Týmto spôsobom sa občanom umožňuje, aby mohli svoje potreby uspokojovať a nemuseli za tým účelom spotrebné predmety kupovať a nadobúdať ich do vlastníctva (napr. práčky, písacie stroje a pod.). Ide o ďalšie formy uspokojovania potrieb občanov, ktoré sa bezpochyby budú postupne stále viac rozvíjať a tak plniť rovnaké ekonomické poslanie, aké má osobné vlastníctvo.

Tak isto, ako ustanovenia o osobnom vlastníctve aj ostatné časti občianskeho zákonníka sú správne a v zrozumiteľnej forme zostavené a preto osobne navrhujem Národnému zhromaždeniu predložený vládny návrh občianskeho zákoníka schváliť. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger:

Děkuji řečníkovi a dávám slovo posl. Nepomuckému.

Posl. Nepomucký: Soudružky a soudruzi!

Významnou a zcela novou úpravu přináší návrh občanského zákoníku, pokud jde o užívání pozemků k účelu individuální výstavby a ke zřizování chat a zahrádek. Pro novou úpravu, která je motivována především zájmem společnosti na hospodárném zacházení s půdou, svědčí důvody ekonomické i politické.

Jedním z hlavních úkolů vytyčených XII. sjezdem Komunistické strany Československa je vyrovnat do r. 1970 úroveň zemědělství na úroveň průmyslu. Tento úkol bychom nesplnili, kdyby docházelo k úbytkům zemědělské půdy. Musíme proto s naším půdním fondem a zvláště se zemědělskou půdou řádně hospodařit a bránit všemi prostředky tomu, aby půda byla odnímána účelu, kterému má především sloužit, tj. zemědělské výrobě.

Bránit mrhání půdou by měla vedle národních výborů všech stupňů především i jednotná zemědělská družstva a rolníci, v těchto hospodařící. Je to třeba říci právě dnes, ve dnech šestnáctého výročí únorových událostí roku 1948, jimž předcházely velké a urputné boje pracujících domkářů a drobných a středních rolníků pod vedením KSČ za získání půdy velkostatkářů, zbytkařů, církevní hierarchie a všech spekulačních příživníků, kteří přes nahromaděné bohatství půdy rabovali kapsy pracujícího lidu našich národů v městě i na vesnici po několik generací.

Dnes je hospodářem na této půdě pracující rolnictvo a ono ji také musí chránit a ošetřovat jako oko v hlavě, aby nám všem při pečlivém obdělávání poskytla maximální množství toho, co k dobré výživě všeho obyvatelstva je zapotřebí.

Zatím je nutno říci, že vývoj zemědělského půdního fondu je přes celou řadu opatření, z nichž uvádím například zákon o ochraně zemědělského půdního fondu č. 48/1959 Sb., celkem nepříznivý. Od roku 1959 do roku 1962 se snížila výměra zemědělské půdy ročně zhruba o 0,3 %, a výměra orné půdy o 0,2 %. V této době ubylo skoro 85 000 ha zemědělské a asi 25 000 ha orné půdy. A tato skutečnost je na pováženou a volá po nápravě.

Ke značným úbytkům dochází nejen při investiční výstavbě, ale i při individuální výstavbě, při níž nejsou mnohdy respektovány zásady územního plánování a požadavek důsledné ochrany zemědělské půdy. Individuální bytová výstavba je často uskutečňována mimo zastavěnou obec, čímž vznikají neúměrné náklady na dožadování t. zv. veřejné investice, jako např. zapojení na vodovodní síť, kanalizaci, elektrickou síť apod.

Všechny závody téměř pravidelně při své výstavbě žádají rovný půdní terén a pronikají z důvodů tzv. úspornosti na nejúrodnější půdy. Tak po celé republice si počínají všechna velká i menší města a pomalu již každá vesnice.

Ustanovení občanského zákoníku, týkající se užívání půdy k účelům i individuální výstavby vycházejí proto z této skutečnosti a zajišťují, aby při rozdělování půdy pro tyto účely bylo přihlíženo především k zájmům celé společnosti.

Po nabytí účinnosti občanského zákoníku bude občan moci získat pozemek k výstavbě rodinného domku, rekreační chaty nebo garáže anebo ke zřízení samostatné zahrádky, avšak jen od společnosti, a to na podkladě rozhodnutí okresního národního výboru o přidělení pozemku do osobního užívání. Právo osobního užívání pozemku bude zřizováno pro občany jen pro uvedené účely. Právo osobního užívání bude v zájmu šetrného hospodaření s půdou a účinné kontroly zřizováno jedním orgánem. Tímto orgánem může být jen orgán, který je lidem volen a kontrolován a tím jest okresní národní výbor, který zná místní podmínky a může nejlépe posoudit, které pozemky bude možno užívat k individuální výstavbě nebo ke zřízení zahrádky, aniž by došlo k ohrožení zájmů celé společnosti. Do osobního užívání budou přidělovány jen pozemky, které jsou v socialistickém společenském vlastnictví.

Ustanovení občanského zákoníku, které stanoví, že právo osobního užívání je možno zřídit jen k pozemkům, které jsou podle územních plánů určeny k výstavbě rodinných domků, rekreačních chat nebo garáží anebo ke zřizování zahrádek, sleduje, aby výstavba byla prováděna a zahrádky zřizovány plánovitě na plochách, které jsou k tomu určeny územním plánem anebo územním rozhodnutím.

S ohledem na to, že s půdou musí být v zájmu celé naší společnosti šetrně hospodařeno, stanoví návrh zákona nejvyšší přípustné výměry pozemků přidělovaných do osobního užívání. Výměra pozemku, přenechaného k výstavbě rodinného domku nesmí být větší než 800 m², pozemek k výstavbě chaty nesmí být větší než 400 m²; tatáž výměra je stanovena ke zřízení zahrádky. K výstavbě garáže má být stanovena výměra k tomu účelu nezbytně potřebná. Přitom je třeba zdůraznit, že občan nemá nárok na to, aby mu byl pozemek přidělen v těchto maximálních výměrách. Výměra pozemku se bude v rozsahu nejvýše přípustné výměry řídit místními podmínkami. V oblastech méně produkčních bude možno přidělovat pozemky ve výměře větší, nikdy však převyšující výměry vymezené v občanském zákoníku. V oblastech zemědělsky vysoce produkčních bude nutno výměru přidělovaných pozemků přizpůsobit požadavku co nejvyšší ochrany půdy. Uvážíme-li, že nejvhodnější parcela rod. domku je 10X10 m nebo 12 m, je to výměra dostatečná nejen na rod. domek, ale i na zahrádku. Maximální výměry pozemků byly stanoveny s ohledem na omezenost našeho půdního fondu. Stanovené výměry odpovídají dosavadní praxi národních výborů a jsou přiměřené účelu, k němuž má pozemek sloužit.

Návrh zákona ovšem připouští, že nejvyšší přípustná výměra přidělovaného pozemku může být výjímečně v odůvodněných případech překročena. Bude tomu tak zejména, když by i při dodržení nejvyšší stanovené výměry vznikl pozemek nevhodného tvaru, např. by zůstaly malé části pozemků nevyužity nebo kdyby mělo dojít k nehospodárnému zastavění pozemku.

Soudružky a soudruzi!

Osobní užívání pozemku tedy umožní, aby občané mohli stavět domky, chaty nebo garáže anebo zřizovat zahrádky ve výměře k tomu účelu potřebné, aniž by takový pozemek museli získávat do vlastnictví.

Zdůrazňuji, že stavebník nebude nijak zkrácen. Pozemek mu bude přidělen rozhodnutím okresního národního výboru za náhradu, která se rovná náhradě za osobní vlastnictví ve vyvlastňovacím řízení, tj. za cenu stanovenou ministerstvem financí. Úhrada za osobní užívání pozemku bude odpovídat skutečné ceně pozemku a bude určena podle nové úpravy připravované ministerstvem financí. Občan tedy zaplatí za zřízení práva osobního užívání stejnou částku, kterou mu stát poskytuje při výkupu pozemku. Nebude tedy platit jinému občanu, který takový pozemek má a nepotřebuje jej, jako dosud za užívání pozemku na podkladě vlastnického práva nebo na podkladě nájmu částku, která často mnohonásobně převyšovala skutečnou hodnotu pozemku. Požadování a poskytování černých cen mezi občany za vlastnictví nebo nájem pozemku, které vedlo k neodůvodněnému a těžko postižitelnému obohacování vlastníků pozemků a ke spekulacím s pozemky, bude tedy napříště vyloučeno.

Stavba, kterou si občan zřídí na pozemku, který mu byl přidělen do osobního užívání, je jeho osobním vlastnictvím. Pozemek sám ovšem zůstává v socialistickém společenském vlastnictví. Občan, který se tímto způsobem stal osobním vlastníkem rodinného domku, rekreační chaty nebo garáže, bude moci tuto stavbu prodat komukoli bez jakéhokoli omezení. Na toho, kdo stavbu koupí, přechází již přímo ze zákona právo osobního užívání pozemku, na kterém je stavba zřízena. Právo osobního užívání bude mezi dosavadním a novým vlastníkem stavby vypořádáno. Nový vlastník zaplatí původnímu vlastníku náhradu, za kterou osobní užívání zaplatil, popřípadě i vynaložené náklady na pozemku, například osázení, zřízení plotu, studně apod.

Dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku budou tedy moci občané stavět rodinné domky, rekreační chaty anebo garáže, nebo zřizovat zahrádky jen na pozemcích, které jim budou přiděleny okresním národním výborem do osobního užívání, pokud ovšem tyto pozemky již nemají ve svém vlastnictví.

Návrh zákona obsahuje další významné ustanovení, podle něhož občané, kteří nezastavěné stavební pozemky mají a nepotřebují je, budou moci pozemek prodat jen státu nebo socialistické organizaci. Toto ustanovení umožní, aby národní výbory získávaly pozemky od občanů, kteří je nepotřebují a přidělovali je za úhradu těm, kteří je potřebují k individuální výstavbě. Národní výbory budou od občanů kupovat nezastavěné stavební pozemky, které potřebují ke zřízení práva osobního užívání za ceny stanovené zmíněným předpisem. Tím se zamezí spekulaci s pozemky, obohacování jedněch občanů na úkor druhých, hromadění pozemků v jedněch rukou a užívání pozemků v rozsahu, který z hlediska zájmů společnosti je neúnosný. Nejcennějším výsledkem tohoto opatření však bude podstatné zesílení ochrany půdy, zejména půdy zemědělské.

Návrh však umožňuje, aby mohli občané nezastavěné stavební pozemky, které by mohly být vzhledem k svému určení a výměře předmětem práva osobního užívání, darovat příbuzným v řadě přímé a sourozencům. Mohou tedy darovat těmto osobám pozemky, které jsou určeny v územním plánu k výstavbě rodinného domku, rekreační chaty nebo garáže, a to ve výměrách, ve kterých se občanům zřizuje právo osobního užívání.

Ustanovení omezující volnou dispozici občanů s nezastavěnými stavebními pozemky se netýká zahrádek. Zahrádky bude tedy možno převádět volně a na kohokoliv. Půjde-li však o zahradu, která je zemědělským nebo lesním pozemkem, bude k převodu nutný souhlas okresního národního výboru, což je také správné.

V souvislosti s úpravou osobního užívání pozemků k účelu individuální výstavby a ke zřizování zahrádek je třeba zdůraznit, že ustanovení občanského zákoníku se nedotýkají práv, která již existují. Občan, který má nezastavěný stavební pozemek ve vlastnictví, bude jej mít ve vlastnictví i nadále. Když pozemek nebude potřebovat, bude jej moci prodat jen státu. Nedotčena zůstávají i práva k pozemkům, na kterých v době nabytí účinnosti občanského zákoníku stavby již stojí.

Soudružky a soudruzi!

Pro úplnost se zmíním ještě několika slovy o pozemcích, které patří našim rolníkům. Pozemky sdružené rolníky ke společnému hospodaření v jednotných zemědělských družstvech jsou v soukromém vlastnictví rolníků i nadále. Obytná část zemědělské usedlosti je považována podle návrhu zákona za rodinný domek a je také jako rodinný domek chráněna. Pozemek, na kterém zemědělská usedlost stojí, je a zůstane ve vlastnictví toho, komu patří usedlost. Bude-li usedlost na někoho převáděna, bude s ní převáděn i pozemek, na kterém tato stojí. Převod nebude právě tak, jak je tomu u rodinných domků, podléhat schválení okresního národního výboru. Půjde-li však o zahradu, která je zemědělským pozemkem, bude třeba k jejímu převodu souhlasu okresního národního výboru.

Dovolte mně, abych závěrem zdůraznil, že zmíněná ustanovení občanského zákoníku upravující užívání pozemků k účelům výstavby rodinných domků, rekreačních chat nebo garáží anebo ke zřizování zahrádek neznamenají, že by po vyjití občanského zákoníku došlo k nějaké akci, která by vyústila v hromadné převádění nezastavěných stavebních pozemků do rukou státu. Nedojde také k revizi výměr takových pozemků a k převádění části pozemků převyšujících výměry stanovené pro osobní užívání pozemků do jiných rukou. Smyslem tohoto zákona je zabránit plýtvání půdou, odstranit spekulaci a umožnit těm, kteří takové pozemky potřebují, jejich užívání za ceny odpovídající skutečné ceně těchto pozemků způsobem odpovídajícím užívání na podkladě vlastnického práva.

Je proto třeba vítat novou úpravu a doplnění občanského zákoníku a jsem přesvědčen o tom, že takto bude příznivě přijat i naším obyvatelstvem. Podstatným a kladným přínosem navrhovaného občanského zákoníku bude hlavně to, co naléhavě potřebujeme, tj. zesílení ochrany zemědělské půdy a proto také jako poslanci NS pro navrhovaný zákon budeme hlasovat. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger:

Dávám slovo posl. Červinkovi.

Posl. Červinka: Soudružky a soudruzi poslanci!

Mezi nejzávažnější ustanovení návrhu nového občanského zákoníku náleží beze vší pochyby část čtvrtá, upravující služby. Tato úprava je tím významnější, že jde o úpravu zcela novou, pro kterou nebylo možno použít vzoru ani z našeho zákonodárství, ani ze zákonodárství jiných socialistických států.

Návrh zákoníku vychází z rozboru hlubokých a zásadních přeměn, které vznikly s rozvojem naší socialistické společnosti.

S ohledem na to jsou v návrhu zákoníku vyvozeny správní závěry z ekonomické funkce služeb v socialistické společnosti při rozdělování společenského produktu a při uspokojování hmotných a kulturních potřeb občanů.

Vývoj socialistické organizace práce a socialistických společenských vztahů vede k nové kvalitativní změně.

Byla dokončena socializace podnikání a vytvořena rozsáhlá síť socialistických podniků, jejichž povinností je pečovat o uspokojování hmotných i kulturních potřeb obyvatelstva.

Jsou to organizace státního a družstevního obchodu, podniky místního hospodářství a lidových družstev, dopravní a jiné organizace.

Poskytováním služeb plní tyto organizace velmi významnou celospolečenskou funkci při rozdělování spotřebních věcí. Společenské vztahy, které při tom vznikají mezi občany a socialistickými organizacemi, musí být odlišné od vztahů, které vznikají mezi soukromými podnikateli a jejich zákazníky.

Proto bylo třeba tyto skutečnosti brát v úvahu při vypracování nového občanského zákoníku. Není proto náhodou, že nový občanský zákoník věnuje rozsahem největší část úpravě služeb. Nová úprava obsahuje jednak obecná ustanovení o poskytování služeb v § 239 až 383 (prodej v obchodě, půjčování věcí, zhotovení věcí na zakázku, oprava a úprava věcí, obstaratelské a ubytovací služby, přepravní služby, právní pomoc advokátní organizace, peněžní služby a pojištění).

Práva a povinnosti z jiných právních úkonů mimo oblast služeb upravuje nový občanský zákoník v části páté. Je třeba si postavit otázku, jaké jsou základní zásady nové právní úpravy služeb a v čem se projevují nejpodstatnější změny před dosavadním stavem. Právní úprava služeb, obsažená v novém občanském zákoníku se nevztahuje jen na ty služby, které tento zákoník sám přímo upravuje, ale vztahuje se i na služby upravené i v jiných předpisech soudružka zpravodajka o tom již hovořila. Ustanovení občanského zákoníku platí dále jak pro služby poskytované na základě smluv, tak i pro služby, poskytované na základě jiných skutečností, stanovených právními předpisy, zejména na základě rozhodnutí orgánů (například rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o poskytováni pečovatelské služby, umísťování přestárlých do domova důchodců), aj.

Zákon vychází dále ze zásady, že nelze činit rozdíly mezi službami placenými a službami, které naše zařízení poskytuje našim občanům bezplatně. Odchylnou úpravu provádí občanský zákoník pro bezplatné služby, jen na těch místech, kde je to povahou bezplatných služeb odůvodněno.