 660

Pokud ustanovení § 653 až 659 neobsahují odchycenou úpravu, platí zvyklosti obecně zachovávané v mezinárodním bankovním styku.

Oddíl 2

Bankovní inkaso a bankovní dokumentární inkaso

§ 661

Základní ustanovení

Smlouvou o bankovním inkasu zavazuje se banka (peněžní ústav), že obstará pro příkazce vybrání pohledávky nebo jiný inkasní úkon.

§ 662

Smlouvou o bankovním dokumentárním inkasu se banka příkazci zavazuje, že vydá třetí osobě listiny oprávňující nakládat se zbožím nebo jiné doklady, bude-li při jejich vydání zaplacena peněžitá částka, kterou má banka vybrat, nebo bude-li při tom proveden jiný inkasní úhon.

§ 663

Při obstarání bankovního inkasa nebo bankovního dokumentárního inkasa odpovídá banka za vadné provedení inkasního příkazu v rozporu s přijatým příkazem.

§ 664

Pokud ustanovení § 661 až 663 neobsahují odchylnou úpravu, platí zvyklosti obecně zachovávané v mezinárodním bankovním styku; jinak, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, ustanovení o smlouvě příkazní s výjimkou § 501, 502 odstavec 2 a § 504, pokud se poukazuje na smlouvu komisionářskou.

Oddíl 3

Bankovní záruka

§ 665

Základní ustanovení

(1) Bankovní zárukou se zavazuje banka (peněžní ustav) vůči příjemci záruky (oprávněnému), že oprávněného uspokojí podle obsahu záruky v případě že určitá třetí osoba nesplní svůj závazek nebo že budou splněny podmínky v záruce uvedené.

(2) Banka se může zavázat k bankovní záruce toliko písemně záruční listinou.

§ 666

Banka je povinna poskytnout z bankovní záruky uspokojení peněžité, a to i v případě, že bankovní záruka zajišťuje plnění nepeněžité.

§ 667

Je-li bankovní zárukou zajištěna nepeněžitá pohledávka, má se za to, že do výše stanovené v záruční listině, jinak do výše hodnoty, jakou má nepeněžité zajišťované plnění v době zřízení záruky; je zajištěn nárok, který věřiteli přísluší v případě porušení závazku, jehož splnění je bankovní zárukou zajištěno.

§ 668

Je-li banka z bankovní záruky povinna plnit ve prospěch oprávněného jiné bance; je tím povinna plnit na účet oprávněného u této banky.

§ 669

(1) Jestliže z příkazu banku potvrdí její bankovní záruku jiná banka, může oprávněný uplatňovat své nároky ze záruky vůči kterékoliv z těchto bank.

(2) Jestliže banka, která potvrdila bankovní záruku, poskytla na jejím základě plnění, má nárok na toto plnění vůči bance, která jí o potvrzení bankovní záruky požádala.

§ 670

Jestliže bankovní záruka obsahuje závazek banky uspokojit oprávněného v případě, že třetí osoba nesplní svůj závazek, může oprávněný postoupit svá práva z bankovní záruky pouze s postoupením pohledávky bankovní zárukou zajištěné a s převedením závazků oprávněného se zajištěnou pohledávkou souvisejících.

§ 671

Je-li doba platnosti bankovní záruky omezena, je oprávněný povinen nejpozději během doby platnosti bankovní záruky oznámit bance své nároky, jinak jeho práva z bankovní záruky zanikají.

§ 672

Jestliže bankovní záruka obsahuje povinnost banky splnit zajištěný závazek na první výzvu oprávněného a bez námitek, nemůže banka uplatňovat vůči oprávněnému námitky, které jinak příkazci jako dlužníku příslušejí ze zajišťovaného závazku vůči oprávněnému.

§ 673

Příkazce je povinen uhradit bance to, co banka plnila podle své povinnosti z bankovní záruky, bez ohledu na námitky, které mohl příkazce vznést vůči oprávněnému. Oprávněný však odpovídá příkazci za škodu způsobenou tím, že dosáhl na základě záruky plnění, na které by jinak pro oprávněné námitky příkazce neměl nárok.

§ 674

(1) Není-li plnění z bankovní záruky závislé na závazku třetí osoby, platí přiměřeně i ustanovení o slibu odškodnění.

(2) Nejde-li o bankovní záruku uvedenou v odstavci 1, může peněžní ústav vůči oprávněnému uplatnit veškeré námitky; které vůči oprávněnému přísluší dlužníkovi.

§ 675

Pokud § 665 až 674 neobsahuje odchylnou úpravu a pokud to dovoluje povaha bankovní záruky; platí pro bankovní záruku podpůrně akreditivní zvyklosti obecně zachovávané v mezinárodním obchodním styku.

Oddíl 4

Cestovní šek

§ 676

Základní ustanovení

Cestovní šek opravňuje jeho vlastníka k přijetí peněžité částky v něm uvedené při předložení k výplatě, a to podle podmínek stanovených výstavcem šeku.

§ 677

Banka (peněžní ústav), která cestovní šek vydala, je povinna cestovní šek proplatit nebo obstarat jeho proplacení.

§ 678

Při výplatě je proplácející osoba oprávněna požadovat průkaz totožnosti vlastníka cestovního šeku.

§ 679

Cestovní šek je platný, jestliže obsahuje tyto náležitosti:

a) označení jako cestovní šek,

b) název výstavce; jeho podpis nebo dostatečnou náhradu jeho podpisu,

c) příkaz nebo příslib vyplatit určitou částku, bude-li připojen kontrolní podpis vlastníka cestovního šeku.

§ 680

Ustanovení zákona směnečného a šekového čís. 191/1950 Sb., se na cestovní šek nevztahuje.

Oddíl 5

Smlouva o uložení cenných papírů a jiných hodnot

§ 681

Základní ustanovení

Smlouvou o uložení cenných papírů a jiných hodnot se zavazuje banka (peněžní ústav) převzít cenné papíry nebo jiné hodnoty, aby je uložila a spravovala; a uložitel se zavazuje zaplatit jí za to odměnu.

§ 682

Banka je povinna odborně o uložené cenné papíry, a jiné hodnoty pečovat a činit na účet uložitele veškeré úkony k zachování jeho práv z cenných papírů nebo jiných hodnot.

§ 683

Obě strany mohou kdykoli s okamžitou účinností smlouvu vypovědět. Po výpovědi je banka povinna uložiteli vydat ulovené cenné papíry nebo jiné hodnoty spolu s tím; co k nim přibylo; a uložitel je povinen je převzít a zaplatit odměnu za dobu úschovy.

§ 684

Banka neodpovídá za škody způsobené uložiteli při úschově cenných papírů nebo jiných hodnot, jestliže těmto škodám nemohla zabránit ani při vynaložení odborné péče.

§ 685

Na smlouvu o uložení cenných papírů a jiných hodnot se použije přiměřeně ustanovení § 468 a 469 o smlouvě o skladování.

DÍL XXI

Slib odškodnění

§ 686

Základní ustanovení

(1) Slibem odškodnění (indemnisačním prohlášením) se zavazuje osoba, jež toto prohlášení vydala (slibující), že nahradí příjemci slibu škodu, jestliže mu vznikne z jeho jednání, které uskuteční na žádost slibujícího, ačkoliv k němu není povinen.

(2) Slib odškodnění musí být učiněn písemně.

§ 687

Slib odškodnění stává se závazným, jakmile příjemce slibu jej přijal. Příjemce slibu je povinen uskutečnit jednání, jehož se odškodnění týká, jen jestliže se k tomu výslovně zavázal.

§ 688

Slibující je povinen nahradit náklady a škody, které příjemci slibu vznikly z jednání; o něž slibující požádal; jejich rozsah řídí se ustanoveními § 253 až 257.

§ 689

Příjemce slibu je povinen učinit na náklad slibujícího taková opatření, aby rozsah škod byl co nejmenší.