Soudružky a soudruzi,
i když je jistě ještě celá řada
dalších vážných problémů,
které se kolem naší železniční
dopravy během let nahromadily a které se musí
rovněž postupně a cílevědomě
řešit, pokládal průmyslový výbor
Národního shromáždění
za správné, že při projednávání
rozpočtu na r. 1964 doporučil ministerstvu dopravy,
aby byla věnována obzvláštní
pozornost právě těmto stěžejním
otázkám:
1. Dokonalejšímu a kvalitativnějšímu
využívání elektrické trakce za
současného odstranění příčin
poklesu rychlosti vlaku.
2. Podstatnému zkracování doby pobytu vozů
v technických a seřaďovacích stanicích,
jakož i důslednému zkracování
manipulační doby nakládací.
3. Soustavnému plnění grafikonu vlakové
dopravy.
4. Rovnoměrnému plnění investičních
staveb v nezbytné kompletnosti a s maximální
koncentrací sil a prostředků na stavbách
na hlavním tahu.
Budou-li tyto uvedené problémy uspokojivě
řešeny, pomůže to nejen vlastní
práci a výkonu železnic, ale výsledky
této zlepšené činnosti se projeví
mnohonásobně v celém našem národním
hospodářství.
Je samozřejmé, že železnice nemůže
zajistit ani zlepšení vlastních výkonů
ani tempo modernizace své technické základny
samo. Bude proto v této etapě do značné
míry odvislá i od výroby a dodávek
a pomoci a spolupráci jak ostatních resortů
a jich podniků, tak i od orgánů krajských
a okresních, neboť odstranit disproporce mezi dopravou
a národním hospodářstvím se
podaří jedině společným úsilím
všech dotčených resortů. Hlavně
však bude záležet na všech pracovnících
železnic, na příslušnících
této modré armády, jak tyto úkoly
budou plnit. Bude záležet na nich, jak využijí
všech svěřených prostředků,
které jim státní plán a rozpočet
na r. 1964 dává.
Soudružky a soudruzi,
snažil jsem se alespoň podstatnou část
problematiky naší železniční dopravy
vysvětlit, i když zdaleka nemůže být
plně vyčerpána. Snažil jsem se vám
osvětlit, co je třeba řešit hned a co
budeme řešit v krátké době budoucí.
Všechny tyto úkoly jistě nejsou malé.
Nikdo však nepochybuje o tom, že i ony budou s úspěchem
vyřešeny. Máme správné vůdčí
směrnice, máme dostatek prostředků
a sil a máme nadšené, obětavé
a schopné lidi. A železnice jako celek právě
v minulém roce dokázala, že se dovede vyrovnat
i s úkoly neočekávanými. Během
krátké doby se jí podařilo zlikvidovat
po kruté zimě vysoké správkové
procento vozů na polovinu, podařilo se jí
včas a v podstatě ve větším množství
předzásobit naše hutě rudami, úspěšně
zvládnout řepnou kampaň a odvezla i všechno
uhlí vytěžené našimi doly navíc.
Proto také věřím, že všichni
železničáři budou považovat za
věc své osobní i stavovské cti, aby
ve službách lidu, v zájmu socialistického
hospodářství, v zájmu socialistické
společnosti byli vzorem obětavosti a vysoce uvědomělé
pracovní kázně a aby svou prací prokázali,
že r. 1964 bude již mezníkem na nové cestě
úspěšného plnění každoročních
úkolů dopravy. (Potlesk.)
Místopředseda NS Pospíšil:
Dávám slovo posl. Jurčovi.
Posl. Jurča: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci!
Návrh plánu lesního hospodářství
na léta 1964-1965 byl vypracován na základě
úkolů stanovených opatřením
vlády pro vypracování návrhu plánu
rozvoje národního hospodářství
na rok 1964 a výhledu na rok 1965.
Lesní závody a podniky přitom vycházely
též z rozpracovaného vlád. usnesení
č. 775 z roku 1961, které vytyčilo hlavní
směry a zásady pro rozvoj lesního hospodářství.
Přitom se v návrhu plánu přihlíží
i k docíleným výsledkům plnění
za rok 1963 - a návrh plánu mobilizuje k odstranění
stávajících nedostatků - a k využití
rezerv, zjištěných na základě
rozborů plnění plánu v roce 1963.
V objemu výkonů byl splněn a překročen
plán v roce 1963 na 104,3 %, tj. o 98 mil. Kčs.
K překročení došlo zejména na
úseku pěstební činnosti - také
na úseku těžební činnosti i drobné
a přidružené lesní výroby.
Vážným problémem však zůstalo
plnění dodávek dřeva, kde byl úkol
ohrožen již od počátku roku pro nedostatek
vagónů na přepravu dřeva, i když
závody státních lesů přepravily
vlastními vozidly cca 300 000 plm dřeva, náhradou
za nepřistavené vagóny.
Problém neplnění dodávek dřeva
má několik příčin. Důvod
není jen v tom, že dráha nepřistavuje
vagóny. Vina je i z naší strany. V prvé
řadě je to nedostatečné vytěžování
vagónů lesními závody, následkem
čehož pak samozřejmě počet potřebných
vagónů stoupá.
Dále je to nevyužívání nedělních
nakládek dřeva, kdy je možnost získání
většího počtu vagónů,
těch vagónů, které nám správa
dráhy v průběhu týdne třeba
opravdu nemůže přistavit z jakýchkoliv
důvodů. A neméně důležitým
činitelem, který podstatně ovlivňuje
nedodávky dříví, je překotné
zavírání malých pil, které
sloužily k pořezu kulatiny přímo u surovinového
zdroje.
Zavírání těchto menších
provozoven zapříčiňuje pak další
zatížení dopravy po železnici, kde je
stejně nedostatek vagónů na přepravu
jiných surovin a materiálů a pak je to samozřejmě
další požadavek na nákladní auta
těžší tonáže, kterých
je také nedostatek.
Myslím, že zde dobře nehospodaříme,
rušíme-li provozovny přímo u surovinové
základny bez ohledu na to, zda to zapříčiní
nedostatky v národním hospodářství.
My lesníci nejsme proti rušení provozoven,
které jsou vzdáleny od dráhy; v prvé
řadě je však nutno vytvořit podmínky
pro dopravu dřeva jak po železnici, tak i v nákladní
automobilové dopravě, abychom uměle nevytvářeli
problémy v národním hospodářství.
Návrh plánu práce na rok 1964 a výhled
na rok 1965 v lesním hospodářství
odpovídá výrobním úkolům.
V pěstební činnosti počítá
se nadále s dalším zvyšováním
kvality a tím i pracnosti a mzdových fondů
při zalesňování, ochraně a
ošetřování kultur.
Je to proto, že mechanizace ve školkách a ostatních
pěstebních činnostech není doposud
nijak vyřešena a její podíl na celkovém
objemu prací je prakticky nepatrný.
V těžební činnosti je pracnost výroby
a tím i potřeba pracovníků a mzdových
fondů pro rok 1964 i 1965 poměrně vyšší,
protože stále vysoké úkoly v těžbě
dříví musí být zajišťovány
větším podílem v opomíjených
a často těžko přístupných
porostech, což samozřejmě vyžaduje více
práce. Jsou to pozůstatky hospodaření
z dřívějších let, kdy se převážně
těžilo okolo příjezdních cest
a s těmito nedostatky se musíme již jednou
vypořádat i za cenu zvýšených
nákladů. V důsledku vysokého stavu
sněhu a mrazů v prvním čtvrtletí
1963 vznikla v lesním hospodářství
značná manka. Plánované úkoly
v pěstební činnosti, zejména v zalesňování,
musely být splněny vzhledem k dlouhotrvající
zimě ve velmi krátké době.
Z těchto důvodů byly úkoly lesního
hospodářství zajišťovány
všemi dostupnými prostředky a pracovními
zdroji, protože do 30. 9. 1963 pracovalo v lesním
hospodářství pouze 37,4 % stálých
dělníků. Situace v pracovních silách
se za uplynulý rok nijak nezlepšila, naopak stále
ubývají výkonní, příležitostní
a sezónní pracovníci jak ze Slovenska, tak
i ze zemědělství.
Vzhledem k tomu musel být v minulém roce zaměstnán
větší počet důchodců,
žen z domácnosti a školní mládeže.
Toto zhoršení složení pracovníků
v lesním hospodářství je jedním
z hlavních důvodů překračování
plánu pracovníků, neplnění
plánu produktivity práce i průměrných
výdělků.
V lesním hospodářství zůstávají
stáje namáhavé práce vykonávané
v nepříznivých pracovních a sociálních
podmínkách a proto získávání
stálých pracovních sil postupuje jen velmi
pomalu.
Při srovnání těžkých pracovních
podmínek v našich lesích s jinými odvětvími
neodpovídají ani plánované výdělky
v lesním hospodářství, což je
také zásadní brzdou při získávání
potřebných pracovníků, kteří
raději odcházejí tam, kde si peníze
snáž vydělají.
Tím však nechci tvrdit, že by situace v pracovních
silách na úseku lesního hospodářství
nemohla být lepší. Tady je třeba přiznat,
že ze strany technickohospodářských
pracovníků v našich lesích nebylo zdaleka
uděláno všechno proto, aby se pracovní
síly na plnění úkolů zajistily
a to především z vlastních zdrojů,
tj. ze řad zemědělců a ostatních
brigádníků. Neudělalo se vcelku nic
pro to, aby alespoň podstatná část
úkolů lesního hospodářství
byla zahrnuta do celoročních výrobních
plánů JZD a státních statků.
Uvážíme-li, že pro příští
léta nemůžeme počítat s lesními
dělníky ze Slovenska, na které jsme v těžbě
dříví v současné době
převážně odkázáni, jeví
se nám nutnost okamžitého řešení
situace v pracovních silách.
Zde bude muset sehrát rozhodující úlohu
i bytová výstavba, bez níž bychom tento
problém nevyřešili a je nutno podtrhnout, že
pokud se jedná o úsek lesního hospodářství,
je toto s bytovou výstavbou na posledním místě
v kalendáři. Je sice třeba vysoce hodnotit
rozmach v bytové výstavbě v posledních
létech, ale co je nám lesákům to platné,
když je to jen v městech a naši lidé nemají
pořád kde bydlet, když pracovníci v
lesnictví jsou stále odkazováni na pozdější
dobu.
Jednou z nejdůležitější lesnické
činnosti je pěstební činnost. V roce
1963 bylo zalesněno celkem 77 155 ha a plánovaný
úkol nebyl splněn o 2789 ha. K nesplnění
zalesňovacího úkolu došlo v lesích
pod odbornou správou, a to cca o 4087 ha, zatímco
ve státních lesích byl celkový plán
zalesňovací překročen.
Obnova lesa ve státních lesích byla překročena,
zatímco na nelesních půdách úkol
splněn nebyl pro nedostatky, které se vyskytují
na okresních národních výborech v
předávání nelesních půd
pro zalesnění.
K návrhu plánu zalesňování
je nutno poznamenat, že je zde plánováno i
s likvidací holin v lesích pod odbornou správou,
kde dojde k podstatnému zvýšení zalesňovacích
úkolů oproti roku 1963.
Zde však bude nutné provést širokou přesvědčovací
kampaň u všech majitelů lesů, aby splnění
zalesňovacího úkolu ve svých lesích
zajistili, protože jejich nezajištění
by mohlo mít za následek znehodnocení sazenic,
které budou muset lesní závody vyzvednout
na jaře ze školek pro potřebu zalesnění
v nestátních lesích. Na úkol v zalesňování
je zajištěno dostatečné množství
výsadby schopných sazenic.
Pokud jde o výchovné zásahy, tu je počítáno
s vyšším rozsahem prořezávek i
probírek, než je sedmina z úkolu na léta
1964 až 1970. Zvýšení v prořezávkách
sleduje zajištění tohoto úkolu do roku
1965 podle rozpracovaného vládního usnesení
775 z roku 1961.
U probírek podle předpokládaného návrhu
plánu nebude úkol podle rozpracovaného vládního
usnesení 775/61 do roku 1965 zajištěn, a to
o 36 000 ha v porostech do 40 let a o 56 700 ha v porostech nad
40 let. Manka v probírkách, která vznikla
v minulých letech následkem kalamit, nelze odstranit
v letech 1964 a 1965, protože by nebyla zajištěna
výroba kulatiny pro pily a pro export. Plán probírek
se stejně zvyšuje oproti roku 1963 o 10 722 ha v porostech
do 40 let a o 20 370 ha v porostech nad 40 let.
V souvislosti s umístěním těžeb
do méně kvalitních a opomíjených
porostů se automaticky zvyšuje i podíl paliva
v celkové těžbě. Z toho důvodu
se také dodávka palivového dříví
na rok 1964 navrhuje vyšší oproti úvaze,
která byla při přípravě návrhu
opatření vlády o 199 000 plm, z toho 44 000
plm jehličnatého a 155 000 plm listnatého.
Následkem kalamit v roce 1963 a vysokého úkolu
v probírkách došlo koncem roku k vážnému
narušení zásob vytěženého
dříví, neboť je nedostatek kulatiny
a přebytek zásob v tyčovině první
a druhé třídy. Proto se navrhuje zvýšit
v roce 1964 příděl tyčoviny pro zemědělský
sektor o 80 000 plm a o toto množství snížit
dodávky pilařské kulatiny.
Snížení dodávek pilařské
kulatiny se navrhuje proto, že dle informací z ministerstva
spotřebního průmyslu dochází
v letošním roce k tvorbě vysokých nadnormativních
zásob jehličnatého řeziva. Pokud jde
o dodávky užitkového listnatého dřeva,
je velmi vážná situace v odbytu listnaté
pilařské kulatiny.
Při projednávání odběratelsko-dodavatelských
vztahů s ministerstvem spotřebního průmyslu
na léta 1963-1964 poukazuje ministerstvo spotřebního
průmyslu na vysoké neprodejné nadnormativní
zásoby listnatého řeziva a požaduje
zvýšení tloušťky dodávané
kulatiny proti ukazatelům státní normy u
všech dřevin kromě buku. Akceptování
tohoto požadavku by mělo za následek, že
slabší kulatina všech listnáčů
- kromě buku - by musela být manipulována
do paliva, a to i u topolu, kde zase ministerstvo chemického
průmyslu požaduje oproti dosavadnímu přídělu
snížení ve vláknině z měkkých
listnáčů.
Stanovisko ministerstva spotřebního průmyslu,
pokud jde o odběr listnaté kulatiny, je v rozporu
s opatřením vlády pro plán na rok
1964-1965, pokud jde o směrnici přednostně
umísťovat listnaté těžby do opomíjených
porostů a do převodu pařezin, neboť
z těchto porostů převážně
napadají jiné dřeviny než buk, a kromě
toho jde převážně o slabší
sortiment ze zanedbaných probírek z pařezin
a ze zbytků listnáčů po vytěžení
jehličnaté hmoty v minulých letech.
Požadavek ministerstva spotřebního průmyslu
je v rozporu i s nedostatkem dřeva na vnitřním
trhu. Proto se navrhuje, aby zájem o využívání
listnaté hmoty byl zvýšen uvolněním
listnatého řeziva a kulatiny s výjimkou buku
nejen pro socialistický sektor, ale i pro obyvatelstvo.
Při této příležitosti bych chtěl
zde upozornit ještě na jeden problém. Jak už
jsem říkal, je vážná situace
v odbytu listnaté kulatiny a i ostatního listnatého
dříví.
Výzkum se dosud touto otázkou nějak důsledně
nezabýval. Otázka zpracování listnaté
hmoty není vyřešena a to je myslím chyba,
kterou bude nutno co nejdříve napravit.
V posledních letech se v lesním hospodářství
vysazuje velké množství listnatých sazenic,
ať už z důvodu ozdravění degradovaných
lesních půd, nebo v pásmech kouřových
škod, jako jsou Krušné hory apod. Produkce listnaté
hmoty bude rok od roku stoupat, přitom nemáme upotřebení
ani na to množství, které nám již
dnes napadne. Proto je nutno řešit tuto otázku.
Mechanizace těžby dříví poklesla
v roce 1963 oproti skutečnosti roku 1962 z 22 % na 21,4
%, pro nedostatek vhodných motorových pil.
V roce 1964 se plánuje zvýšení mechanizované
těžby na 22,6 % a v roce 1965 na 23 %.
Toto zvýšení mechanizované těžby
se ovšem plánuje na základě předpokládaného
dovozu dalších 1000 ks motorových pil a nákupu
170 ks elektrických pil.
Plánovaný nákup motorových pil je
však nízký a stěží pokryje
vrakování opotřebených stávajících
pil, kterých bude v roce 1964 vyvrakováno celkem
1100 ks. Pro nedostatek motorových pil je ohroženo
splnění vládního usnesení 775/61,
podle kterého by měl být rozsah mechanizovaného
kácení v r. 1965 - 86 %, zatímco při
předpokládaných stavech motorových
pil bude možno docíliti pouze 76 %.
Nedostatek motorových pil se projevuje i v malém
rozsahu mechanizovaného odvětvování
a manipulace v lese. Proto je nutno s urychlením řešit
problém nedostatku motorových pil pro zvýšení
procenta mechanizace těžebních prací.
Mechanizované přibližování dříví
na tom není o mnoho lépe. Plán na léta
1964 a 1965 byl vypracován na základě očekávaného
přídělu traktorů. Přesto, že
se zde navrhuje podstatné zvýšení výkonů
na traktory, procento mechanizace stoupá jen pomalu.
Oproti roku 1963 se v roce 1964 zvýší podíl
mechanizovaného přibližování
pouze o 2,1 % a v roce 1965 pouze o 1,8 %. V důsledku toho
není zajištěno vládní usnesení
775/61, které ukládá zajistit mechanizované
přibližování v roce 1965 na 60 %. Je
to tím, že příděl traktorů
na léta 1964-1965 je nízký. Bylo by nutno
prověřit možnosti zvýšení
přídělu traktorů pro lesní
hospodářství, a to proto, že při
stávajících úkolech přibližování
na potahy a cizí prostředky bylo by přibližování
dříví skutečně ohroženo.
Nakonec je třeba říci, že v uplynulém
roce bylo dosaženo v lesním hospodářství
opravdu dobrých výsledků, což nás
ovšem nemůže uspokojit, protože u nás
ještě zdaleka nemáme všechno v pořádku.
Je třeba hledat nové cesty a nové formy práce,
abychom zhospodárnili náš provoz, jít
cestou odhalování dalších rezerv, kterých
je u nás ještě dost.
I po stránce kádrové budeme mít co
napravovat, protože ani tam to nemáme v pořádku.
Často se u nás projevuje formálnost a povrchnost
při plnění úkolů, obcházení
platných předpisů a směrnic a někdy
i přímé porušování socialistické
zákonnosti.