Tím jsem chtěl reagovat na poznámku s. ministra
a jeho výzvu vzít servisy do všeobecného
presu a působit na ně. Opakuji, že to je rána
do vody.
Posl. Křižka: Nejsem úplně spokojen
s odpovědí ministra Dvořáka, pokud
jde o dobu oprav a placení daně za tuto dobu. Když
majitel vozu má auto v opravě rok a má zaplatit
1000 Kčs za to, že mu tam auto trčí,
a chodí pěšky, pak s tím ve svém
nitru nesouhlasím, aby za dobu opravy motorového
vozidla daň platil.
Předseda NS Fierlinger: Má ještě
někdo nějakou poznámku? (Nikdo se nehlásil.)
Musíme správně chápat, jak se věci
u nás vyvíjejí. Víte, že u nás
každá zapadlá ves má už spojení
autobusy jako nikde jinde v evropských zemích. Víte
také, jak se rozvíjí automobilová
doprava, tj. užívání soukromých
vozidel. Pochopitelně to přináší
i problémy. Jsem si jist, že vláda tomu věnuje
velkou pozornost a bude stále věnovat pozornost
zejména servisu atd.
To bych chtěl připojit k té diskusi, která
byla celkem užitečná a uděluji teď
závěrečné slovo zpravodaji posl. Tymešovi.
Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi,
poněvadž s. ministr financí v podstatě
odpověděl na to, nač byl dotazován,
chtěl bych říci jen několik málo
připomínek. To, co řekl s. Harus a jiní,
bylo - velmi mírně řečeno - živě
diskutováno ve výboru pro plán a rozpočet.
Na všechny případy, které se v souvislosti
s návrhem objevily, se pamatovalo. Ovšem mysleli jsme
především na to, jak to bylo naléhavě
doporučeno ústředním výborem
strany a jak je to v programu vlády, že služby
se budou podstatně zlepšovat, zejména v souvislosti
s turistickým ruchem a že k určitému
zlepšení bude postupně docházet.
Přitom dnes je rozhodující, abychom zbytečně
nezvedali novou administrativu. Víte, že se dnes obecně
žádá, aby se počet administrativních
pracovníků nezvyšoval. Kdyby se mělo
vyhovět připomínkám, které
upozorňovaly na řadu obtíží,
které při provádění zákona
vzniknou, museli bychom nutně zvýšit administrativu
na ONV. Jak jsem řekl ve svém zdůvodnění,
snaha je, aby se daň mohla vybírat za současného
stavu pracovníků způsobem co nejjednodušším,
aby se daň platila současně s pojištěním
u Státní pojišťovny, která by ji
hromadně do státního rozpočtu odváděla.
Kdyby bylo mnoho výjimek, znamenalo by to problém
zaměstnanců a z daně by nám zbylo
velmi málo.
Ještě připomínám, že se
ministerstvu dává zmocnění, aby některé
tvrdosti a nesrovnalosti, které se projeví, mohlo
opravit, ukáže-li se během určité
doby, že to je třeba. Ta možnost v zákoně
je.
S. ministr zapomněl na společenské organizace.
Ty dani z motorových vozidel nepodléhají.
To jsou organizace, které z velké části
jsou dotovány ze státního rozpočtu
a šlo by o přelévání z jedné
kapsy do druhé. Co jsou státní organizace
a nestátní socialistické organizace, je v
našem zákonodárství vyjasněno,
není tedy důvodu, aby v návrhu zákona
a jeho provádění byly v tomto směru
nějaké změny. Není tu nebezpečí
nejasnosti.
Chtěl bych ještě připomenout, že
pochopitelně lidem nebude vždy všechno jasné.
Dostávám mnoho připomínek a nevím,
jak na ně budu odpovídat. Chtěl bych poprosit,
aby každý poslanec věc vysvětloval v
tom smyslu, jak jsem o tom obšírně hovořil.
Nechtěl bych, abych se do voleb v tom papíru utopil.
Myslím, že se věci vysvětlit dají.
Aspoň pokud jsem měl možnost na schůzích
se soudruhy hovořit a informovat je, uznali nakonec, že
v situaci, ve které jsme, řešení s daní
je vcelku nejrozumnější a nejúčelnější.
Myslím, že odůvodnit a vysvětlit daň
můžeme.
Chtěl bych také připomenout, že na auta
je složeno přes 2 miliardy korun. Co bylo řečeno
na adresu zlepšení servisu a o náhradních
dílech a o stavu silnic, je velmi vážné.
Je to třeba znovu zdůraznit, jak jsem to řekl
již ve své zprávě.
Poněvadž se domnívám, že není
třeba, abychom zákon doplnili nebo měnili,
doporučuji, abychom jej schválili tak, jak byl schválen
ve výboru pro plán a rozpočet a doporučen
do naší schůze.
Předseda NS Fierlinger:
Děkuji s. zpravodaji. Jestli souhlasíte, přistoupíme
ke hlasování.
(Nebylo námitek.)
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
o dani z motorových vozidel a to ve znění
zprávy výboru pro plán a rozpočet,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? Jeden, posl.
Huml.
Děkuji. Tím Národní shromáždění
schválilo tento vládní návrh
zákona.
Přerušuji nyní schůzi na 20 minut.
Předseda NS Fierlinger: Soudružky a soudruzi,
zahajuji přerušenou schůzi. Budeme pokračovat
v jednání.
Protože nyní budeme projednávat několik
mezinárodních smluv, přihlásil se
ke slovu ministr zahraničních věcí
Václav David. Dávám mu slovo.
Ministr zahraničních věcí David:
Soudružky a soudruzi poslanci!
Na pořadu dnešního plenárního
zásedání Národního shromáždění
je projednávání čtyř důležitých
smluv - Smlouvy o přátelství a spolupráci
mezi ČSSR a Jemenskou arabskou republikou, Smlouvy o právních
vztazích ve věcech občanských, rodinných
a trestních se Socialistickou federativní republikou
Jugoslávie a dvě Smlouvy o obchodu a plavbě,
a to s Maďarskou a Rumunskou lidovou republikou.
V souvislosti s projednáváním Smlouvy o přátelství
a spolupráci s Jemenskou arabskou republikou chci poukázat
na to, že uplynulé měsíce jsou charakteristické
aktivními styky a rozvíjením všestranné
spolupráce mezi ČSSR a arabskými zeměmi.
Mám na mysli zejména ty, které v národně
osvobozenecké, protiimperialistické a protifeudální
revoluci pokračují, které provádějí
významné sociálně ekonomické
přeměny a přistoupily k budování
nové společnosti.
Všestranně se rozvíjejí naše vztahy
se Sjednocenou arabskou republikou. V květnu ji navštívil
místopředseda vlády soudruh Šimůnek
a vedl tam úspěšná jednání
za účelem dalšího prohloubení
ekonomické spolupráce.
V průběhu své oficiální návštěvy
v SAR v únoru t. r., která rovněž znamenala
příspěvek k rozvoji vzájemných
vztahů, jsem tlumočil pozvání presidenta
ČSSR Antonína Novotného presidentu SAR Gamal
Abdel Násirovi k návštěvě Československa.
Toto pozvání bylo s uspokojením přijato.
Rozvoj československo-alžírské spolupráce
byl dokumentován úspěšnou návštěvou
presidenta Ben Belly v Československu v uplynulém
měsíci.
V přátelských rozhovorech mezi presidenty
Antoninem Novotným a Ben Bellou byla z naší
strany vysoce oceněna úloha Alžírské
lidové demokratické republiky v boji za mír,
národní svobodu a společenský pokrok,
a byla konstatována shoda v názorech na hlavní
mezinárodní otázky. Tato návštěva,
při které byly podepsány významné
dokumenty, se stala mezníkem ve vývoji vztahů
mezi naší zemí a Alžírskou demokratickou
republikou.
Významným přínosem k dalšímu
prohloubení přátelských vztahů
mezí Československem a Jemenskou arabskou republikou
byla návštěva presidenta Sallála v Československu.
V jejím průběhu byla 2. dubna t. r. podepsána
Smlouva o přátelství a spolupráci
mezi oběma státy.
Smlouva je významným politickým dokumentem
a její uzavření vyjadřuje přátelské
styky lidu obou zemí.
Podpisem této smlouvy jsme potvrdili nejdůležitější
zásady zahraniční politiky obou států,
jako je věrnost zásadám mírového
soužití, podpora cílů a zásad
Charty OSN, rozvoj vztahů mezi státy na základě
respektování státní svrchovanosti,
nevměšování do vnitřních
záležitostí a podpora konečné
likvidace kolonialismu a rozvíjení všestranné
mezinárodní spolupráce.
Pro upevnění mezinárodního postavení
Jemenské arabské republiky a pro podporu jejího
úsilí o udrženi samostatnosti a územní
celistvosti v boji s reakčními monarchistickými
silami, podporovanými ze zahraničí, má
význam ustanovení smlouvy, ve které ČSSR
potvrzuje uznání svrchovanosti Jemenské arabské
republiky na jemenském území.
Na základě této smlouvy budeme rozvíjet
mezi ČSSR a Jemenskou arabskou republikou vzájemně
prospěšnou spolupráci v oblasti hospodářství,
školství, kultury, vědy a techniky.
Uzavřením Smlouvy o přátelství
a spolupráci s Jemenskou arabskou republikou jsme znovu
dokumentovali náš přátelský postoj
a dobře se rozvíjející vztahy s rozvojovými
zeměmi. Podobné smlouvy o přátelství
jsme již dříve uzavřeli s Etiopií,
Afganistanem, Indonésií a Kambodžou.
V průběhu užitečné návštěvy
presidenta Sallála v Československu si oba presidenti
vyměnili názory na mezinárodní otázky
společného zájmu a projednali možnosti
dalšího rozšíření vzájemné
spolupráce. V jednáních se potvrdilo, že
obě země mají stejná nebo velmi blízká
stanoviska na řešení nejdůležitějších
mezinárodních problémů.
Z Československé strany oceňujeme význam
jemenské revoluce z roku 1962, která svrhla nenáviděný
monarchistický režim s jeho feudálními
pořádky v zemi a otevřela tak jemenskému
lidu cestu k dalšímu všestrannému rozvoji
země. Významně přispěla k posílení
protiimperialistického boje v zemích arabského
Východu a zejména na jihu Arabského poloostrova,
kde panství kolonialismu dosud neskončilo. Pro obyvatele
této oblasti je jemenská revoluce příkladem,
který jim ukazuje cestu ke svobodě. Proto byla naše
vláda mezi prvními, které uznaly revoluční
republikánskou vládu Jemenu.
Odsoudili jsme nedávné britské akce proti
Jemenské arabské republice, na mezinárodním
fóru podporujeme požadavky a návrhy na likvidaci
vojenských zahraničních základen na
cizích územích, včetně základny
v Adenu, neboť jsou ohniskem imperialistického nebezpečí,
slouží k potlačování národně
osvobozeneckého hnutí a ohrožují světový
mír.
Stejně jako v roce 1962, i dnes stojíme po boku
hrdinného jemenského lidu, vyjadřujeme mu
plnou solidaritu a podporu v jeho statečném boji
s kolonizátory a dalšími nepřátelskými
živly za uhájení nezávislosti své
země (Potlesk.)
Arabské země, které ještě v nedávné
minulosti byly výlučnou sférou vlivu imperialistických
mocností a předmětem bezohledného
vykořisťování cizích monopolů
hrají v poslední době v mezinárodních
vztazích stále významnější
roli a některé z nich dosáhly nemalých
úspěchů na cestě hospodářské
výstavby a sociálního pokroku.
Jejich spolupráce s ČSSR a jinými socialistickými
zeměmi především SSSR se úspěšně
rozvíjí na základech rovnosti a vzájemné
úcty, což účinně přispívá
k upevnění jejich nezávislosti. Nedávná
návštěva s. Chruščova v SAR u příležitosti
zakončení první etapy výstavby Asuánské
přehrady vyzněla jako veliká manifestace
přátelství mezi národy socialistických
zemí a arabským lidem.
ČSSR bude nadále rozvíjet vztahy s arabskými
zeměmi; jejich lid se může spolehnout na naši
podporu v boji proti intrikám imperialismu a v úsilí
po společenském pokroku.
Několik poznámek ke Smlouvě o právních
vztazích ve věcech občanských, rodinných
a trestních mezi ČSSR a Socialistickou federativní
republikou Jugoslávie, která byla podepsána
20. ledna t. r. v Bělehradě.
Právní vztahy mezi buržoazním Československem
a Jugoslávií byly smluvně upraveny již
před druhou světovou válkou. Rada ustanovení
této smlouvy se však ukázala jako zastaralá,
neodpovídala současnému právnímu
řádu v obou socialistických zemích
a nebyla proto v praxi prováděna. V zájmu
účelného doplnění smluvních
vztahů mezi oběma zeměmi byla sjednána
smlouva nová, která je dalším krokem
k rozvíjení vztahů obou zemí v právní
oblasti.
Chtěl bych se při této příležitosti
alespoň krátce zmínit o našich současných
vztazích s Jugoslávií. Vrátil jsem
se před týdnem z oficiální návštěvy
v Jugoslávii, kterou jsem vykonal na pozvání
státního tajemníka Koči Popoviče.
Během návštěvy jsem byl přijat
presidentem Titem a předsedou Svazové výkonné
rady s. Stamboličem. Tato přijetí i rozhovory
se státním sekretářem pro zahraniční
věci byly další příležitostí
k posouzení vývoje vztahů mezi oběma
našimi zeměmi a k prozkoumání možností
jejich dalšího účelného rozšíření,
i k výměně názorů na řadu
otázek současného mezinárodního
vývoje.
Průběh jednání o vztahových
otázkách ukázal, že je shodný
názor v ocenění dosaženého stupně
vzájemných mezistátních vztahů.
V našich vztazích s Jugoslávií po státní
linii není dnes otevřených problémů,
které by bylo třeba úporně řešit
a dlouze o nich diskutovat. Obě strany si přejí
dále rozvíjet styky a pracují v tomto směru.
V minulém a zejména v tomto roce se rozšířila
výměna významných návštěv
v nejrůznějších oblastech našeho
politického a společenského života.
Loni to byla vzájemná návštěva
předsedů odborových organizací, koncem
letošního roku návštěva našeho
NS v Jugoslávii vedená jeho předsedou soudruhem
Fierlingerem, na kterou navázala počátkem
května t. r. návštěva delegace Svazové
skupštiny v čele se s. Ed. Kardeljem. Loni byla u
nás rovněž delegace Socialistického
svazu pracujícího lidu Jugoslávie, a brzy
odjede delegace naší Národní fronty
do Jugoslávie.
Všechny uvedené a řada dalších
vládních a jiných návštěv,
setkání a jednání přispěly
k lepšímu vzájemnému poznání
a chápání, ukázaly nové, širší
možnosti pro rozvoj styků a vedly k uzavření
řady závažných dohod.
Pro další rozvoj vztahů s Jugoslávií
bude mít nepochybně největší
význam návštěva I. tajemníka
ÚV KSČ a presidenta ČSSR s. A. Novotného
v Jugoslávii v září t. r.
Spolehlivou základnou našich vztahů s Jugoslávií
se již staly obchodní a hospodářské
styky. Založení Čs.-jugoslávského
výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou
spolupráci při příležitosti návštěvy
místopředsedy Svazové výkonné
rady s. B. Krajgra v ČSSR v létě loňského
roku a výsledky prvního zasedání Výboru,
na němž čs. delegaci vedl místopředseda
vlády s. F. Krajčír a které probíhalo
v březnu t. r. v Bělehradě, znamenaly podstatné
rozšíření forem hospodářské
spolupráce co do rozsahu i kvality. Rozvíjí
se zejména spolupráce v průmyslu obou zemí,
styky mezi plánovacími, finančními
orgány a bankami, rozšiřují se dopravní
a turistické služby. Při nedávném
zasedání smíšené komise pro provádění
zahraničního obchodu, jehož se v Bělehradě
zúčastnil ministr zahraničního obchodu
s. Hamouz, bylo dohodnuto další zvýšení
dříve sjednané výměny zboží
pro tento rok téměř o 1/3.
Přitom jsme s jugoslávskou stranou zajedno, že
dosud nebyly vyčerpány všechny možnosti.
V Bělehradě jsme navrhli některé nové
kroky pro doplnění systému smluvních
vztahů, s čímž byl z jugoslávské
strany vysloven souhlas.
Doporučili jsme rovněž včasné
zahájení příprav ke sjednání
plánu kulturní spolupráce na léta
1965-66 a urychlení podpisu dohody o vědecké
spolupráci mezi ČSAV a Svazovou radou pro koordinaci
vědeckého výzkumu SFRJ.