10. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projevu souhlasu Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou, podepsaná dne 20. prosince 1963 v Praze.

Zpravodajem je posl. Minárik, dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Minárik: Súdružky a súdruhovia!

Ľud Československej socialistickej republiky spája s ľudom Maďarskej ľudovej republiky tradícia viac ako storočného boja za víťazstvo robotníckej triedy a tým i za víťazstvo všetkého pracujúceho ľudu v oboch bratských štátoch.

Bol to spoločný boj robotníckej triedy v bývalom Rakúsko-Uhorsku proti feudalizmu a kapitalizmu. Pod vplyvom Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie po prvej svetovej vojne vzniká Maďarská republika rad a v tom istom období na východnom Slovensku Slovenská republika rad. Najvýraznejšie sa boj za víťazstvo robotníckej triedy a tým za víťazstvo socializmu prejavil po druhej svetovej vojne, kedy po víťazstve nad reakciou a kapitalizmom jak maďarský tak i československý ľud, pod vedením robotníckych strán, sa dali na cestu budovania socializmu. Od tohoto historického víťazstva oba štáty úsko spolupracujú jak na poli hospodárskom, politickom, tak i kultúrnom.

Maďarská ľudová republika sa stáva nielen spojencom, ale aj dôležitým partnerom Československej socialistickej republiky na poli hospodárskom. Medzi Maďarskou ľudovou republikou a ČSSR sa bratrské vzťahy neustále upevňujú, a to najmä uzatváraním zmlúv jak na poli hospodárskom, tak i na poli kultúrnom.

Jedna taká dôležitá zmluva na úseku hospodárskom je Zmluva o obchodu a plavbe medzi Československou republikou a Maďarskou ľudovou republikou. Je to zmluva, ktorá nahradzuje Dohodu o dočasnej úprave hospodárských stykov medzi oboma štátmi, ktorá bola uzavretá v Prahe 23. apríla 1949.

Podľa tejto novej Zmluvy oba štáty vzájomne si poskytujú a zaručujú neobmedzené a bezpodmienečné zaobchádzanie podľa zásad najvyšších výhod vo všetkých otázkach týkajúcich sa obchodu, vnútrozemskej plavby, ako aj ostatných hospodárskych stykov.

Čo sa týka plavby, je zásada najvyšších výhod obmedzená na plavbu vnútrozemskú. Toto ustanovenie v Zmluve je samozrejmé, lebo oba zmluvné štáty sú štátmi vnútrozemskými a poskytovanie najvyšších výhod v námornej plavbe by bolo nepraktické. Doložky najvyšších výhod bude použité najmä, pokiaľ ide o dovoz a vývoz výrobkov a vo všetkých otázkach coľných.

Vážené súdružky a súdruhovia, zvlášť upozorňujem na ustanovenie odstavce 4 článku 3 Zmluvy. Toto ustanovenie pamätá na ďalší vývoj, ktorý je možno v budúcnosti očakávať v dôsledku snáh o sjednotenia vodných ciest v Európe. Predpokladá sa, že v Európe sa postupne vybuduje sieť splavných tratí. Pamätá sa tu na vybudovanie kanálu Odra-Dunaj, popr. včlenenie niektorých prítokov Dunaja, ako napr. Tisy, do tohto systému vodných ciest. Potom bude potrebné, aby sa zaobchádzanie podľa zásady najvyšších výhod týkalo nielen plavby na Dunaji, ale aj plavby na iných vnútrozemských vodných cestách medzinárodného záujmu v tejto oblasti.

V článku 6 Zmluva obsahuje obvyklé ustanovenia o coľnom oslobodení vzorkov a reklamného materiálu. O dočasnom oslobodení od cla, daní a poplatkov z predmetov určených pre veľtrhy a výstavy, výrobkov poslaných k oprave, k spracovaniu, alebo opracovaniu, jedná ustanovenie článku 7 Zmluvy. Ďalej zmluvné strany upúšťajú od vybierania cla, daní a poplatkov za výrobok, ktorý bol dovezený v rámci hospodárskych stykov nimi a na ich území. V tých prípadoch, kedy v rámci hospodárskych stykov medzi smluvnými stranami dojde k dovozu výrobku, ktorý bude podliehať clu, coľná hodnota tohto výrobku bude cenou uvedenou na faktúre.

Zmluvné strany si vo smysle článku 9 poskytnú právo slobodného prevozu výrobku jednej zmluvnej strany cez územie druhej zmluvnej strany. Prepravovaný výrobok jednej zo zmluvných strán cez územie druhej zmluvnej strany je tiež oslobodený od cla, daní a poplatkov.

Ustanovenie článku 10 má všeobecne platnú zásadu o spolupráci vo všetkých oblastiach vedy a techniky za účelom rozvoja výroby a ďalšieho hospodárského rastu, pritom odkazuje na bližšiu úpravu tejto spolupráce zvláštnými zmluvami.

Články 11 až 14 Zmluvy pojednávajú o plavbe. Tieto ustanovenia pojednávajú o loďných listinách a listinách týkajúcich sa posádky. Týmto všeobecným ustanovením sa rozumia všetky listiny, ktoré tu prichádzajú v úvahu, najmä loďné osvedčenia, ktoré sa vydávajú po technickej prehliadke plavidla a po overení spôsobilosti plavidla k plavbe.

Ďalej je tu tradičné ustanovenie o pomoci plavidlu v prípade havárie alebo poškodenia.

O právnických osobách hovorí článok 21. Podľa tohto článku právnické osoby, ktoré majú sídlo na území jednej zo zmluvných strán a boli zriadené podľa jej právneho poriadku, sú uznávané ako právnické osoby tiež na území druhej zmluvnej strany. Týmto ustanovením je zabezpečená právna subjektivita československých podnikov zahraničného obchodu na území druhej zmluvnej strany. Toto ustanovenie má však značný význam len pre rokovanie ČSSR o zmluvách takého druhu s nesocialistickými štátmi.

Do Zmluvy boli poňaté niektoré ustanovenia z návrhu maďarskej strany, ktoré v návrhu československom neboli. Sú to ustanovenia, ktoré v poslednej dobe bývajú uvedené v zmluvách tohto typu. Ide tu predovšetkým o články 5, 9, 10, 15 až 20.

Táto zmluva je uzatvorená na neobmedzenú dobu s ročnou výpovednou lehotou. Zmlúva vstúpi v platnosť tridsiaty deň po výmene ratifikačných listín, čo bude prevedené v Budapešti.

Zmluva o obchodu a plavbe medzi ČSSR a MĽR je ďalším krokom k vybudovaniu systému hospodárskych zmluv všeobecnej povahy, ktoré má ČSSR s výnimkou Albánie uzavreté so všetkými socialistickými štátmi v Európe.

Vzhľadom na to, že táto Zmluva o obchode a plavbe medzi ČSSR a MĽR je pre obe zmluvné strany výhodná, navrhuje zahraničný výbor po prerokovaní 19. m. m., aby Národné zhromaždenie vyslovilo so Zmluvou súhlas. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger:

Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí, aby Národní shromáždění Československé socialistické republiky vyslovilo podle článku 42 ústavy souhlas s touto Smlouvou, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění vyslovilo souhlas s touto Smlouvou.

Přistoupíme k projednání jedenáctého bodu pořadu, kterým je

11. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projevu souhlasu Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou, podepsaná v Bukurešti dne 16. prosince 1963.

Zpravodajem je posl. Závěta, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Závěta: Soudružky a soudruzi poslanci!

Naše Československá socialistická republika uzavřela dne 16. prosince 1963 v Bukurešti smlouvu o obchodu a plavbě s Rumunskou lidovou republikou.

Smlouva je potvrzením dalšího prohlubování bratrských styků mezi československým a rumunským lidem. Toto bratrství a jeho styky mají hlubokou tradici, jejichž kořeny tkví ve společném boji proti kapitalistům a proti fašismu. K tomuto prohloubení došlo zejména v odboji proti německým okupantům za druhé světové války, kde rumunský lid po boku hrdinné Sovětské armády pomáhal vyhnat nacistické hordy okupantů z naší země.

Pevné sepětí vzájemných styků se prohlubovalo dále společnými cíli a zájmy kotvícími v Prohlášení o výzvě z roku 1960 v Moskvě ze zasedání mezinárodních komunistických a dělnických stran. Dále i v řízení a organizaci mezinárodní dělby práce v Radě vzájemné hospodářské pomoci, v nichž jsou pevné cíle vybudování nové socialistické a později komunistické společnosti ve společném boji za světový mír a za pokojné soužití mezi všemi národy.

Všechny tyto společné cíle a zájmy jsou šlechetné a hluboce lidské, a proto také náš československý lid má upřímnou radost z budovatelských úspěchů lidu rumunského, zároveň tak rumunský lid se rovněž raduje a sleduje výsledky naší socialistické výstavby.

Dovolte mi, abych se alespoň několika slovy zmínil o politickém a hospodářském významu této smlouvy, která je dalším dokladem rozvíjející se spolupráce obou socialistických zemí - Československa a Rumunska. Byla uzavřena na základě zásad, jimiž se řídí uzavírání obdobných smluv mezi zeměmi socialistického tábora - to znamená podle zásad vzájemného poskytování nejvyšších výhod. Smluvní strany se v ní zavazují podporovat vzájemnou výměnu zkušeností ve všech hospodářských oblastech všemi způsoby, které mohou přispět k hospodářskému rozvoji obou zemí, a zavazují se, že učiní všechna opatření k upevnění a rozvoji obchodních vztahů v duchu přátelské spolupráce a vzájemné pomoci na zásadě rovnoprávnosti a vzájemných výhod. Dvoustranná Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou účelně doplňuje systém mnohostranných smluvních vztahů mezi členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Řekl jsem hned v úvodu, že podle této Smlouvy učiní obě smluvní strany potřebná opatření k upevnění a rozvoji obchodních vztahů mezi oběma státy v duchu přátelské spolupráce a vzájemné pomoci na základě rovnoprávnosti a vzájemných výhod. Proto si vzájemně poskytnou uplatnění nejvyšších výhod ve všech otázkách, které se týkají obchodu, plavby i jiných ekonomických vztahů mezi oběma státy. Vzájemnou výměnu zkušeností budou podporovat zejména vysíláním a přijímáním odborníků, stipendistů a praktikantů, výměnou technické dokumentace, organizováním výstav a dalšími prostředky, které mohou přispívat k trvalému rozvoji této přátelské spolupráce.

Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou upravuje a především zjednodušuje celní formality při dovozu a vývozu zboží mezi oběma zeměmi. V zájmu zjednodušení těchto formalit nebude žádná ze smluvních stran na podkladě vzájemnosti vyžadovat konzulární faktury při dovozu zboží, které pochází z území druhé smluvní strany, a nebude ani požadovat osvědčení o původu zboží s výjimkou některých případů, kdy při dovozu určitých výrobků platí jiná ustanovení v souvislosti s použitím celních sazeb. Z toho je patrné, že zjednodušená celní úprava nutně přispěje k plynulejšímu a rychlejšímu pohybu zboží. Československo a Rumunsko si dále vzájemně poskytují svobodu průvozu zboží, určeného pro jednu smluvní stranu, při jeho přepravě přes území druhé smluvní strany.

Smlouva dále stanoví, že vzorky všeho druhu zboží, vyvážené z Československa do Rumunska nebo naopak, budou osvobozeny od cel, daní a jiných dávek. Od daní, cel a dávek se kromě vzorků zboží osvobozují i prostředky na reklamu a propagaci, to znamená prospekty, katalogy, reklamní filmy a podobně. Od cel a poplatků se osvobozují i některé další předměty, např. předměty určené pro veletrhy, výstavy a soutěže, předměty určené k pokusům nebo zkouškám, nářadí a nástroje pro montáže, zemědělské a průmyslové výrobky dovážené ke zpracování, pokud budou po zpracování vyvezeny zpět, a jiné předměty, na kterých se příslušné úřady smluvních stran dohodnou.

Smlouvy jsou stejné koncepce s Maďarskou smlouvou, jak o tom hovořil již přede mnou s. zpravodaj Minárik.

Smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin, která bude provedena v Praze.

Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou obsahuje 15 článků. Uzavření smlouvy s Rumunskou lidovou republikou je dalším úspěšným krokem v dovršování smluvního systému Československé socialistické republiky s ostatními socialistickými státy, jelikož přispívá k upevnění a rozšiřování přátelských vztahů a všestranné hospodářské, politické a kulturní spolupráce Československé socialistické republiky s Rumunskou lidovou republikou.

Soudružky a soudruzi poslanci, jelikož Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou v našem zahraničním výboru NS byla projednána a schválena, předkládám ji z pověření zahraničního výboru NS k vyslovení souhlasu. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger:

Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí, aby Národní shromáždění Československé socialistické republiky vyslovilo podle článku 42 ústavy souhlas s touto Smlouvou, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění vyslovilo souhlas i s touto Smlouvou.

Přistoupíme k projednání posledního bodu pořadu, kterým je

12. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle článku 60 odst. 2 ústavy o vydání zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění o Správě státních hmotných rezerv.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Předkládám vám podle článku 60 odstavec 2 ústavy k dodatečnému schválení zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění ze dne 8. dubna 1964 č. 69 Sbírky, o Správě státních hmotných rezerv.

Státní rezervy jako zvláštní fond určený pro překonání nepředvídaných poruch v národním hospodářství a pro posílení obranyschopnosti státu jsou nezbytnou podmínkou pro zabezpečení stability socialistické ekonomiky. Rozbor používání státních rezerv ukazuje, že tyto rezervy se významně podílejí na překonání disproporcí v průběhu plnění státního plánu.

V poslední době se však ukázala potřeba zpřesnit dosavadní předpisy o ústředním orgánu na tomto úseku, tj. o Správě státních hmotných rezerv, a to zejména zásadní vymezení působnosti tohoto orgánu na úseku plánování a používání státních hmotných rezerv.

Proto uvedené zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění zpřesňuje a doplňuje zejména působnost a úkoly Správy státních hmotných rezerv. Spolu se statutem, schváleným vládou, znamená nová úprava podstatné zjednodušení v celém legislativním systému této oblasti.