Nový zákon má zajišťovat vybudování a provoz jednotné telekomunikační sítě, určené k uspokojování potřeb naší společnosti a umožnit koordinovaný rozvoj ostatních telekomunikačních zařízení těch provozovatelů, jejichž potřeby nemohou být jednotnou celostátní sítí uspokojeny.

V návrhu zákona se klade zvláštní důraz na další rozvoj a organizaci telekomunikačních spojů a na ochranu telekomunikací proti škodlivému rušení a mechanickému poškozování. Dosavadní zákon z r. 1950 obsahoval jen všeobecné ustanovení o ochraně proti rušení telekomunikací a v podrobnostech odkazoval na vládní nařízení - které však nebylo vydáno - tak že tuto ochranu poskytovaly telekomunikacím pouze některé státní normy o ochraně radiového příjmu před rušením.

V souvislosti se stále rostoucí investiční výstavbou dochází u nás v posledních letech stále častěji k mechanickému poškozování podzemních kabelů při zemních pracích. Poškozováním těchto kabelů vznikají škody, které nespočívají jen v materiálním poškozování národního majetku nebo v provozních ztrátách organizací spojů. Téměř každé poškození kabelu, i když se opraví, snižuje technické hodnoty požadované pro kvalitní přenos. To oslabuje schopnost jednotné telekomunikační sítě uspokojovat náležitě potřeby národního hospodářství i obyvatelstva a zejména pak zájmy obrany státu.

Přes všechna dosavadní opatření dochází neustále k poškozování kabelů při zemních pracích a to zejména v těch případech kdy stavební organizace nejsou včas uvědoměny o tom, že ve staveništi jsou podzemní kabely a neseznámí své pracovníky s polohou kabelů anebo se organizace spojů včas nedozví, že v místech, kde jsou její kabely - se budou provádět stavební práce.

V roce 1962 došlo ve 203 případech k poškození dálkových kabelů jednotné komunikační sítě a způsobená škoda včetně znehodnocení kabelů byla vyčíslena částkou téměř 2 milióny Kčs.

Protože povinnost zaplatit jen skutečnou škodu za poškození kabelů nevede k odpovědnému postupu stavebníků při přípravě a provádění staveb, je účelné kromě náhrady škody stanovit ještě zvláštní pokutu pro ty organizace, jejichž vinou došlo k poškození podzemních kabelů. Pokuty, jejichž výše se podle prováděcích předpisů k zákonu "o telekomunikacích" doporučuje na 50 000 Kčs za každé zaviněné poškození dálkového kabelu v ochranném pásmu a 10 000 Kčs u jiných kabelů jednotné komunikační sítě, kromě náhrady způsobené škody, budou jistě i preventivně - a to je hlavní jejich účel - působit na organizace provádějící zemní práce i práce stavební.

Na podporu těchto opatření mluví to, že množství případů poškození kabelů při zemních pracích je stále znepokojivě vysoké. Tak jen na území Severomoravského kraje došlo loňského roku ke 115 případům poškození místních kabelů - jejichž oprava si vyžádala nákladu 330 000 Kčs. V roce 1963 byly na území celého státu poškozeny 188krát dálkové telekomunikační kabely a náklady na jejich opravu činily 488 000 Kčs. I když podle uvedených čísel průměrný náklad na jednu opravu činí 2550 až 2900 Kčs, jsou nevyčíslitelné škody - jako celkové znehodnocení sítě a jiné nepříznivé důsledky poškození - nepoměrně vyšší. K provádění oprav jsou pak odváděni odborní pracovníci - jako kabeláři a měřiči - od svých naléhavých úkolů běžné údržby celé sítě. V roce 1963 bylo zrušeno více než 3 700 000 přihlášek meziměstských hovorů a z toho valnou část lze přičíst právě poruchám v důsledku poškození kabelů. Nemožnost telefonního spojení nebo jeho zpožďování pak vážně narušuje plnění úkolů celého národního hospodářství.

Jediným porušením dálkového kabelu sdělovacího dochází k přerušení provozu na 100 až 600 telekomunikačních okruzích podle typu kabelu (tj. telefonních, telegrafních, fototelegrafních nebo rozhlasových okruhů). U koaxiálního kabelu, který bude tohoto roku uveden do provozu v trase Ústí n. L.-Praha-Brno-Ostrava, by byl v případě poruchy a při plném vybavení kabelu - přerušen provoz televizních přenosů a 2440 telekomunikačních kanálů.

V rámci preventivních opatření organizace spojů provedly jednání se všemi KNV v Československé socialistické republice, v některých případech též za přítomnosti zástupců stavebních podniků řízených KNV, zástupců KV KSČ, krajských a městských prokurátorů a zástupců ministerstva vnitra, do všech podrobností byla vysvětlena situace vznikající narušením těchto sdělovacích prostředků a dohodnuta opatření k nápravě.

K další ochraně telekomunikací přispějí též ochranná pásma, jichž je třeba zejména pro důležité podzemní kabelové tratě dálkové. Takové ochranné pásmo včetně zařízení bude široké 2 m a bude probíhat v celé délce kabelové trasy. V některých případech může se toto pásmo rozšířit až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí podle prováděcích předpisů 3 m a výška 3 m, počítáno od úrovně půdy.

K umožnění pohotové výstavby telekomunikací stanoví návrh zákona jednotný a zjednodušený postup při stavbách telekomunikačních vedení bez formálního stavebního řízení. Stavební úřady (v tomto případě okresní národní výbory) tu schvalují jen plán určující polohu vedení a rozhodují o námitkách majitelů nemovitostí. K urychlení výstavby může stavební úřad vyloučit odkladný účinek podaných námitek. Další zjednodušení spočívá v tom, že se stejný postup, který dosud platil jen pro stavby organizací spojů - zavádí i pro stavby telekomunikačních vedení ostatních oprávněných investorů (vojenské správy, ministerstva vnitra, Československých státních drah, správy letectví a organizací energetiky).

Návrh zákona současně dosavadní mezeru v našich právních předpisech odstraňují tím, že výslovně dává občanům právo umístit na domě, v němž bydlí, rozhlasovou nebo televizní anténu. Nedovoluje však zřizovat jednotlivé antény na budovách, kde bude umístěna vyhovující společná anténa. Tato ustanovení umožní, aby postupně zmizely ze střech domů neurovnané a nevzhledné lesy televizních antén.

Návrh nového zákona sleduje efektivní využívání všech telekomunikací a ukládá proto Ústřední správě spojů, aby řídila rozvoj telekomunikací ve všech odvětvích národního hospodářství a resortech, aby dbala o správnou distribuci rozhodujícího telekomunikačního materiálu a aby určovala základní provozní parametry pro výzkum a dovoz telekomunikačních zařízení.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Ve zprávě jsem se zaměřil na nejzávažnější otázky návrhu nového zákona o telekomunikacích, zejména na ty, které znamenají změny oproti dosud platné právní úpravě.

Úprava vztahů organizací spojů k uživatelům (účastníkům) jednotné telekomunikační sítě se novým zákonem v podstatě nemění. Proto se ponechávají v platnosti dosavadní předpisy upravující tyto vztahy. Ústřední správa spojů však projednává návrh nového Telefonního řádu a Telefonního sazebníku, s jejichž vydáním se počítá k 1. lednu 1965.

Navržený zákon vychází z potřeb dalšího rozvoje naší společnosti a odpovídá požadavku na zjednodušení našeho právního řádu.

Jsem proto přesvědčen, že nový zákon o telekomunikacích účinně přispěje k dalšímu rozvoji československých telekomunikaci tak, aby mohly plně uspokojovat stále vzrůstající potřeby naší socialistické společnosti na rychlé, pohotové a hospodárné přemisťování zpráv a informací.

Výbor pro plán a rozpočet projednal vládní návrh zákona o telekomunikacích a doporučuje jej Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Děkuji s. Kuličkovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.) Má někdo nějaké připomínky? (Hlásí se posl. Manďák.)

Posl. Manďák: Používám, soudružky a soudruzi poslanci, práva poslance na interpelaci. Své dotazy určuji řediteli Ústřední správy spojů a zčásti také ministru spravedlnosti.

Okresní správy spojů rozesílaly v poslední době účastníkům telefonní sítě jako rozhodnutí sdělení, že na jejich přípojku napojují další, a to podle své úvahy s tím, že proti tomuto rozhodnutí není odvolání. Sám jsem takové sdělení obdržel. Kladu proto řediteli Ústřední správy spojů otázku, zda se tak děje s jeho souhlasem a z podnětu Ústřední správy spojů.

Za druhé: Je-li tomu tak, zda pokládá za správné takto chápat rozšiřování těchto služeb u nás a zda je mu známo, že účastníci těchto linek, tj. některých tzv. skupinových linek jednu hodinu i delší dobu nemohou ani volat ven, ani se k nim nikdo nedovolá, čili, že je to ve skutečnosti anulování možnosti používat telefónu v tom směru, jak o tom hovořil před chvílí zpravodaj.

Za třetí: Kladu otázku, zda tento postup, tato praxe, je v souladu s občanským zákoníkem, který jsme nedávno schvalovali a zda za těchto okolností není lepší vzdát se používání tohoto dorozumívacího prostředku, děje-li se napojování dalších účastníků bez souhlasu uživatele a na účet podstatného zhoršení této služby.

Za čtvrté: Co ředitel Ústřední správy zamýšlí učinit, aby podmínky uvedené v § 3 navrhovaného zákoníka pro účastníky nebyly čirou libovůlí Ústřední správy spojů? (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Ředitel Ústřední správy spojů s. inž. Laipert není přítomen. Předám mu dotaz s. Manďáka. Pokud se týká ministra spravedlnosti s. dr. Neumana, nevím, je-li ochoten okamžitě v této věci odpovědět. Vyhradí si odpověď na příštím plenárním zasedání. Souhlasí s. Manďák? (Ano.)

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Má někdo poznámku nebo dotaz?

Posl. Homola (z pléna): Proč tu není ředitel Ústřední správy spojů, když je zde projednáván jeho zákon?

Předseda NS FierIinger: Protože není členem vlády. Můžeme ho však zavolat ještě během tohoto zasedání. (Oživení v sále.)

Bylo tedy rozhodnuto, že s. Laipert, jestliže je v Praze, bude sem pozván ještě během tohoto zasedání, aby dotaz zodpověděl.

Posl. Homola (z pléna): Myslím, že je nesprávné, projednává-li se jeho zákon, že sem nebyl pozván.

Předseda NS Fierlinger: Zde za vládní návrh zákona zodpovídá vláda. (Oživení v sále.)

Není dalších dotazů? (Nikdo se nehlásí.)

Přistoupíme tedy k hlasování. Kdo souhlasí s tímto vládním návrhem zákona, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Posl. Harus (z pléna): Myslím, aby se opakovalo toto hlasování, protože to byl zmatek.

Předseda NS FierIinger: Jak to zmatek? (Zpravodaj se hlásí o slovo.) O slovo se přihlásil zpravodaj posl. Kulička.

Zpravodaj posl. Kulička: Soudružky a soudruzi, domnívám se, že připomínky, které zde vznesl s. posl. Manďák, jistě v žádném případě nenarušují osnovu zákona, který byl předložen k projednání, i když je v každém případě správné konstatování, jak jsme také žádali ve výboru pro plán a rozpočet, aby zástupce Ústřední správy spojů byl přítomen projednávání tohoto zákona v plénu NS.

Doporučuji proto, aby právě proto, že s. Manďák vznesl připomínky, které by mohly v budoucnosti zajistit zásady zákona, který zde byl předložen ke schválení, aby zákon, tak jak byl předložen výborem pro plán a rozpočet, byl také plenárním zasedáním NS schválen.

Posl. Harus (z pléna): S tím dodatkem, aby tato opatření Ústřední správy byla anulována, aby její činnost odpovídala zákonu.

Zpravodaj posl. Kulička: Naopak, aby tam zůstala, protože s. Manďák má na mysli, že zákon ze strany Ústřední správy spojů není dodržován. Jde o to, abychom se mohli opřít o tento zákon proti zaměstnancům Správy spojů. (Potlesk.)

O to jde. Je třeba, abychom zákon také tak, jak bude schválen, uplatňovali vůči Správě spojů. S. Manďák se ptal, zda Ústřední správa spojů ví o tom, co se tam děje a podle zákona by se dít nemělo. Zákon tedy pamatuje na poměr Ústřední správy spojů k telekomunikačním uživatelům. S. Manďák chce nejen, aby zákon byl uplatňován vůči Správě spojů, ale aby Správa spojů se vyjádřila, zda o tom vůbec ví, zda pracovníci oblastních okruhů a správ to nedělají o své vůli.

Posl. Harus (z pléna): S tím souhlasím.

Hlas z pléna: Aby ty podmínky Správy spojů nebyly v rozporu s občanským zákoníkem!

Předseda NS Fierlinger: Souhlasíte? (Nikdo se nehlásí.) Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tímto vládním návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím Národní shromáždění schválilo i tento vládní návrh zákona. Přistoupíme k projednání sedmého bodu pořadu, kterým je

7. Zpráva výboru pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu zákona o dani z motorových vozidel.

Zpravodajem je posl. Tymeš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi poslanci!

Vláda předložila Národnímu shromáždění návrh zákona o dani z motorových vozidel. Tato daň není novinkou v našem daňovém systému. Byla u nás zavedena už v roce 1927 a zůstala v platnosti až do 1. března 1946. Výnos daně byl používán na úpravu a stavbu silnic. Takovou daň mají dosud evropské kapitalistické státy, i některé socialistické země. Tato daň je zejména v některých kapitalistických státech značně vysoká.

Jestliže my dnes zavádíme daň z motorových vozidel, není to ze stejných důvodů jako v kapitalistických zemích.

Návrh zákona o dani z motorových vozidel předložila vláda Národnímu shromáždění v přímé souvislosti s úpravou cen benzínu, která má být od 1. července 1964 snížena na Kčs 2,10 za litr a speciálu na Kčs 2,40. Toto velké snížení ceny automobilového benzínu v poměru k ceně motorové nafty je důležité a ekonomicky prospěšné opatření, které se projeví hlavně ve výrobě a spotřebě pohonných látek, ve vyšším využití benzínových motorů a v dalších oblastech národního hospodářství. Poněvadž nižší ceny benzínu sníží příjmy státního rozpočtu a úspory jednotlivých občanů ze snížené ceny benzínu nelze odčerpat individuálně, je nutné zavést daň z motorových vozidel. Dnešní situace nedovoluje, aby se stát vzdal příjmů, které měl dosud z vyšší ceny benzínu.