Proč zde tolik rozebírám otázku mladých do zemědělství? Právě proto, že i v novelizaci zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků řeší se hlavně, a myslím zcela správně, otázka zabezpečení mladých, kteří do práce v zemědělství přišli a přicházejí. Aby tato novelizace působila progresívně, řídí se rozsah nároků výší úrovně hospodaření družstva.

Na přední místo stavíme péči o matku a dítě. Skutečnost, že zde prakticky vyrovnáváme zabezpečení matky, členky JZD, s ostatními zaměstnankyněmi, by se mohla zdát mnohým samozřejmostí, ale vrátíme-li se o nějaká léta zpět a podíváme-li se na postavení tehdejší vesnické ženy, matky, vidíme, jaký pokrok naše socialistická společnost na tomto úseku udělala. Nebo stačí se podívat na současné zabezpečení vesnických žen v kapitalistických státech, pokud se tam o nějakém zabezpečení u vesnických žen dá vůbec mluvit.

Nechci však také tvrdit, že u nás máme všecko na tomto úseku v naprostém pořádku. Víme, kolik nám ještě chybí jeslí, školek, případně útulků na vesnicích. Toto však je již víceméně starostí vedení družstev a dobré spolupráce s MNV, tím by si pomohli k mladým pracovním silám z místa a maminky by se mohly po uplynutí mateřské dovolené věnovat dále, tak jak to potřebujeme, práci v JZD. Víte, co by podle mého názoru bylo nejlepší oslavou MDŽ na vesnici, kde nejsou jesle ani sezónní útulek - společný závazek mužů, že toto zařízení bude společným úsilím JZD a MNV vybudováno. (Potlesk.) Na této pomoci by se mohly podílet velmi dobře i patronátní závody a tím si vytvářet předpoklady menší nutnosti manuální pomoci v JZD. Vždyť mladé maminky, jejichž děti by mohly být umístěny v jeslích, by jistě rády pomáhaly při okopávce cukrovky, sušení sena i ostatních pracech. Potom také můžeme hovořit o soustavné péči, hlavně u osamělých matek, které se chtějí dobře o své dítě starat, musejí však též vydělávat, když jsou odkázány jen na svůj výdělek.

I osvojené dítě je postaveno na stejnou úroveň jako dítě vlastní a žena, která se chce o takovéto dítě starat, je postavena na úroveň matky. Vždyť vychovávat vlastní dítě je u většiny rodičů samozřejmou povinností, ovšem vzít si opuštěné dítě a dát mu mateřskou lásku, vychovat z něho řádného občana, je myslím ještě trochu víc než rodičovská povinnost. Je tedy právem taková žena stavena na úroveň matky.

Dalším významným opatřením je vyplácení přídavků na děti bez ohledu, jak JZD plní dodávkové úkoly. Možná, že některým z vás se toto opatření nebude zdát zcela správné, ale uvažujte se mnou. Je například rodina, kde je pět i více dětí a toto není na některých vesnicích zvláštností. Tito rodiče musí přece pracovat a nemůžeme jen jim dávat za vinu, že družstvo neplní dodávkové úkoly. Že dětské přídavky jsou citelnou pomocí v početných rodinách jsem si uvědomila, když se občas někde na mne ženy obracely při neplnění jejich JZD, že jim nebyly vypláceny plné přídavky. My ale potřebujeme na vesnicích mladé spokojené lidi, a je pravda, že o toto se má v prvé řadě přičinit JZD, ovšem ne všude máme dostatek jednak schopných vedoucích kádrů, ale i prostých pracovníků. A i toto opatření bude jistě pomocí k jejich získávání a tím i předpokladem dalšího rozvoje výroby. To je myslím také hlavním cílem, který sleduje toto opatření. Doplnit JZD dalšími pracovníky, zvýšit zemědělskou výrobu a dostat všechna ta slabší družstva na vyšší úroveň hospodaření. Vždyť víme, že jen vyšší intenzita výroby nám může vytvářet další prostředky k širšímu uspokojování potřeb našeho lidu.

I další zlepšení důchodového zabezpečení je důkazem, že postupně úroveň zabezpečení družstevních rolníků se podle rozvoje výrobních výsledků vyrovná. V současné době jedná se hlavně o rozšíření dosavadních důchodových pásem. Zde jde nejvíce o zajištění a stabilizaci kvalifikovaných kádrů. I když víme, že ještě nedochází k úplnému vyrovnání, že zůstávají ještě poměrně velké rozdíly - chápeme, že současná národohospodářská situace nám nedovoluje větší úpravy, vždyť i tak si důchodové zabezpečení vyžaduje stále stoupající náklady. Například v okrese Ústí nad Orlicí jsme měli v roce 1960 - 21 971 důchodců, těmto se měsíčně vyplácelo 9 557 525 Kčs. Za tři a půl roku se počet důchodců zvýšil na 23 647 a měsíční částka stoupla na 11 492 482 Kčs; obdobná situace je jistě i ve všech ostatních okresech. My si jistě vážíme našich důchodců a chceme jim zabezpečit spokojená léta odpočinku, ovšem i zde další rozvoj zabezpečení závisí na dalším rozvoji výroby.

Pokud jde o dosavadní vývoj, ukázalo se, že stanovení podmínek pro uznání jednotného zemědělského družstva za družstvo s vyšší úrovní hospodaření nebylo v zákoně dostatečně pružné. Podle dosavadního zákona mohlo být za družstvo s vyšší úrovní hospodaření prohlášeno jen takové družstvo, které hospodaří bez záhumenků. To se však ukázalo brzdou, neboť překotné rušení záhumenkových hospodářství není pro národní hospodářství žádoucí. Proto nyní podle nového návrhu se toto ustanovení ze zákona vypouští a dává se zmocnění vládě, aby stanovila, za jakých podmínek mohou KNV uznávat JZD za družstva s vyšší úrovní hospodaření.

Uskutečněním této novely zákona činíme další krok ke splnění usnesení XII. sjezdu KSČ. O tom, jak rychle půjde další rozvoj, rozhodujeme my všichni, každý na svém pracovišti. Jde o to, kolik litrů mléka, centů masa, kusů vajec i ostatních produktů dáme více nad státní plán. Ovšem také, o kolik levněji tyto produkty vyrobíme; vždyť hodnoty se tvoří na polích, ve stájích, v závodech a jejich růstem může růst také národní důchod a z něho můžeme přidělovat částky na jednotlivé položky. Tedy na nás na všech, jak na řízení, organizaci práce, konečné výrobě, závisí další růst blahobytu celé naší socialistické společnosti. Z tohoto pohledu budeme toto opatření vysvětlovat na vesnicích i celé naší veřejnosti. Doporučuji proto tuto novelizaci zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger:

Děkuji soudruhovi zpravodajovi. Dávám slovo posl. Kubešové.

Posl. Kubešová: Soudružky a soudruzi poslanci.

Na dnešním zasedání Národního shromáždění projednáváme novelizaci k zákonu č. 32, který jsme schválili před dvěma roky. Přijetím významného zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků byla vytvořena pevná základna přiblížení podmínek v sociálním zabezpečení mezi družstevními rolníky a ostatními pracujícími. Navrhovaným zlepšením vytváříme předpoklad k brzkému vyrovnání a družstevním rolníkům tak dobré sociální zabezpečení, jako nikde ve světě.

My družstevníci se denně přesvědčujeme, jak naše strana a vláda vyvíjejí všestranné úsilí k vyrovnání úrovně zemědělství vůči průmyslu jak v oblasti výroby tak v péči o lidi. Jsme si však také plně vědomi, že nelze stále spoléhat na pomoc od státu, ale že musíme nastoupit progresívnější cestu samostatnosti v krytí sociálních vymožeností, čehož lze dosáhnout zvyšováním zemědělské výroby podle dané linie na XII. sjezdu KSČ.

Proto i my družstevníci z okresu Plzeň-jih děláme veškerá opatření, abychom zemědělskou výrobu co možná zvýšili, i když náš okres se řadí v rámci západočeského kraje ve výrobě na jedno z předních míst. Největším bohatstvím našeho okresu je půda a lesy, kde z celkového počtu zaměstnaných v okrese je nejvíce na tomto úseku, a to 49,6 %. V Jednotných zemědělských družstvech je to 37 % - a proto také byl velmi oceněn přijatý zákon č. 32 a zvláště nyní novelizace, která má v našem okrese velký význam.

Na besedách, které jsem měla s družstevníky našeho okresu, bylo jednohlasně potvrzováno, že zlepšování sociálního zabezpečení v zemědělství je správně zaměřeno na hlavní problémy. Ukazovali, že další zlepšení podstatně přispěje k získávání pracovníků, hlavně mladých a kvalifikovaných, a tím i k zvyšování výroby.

V našem okrese nebylo uznáno ani jedno družstvo s vyšší úrovní hospodaření, protože se nesplňovaly některé stanovené podmínky, i když výroba na hektar byla v některých družstvech vysoká. Proto je vítáno, že navrhovaná úprava doporučuje, aby hlediska pro uznávání družstev za družstva s vyšší úrovní hospodaření se ze zákonu vypustila. Nový způsob uznávání bude pružnější, spravedlivější a účinnější.

Naše družstva se již v minulých letech přesvědčila, že je nutno zlepšovat sociální zajištění družstevníků a proto si sama tvořila fondy, ovšem podle vlastního uvážení a možností. Některá přední družstva zabezpečovala svoje členy již na úrovni zaměstnanců, jiná jen v určitých oblastech - a některá dávala ze sociálních fondů jen minimální část. Pochopitelně byl větší zájem stát se členem tam, kde z toho více bylo. Proto bylo správné naléhání na družstva, aby si sama zvyšovala dotaci sociálních fondů. Naše družstva v okrese tak postupovala a v roce 1961 již bylo vyplaceno z fondů JZD celkem 7 750 000 Kčs. Stát přispěl částkou 154 000 Kčs. V roce 1962 se ze sociálních fondů JZD vyplatilo o 40 000 Kčs více. Ze státních prostředků bylo vyplaceno již 1 400 000 Kčs, neboť už byl v platnosti nový zákon. V roce 1963 dosáhla pomoc ze státních prostředků 3 milióny Kčs. Pro rok 1964 se počítá, že po uplatnění dnes navrhované změny dosáhne částka od státu v našem okrese 4 200 000 Kčs, a tato i v tom případě, kdyby nebylo ani jediné družstvo uznáno za vyšší typ hospodaření. Vynasnažíme se však, aby družstev s vyšší úrovní hospodaření bylo v našem okrese co nejvíce. Mimoto je nutno vidět, že nastalo podstatné zlepšení a zvýšení zemědělských důchodů, což jsem v číslech neuvedla. To ukazuje, že je zabezpečení družstevních rolníků věnována státem soustavná pozornost a péče. Sami družstevníci na besedách k novelizaci zákona hodnotili kladně toto úsilí státu a připomínali, že budou moci svých fondů účelněji využívat, například k budování potřebných sociálních zařízení, školek, jeslí, společných vyvařoven apod.

Družstevníci z Nezvěstic oceňovali ustanovení § 8. Ukazovali na to, že je správné, aby nemocenské dávky ze státních prostředků byly poskytovány ve všech družstvech jak členům, kteří přešli z továren na pomoc zemědělství, tak absolventům odborných škol a učňům, kteří se vrátí do družstva pracovat. Konstatovali, že tímto způsobem bude zajištěna stabilizace těchto nejdůležitějších skupin pracovníků v každém družstvu. Dříve se soustřeďovali tito pracovníci jen v dobrých družstvech, která je dovedla také lépe zabezpečovat. Například nemocenské se v našich družstvech vyplácelo různě: v Nezvěsticích až 75 %, v Soběkurech 50 % průměrného výdělku, ale v Chlumu se nevyplácelo nic. Bude zajištěno i řádné lékařské léčení a sledování nemocných. Doporučují také, aby byly co možná nejdříve vytvořeny zdravotní správou takové podmínky, aby sledování nemoci u všech družstevníků probíhalo jako u zaměstnanců.

Soudružky a soudruzi,

když jsem s voliči na besedách rozebírala navrhovaná zlepšení v oblasti matka-žena-dítě, prožila jsem mnoho krásných chvil. Vyslechla jsem nejen vysoké ocenění toho, že naše socialistická republika zabezpečuje všechny pracující ženy v době mateřství stejně a nejlépe na světě. Ale vyslechla jsem i mnoho ujištění lidí, že se vynasnaží poctivou prací vytvářet bohaté hodnoty k dalšímu rozkvětu socialistické vlasti. Některé ženy družstevnice ani věřit nechtěly, že nová úprava zákona v pomoci mateřství, ustanovení o mateřské dovolené, o vyplácení plných rodinných přídavků na děti, se v plném rozsahu vztahují i na ně. Několikráte se tázaly, zda se to netýká jen JZD vyššího typu hospodaření. Musila jsem znovu vysvětlovat, že se opatření vztahují na všechny ženy ve všech družstvech. Přídavky na děti že též budou vypláceny pro všechny stejně ze státních prostředků.

V odpovědích mnohých žen bylo znát uspokojení a radost z připravovaných zlepšení a nechyběly i takové, které hovořily, že se jim o podobné pozornosti ani nesnilo. Některé ženy hovořily, že považují tato zlepšení za nejkrásnější dárek k letošnímu Mezinárodnímu dni žen. Ať takový dárek dávají vlády všech zemí, ať kapitalistické státy také ukáží, jak si cení pracující ženy-matky. Ať ukáží, že u nich jsou všechny děti stejně a dobře zabezpečeny z prostředků státu, jako je tomu u nás.

My družstevní rolníci proto plně souhlasíme s navrhovanou úpravou a chceme dokázat, že si zlepšeného zabezpečení zasloužíme. Dokážeme to poctivou další prací, tím, že budeme důsledně plnit plánované úkoly. Jsem sama členkou JZD a věřím, že se nám to podaří, neboť závazky družstevníků jsou toho zárukou. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger:

Děkuji soudr. Kubešové. Hlásí se někdo do rozpravy? Soudružka Litvajová. Dávám jí slovo.

Posl. Litvajová: Vážené Národné shromaždenie, súdružky a súdruhovia, nechcem hovoriť k predchádzajúcim zákonom. Chcem sa však zmieniť o jednom probléme, ktorý nás, ženy a matky, tak trochu páli a ktorý se týka našich detí a myslím, že by bolo treba i v našom Národnom zhromaždení tomuto problému venovať určitú pozornosť.

V súvislosti so schvaľovaním týchto našich zákonov, ktoré sa významne týkajú našich detí, výchovy našej mladej generácie, by som chcela mať otázku na s. ministryňu spotrebného priemyslu, ako ministerstvo spotrebného priemyslu chce riešiť problém vkusného a kvalitného oblečenia a obúvania našich detí.

Chcem povedať, súdružky a súdruhovia, že na tomto úseku situácia nie je dobrá. Človek čaká, že z roka na rok sa to bude zlepšovať, že konfekcia pre deti bude vkusnejšia a že v našich deťoch budeme pestovat zmyseľ pre krásu, pre vkus. Z toho, čo počujem v rozhlase, čo čítam v novinách, čo hovoria naše ženy-matky, i zo svojich skúseností ako ženy a matky, hovorím, že situácia je z roka na rok nie lepšia, ale horšia. A myslím, že to je trochu hanba pre náš vyspelý textilný a konfečný priemyseľ. Myslím, že nedostatky sú nielen vo vzhľade, ale v sortimente a kvalite. Keby som obliekala svoje deti - a obliekam ich skromne - do toho, čo dostanem kúpiť v našich obchodoch, tak by nevypadali pekne. A bola by to hanba i pre mňa ako matku. A myslím, že máme možnosti, aby naše výrobky pre deti boli vkusné, pekné, ľahké, vzdušné, aby skutočne plnili účel, pre ktorý ich naše závody a podniky vyrábajú. Chlapecké a dievčenské vzory sú ťažkopádne, naše staré matky by také veci nenosili.

Neviem pochopiť, ako je možné, že po toľkých kritických slovách, ktoré sú adresované na tento sektor, že sme sa zatiaľ nedostali ďalej, že zostávame na úrovni pred desiatimi rokmi a že nejdeme dopredu.

V súvislosti s tým by som chcela sa dotknúť ešte jednoho problému. Na Slovensku máme viac ako 700 000 pionierov. Z toho viac ako polovička sú dievčatá. Ale choďte do obchodu, a to kdekoľvek, v Prahe, Bratislave, či inde, nedostanete dievčenské pienierske bluzičky. Nedostanete sväzácku bluzičku. Myslím však, že i keby boli o 5-10,- Kčs drahšie, naše ženy to vďačne zaplatia a naše deti budú vypadať vkusne a bude radosť sa na nich pozrieť. Domnievam sa, že vkusné obliekanie našich detí by bolo i jedným krôčkom k tomu, že by to pomohlo k populácii, lebo takéto pekné deti by priam lákali.

Myslím, že by bolo dobré, keby s. Machačová k týmto problémom zaujala stanovisko. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Nehodláme zde provádět módní přehlídku dětských úborů. Ale možná, že s. Machačová, ministryně spotřebního průmyslu, bude chtít na projev s. Litvajové zde sama reagovat.

Ministryně Machačová-Dostálová: Vážené soudružky a soudruzi,

jsem trochu překvapena vystoupením s. poslankyně, a to už z toho důvodu, že pravidelně jednou i dvakrát za rok se scházíme s poslanci našeho parlamentu, zvláště se soudružkami, a řešíme nejen odívání a obouvání našich pracujících, ale plnění všech úkolů, které má spotřební průmysl před sebou. Je pravda, že jsme často vyslechli různé stížnosti na nedostatky. Na dětskou konfekci to bylo zřídkakdy. Pokud byly připomínky, vytýkal se nedostatek dětské konfekce z manšestru. My jsme vysvětlovali, proč nemůžeme zásobovat naše prodejny takovým množstvím konfekce z manšestru, který, je pravda, je pro dětské odívání tím nejvýhodnějším. A to z toho důvodu, že po dosti dlouhou dobu usilujeme, aby byla provedena rekonstrukce závodu Velveta, který jediný v naší republice manšestr vyrábí. Z výroby tohoto závodu však asi 60 % přichází na vývoz a zahraniční obchod trvá na tom, abychom ve vývoze manšestru pokračovali. Z tohoto důvodu, že nemůžeme plně zásobovat vnitřní trh touto tkaninou, trvali jsme také na tom, aby byla provedena rekonstrukce tohoto závodu. Počítali jsme s tím, že s ní bude započato v roce 1963. Avšak nepodařilo se nám ji zařadit ani do roku 1964, ani do roku 1965. V rámci možností, které jsou, jsme učinili taková opatření, že z podílu manšestru, který jde na vnitřní trh, vyrábíme kalhoty pro zemědělce, neboť je to tkanina, která se také zde nejlépe využije, přestali jsme dělat manšestrová saka a veškerý zbytek těchto látek, včetně toho, že jsme ve většině stáhli i metráž z trhu, věnujeme na to, abychom těchto materiálů využili k výrobě dětské konfekce. To ovšem není taková krása, za kterou by se musel někdo stydět, ale je to rozhodně materiál, kterého děti velmi užijí a někdy ho neroztrhají ani do doby, než z něho vyrostou.

Další stížnosti bývají na punčoškové kalhotky, kde naše matky plným právem - já se za jejich požadavky stoprocentně stavím - se dožadují, aby tyto kalhotky byly vyráběny z krepsilonu, čímž by se odstranily všechny stížnosti na nedostatky v rozměrech. Je zde ovšem nedostatek silonového vlákna, i nedostatek krepovací kapacity a my skutečně každý rok uvažujeme o tom, kam silonové vlákno přesunout, aby stížnosti na nedostatek výrobků z něho byly co nejmenší. Už jsme udělali také taková opatření, že se těchto krepsilonových kalhotek vyrábí přes 6 miliónů kusů. I nám by se velmi ulevilo, kdyby silonového vlákna bylo větší množství. Továrna, která vyrábí tyto výrobky, je v oblasti severomoravského kraje, kde je velký nedostatek pracovních sil, kde jsou také závody ministerstva všeobecného strojírenství a kde nemůžeme nabrat další pracovníky, abychom mohli výrobu zvýšit. Je to ovšem také otázka polyamidového vlákna, tj. výroba ministerstva chemického průmyslu, a spotřebnímu průmyslu se rozhodně nedá vytýkat, že by se dostatečně nestaral o to, aby byla rozšířena výroba polyamidového vlákna v Plané n. Lužnicí. Dojde tam k rozšíření polyesterového vlákna, to je věc, která zlepší zásobování našich dospělých a můžeme s ní počítat teprve po roce 1967.