Tím jsem chtěl reagovat na poznámku s. ministra a jeho výzvu vzít servisy do všeobecného presu a působit na ně. Opakuji, že to je rána do vody.

Posl. Křižka: Nejsem úplně spokojen s odpovědí ministra Dvořáka, pokud jde o dobu oprav a placení daně za tuto dobu. Když majitel vozu má auto v opravě rok a má zaplatit 1000 Kčs za to, že mu tam auto trčí, a chodí pěšky, pak s tím ve svém nitru nesouhlasím, aby za dobu opravy motorového vozidla daň platil.

Předseda NS Fierlinger: Má ještě někdo nějakou poznámku? (Nikdo se nehlásil.)

Musíme správně chápat, jak se věci u nás vyvíjejí. Víte, že u nás každá zapadlá ves má už spojení autobusy jako nikde jinde v evropských zemích. Víte také, jak se rozvíjí automobilová doprava, tj. užívání soukromých vozidel. Pochopitelně to přináší i problémy. Jsem si jist, že vláda tomu věnuje velkou pozornost a bude stále věnovat pozornost zejména servisu atd.

To bych chtěl připojit k té diskusi, která byla celkem užitečná a uděluji teď závěrečné slovo zpravodaji posl. Tymešovi.

Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, poněvadž s. ministr financí v podstatě odpověděl na to, nač byl dotazován, chtěl bych říci jen několik málo připomínek. To, co řekl s. Harus a jiní, bylo - velmi mírně řečeno - živě diskutováno ve výboru pro plán a rozpočet. Na všechny případy, které se v souvislosti s návrhem objevily, se pamatovalo. Ovšem mysleli jsme především na to, jak to bylo naléhavě doporučeno ústředním výborem strany a jak je to v programu vlády, že služby se budou podstatně zlepšovat, zejména v souvislosti s turistickým ruchem a že k určitému zlepšení bude postupně docházet.

Přitom dnes je rozhodující, abychom zbytečně nezvedali novou administrativu. Víte, že se dnes obecně žádá, aby se počet administrativních pracovníků nezvyšoval. Kdyby se mělo vyhovět připomínkám, které upozorňovaly na řadu obtíží, které při provádění zákona vzniknou, museli bychom nutně zvýšit administrativu na ONV. Jak jsem řekl ve svém zdůvodnění, snaha je, aby se daň mohla vybírat za současného stavu pracovníků způsobem co nejjednodušším, aby se daň platila současně s pojištěním u Státní pojišťovny, která by ji hromadně do státního rozpočtu odváděla. Kdyby bylo mnoho výjimek, znamenalo by to problém zaměstnanců a z daně by nám zbylo velmi málo.

Ještě připomínám, že se ministerstvu dává zmocnění, aby některé tvrdosti a nesrovnalosti, které se projeví, mohlo opravit, ukáže-li se během určité doby, že to je třeba. Ta možnost v zákoně je.

S. ministr zapomněl na společenské organizace. Ty dani z motorových vozidel nepodléhají. To jsou organizace, které z velké části jsou dotovány ze státního rozpočtu a šlo by o přelévání z jedné kapsy do druhé. Co jsou státní organizace a nestátní socialistické organizace, je v našem zákonodárství vyjasněno, není tedy důvodu, aby v návrhu zákona a jeho provádění byly v tomto směru nějaké změny. Není tu nebezpečí nejasnosti.

Chtěl bych ještě připomenout, že pochopitelně lidem nebude vždy všechno jasné. Dostávám mnoho připomínek a nevím, jak na ně budu odpovídat. Chtěl bych poprosit, aby každý poslanec věc vysvětloval v tom smyslu, jak jsem o tom obšírně hovořil. Nechtěl bych, abych se do voleb v tom papíru utopil. Myslím, že se věci vysvětlit dají. Aspoň pokud jsem měl možnost na schůzích se soudruhy hovořit a informovat je, uznali nakonec, že v situaci, ve které jsme, řešení s daní je vcelku nejrozumnější a nejúčelnější. Myslím, že odůvodnit a vysvětlit daň můžeme.

Chtěl bych také připomenout, že na auta je složeno přes 2 miliardy korun. Co bylo řečeno na adresu zlepšení servisu a o náhradních dílech a o stavu silnic, je velmi vážné. Je to třeba znovu zdůraznit, jak jsem to řekl již ve své zprávě.

Poněvadž se domnívám, že není třeba, abychom zákon doplnili nebo měnili, doporučuji, abychom jej schválili tak, jak byl schválen ve výboru pro plán a rozpočet a doporučen do naší schůze.

Předseda NS Fierlinger:

Děkuji s. zpravodaji. Jestli souhlasíte, přistoupíme ke hlasování.

(Nebylo námitek.)

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o dani z motorových vozidel a to ve znění zprávy výboru pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? Jeden, posl. Huml.

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo tento vládní návrh zákona.

Přerušuji nyní schůzi na 20 minut.

Předseda NS Fierlinger: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi. Budeme pokračovat v jednání.

Protože nyní budeme projednávat několik mezinárodních smluv, přihlásil se ke slovu ministr zahraničních věcí Václav David. Dávám mu slovo.

Ministr zahraničních věcí David: Soudružky a soudruzi poslanci!

Na pořadu dnešního plenárního zásedání Národního shromáždění je projednávání čtyř důležitých smluv - Smlouvy o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a Jemenskou arabskou republikou, Smlouvy o právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních se Socialistickou federativní republikou Jugoslávie a dvě Smlouvy o obchodu a plavbě, a to s Maďarskou a Rumunskou lidovou republikou.

V souvislosti s projednáváním Smlouvy o přátelství a spolupráci s Jemenskou arabskou republikou chci poukázat na to, že uplynulé měsíce jsou charakteristické aktivními styky a rozvíjením všestranné spolupráce mezi ČSSR a arabskými zeměmi. Mám na mysli zejména ty, které v národně osvobozenecké, protiimperialistické a protifeudální revoluci pokračují, které provádějí významné sociálně ekonomické přeměny a přistoupily k budování nové společnosti.

Všestranně se rozvíjejí naše vztahy se Sjednocenou arabskou republikou. V květnu ji navštívil místopředseda vlády soudruh Šimůnek a vedl tam úspěšná jednání za účelem dalšího prohloubení ekonomické spolupráce.

V průběhu své oficiální návštěvy v SAR v únoru t. r., která rovněž znamenala příspěvek k rozvoji vzájemných vztahů, jsem tlumočil pozvání presidenta ČSSR Antonína Novotného presidentu SAR Gamal Abdel Násirovi k návštěvě Československa. Toto pozvání bylo s uspokojením přijato.

Rozvoj československo-alžírské spolupráce byl dokumentován úspěšnou návštěvou presidenta Ben Belly v Československu v uplynulém měsíci.

V přátelských rozhovorech mezi presidenty Antoninem Novotným a Ben Bellou byla z naší strany vysoce oceněna úloha Alžírské lidové demokratické republiky v boji za mír, národní svobodu a společenský pokrok, a byla konstatována shoda v názorech na hlavní mezinárodní otázky. Tato návštěva, při které byly podepsány významné dokumenty, se stala mezníkem ve vývoji vztahů mezi naší zemí a Alžírskou demokratickou republikou.

Významným přínosem k dalšímu prohloubení přátelských vztahů mezí Československem a Jemenskou arabskou republikou byla návštěva presidenta Sallála v Československu. V jejím průběhu byla 2. dubna t. r. podepsána Smlouva o přátelství a spolupráci mezi oběma státy.

Smlouva je významným politickým dokumentem a její uzavření vyjadřuje přátelské styky lidu obou zemí.

Podpisem této smlouvy jsme potvrdili nejdůležitější zásady zahraniční politiky obou států, jako je věrnost zásadám mírového soužití, podpora cílů a zásad Charty OSN, rozvoj vztahů mezi státy na základě respektování státní svrchovanosti, nevměšování do vnitřních záležitostí a podpora konečné likvidace kolonialismu a rozvíjení všestranné mezinárodní spolupráce.

Pro upevnění mezinárodního postavení Jemenské arabské republiky a pro podporu jejího úsilí o udrženi samostatnosti a územní celistvosti v boji s reakčními monarchistickými silami, podporovanými ze zahraničí, má význam ustanovení smlouvy, ve které ČSSR potvrzuje uznání svrchovanosti Jemenské arabské republiky na jemenském území.

Na základě této smlouvy budeme rozvíjet mezi ČSSR a Jemenskou arabskou republikou vzájemně prospěšnou spolupráci v oblasti hospodářství, školství, kultury, vědy a techniky.

Uzavřením Smlouvy o přátelství a spolupráci s Jemenskou arabskou republikou jsme znovu dokumentovali náš přátelský postoj a dobře se rozvíjející vztahy s rozvojovými zeměmi. Podobné smlouvy o přátelství jsme již dříve uzavřeli s Etiopií, Afganistanem, Indonésií a Kambodžou.

V průběhu užitečné návštěvy presidenta Sallála v Československu si oba presidenti vyměnili názory na mezinárodní otázky společného zájmu a projednali možnosti dalšího rozšíření vzájemné spolupráce. V jednáních se potvrdilo, že obě země mají stejná nebo velmi blízká stanoviska na řešení nejdůležitějších mezinárodních problémů.

Z Československé strany oceňujeme význam jemenské revoluce z roku 1962, která svrhla nenáviděný monarchistický režim s jeho feudálními pořádky v zemi a otevřela tak jemenskému lidu cestu k dalšímu všestrannému rozvoji země. Významně přispěla k posílení protiimperialistického boje v zemích arabského Východu a zejména na jihu Arabského poloostrova, kde panství kolonialismu dosud neskončilo. Pro obyvatele této oblasti je jemenská revoluce příkladem, který jim ukazuje cestu ke svobodě. Proto byla naše vláda mezi prvními, které uznaly revoluční republikánskou vládu Jemenu.

Odsoudili jsme nedávné britské akce proti Jemenské arabské republice, na mezinárodním fóru podporujeme požadavky a návrhy na likvidaci vojenských zahraničních základen na cizích územích, včetně základny v Adenu, neboť jsou ohniskem imperialistického nebezpečí, slouží k potlačování národně osvobozeneckého hnutí a ohrožují světový mír.

Stejně jako v roce 1962, i dnes stojíme po boku hrdinného jemenského lidu, vyjadřujeme mu plnou solidaritu a podporu v jeho statečném boji s kolonizátory a dalšími nepřátelskými živly za uhájení nezávislosti své země (Potlesk.)

Arabské země, které ještě v nedávné minulosti byly výlučnou sférou vlivu imperialistických mocností a předmětem bezohledného vykořisťování cizích monopolů hrají v poslední době v mezinárodních vztazích stále významnější roli a některé z nich dosáhly nemalých úspěchů na cestě hospodářské výstavby a sociálního pokroku.

Jejich spolupráce s ČSSR a jinými socialistickými zeměmi především SSSR se úspěšně rozvíjí na základech rovnosti a vzájemné úcty, což účinně přispívá k upevnění jejich nezávislosti. Nedávná návštěva s. Chruščova v SAR u příležitosti zakončení první etapy výstavby Asuánské přehrady vyzněla jako veliká manifestace přátelství mezi národy socialistických zemí a arabským lidem.

ČSSR bude nadále rozvíjet vztahy s arabskými zeměmi; jejich lid se může spolehnout na naši podporu v boji proti intrikám imperialismu a v úsilí po společenském pokroku.

Několik poznámek ke Smlouvě o právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních mezi ČSSR a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie, která byla podepsána 20. ledna t. r. v Bělehradě.

Právní vztahy mezi buržoazním Československem a Jugoslávií byly smluvně upraveny již před druhou světovou válkou. Rada ustanovení této smlouvy se však ukázala jako zastaralá, neodpovídala současnému právnímu řádu v obou socialistických zemích a nebyla proto v praxi prováděna. V zájmu účelného doplnění smluvních vztahů mezi oběma zeměmi byla sjednána smlouva nová, která je dalším krokem k rozvíjení vztahů obou zemí v právní oblasti.

Chtěl bych se při této příležitosti alespoň krátce zmínit o našich současných vztazích s Jugoslávií. Vrátil jsem se před týdnem z oficiální návštěvy v Jugoslávii, kterou jsem vykonal na pozvání státního tajemníka Koči Popoviče.

Během návštěvy jsem byl přijat presidentem Titem a předsedou Svazové výkonné rady s. Stamboličem. Tato přijetí i rozhovory se státním sekretářem pro zahraniční věci byly další příležitostí k posouzení vývoje vztahů mezi oběma našimi zeměmi a k prozkoumání možností jejich dalšího účelného rozšíření, i k výměně názorů na řadu otázek současného mezinárodního vývoje.

Průběh jednání o vztahových otázkách ukázal, že je shodný názor v ocenění dosaženého stupně vzájemných mezistátních vztahů. V našich vztazích s Jugoslávií po státní linii není dnes otevřených problémů, které by bylo třeba úporně řešit a dlouze o nich diskutovat. Obě strany si přejí dále rozvíjet styky a pracují v tomto směru.

V minulém a zejména v tomto roce se rozšířila výměna významných návštěv v nejrůznějších oblastech našeho politického a společenského života. Loni to byla vzájemná návštěva předsedů odborových organizací, koncem letošního roku návštěva našeho NS v Jugoslávii vedená jeho předsedou soudruhem Fierlingerem, na kterou navázala počátkem května t. r. návštěva delegace Svazové skupštiny v čele se s. Ed. Kardeljem. Loni byla u nás rovněž delegace Socialistického svazu pracujícího lidu Jugoslávie, a brzy odjede delegace naší Národní fronty do Jugoslávie.

Všechny uvedené a řada dalších vládních a jiných návštěv, setkání a jednání přispěly k lepšímu vzájemnému poznání a chápání, ukázaly nové, širší možnosti pro rozvoj styků a vedly k uzavření řady závažných dohod.

Pro další rozvoj vztahů s Jugoslávií bude mít nepochybně největší význam návštěva I. tajemníka ÚV KSČ a presidenta ČSSR s. A. Novotného v Jugoslávii v září t. r.

Spolehlivou základnou našich vztahů s Jugoslávií se již staly obchodní a hospodářské styky. Založení Čs.-jugoslávského výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci při příležitosti návštěvy místopředsedy Svazové výkonné rady s. B. Krajgra v ČSSR v létě loňského roku a výsledky prvního zasedání Výboru, na němž čs. delegaci vedl místopředseda vlády s. F. Krajčír a které probíhalo v březnu t. r. v Bělehradě, znamenaly podstatné rozšíření forem hospodářské spolupráce co do rozsahu i kvality. Rozvíjí se zejména spolupráce v průmyslu obou zemí, styky mezi plánovacími, finančními orgány a bankami, rozšiřují se dopravní a turistické služby. Při nedávném zasedání smíšené komise pro provádění zahraničního obchodu, jehož se v Bělehradě zúčastnil ministr zahraničního obchodu s. Hamouz, bylo dohodnuto další zvýšení dříve sjednané výměny zboží pro tento rok téměř o ¹/₃. Přitom jsme s jugoslávskou stranou zajedno, že dosud nebyly vyčerpány všechny možnosti.

V Bělehradě jsme navrhli některé nové kroky pro doplnění systému smluvních vztahů, s čímž byl z jugoslávské strany vysloven souhlas.

Doporučili jsme rovněž včasné zahájení příprav ke sjednání plánu kulturní spolupráce na léta 1965-66 a urychlení podpisu dohody o vědecké spolupráci mezi ČSAV a Svazovou radou pro koordinaci vědeckého výzkumu SFRJ.