Vysokou úrodnost půd můžeme zajistit zpracováním různých odpadků, které doposud jsou nevyužity a s nimiž máme někdy mnoho starostí. Chci proto ve svém diskusním příspěvku upozornit všechny poslance, celé NS, na ten fakt, že otázka zúrodňování půdy je sice prvořadou věcí pracovníků v zemědělství, ale že zdaleka na tuto věc sami nestačí a že jim musí pomáhat všichni, všechny resorty našeho národního hospodářství a všechny orgány, jichž se to týká.

Při celkovém komplexu zúrodňování půdy jedním z hlavních a ihned dosažitelných prostředků, je rychlé zpracování průmyslových odpadů v rámci každého okresu. Jedná se o zpracování úletových popílků, které se ve značném množství vytváří v každém závodě, kde v kotelnách spalujeme uhlí. Tento úletový popílek je mnohdy metlou všeho obyvatelstva, protože svými nánosy zamořuje celé široké okolí. Zaměří-li se závody na zachycování tohoto popílku, získáme tím cenný materiál pro kompostování, neboť částice popílků mají vysokou nasávací schopnost a zapracováním do půdy budou plnit úlohu zadržování vláhy v půdě a její postupné uvolňování pro zdárný vývin rostlin.

Jsem však toho názoru, že samotný popílek by plnil svoji funkci v půdě jen jednostranně a že bychom jej měli nasycovat a doplňovat hnojivými látkami, jako jsou fekálie, či různé exkrementy. I zde při používání fekálií řešíme dvě věci současně. Z hygienického hlediska odstraníme zapáchající hmoty z měst a sídlišť a jejich mísením s odpadovými materiály z průmyslových závodů vytvoříme hnojivo, které naše půda tolik potřebuje.

Je jistě celá řada různých odpadových hmot, které jsou často vyváženy za značného finančního nákladu na různé skládky, zasypávají se jimi opuštěné lomy, a leží tam bez užitku. Je to odpad z koželužen, papíren, textilních závodů - jsou to smetky z ulic, je to kapucín z hnědouhelných dolů, rašelina a jiné organické látky. Také odpadní čpavkové vody z chemických závodů, odpadní vody, vypouštěné do vodních toků téměř ze všech závodů, mají často vysoký hnojivý účinek a u nás je těmito kaly zamořena většina řek, které se stávají páchnoucími stokami.

Mám za to, že otázka trvalého zúrodňování zemědělské půdy si zaslouží, abychom všichni my, poslanci Národního shromáždění, poslanci národních výborů, hospodářští pracovníci, spolu s orgány bezodkladně řešili tento tak důležitý problém. V každé obci, v každém městě, každém průmyslovém závodě, měly by být přešetřeny možnosti a navržena opatření, co se kde pro získání materiálů, hodících se pro zúrodnění půdy může udělat. Tento úkol, který bude zakotven v dnes projednávaném zákoně o rostlinné výrobě, se má stát úkolem nás všech, úkolem všenárodním. Je nutno vidět tuto věc z hlediska, že zvýšené používání strojených hnojiv bude vyžadovat, aby naše půdy byly schopny přijmout a plně využít stále vyšší dávky strojených hnojiv.

Mohu uvést příklad z pohraničního okresu Děčín, ze Šluknovského výběžku, kde je můj volební obvod. Tam na severních svazích Lužických hor jsou půdy chudé, podzolové, s vysokou kyselou půdní reakcí. Statkových hnojiv se nám nedostává a proto se praktikovaly vyšší dávky strojených hnojiv. Avšak sortiment umělých hnojiv pro naše půdní a klimatické podmínky je zcela nevyhovující. Z fosforečných hnojiv dostáváme superfosfát, který ještě zvyšuje kyselost půd a rovněž síran amonný, který jako dusičnaté hnojivo dostáváme místo ledku, též podstatně zvyšuje již tak vysokou kyselou půdní reakci. Naše půdy potřebují vápno ke snížení kyselosti. Kdybychom však za pomoci chlévské mrvy, za pomoci kompostů s vysokým obsahem organických hmot a za pomoci různých sorbentů, získaných z průmyslových odpadů zlepšili celkovou strukturu zemědělské půdy, mohli bychom s mnohem větším efektem využívat i všech druhů strojených hnojiv.

Dáme-li půdě vše, co ona potřebuje, vrátí nám mnohonásobně investice do ní vložené, vyrobíme tolik zemědělských produktů, že bude možno z valné části nahradit vlastní výrobou to, co dnes za drahé valuty dovážíme.

V zúrodňování zemědělských půd má naše národní hospodářství ještě veliké rezervy. ÚV KSČ již několikrát otázku pozvednutí zemědělské výroby na úroveň průmyslu vytyčuje jako úkol všenárodní. Je to tedy věcí nás všech. Neměli bychom tedy šetřit sil a opravdu, důsledně, systematicky, houževnatě pracovat k tomu, abychom začali s hlavním článkem problémů a to je zúrodňování půdy. Navržený zákon o rostlinné výrobě k tomu dává právní podklad. Tato zákonná opatření mohou v současné době našemu zemědělství a celému národnímu hospodářství jen prospět. Nechtějme však na tomto dlouhodobém úkolu vydělávat. Naše socialistické zemědělství ještě mnohde vyrábí dráž, než za co své produkty společnosti prodává. Naše půdy potřebují humus a další komponenty vysoce kvalitní, ale levné. Budeme v okresech zřizovat kompostárny. Organizací a provozem kompostáren mají být pověřena meliorační družstva a STS. Ty budou muset být vybaveny příslušnou mechanizací a jejich provoz musí být vysoce produktivní. Průmyslové závody, které mají pomoci dodávkami odpadních hmot však by měly tyto dopravovat přímo do kompostáren. Náklady na přepravu by čerpaly z rozpočtů, které mají na úklid těchto hmot. Mám za to, že by na všenárodním úkolu zúrodňování půd neměl nikdo vydělávat. Naopak, dávám k uvážení, aby případné náklady, které ze zpracování odpadních materiálů vzniknou, nebyly přenášeny na konto zemědělských závodů, ale aby byly uhrazeny z fondu pro očistu ovzduší a vodních toků, což je přece také úkol celonárodní.

Soudružky a soudruzi poslanci, mám za to, že problém trvalého zúrodňování zemědělských půd je v současné epoše zintenzívnění socialistické zemědělské velkovýroby problémem číslo jedna. Jistě bychom se všichni rádi zbavili popílků, prachu, který znečišťuje ovzduší a ztrpčuje nám život. Všichni bychom rádi viděli naše krásné řeky s čistou vodou a plné ryb. Fekálie a jiné exkrementy, které z hygienického hlediska je třeba pravidelně odvážet z měst a sídlišť, bychom rádi viděli tam, kde jejich dalším zpracováním budou pro společnost vytvořeny další hodnoty. A to je velkovýroba kompostů, která nejen nyní, ale vždy bude znamenat pro naše zemědělství hodnoty, z nichž bude mít užitek všechen lid.

Protože otázka zpracovávání průmyslových odpadů pro zúrodnění půdy má být záležitostí nás všech a my bychom měli pro to udělat vše, co je v našich silách, podávám zde, na půdě Národního shromáždění interpelaci k rukám předsedy vlády s. Lenárta:

Plénum Národního shromáždění by mělo být v příštím svém zasedání informováno, jaká konkrétní opatření provedou ministři jednotlivých resortů národního hospodářství k tomu, aby nejpozději od pololetí 1964 každý závod povinně zachycoval a dával uvedené odpadní hmoty zdarma k dispozici kompostárnám v každém okrese.

Ministr zemědělství s. Burian, aby informoval Národní shromáždění, které orgány budou pověřeny vybudováním kompostáren, organizací svozu odpadů a dalších organických hmot a budou plně zodpovědny za úspěšnou a produktivní velkovýrobu kompostů.

Ministr financí s. Dvořák by měl informovat příští schůzi pléna NS, jaké finanční prostředky si celá akce vyžádá a z jakých fondů mohou býti použity.

Začneme-li se zúrodňováním půdy, pohneme kupředu celým zemědělstvím!

Doporučuji, aby zákon o rozvoji rostlinné výroby byl schválen. (Potlesk.)

Místopředseda NS Fiala:

Dávám slovo posl. Šmehlíkové.

Posl. Šmehlíková: Soudružky a soudruzi poslanci!

Dovolte mi, abych se připojila k diskusi k navrhovanému zákonu o rozvoji rostlinné výroby, k nově navrhované části odst. 2 § 3 - O povinnostech socialistických organizací. Hovoříme-li o tom, že zemědělství je úkolem všenárodním, je jistě žádoucí, aby i průmyslové závody přistupovaly s daleko větší zodpovědností k úkolům, podmiňujícím další rozvoj zemědělské výroby. I ony musí mít zájem na tom, aby se vrátilo i z jejich výroby všechno zemědělství zpět, co mu přináleží. V minulém týdnu náš zemědělský výbor se zabýval otázkou zpracování veškerého odpadu s cílem zvýšit fond krmiv, ale zvláště obohatit krmiva cennými bílkovinami. Ukázalo se, že u ministerstva potravinářského průmyslu bude třeba vyvinout takové úsilí, aby všechny odpady z masného průmyslu, škrobáren, lihovarů, mlékařského a pekárenského průmyslu mohly být lépe využity a zpracovány v nejširší míře. Stejně tak vážným úkolem se musí zabývat i ministerstvo chemického průmyslu, aby na vyrobě syntetického lihu mohlo být ušetřeno melasy k výrobě lihu a tak obohacen krmivový fond pro živočišnou výrobu.

Usnesení vlády o průmyslovém zpracování krmiv a sušárenství je prvním krokem k tomu, aby i průmyslové závody se velkou měrou podílely na zabezpečování úkolů zemědělství. Hovoříme-li, že těžiště rozvoje zemědělské výroby je v rostlinné výrobě, pak odpady průmyslových závodů při zabezpečení kvalitních kompostů a zvýšení humusu v půdě, se stávají důležitým činitelem. Na jedné poradě o zúrodnění půdy bylo zástupcem podniku na výrobu Vitahumu sděleno, že náklady na surovinu při výrobě jedné t Vitahumu činí až 35 %, které musejí proplácet za surovinu průmyslovým podnikům a dále, že 15 % vyžadují náklady na dopravu. V posledních letech velké úsilí za výrobu kompostů nebylo korunováno úspěchem, a to zvláště proto, že se nedostatečně zabezpečovaly organické hmoty, jejichž přeprava i náklady byly značné. Je pravda, že většina okresů má provedené výhledy, jak zpracovávat veškeré odpady, ale pro značnou nákladovost n. výrobu 1 m³ kompostu jsou příliš vysoké a zvážíme-li pak jejich přepravu až do půdy, nejsou pro zemědělskou výrobu efektivní. Přesto, že v našem okrese např. v letošním roce bylo již vyvezeno více kompostů kvalitních, než v minulém roce za celý rok, zůstává stav takový, že většina kompostů má špatné složení a převážná část byla přímo vyloučena a uznána jen jako hromada hlíny, kterou je třeba dále obohacovat organickými hmotami. A přece průmyslové závody by značně mohly přispět, kdyby skutečně jejich odpady byly poskytovány zemědělským závodům zdarma, anebo dokonce byly povinny přivážet odpady až k místům zpracování kompostů. Je bezesporu, že důležitým přínosem pro zlepšení kompostů jsou i některé odpady potravinářského průmyslu, kde při dokonalém využívání by mohlo být dosaženo mnohem většího efektu. Spolu s technickými plodinami: cukrovkou, bramborami, přichází do potravinářského průmyslu velké množství kvalitní ornice, o kterou dnes naše zemědělství přichází, a které činí našemu potravinářskému průmyslu mnoho potíží, a též znečišťuje naše vodní toky.

S cukrovkou přichází do cukrovaru střízlivě odhadnuto průměrně 10 % nečistot - především ornice ulpělé na bulvách. (Při mechanizované sklizni toto procento stoupá a dnes např. ve Švédsku činí až 20 %.) Při dopravě řepy ze skládek do závodu a při jejím praní přecházejí tyto půdní zbytky do odpadních vod a usazují se v čistících zařízeních. Z uvedeného vyplývá, že při zpracování cca 7 mil. tun cukrovky ročně činí množství usazených zemitých kalů až 310 tis. m³, tj. u jednoho cukrovaru asi 36 tis. m³ za kampaň. Toto množství lze v průměru zachytit v čisticích zařízeních. Je si třeba uvědomit, že tyto zemité kaly představují ornici, tj. nejhodnotější část půdy, o kterou jsou každoročně pole, kde se pěstuje cukrovka, ochuzována. Uvedených 10 % ornice na řepě představuje 390 tis. m³, tj. ochuzení asi 3900 ha řepařské půdy o vrstvu ornice 1 cm vysokou. Pro vytvoření této vrstvy ornice v přírodě se udává potřebná doba 100-200 let.

V současné době se tyto kaly v cukrovarech po řadu let hromadí a deponují prakticky bez využití a naopak způsobují cukrovarům řadu potíží. V minulosti byly tyto kaly vždy zemědělci ochotně odebírány. Dnes, i když cukrovary zajišťují ve většině případů zdarma i nakládku vlastními mechanizačními prostředky, je ze strany zemědělství o tyto kaly, vhodné pro kompostování malý zájem.

Obdobná situace je i u bramborových škrobáren, kde činí množství zemitých nečistot asi 10 tis. tun za kampaň. Skutečné množství zemitých nečistot, o které je ochuzována půda v bramborářských oblastech, je však ve skutečnosti - vzhledem k nákupu brambor pro tržní účely, asi 6 až 7krát větší.

Dalším důležitým zdrojem hnojivých substancí, vhodných buď k přímému hnojení nebo ke kompostování, jsou saturační kaly cukrovarů, obsahující značné množství především vápna. Při zpracování 7 mil. tun cukrovky činí produkce saturačních kalů cca 400 tis. tun. I když se situace v odběru saturačních kalů zlepšuje, činí někde jeho skladování ještě potíže. Bylo tak tomu i v minulých letech, kdy cukrovary pálily pro potřebu zemědělství vápno i v mimokampaňovém období. V cukrovaru Vávrovice bylo vyvezeno saturačních kalů v letošním roce 92 tis. q. Avšak, jak říká s. ředitel, o hlínu, které mají téměř 20 tis. m³, zemědělské závody neprojevují zájem a daný stav ztěžuje cukrovarům situaci, že musí vyvážet hlínu tam kde se dá.

Rovněž z potašáren je ročně k dispozici asi 6500 tun šámy vhodné ke hnojení.

Uvedené odpady představují největší objem kompostovatelných odpadů z potravinářského průmyslu. Kromě toho je možno ještě uvažovat s následujícími odpady:

v masném průmyslu jsou to obsahy střev a žaludků event. i hnůj, což činí asi 60 tis. tun ročně, které jsou však dnes běžně zemědělstvím ke hnojení odebírány;

z průmyslu zpracovávajícího ovoce a zeleninu je v období kampaně používáno ke kompostování asi 2500 tun organické hmoty;

z drůbežářského průmyslu je možno využít ke kompostování asi 1600 tun organické hmoty.

Stále větším zdrojem pro kompostování budou zahuštěné odpadní vody z toruláren, jejichž množství má dosáhnout ze stávajících 1500 tun až 140 tis. tun v roce 1970.

Kromě toho lze využít ke kompostování kaly zachycované v běžných zeřízeních k čištění odpadních vod. Tyto zdroje však nelze v plném rozsahu uvažovat pro potřeby centrálních kompostáren.

Ještě k další rezervě bych chtěla hovořit a to ke zpracování odpadu z naší cenné suroviny - lnu. Dnes např. v tírnách lnu dochází ke spalování pazdeří, které by mohlo být použito do kompostování a mohla by tak být získána velmi hodnotná kompostová hmota.¹)

¹) z pazdeří se vyrábějí desky na výrobu nábytku a jistě jsou velmi hodnotné. Přesto zůstává mnoho odpadu, který se spaluje a mohli bychom získat přebudováním topného zařízení cennou surovinu pro výrobu kompostů.

Doplňující návrh zákona zavazuje naše průmyslové podniky, aby zpracování odpadu všeho druhu k prospěchu zemědělství věnovaly skutečně mimořádnou péči. Jistě to přispěje k tomu, že budeme moci skutečně využívat více rezerv, které máme v dobře vyhnojené půdě, a tímto závazným článkem zákona je také dořešena otázka vrátit zemědělství vše co mu patří.²)

²) Příkladně si vedou v Mladé Boleslavi v závodech na automobily, a to díky velkému pochopení ředitele s. Kadeřábka, který jistě má mnoho jiných starostí, a přece výroba kompostů v těchto závodech má zelenou.

Při jedné příležitosti k otázkám zúrodnění půdy, prohlásil jeden z pracovníků, na úseku péče o zúrodnění půdy, že na toto téma bylo jíž uskutečněno víc jak 1360 porad a 186 porad na nejvyšší úrovni. Doufáme, že předkládaný návrh zákona ukonší diskuse o využívání všech odpadů pro zemědělství a že průmyslové podniky pochopí, že tyto reservy mohou být velmi prospěšné k dalšímu rozvoj i zemědělské výroby. (Potlesk.)

Místopředseda NS Fiala: Dávám slovo posl. Mátlovi.

Posl. Mátl: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

V Ústavě Československé socialistické republiky v článku 15 odstavci 2 je uvedeno: "Stát pečuje o zvelebování a všestrannou ochranu přírody a o zachování krajinných krás vlasti, aby tím vytvářel stále bohatší zdroje blahobytu lidu a vhodné prostředí, které by prospívalo zdraví pracujících a umožňovalo jejich zotavení".

V duchu tohoto ustanovení naší ústavy se zdravotní výbor Národního shromáždění intenzívně těmito otázkami po celé volební období zabývá. Dosavadní vysledky jednání, prováděného na podkladě průzkumů v nejohroženějších oblastech a závodech předem stanovenými skupinami poslanců ukázaly, jak vážnou a palčivou otázkou je u nás čistota vod a ovzduší nejen z hlediska zdravotního a hygienického, životní úrovně, ale i ekonomického, prostě v celém našem životě v podmínkách naší země.

Tuto skutečnost také potvrzují četná usnesení orgánů Komunistické strany Československa, vlády, jednotlivých resortů i předsednictva Národního shromáždění.