Je obecně známo, že cena automobilového benzínu je u nás značně vysoká a převyšuje ceny jak v zemích socialistického tábora (s výjimkou NDR), tak i v kapitalistických státech. Dosavadní cena benzínu v poměru k cenám motorové nafty, má nevýhody a nepůsobí v našem národním hospodářství příznivě. Mimořádně rychlý růst spotřeby motorové nafty při méně stoupající spotřebě benzínu, je z hlediska hospodářských možností nezdravý. Tato disproporce ve spotřebě pohonných látek by se v příštích letech ještě zvětšovala. Odhaduje se, že při dnešních cenách by stoupla spotřeba benzínu do roku 1970 asi jen o 6 %, zatímco spotřeba motorové nafty by se téměř zdvojnásobila.

Tyto skutečnosti mají nepříznivý vliv jak na technologii zpracování ropy, tak i na žádoucí kvalitu výrobků. Vysoké požadavky na spotřebu motorové nafty nutí ke krácení konce destilace benzínové frakce ve prospěch motorové nafty, což způsobuje podstatné zhoršení kvality jak automobilového benzínu, tak i motorové nafty. I přitom však není potřeba motorové nafty kryta výrobou a proto je nutno ve zvýšené míře naftu dovážet. Na druhé straně vznikají přebytky benzínu, pro které není dostatečné ekonomicky vhodné použití.

Vysokou spotřebu motorové nafty způsobuje především struktura parku nákladních automobilů, v němž za současného stavu převládají prakticky automobily s dieselovým motorem. Nepříznivá struktura je však i u motorů stacionárních, u malých zemědělských motorů apod., kde v důsledku nízké ceny motorové nafty a vysoké ceny automobilového benzínu rovněž převládají motory naftové. Tato převaha dieselových motorů je způsobena z valné části nesprávnou relací ceny benzínu a motorové nafty. Při nízké ceně motorové nafty je vhodné používat dieselovy motory, ježto jejich provoz - v porovnání s benzínovými motory - je výhodnější i při vyšších pořizovacích a udržovacích nákladech.

Všechny tyto skutečnosti vyžadují, aby co nejrychleji došlo ke změně struktury automobilového parku ve prospěch motorů benzínových.

Poněvadž jednou z příčin disproporcí mezi možnostmi výroby a spotřebou pohonných látek je jejich nevýhodný poměr, je třeba upravit cenové relace pohonných hmot tak, aby úprava působila příznivě ve prospěch zvýšení spotřeby automobilového benzínu a naopak na snížení spotřeby motorové nafty.

Po velmi důkladných rozborech relace maloobchodních cen pohonných látek dospěly naše řídící a hospodářské orgány k závěru, že se sníží cena automobilového benzínu na 2,10 Kčs za jeden litr při současné úpravě ceny motorové nafty na 2 Kčs za jeden litr. Tato úprava cen byla vládou schválena s účinností od 1. července 1964.

Snížení ceny automobilového benzínu má ovšem za následek zvýhodnění jeho spotřebitelů, a na druhé straně snižuje příjmy státního rozpočtu. Pokud jde o státní socialistické organizace, je snížení příjmů státního rozpočtu kompenzováno úsporami nákladů, které vyplývají ze snížení cen automobilového benzínu. Obyvatelstvo se podílí na spotřebě automobilového benzínu 35 % celkové spotřeby a to by znamenalo značné snížení státních příjmů. Proto jako nejvhodnější způsob kompenzace úspor obyvatel za snížení ceny benzínu byla po podrobném rozboru zvolena daň z motorových vozidel.

Forma daně, která bude příjmem státního rozpočtu, je vhodná a jednoduchá jak pro poplatníky, tak i pro finanční správu. Poplatník bude prakticky povinen vyplnit jen jednoduché hlášení při vzniku daňové povinnosti. To znamená, že občané, kteří jsou držiteli motorových vozidel ke dni účinnosti zákona, vyplní je do stanovené lhůty po vydání zákona, a ti, kdo získávají nově motorové vozidlo po vydání zákona, vyplní je spolu s hlášením, které musí provést u dopravního inspektorátu, aby získali státní poznávací značku. Jinak bude poplatník povinen platit daň, a to jednou poštovní poukázkou, společně s platbou pojistného povinného odpovědnostního pojištění. Daň bude proto účtovat Státní pojišťovna, která zaplacenou daň odvede hromadně do státního rozpočtu. Finanční odbory ONV budou na základě oznámení příslušného inspektorátu Státní pojišťovny jen vymáhat daň od těch, kteří ji nezaplatí včas anebo ve správné výši.

Daň z motocyklů, - jak víte, maximálně 400 Kčs za rok, - je splatná najednou k 1. březnu, což bude také datum splatnosti pojistného za odpovědnostní pojištění. Daň z automobilů je splatna ve dvou stejných splátkách k 1. březnu a 1. září, a to opět spolu s pojistným. Daň za rok 1964 bude splatná z motocyklů, tak i z automobilů polovinou roční sazby k 1. září 1964.

Po věcné stránce postihuje daň silniční motorová vozidla osobní, nákladní i jiná - s výjimkou malých motocyklů s obsahem válců do 50 ccm, poháněná benzínovými spalovacími motory, včetně motorů upravených na pohon tekutým plynem, dřevoplynem apod. Z tohoto základního principu byla učiněna jediná výjimka v tom, že dani jsou podrobena i osobní motorová vozidla, poháněná dieselovým motorem - prakticky některé osobní automobily. Povinnost platit daň z motorových vozidel byla rozšířena i na osobní automobily s dieselovými motory teprve po připomínkovém řízení, v němž tento požadavek uplatnilo zejména Revoluční odborové hnutí a některé národní výbory, poukazující na neodůvodněné zvýhodnění takových vozidel, mnohdy luxusního charakteru, proti ostatním automobilům.

Dani nepodléhají motorová vozidla státních socialistických organizací. Kromě toho jsou od daně osvobozena všechna vozidla výrobních a spotřebních družstev, poněvadž úspory za snížení ceny autobenzínu budou odčerpány formou důchodové daně družstev a jiných organizací, takže vybírání daně z motorových vozidel by v těchto případech bylo jen zbytečným administrováním. Dále se osvobozují od placení daně nákladní a jiná užitková motorová vozidla jednotných zemědělských družstev, jejich společných podniků, jakož i taková vozidla družstev melioračních. Vzniklá úspora těmto družstvům ponechává se na úhradu zvýšených nákladů v důsledku úpravy ceny motorové nafty. Kromě toho přiznává návrh zákona obvyklá osvobození motorovým vozidlům diplomatických zástupců cizích států a jiných osob, jimž přísluší diplomatické výsady a imunity a dále i všem vozidlům, přijíždějícím z ciziny. U těchto cizích vozidel bude platit osvobození od daně ovšem jen za předpokladu a v rozsahu, v jakém přiznávají právní předpisy státu, v němž má držitel vozu své bydliště, osvobození od obdobné daně pro motorová vozidla z naší republiky.

Vládní návrh zákona o dani z motorových vozidel byl projednán ve schůzi výboru pro plán a rozpočet dne 26. a 27. května 1964 a v nové schůzi dne 4. června 1964 velmi podrobně a živě. Poslanci si ověřovali stanovisko k návrhu tohoto zákona ve svých volebních obvodech v různých krajích a okresech naší republiky. Na základě těchto zkušeností z volebních obvodů vyslovili zásadní souhlas s vládním návrhem a potvrdili, že zavedení daně z motorových vozidel chápou správně jako ekonomicky nutné a zdravé opatření i naši občané. Připomínky členů výboru však ukázaly, i na některé problémy, na které je třeba při zavádění daně z motorových vozidel pamatovat.

Tak poukázali členové výboru na skutečnost, že občané, vykonávající vojenskou základní službu, pokud jsou držiteli motorových vozidel, nemohou je po tu dobu sami používat a nelze tedy od nich požadovat, aby platili daň (pokud ovšem nepoužívá vozidlo někdo jiný). Na základě této připomínky se výbor usnesl doporučit, aby zmocnění ministerstva financí v § 14 bylo rozšířeno a výslovně umožňovalo osvobodit od daně motorová vozidla osob, vykonávajících vojenskou základní službu. Podle ustanovení téhož paragrafu může ministerstvo financí osvobodit od daně také motorová vozidla invalidních osob.

Přesné znění doporučené změny ustanovení § 14 je uvedeno v písemné zprávě výboru, která byla poslancům Národního shromáždění rozdána jako tisk číslo 201 ze dne 27. května 1964.

Výbor pro plán a rozpočet jednal také velmi podrobně o sazbách daně z motorových vozidel a jejich vzájemných relacích. Někteří poslanci poukazovali na to, že navrhovaná sazba daně je poměrně vysoká u motocyklů s menším obsahem válců, kterých mnoho držitelů používá k jízdám do zaměstnání. Jde většinou o pracující s nižšími finančními příjmy, kteří jinak využívají svého vozidla jen v omezeném rozsahu. Na základě těchto připomínek a v souladu s novým návrhem vlády se výbor usnesl, aby ustanovení § 4, určující sazbu daně, bylo pro tyto skupiny motocyklů nově upraveno. Doporučil, aby sazba daně u motorových vozidel s motocyklovým motorem (včetně motorových tříkolek) s obsahem válců nad 50 ccm do 160 ccm činila 150 Kčs, místo původně navrhovaných 200 Kčs, a u motocyklů s obsahem válců 160 až 180 ccm 250 Kčs, místo původně navrhovaných 300 Kčs. *Tato doporučená změna § 4 odst. 1 byla poslancům Národního shromáždění rozdána v dnešní schůzi ve formě písemné zprávy k tisku č. 201 ze 4. června 1964.

Při projednávání návrhu zákona o dani z motorových vozidel měli poslanci dále mnoho kritických připomínek na stav našich silnic, na nedostatek náhradních dílů k některým automobilům, na neuspokojivý servis apod. Tyto vážné připomínky se stále opakují, a poslanci mně žádali, abych zde zdůraznil, že náprava se zjednává velmi pomalu. Znovu proto na tyto kritické hlasy příslušné resorty upozorňuji.

V závěru možno konstatovat, že obě změny, doporučené výborem pro plán a rozpočet schůzi Národního shromáždění, jak jsou uvedeny v písemných zprávách výboru, zlepšují původní návrh zákona, zajišťují správnější rozvržení daňové povinnosti a odůvodněně rozšiřují možnost osvobodit od daně i motorová vozidla občanů, vykonávajících vojenskou službu. I při velmi důkladném projednávání nebylo možno vyhovět všem připomínkám jednotlivců a skupin našich občanů, které došly poslancům a orgánům Národního shromáždění, zejména k sazbě daně u automobilů. Žádný daňový předpis nemůže vycházet z individuálních případů. I při ekonomicky a technicky odůvodněném rozvržení daně na jednotlivé skupiny motorových vozidel podle objektivních znaků, může dojít v jednotlivých mezních případech k tomu, že si držitel motorového vozidla nevyrovná daň sníženou cenou benzínu, jak tomu bude u převážné většiny našich motoristů a rovněž v celkovém výsledku. Výbor Národního shromáždění, jehož úkolem je sledovat a projednávat otázky státního rozpočtu, musel vycházet při svém rozhodování ze základního ekonomického cíle, který zavedením daně z motorových vozidel v našem národním hospodářství sledujeme a který je nesporně z celospolečenského hlediska prospěšný.

Po uvážení všech těch skutečností se proto výbor rozhodl, jak jsem již uvedl, doporučit Národnímu shromáždění vládní návrh zákona o dani z motorových vozidel ke schválení se změnou ustanovení § 4 (odst. 1 písm. a) a bodu 2 § 14, jak jsou uvedeny v písemných zprávách výboru. (Potlesk.)

*) U motocyklů nad 180 ccm zůstává původně navržená sazba.

Předseda NS Fierlinger: Do rozpravy se přihlásil ministr financí s. Dvořák, dávám mu slovo.

Ministr financí Dvořák: Vážené Národní shromáždění, dovolte mi ještě několik doplňujících poznámek k tomu, co zde přede mnou uvedl s. zpravodaj.

Předložený návrh zákona o dani z motorových vozidel se připravoval po řadu měsíců, neboť jde o problém značné politické a ekonomické závažnosti a jeho řešení se dotýká velkého počtu našich občanů. Považuji za nutné ve shodě se soudruhem zpravodajem podtrhnout ještě jednou hlavní záměr, který sleduje předložený návrh zákona. Jde o to, aby ekonomickými pákami bylo dosaženo změny ve struktuře pohonných hmot, a to tak, aby byla zvýšena zejména u nákladních automobilů spotřeba benzínu, jehož jsou přebytky a snížena spotřeba motorové nafty, které je nedostatek. Z podrobných rozborů vyplynulo, že jednou z vážných skutečností, která brání těmto změnám ve struktuře spotřeby pohonných hmot, je příliš vysoká cena benzínu ve srovnání s cenou nafty. Proto vedle řady jiných opatření navrhuje vláda také velmi podstatné snížení ceny benzínu.

Při zpracování návrhu úpravy ceny benzínu bylo uvažováno o různých formách kompenzace úspor, které vzniknou obyvatelstvu snížením cen benzínu. Uvažovalo se např. o kolcích nebo zavedení dvojích cen benzínu, daně apod. Po zvážení výhod a nevýhod všech uvažovaných řešení navrhuje vláda, aby tyto úspory byly vyrovnány formou daně, takže nedojde k přerozdělení národního důchodu.

Sazby daně byly navrženy tak, aby v průměru odpovídaly množství spotřebovaného benzínu a průměrnému počtu ujetých kilometrů za rok podle jednotlivých kategorií motorových vozidel. Podkladem pro odstupňování sazeb vedle průměrné spotřeby benzínu na 100 km byl průměrný počet kilometrů ujetých jednotlivými druhy motorových vozidel. Tento průměrný počet kilometrů byl ověřen na základě reprezentativního šetření provedeného orgány VB na podzim loňského roku ve všech okresech republiky.

Při projednávání vládního návrhu zákona ve výboru NS pro plán a rozpočet byl návrh zákona jako celek přijat. Nebyla však u všech soudruhů poslanců, jak se o tom zmínil i s. posl. Tymeš, jednota v názoru na výši a odstupňování sazeb daně u motocyklů.

Někteří poslanci poukazovali zejména na to, že ve značné míře se používá motocyklu jako dopravního prostředku k jízdám do zaměstnání, a dále na to, že držitelé motocyklů jsou převážně občané s nižšími příjmy.

Myslím, že se mnou souhlasíte, že by bylo administrativně dosti složité provést rozdělení majitelů vozidel podle účelu, k jakému jich používají, nehledě k tomu, že prakticky bude velmi málo případů, kde dochází pouze k jednoúčelovému používání.

Vláda přesto znovu podrobně projednávala všechny připomínky, které soudruzi poslanci při projednávání návrhu zákona o dani z motorových vozidel přednesli, a uznávajíc závažnost jejich námitek, navrhuje snížit sazby daně z motorových vozidel u motocyklů v rozsahu sděleném s. zpravodajem. Za zmínku ještě stojí, že při takto upravených sazbách bude daň vyrovnána úsporou na ceně benzínu, ujede-li motocykl s obsahem válců do 160 ccm již 3200 km ročně a motocykl s obsahem válců 175 ccm 3400 km ročně.

K rychle rostoucímu provozu motorových vozidel je ovšem třeba současně zajistit podstatné zlepšení stavu silnic, na což se vynakládá již dnes více než 3¹/₄ miliardy Kčs ročně. K těmto účelům bude také použito do jisté míry výnosu daně z motorových vozidel. Je ovšem třeba, aby se těchto nemalých prostředků využívalo s větším efektem nežli dosud.

K rychlejšímu vyřešení stávajících disproporcí mezi výrobou a spotřebou motorové nafty a benzínu je dále třeba urychlit vývoj a výrobu motorů na benzínový a vícepalivový pohon. Touto otázkou se zabývala vláda již několikrát a přijala příslušná opatření. Věřím, že ministerstvo všeobecného strojírenství vyvine maximální úsilí, aby v nejbližší možné době se podstatně zvýšil podíl nákladních automobilů s benzínovým spalovacím motorem v celkové skladbě našeho automobilového nákladního parku.

V souvislosti se snížením ceny benzínu připravuje vláda pro nejbližší dobu opatření, jehož výsledkem by mělo být rozšíření parku taxíků a snížení sazeb za jejich používání. Podle předběžných propočtů bude snížení těchto sazeb představovat asi 20-30 procent. Bude třeba, aby národní výbory vyvinuly dostatečnou iniciativu, aby nová úprava mohla být zavedena v co nejkratší době.

Nakonec bych chtěl uvést, že vláda uvažuje v budoucnosti ještě s dalším postupným snížením ceny benzínu s cílem dosáhnout zhospodárnění dopravy a zemědělské výroby. Přitom by se daň z motorových vozidel již neupravovala. To ovšem odvisí od úspěšného rozvoje našeho národního hospodářství, zejména jeho kvalitativní stránky, jak to zdůraznilo lednové plénum ÚV KSČ a jak o tom v květnu znovu jednala konference předsedů závodních organizací KSČ.

Doporučuji jménem vlády, aby vládní návrh zákona o dani z motorových vozidel byl přijat se změnami sazeb u motocyklů, jak o tom referoval s. zpravodaj. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger:

Děkuji s. ministru Dvořákovi. Hlásí se někdo o slovo? Prosím s. Janulíka.

Posl. Janulík: Soudružky a soudruzi, poněvadž tento zákon neprocházel přes ústavně právní výbor a nemohl jsem z tohoto hlediska vznésti připomínku k němu, činím tak v plénu Národního shromáždění, a to dávám v úvahu vládě, aby se zabývala technickým stavem starých motorových vozidel, která jsou dnes brzdou plynulosti i bezpečnosti v naší dopravě. (Potlesk.)

Nehovořím o těch motorových vozidlech, která ještě v technickém stavu vyhovují. Ale ze své praxe znám, že např. starému vozu uletělo kolo v okamžiku, kdy byl předjížděn šestsettrojkou. Dnes dobýváme kosmický prostor a létáme tisícikilometrovou rychlostí, ale když taková prdlačka vás míjí na našich silnicích a uletí jí kolo, tak má šofér, který jede 100km rychlostí, co dělat, aby z toho vybruslil, aby nezabil své spolucestující.