Obecně řečeno, spočívá hlavní rozdíl mezi dosavadní a novou úpravou smluvních vztahů na úseku zemědělské výroby v tom, že dosavadní vztahy byly založeny převážně na administrativním systému, spojeném s podrobným rozepisováním výrobních a dodávkových úkolů, zatímco hospodářský zákoník zavádí i na tomto úseku systém hospodářských závazků, charakterizovaný využíváním hodnotových kategorií a majekové právní odpovědností zemědělských, nákupních a ostatních organizací.

Tato úprava platí nejen v souladu s usnesením ÚV KSČ o zemědělství, vyplývajícím ze závěrů XII. sjezdu, ale zajišťuje i perspektivně podnětným způsobem nejen kvantitativně, ale především kvalitativně vyšší plnění smluvně zakotvených dodavatelských vztahů. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Dávam slovo posl. Gabriškovi.

Posl. Gabriška: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Prejednávaný návrh hospodárskeho zákoníka, tak ako je charakterizovaný v zpráve súdružky zpravodajky i v dôvodovej zpráve si klade za cieľ, upraviť základné právne vzťahy vznikajúce pri riadení a hospodáskej činnosti socialistických organizácií a to tak, aby táto úprava aktívne pôsobila na rozvoj socialistickej ekonomiky.

Hospodársky zákonník má byť nástrojom plánovanej kooperácie socialistických organizácií, má ďalej prihĺbiť systém hospodárskych zmluv založený na zásade, že konkrétne kooperačné vzťahy, zaistenie výroby užitných predmetov sa musí prejednávať priamo medzi podnikmi, pri plnom rešpektovaní celospoločenských záujmov.

Predložený návrh svojím obsahom vychádza zo starostlivého zhodnotenia súčasnej situácie vo vzťahoch medzi hospodárskymi organizáciami, zo zhodnotenia kladov i nedostatkov zákona 69 z roku 1958, ktorým sú stanovené zásady uzaverania hospodárskych zmluv medzi socialistickými organizáciami, ich obsah i ich záväznosť. V návrhu hospodárskeho zákonníka sú zakotvené nové, kvalitatívne lepšie zásady kontraktácie včetne zdôraznenia zásad zodpovednosti organizácií za zásobovanie národného hospodárstva potrebným tovarom.

Novým typom hospodárskych zmluv budú zmluvy o príprave dodávok výrobkov. Nahradia doterajšie kapacitné zmluvy v praxi málo uplatnené s veľmi malou a obmedzenou právnou závažnosťou.

Kapacitné zmluvy tak ako sú formulované v zákone 69/58 a 90 nesplnili svoju úlohu predovšetkým preto, že mnohé národné podniky nemajú doposiaľ vyjasnenú perspektívu, dochádza ku zmenám vývojových koncepcii a z toho dôvodu i ku zmenám dodávateľsko-odberateľských vzťahov oproti úvahám uvádzaných v plánovacích dokladoch dlhodobého charakteru. Vznikalo akési vákuum v záväznosti dodávateľsko-odberateľských vzťahov, ktoré nový hospodársky zákonník vyplňuje konkrétnou zmluvou o príprave dodávok výrobkov. Táto forma zmluvy má vytvoriť predpoklady pre dôsledné prejednávanie a včasné zaistenie plánovaných úloh materiálno-technickým zásobovaním. Ako podklad pre jednanie podnikov budú hlavne u fondovaných a vybraných centrálne plánovaných výrobkov rozpisované limity spotreby materiálov.

Veľmi správne rieši navrhovaná osnova odstrániť všetky príležitosti umožňujúce nesprávne presadzovanie úzkych podnikových záujmov na úkor záujmov celospoločenských. V období platnosti starého hospodárskeho kódexu, boli časté prípady, kedy dodávateľ nedostatkových výrobkov síce vzal objednávku do záznamu, ale nechcel mať ruky zviazané a odoprel podpísať hospodársku zmluvu. Podľa navrhovanej úpravy štátna arbitráž môže uznať platnosť právneho úkonu aj keď nebola podpísaná zmluva.

Navrhovaná osnova povinnosť uzavierať hospodárske zmluvy podmieňuje preukázaním tzv. "plánovacieho aktu". Je ním doklad, ktorým príslušný nadriadený orgán v rámci stanovenej pôsobnosti vymedzuje predpokladané budúce dodávky alebo práce. Nadriadené orgány sú podľa zákona povinné zabezpečovať predovšetkým dodávky pre úkoly stanovené menovite vládou, ďalej plánované úlohy rozvoja vedy a techniky a pre zaistenie obranyschopnosti štátu, pre vývoz a životne dôležité potreby starostlivosti o zdravie.

Plánovaná kooperácia organizácií je teda v novej osnove vyjadrená plánovacími aktami, ktoré vymedzujú predpokladanú budúcu spoluprácu podnikov a ktoré sú spravidla podkladom pre uzatváranie hospodárskych zmluv. Tieto plánovacie akty doteraz "plánovacie doklady" vydávajú pri rozpracovaní štátneho plánu príslušné stupne riadenia oprávnene k tomu podľa plánovacej metodiky. Pokiaľ ide o podnikovo-plánované výrobky vznikajú plánovacie akty najčastejšie ako výsledok priameho jednania podnikov. Osnova teda na rozdiel od doterajšej úpravy stanovuje pravidlá už pre vydávanie plánovacích aktov, a mala by posilňovať tak jednotu plánovacích prác a uzavieranie hospodárskych zmluv. Dodržiavanie hospodárskych zmluv bude teda podmienené stabilitou plánu, rovnomernosťou jeho plnenia na všetkých úsekoch národného hospodárstva.

Osnova tým tiež zdôrazňuje posilnenie centrálneho riadenia materiálno-techníckeho zásobovania plánom. Zvyšuje teda autoritu plánu a dôsledne zakotvuje zodpovednosť všetkých stupňov riadenia na zaistenie úloh štátneho plánu v plánoch hospodárskej činnosti organizácií. Nie v malej miere bude závisieť zmluvná disciplína od metodiky zostavovania štátneho plánu na jednotlivých stupňoch riadenia v spojitosti s plánovacími aktami a častými zmenami výrobných plánov.

Tieto všetky ustanovania však majú svoju činnosť pri celkovej zladenosti všetkých častí národohospodárskeho plánu. Pri akejkoľvek zmene plánu len jedného podniku v priebehu roka, či už z dôvodov havarie, oneskorenia uvedenia do prevádzky a pod., je narušená celá reťaz dodávateľsko-odberateľských vzťahov, menia sa alebo by sa mali meniť aj plánovacie akty aj zmluvy a dochádza takto k disproporciám buď k nedostatku príslušných materiálov a zariadení, alebo k hromadeniu nepotrebných nadplánovaných stavov zásob. Toto je možné vylúčiť len tvorbou dostatočne únosných rezerv materiálových, kapacitných aj finančných v celej šírke národného hospodárstva. Ak nebudeme mať postavené reálne plány a nevytvoríme únosné rezervy, aj sebamenšie narušenie proporcionality dodávateľsko-odberateľských vzťahov bude znamenať disproporcie reťazové sa zväčšujúce. Nerovnomernosť dodávok má ďalej za následok zvyšovania nákladov, šturmovčinu a podobne.

Očakávame teda, že prijatie navrhovaného zákona a jeho uvedenie do života bude znamenať prínos predovšetkým v oblasti upevnenia disciplíny v dodávateľsko-odberateľských vzťahoch medzi socialistickými organizáciami.

Je treba však otvorene povedať, že zákon sám už niekoľkokrát kritizované nedostatky na úseku riadenia a plánovania národného hospodárstva neodstráni. Treba upraviť aj plánovaciu metodiku tak, aby zodpovedala potrebám národného hospodárstva, predovšetkým aby vytvárala podmienky pre pružné a operatívne riadenie podľa potrieb spoločnosti.

O týchto otázkach sa v súčasnej dobe vedie široká diskúsia a hľadajú sa spôsoby najúčelnejšieho systému pre naše podmienky. Navrhovaný zákon tieto nové smery podporuje.

V nových zmluvných vzťahov medzi socialistickými organizáciami musí byť v popredí pozornosti podľa môjho názoru sortiment. Otázky sú kritizované už dávno. Nič nového nehovorím. Faktem však zostáva, že na trhu nemáme napríklad pilníky, motyky a iný drobný spotrebný tovar, tak potrebné na dedine. Nech sa chyby prejavujú vo výrobe alebo v distribúcii, je treba ich radikálne riešiť.

Poriadok a disciplína v zmluvných vzťahoch socialistických organizáciach bude znamenať, že vláda nebude musieť tak často zabezpečovať mimoriadnými opatreniami výrobu potrebných druhov a naproti tomu zase nebude musieť prijímať mimoriadne opatrenia na likvidáciu nepotrebných a nadnormatívnych zásob.

Navrhovaný zákon tieto nedostatky čiastočne rieši a odstraňuje. Hovorím preto, pretože považujem za nutné prevedenie úprav v plánovacej metodike.

Problematika ekonomických dopadov nových vzťahov dodávateľských a odberateľských v poľnohospodárstve, v investičnej výstavbe, bola dostatočne rozobraná s. zpravodajkyňou i ostatnými súdruhmi, a preto k týmto otázkam nebudem už diskutovať. Chcel by som preto povedať svoj názor k zákoníku.

Ako už bolo spomenuté prejednávaný návrh zákonníku svojím obsahem znamená veľký krok vpred v oblasti hospodárskych vzťahov socialistických organizácií. Odstraňuje niektoré zásadné nedostatky z tohto úseku nášho hospodárskeho života, predovšetkým veľké množstvo rôznych prepisov, často dvojzmyseľných a vzájomne si odporujúcich, vytvára predpoklady pre plné uplatnenie zásady odpovednosti jedného vedúceho v praxi, čo bude mať iste pozitívny vplyv na náš ďalší hospodársky vývoj a na plnenie záverov XII. sjazdu KSČ.

Prijatie zákonníku spolu s ďalšími pripravovanými opatreniami z oblasti riadania národného hospodárstva prispeje k ďalšiemu upevneniu disciplíny podľa zásady, že dôsledné plnenie hospodárských zmluv znamená poriadok v národnom hospodárstve naproti tomu každé porušenie plánovacej a zmluvnej disciplíny je zároveň porušením socialistickej zákonnosti.

Z tohoto dôvodu budem za navrhnutý hospodársky zákonník hlasovať. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Hlási sa ešte niekto do rozpravy? Súdruh posl. Harus.

Posl. Harus: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Nechal jsem se inspirovat soudruhy, kteří zde vystoupili a chtěl bych říci několik poznámek k následující věci.

Mám dojem, že se zákon opozdil o několik let, že jsme ho měli odhlasovat již dříve. Dívám se na tuto otázku z hlediska svého volebního obvodu, poněvadž právě během minulého volebního období prožíval můj volební obvod největší investiční změny a pro celou tuto dobu bylo vynaloženo úsilí k plnění investičních úkolů vládou. Kdybychom byli dříve tento zákon odhlasovali, hodně by mi usnadnil mou situaci. Došlo to tak daleko, že jsem musel točit klikou u různých ředitelů a ministrů a nemohl jsem dát dohromady ty konce, které zákon nyní řeší. Došlo to dokonce tak daleko, že mě s. ministr Reitmajer při jedné příležitosti označil za člověka, který si prý dělá z ministrů poskoky. Já jsem ho prosil, aby si toto mínění o mně opravil, poněvadž se jedná o velmi důležité věci. Jednalo se totiž o provedení usnesení strany a vlády ve výstavbě bižuterie. Zejména usnesení ÚV KSČ mluví o keramice a skle. Proto docházím k závěru, že kdybychom tento zákon bývali měli na počátku volebního období, že nám to hodně prospělo a ušetřili jsme miliardy.

Zákon řeší celou problematiku od doby, kdy projektant vezme čistý papír a začíná první čáry, až do dokončení určité investiční stavby. My vidíme, že když se přikročí k výkopu, dají se tam stroje a jde to, ale když se investice dokončuje, pošlou tam stavební podniky několik lidí, kteří jsou tam třeba rok nebo 2 roky. Tomu, myslím, bude nyní zabráněno. Prožil jsem to ve výstavbě monopolní společnost Jalonex a nyní to prožívám při výstavbě dvou velkých závodů - Kovové bižuterie v Jablonci a Skleněné bižuterie v Železném Brodě. Tyto dva závody nám řeší velmi důležitý problém, neboť znamenají pomoc státní pokladně v opatřování valutových reserv. Mimo to nám pomohou tyto závody svést dohromady z Jistebska, Semilska a Jablonecka, z těch kopců, boudy, které tam mačkářsky pracují. Tyto stavby nám tedy řeší dva velké úkoly socialistického charakteru.

Soudruzi, v příštím roce má být v Jablonci organizována světová výstava bižuterie, která má pro nás velký hospodářský význam. My zde chceme prokázat, že není pravda, že budeme muset likvidovat bižuterii tam, kde ona po staletí vyrůstala, jak předpokládali Rakušané, Němci, Japonci a jiní. Také u nás se kladla otázka, co bude s Jabloncem. Byli lidé, kteří Jablonec - jako takový - chtěli zlikvidovat, ale naše strana řekla rozhodné "ne". Prokázalo se, že Jablonec má svou životnost pro budoucnost, a proto se tam tyto investice dávají. Vždyť vyvážíme bižuterii do 112 zemí. Opatřují se zde velké prostředky - jak se říká, z ničeho, poněvadž tam nic nepotřebujeme, pouze pracovní síly. Znamená to, že to odpovídá usnesení XII. sjezdu KSČ, že se má preferovat ta výroba, která nás prakticky materiálově nic nestojí. Vždyť nejde např. o vlnu apod. Zde nejsou nějaké disproporce mezi potřebami a materiálovými rezervami.

Výstavba jabloneckého závodu Kovové bižuterie je však již prodloužena o celý rok a podle posledního stranického kontrolního dne má být hotova až 2 měsíce po výstavě. Prodloužením této stavby ztrácíme již nyní desítky miliónů valut šterlingové a dolarové oblasti, to jsou ty valuty, které nejvíce potřebujeme. Škoda, že jsme tento zákon neměli již před 4 lety. Kdybychom měli dohotovené oba závody, ušetřili bychom desítky miliónů cizích valut a našim tisícům hostům, kteří přijedou ze zahraničí i našim konkurentům bychom mohli ukázat nejen Jablonex, ale i naše bižuterní závody, i to, že je jejich marnou snahou dostat nás v této oblasti výroby nějakým způsobem na kolena.

Soudružky a soudruzi poslanci, proto opravdu vítám tento zákon, a to především z takového užšího hlediska mého volebního obvodu, a myslím, že zákon dává možnost vypracovat harmonogram každé investiční akce, přičemž ji zároveň opírá o solidní smlouvy, které zavazují jak projektanta, tak investora i ostatní dodavatele.

Ještě poznámku o situaci v závodě. Ministerstvo těžkého strojírenství má dodat stroje, ale tyto stroje tam budou stát celé měsíce. Zařízení je totiž velmi složité a komplikované a není vše připraveno tak, aby mohlo být ihned uvedeno v chod. Všechny tyto věci řeší nový zákon. Proto se zplna srdce přimlouvám, aby byl schválen, jak to navrhla s. zpravodajkyně i ostatní řečníci (Potlesk).

Podpredseda NZ Valo: Hlási sa ešte niekto o slovo? (Nikto.) Nikto sa viac nehlási. Diskusia je skončená.

Dávam preto slovo k doslovu zpravodajkyni posl. Goppoldovej.

Zpravodajka posl. Goppoldová: Soudružky a soudruzi poslanci, vzhledem k tomu, že v diskusi byla potvrzena správnost mého návrhu na přijetí hospodářského zákoníka, vzdávám se slova.

Podpredseda NZ Valo:

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Kto súhlasí s vládnym návrhom hospodárskeho zákoníku, a to vo znení spoločnej zprávy výborov priemyslového, poľnohospodárkeho, ústavne právneho a pre plán a rozpočet, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto).

Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie jednomysľne schválilo tento vládny návrh.

Oznamujeme, že schôdza bude pokračovať v piatok dňa 5. júla 1964 o 9.00 hodine.

Prerušujem schôdzku.