Převážně extenzívní rozvoj
výroby vedl k tomu, že přírůstky
výroby byly ve větší míře
dosahovány zvyšováním zaměstnanosti
a výstavbou nových závodů, které
nebyly vždy na žádoucí technické
úrovni.
Tyto faktory spolu s pomalým rozvojem zemědělské
výroby snižovaly celkovou efektivnost národního
hospodářství.
Komunistická strana Československa, věnujíc
soustavnou pozornost ekonomickým otázkám
rozvoje, zhodnotila tuto situaci již na svém XII.
sjezdu strany.
Pro další rozvoj naší socialistické
společnosti vytyčil XII. sjezd program, který
měl již v roce 1963 přispět ke zmírnění
dlouhodobých negativních tendencí v naší
ekonomice. Dosažení tohoto cíle bylo však
ztíženo hospodářským vývojem
v průběhu roku 1963, zvláště
vysokými ztrátami společenské výroby
v zimních měsících, kdy došlo
ke značným výpadkům ve výrobě.
Mimořádné povětrnostní podmínky
způsobily, že nebylo vytěženo statisíce
tun uhlí, poklesla výroba v hutích a železnice
nepřepravila 9-10 mil. tun zboží. Důsledky
zimní kalamity na stavební výrobu je možné
ukázat např. i tím, že na celoročním
nesplnění stavebních prací organizací
ministerstva stavebnictví se podílelo první
čtvrtletí asi polovinou. Upravený plán
na rok 1963 byl splněn na 100,7 %, výroba však
poklesla pod úroveň roku 1962. Nepodařilo
se jak bylo konstatováno na lednovém zasedání
ústředního výboru KSČ zpomalit
extenzívní rozvoj a zabezpečit cíle,
které jsme si pro rok 1963 vytyčili. Národní
důchod klesl pod úroveň roku 1962, přičemž
došlo současně k závažným
změnám v jeho užití. Zatímco
osobní a společenská spotřeba byla
dodržena na původně plánované
výši, neuskutečnily se naše předpoklady
v investiční výstavbě, která
nebyla v minulém roce oproti plánu splněna
v rozsahu téměř 4 mld Kčs. Termíny
výstavby se prodloužily a ke snížení
vysoké rozestavěnosti nedošlo. To se projevilo
neuvedením řady kapacit do provozu a ztrátou
produkce, s kterou národní hospodářství
počítalo.
V roce 1963 se nám nepodařilo zmírnit napětí
mezi zdroji a potřebami, což značně
ztížilo výchozí základnu pro
sestavení plánu na rok 1964. Situace byla o to obtížnější,
že práce na plánu probíhaly za neustálých
změn v dodavatelsko-odběratelských vztazích
a hmotných vazeb plánu.
Řešení rozhodujících úkolů
státního plánu probíhalo pod přímým
vedením předsednictva ústředního
výboru Komunistické strany a vlády. Hlavní
metodou práce pro sestavení plánu na rok
1964 byl aktivní způsob řešení
nejzávažnějších problémů
naší ekonomiky.
Kladli jsme si za cíl: postupně omezit a zastavit
narůstání disproporcí a tendencí
extenzívního rozvoje, znovu obnovit proces růstu
společenské výroby a její efektivnosti
a vytvořit tak předpoklady pro postupné obnovování
proporcionality v základních vztazích národního
hospodářství a pro rozvoj životní
úrovně. Usilovali jsme o snížení
nadměrných zásob cestou jejich využití
pro výrobní spotřebu, vnitřní
a zahraniční obchod. Vyvinuli jsme velké
úsilí, abychom docílili omezení a
zastavení neefektivních výrob všude
tam, kde je to pro národní hospodářství
potřebné.
Kladli jsme si za cíl vytvořit v plánu podmínky
pro snížení spotřeby energie, surovin
a materiálu, a tak dosáhnout úspor hmotných
nákladů, aby bylo možno dále urychlit
tempo růstu národního důchodu. V tom
jsme spatřovali základní předpoklad
ke zmírnění napjatosti mezi zdroji a potřebami.
Soudruzi a soudružky,
hodnotíme-li, jak se nám podařilo tyto cíle
v plánu na rok 1964 zabezpečit, musíme říci,
že se nám to podařilo jen zčásti.
Hlavní proporce plánu rozvoje národního
hospodářství na rok 1964 jsou dány
těmito ukazateli:
Národní důchod | |
Osobní spotřeba | |
Přírůstek základních fondů | |
(vč. nedokončené výstavby) | |
Hrubá výroba průmyslu | |
Hrubá výroba zemědělství | |
Objem investic a generálních oprav | |
Produktivita práce v průmyslu |
Z uvedených souhrnných ukazatelů vyplývá,
že plán usiluje o vytvoření základu
pro obnovení plynulosti rozvoje a vzestupu výroby.
V této souvislosti je nutno vyzdvihnout velké úsilí
a iniciativní přístup jednotlivých
ministerstev a podniků, který umožnil zahrnout
do plánu aktivní opatření, jež
v rozhodující míře přispěla
k tomu, že u řady rozhodujících výrobků
dochází k podstatně rychlejšímu
vzestupu než je to patrno ze souhrnných výsledků.
Lze to doložit následujícími ukazateli:
|
| |||
Černé uhlí | ||||
Hnědé uhlí | ||||
Elektřina | ||||
Ocel | ||||
Válcový materiál
celkem | ||||
z toho z ušlechtilých
ocelí | ||||
Ocelová páska za
studena válcovaná | ||||
Kyselina sírová | ||||
Hnojiva dusíkatá | ||||
Hnojiva fosforečná |
| |||
Plastické hmoty
celkem | ||||
Polystyren a
kopolymery | ||||
Kaučuk syntetický | ||||
Chemická zařízení | ||||
Naftové lokomotivy
traťové | ||||
Elektrické lokomotivy
traťové | ||||
Chladničky pro
domácnost | ||||
Maso na kosti | ||||
Máslo mlékárenské |
Uvedené údaje ilustrují vzestup výroby
na některých významných úsecích
národního hospodářství. Hlavní
úkoly rozvoje národního hospodářství
v letošním roce se koncentrují do oblasti průmyslové
výroby, zemědělské výroby,
investic, zahraničního obchodu, kvalitativních
ukazatelů plánu a zajištění spotřeby
obyvatelstva.
Pro zabezpečení palivo-energetické základny
předpokládáme, že celková těžba
uhlí se zvýší v letošním
roce o 0,5 mil. tun a dosáhne výše 101 mil.
tun.
V minulých letech byly plánované úkoly
v těžbě pevných paliv překračovány.
Jen za období 1961-1963 bylo vytěženo oproti
plánu navíc přes 10 mil. tun uhlí.
Protože současně se nepodařilo zabezpečit
prostředky pro rychlejší rozvoj těžebních
kapacit, ovlivnila tato skutečnost možnosti těžby
v letošním roce.
Plán vychází proto z technických možností
a z připravenosti jednotlivých dolů. K zabezpečení
těžby v dalších letech počítáme
v roce 1964 s investiční výstavbou v odvětví
paliv v rozsahu 3,3 mld Kčs.
Podobně jako v minulém roce vyhlásili horníci
akční plán k překročení
plánované těžby o více než
1 130 000 tun a přispějí tak k zlepšení
zásobování obyvatelstva a k zvýšení
vývozu uhlí. Výsledky minulého roku
ukázaly, že horníci nelitují úsilí
a námahy ani svého volného času, aby
našemu národnímu hospodářství
pomohli. Vyslovujeme přitom přesvědčení,
že úsilí horníků bude podpořeno
účinnými opatřeními k lepšímu
využití paliva ve spotřebitelských odvětvích,
zejména v hutích, chemii a dopravě.
Pokud jde o výrobu elektřiny, předpokládá
plán její vzrůst proti roku 1963 o 7,6 %.
To ovšem neznamená, že by bylo možno polevit
v úsilí o snižování spotřeby
elektrické energie. Naopak musíme i nadále
prosazovat maximální úspornost v její
spotřebě.
Předpokladem k dosažení plánované
výroby elektřiny je, že přírůstky
výroby elektrické energie nebudou ovlivněny
neuspokojivým chodem 100 MW bloků uváděných
v minulých dvou letech a v tomto roce do provozu. Tyto
bloky kryjí totiž již 15 % celkového použitelného
výkonu. Dosavadní zkušenosti ukázaly,
že nově budované elektrárny nebyly uváděny
do provozu ve stanovených termínech a v jejich provozu
se objevovala řada nedostatků. Proto bude splnění
plánu energetiky do značné míry záviset
na zlepšení práce orgánů zodpovídajících
za provedení výstavby elektráren, na kvalitě
práce dodavatelských podniků, na soustavném
zvyšování kvalifikace a na upevnění
pracovní kázně a disciplíny při
obsluze těchto zařízení.
V oblasti zásobování národního
hospodářství kovem vytváří
vyšší tempo růstu hutní výroby
(5,7 %) než výroby strojírenské (3,3
%) předpoklady pro určité zlepšení
situace.
Zvýšení hutní výroby bude umožněno
růstem výroby oceli o 532 tis. tun, kterého
má být dosaženo modernizací stávajících
kapacit a intenzifikací výrobního procesu.
Zvýšení výroby válcovaného
materiálu bude spojeno s částečným
zlepšením jeho struktury.
Výroba válcovaného materiálu z ušlechtilých
ocelí se zvýší o 40 tis. tun a výroba
plechu o 104 tis. tun. Významným přínosem
k zajištění těchto úkolů
bude náběh nové válcovací trati
na výrobu tenkých plechů válcovaných
za studena ve Východoslovenských železárnách
v Košicích, jejíž montáž se
dokončuje a kde v letošním roce má být
vyrobeno 53 tis. tun.
Předstih hutní výroby před strojírenskou,
umožňuje doplnit zásoby polotovarů v
hutním průmyslu na stanovenou normu a krýt
černými kovy v celkovém objemu potřeby
strojírenské výroby.
Výroba těžkého strojírenství
má vzrůst o 6,8 % a ve všeobecném strojírenství
o 1,8 %.
Vzestup výroby v těžkém strojírenství
souvisí s rychlým růstem investiční
výstavby. Dodávky těžkého strojírenství
pro investice se zvyšují o 17 %. V jednotlivých
oborech těžkého strojírenství
dochází k daleko většímu zvýšení
výroby než vyplývá z celkového
tempa růstu strojírenské výroby. Tak
např. výroba turbokompresorů a turbodmychadel
vzroste o 20 %, lokomotiv o 18 %, pístových motorů
o 20 %, hutního zařízení o 13 %, vagónů
o 9 %.
Jak v těžkém, tak i ve všeobecném
strojírenství bude zapotřebí mnohem
rozhodněji se vypořádat s problémy
kvality a technické úrovně strojírenských
výrobků a s dodržováním dodacích
lhůt a zabezpečením potřebného
množství náhradních dílů.
Tento úkol stojí před pracujícími
ve strojírenství tím naléhavěji,
že na Jeho splnění je závislý
prodej strojírenských výrobků na zahraničních
trzích.
Jsme přesvědčeni, že pracující
ve strojírenství jsou si vědomi vysoké
odpovědnosti vůči celému národnímu
hospodářství, a že zvýší
své úsilí po dosažení potřebné
kvality a technické úrovně výrobků.
V rozvoji chemického průmyslu se projeví
již výsledky zvýšené pozornosti,
která mu byla v minulých letech věnována.
Růst jeho výroby o 9,2 % má být ve
srovnání s ostatními odvětvími
průmyslu nejrychlejší a bude v převážném
rozsahu kryt z výroby na nových kapacitách.
Význam nových kapacit na výrobu v chemickém
průmyslu je nejlépe patrný z toho, že
v roce 1964 se počítá s výrobou v
hodnotě téměř 1,2 mld Kčs na
kapacitách uváděných do provozu v
roce 1963 a 1964. Přitom zkušenosti z minulého
roku ukazují, že ani jedinou stavbu se nepodařilo
dokončit a uvést do provozu v plánovaném
termínu. Při zkušebním provozu vybudovaných
kapacit se ukázala celá řada nedostatků,
které způsobily, že až na malé
výjimky nebyl na žádné z nových
kapacit docílen v roce 1963 trvalý bezporuchový
provoz.
Vláda věnovala nemálo organizačního
úsilí, aby nedostatky ve výstavbě
chemických kapacit byly odstraněny. V plánu
předpokládáme, že v letošním
roce se nebudou opakovat nepříznivé jevy
v investiční výstavbě chemie z roku
1963 a že všechny nové kapacity budou uvedeny
do provozu v plánovaných termínech a že
budou na nich dosaženy projektované parametry.
Rozvoj naší ekonomiky je těsně spjat
s plynulým chodem dopravy. V uplynulých týdnech
jsme byli svědky toho, že přes obtížné
povětrnostní podmínky prokazovali železničáři
vysoké pracovní uvědomění.
Určité výsledky přináší
i soustavná péče věnovaná posilování
materiální základny dopravy.
Pro rok 1964 plán zabezpečuje růst dopravy
o 5,5-6 %. Tento vzestup je zajišťován zvýšením
investic do dopravy proti loňskému roku o 36,5 %,
přičemž pokud jde o strojní investice
bude dáno do provozu 331 elektrických a naftových
lokomotiv a 4163 nákladních vagónů.
Naším cílem rozhodně není dosahovat
za každou cenu co nejvyšších temp v dopravě.
Usilujeme především o odbourání
neúčelné přepravy, o snižování
nároků na přepravu, zejména v rozhodujících
odvětvích jako jsou paliva, stavebnictví
a energetika. Zabezpečování úkolů
přepravy se nemůže obejít bez aktivní
pomoci pracovníků ostatních odvětví.
Včasné naložení a vyložení
vagónů, plnění dodávek pro
dopravu, zejména dieselových lokomotiv, nákladních
vagónů a náhradních dílů,
to jsou důležité předpoklady - kromě
vlastní práce železnice - aby rozvoj výroby
založený v plánu byl reálně zabezpečen
i přepravou.
Postupující modernizace železnic se projeví
v růstu výkonů u elektrických lokomotiv
o 21,5 %, u dieselových lokomotiv o 150 %, zatímco
u parních lokomotiv dojde k poklesu výkonu o 3,7
%. K zabezpečení neustále se rozšiřující
výměny zboží se Sovětským
svazem započne v tomto roce výstavba širokorozchodné
trati, která spojí Východoslovenské
železárny se sovětskou železniční
sítí.
Mimořádně významná úloha
v letošním roce připadá zemědělství,
které má zvýšenou rostlinnou i živočišnou
výrobou přispět ke zlepšení vztahů
mezi zdroji zemědělských produktů
a jejich neustále se zvyšující spotřebou.
V plánu na rok 1964 předpokládáme
zvýšení celkového objemu zemědělské
produkce nejméně o 6,5 % a tržní produkce
pro státní fondy o 5,2 %.
Na zajištění těchto náročných
úkolů se budou nemalou měrou podílet
i odvětví dodávající zemědělství
výrobní prostředky - zejména chemický
průmysl, strojírenství a stavebnictví.
Dodávky průmyslových hnojiv se zvyšují
z 84,8 kg na 104,5 kg na 1 hektar zemědělské
půdy. Objem močoviny ke krmným účelům
vzroste téměř na dvojnásobek a agrochemické
prostředky na ochranu rostlin o 35 %. Zvyšují
se i dodávky nákladních a traktorových
pneumatik a silážních prostředků.
Dojde k dalšímu zvýšení výroby
krmných směsí, které znamenají
podstatně lepší využívání
krmiv, zintenzívňování výkrmu
a celkového zvyšování užitkovosti
hospodářských zvířat. V roce
1964 má být vyrobeno a zemědělským
závodům dodáno o 18 % krmných směsí
více než v roce 1963.
Základní výrobní fondy se mají
zvýšit v průběhu roku 1964 o 4,3 %.
Stavy traktorů vzrostou o 7 %, obilních kombajnů
o 12 %, souprav pro dělenou sklizeň obilovin o 22
% a cepových sklízečů více
než čtyřnásobně.
Náročné úkoly v zemědělství
jsou v zajištění výroby a nákupu
mléka a jatečných prasat.
V plánu na rok 1964 se předpokládá,
že nákup mléka vzroste proti roku 1963 o více
než 260 mil. litrů. Zabezpečení tohoto
úkolu vyžaduje zajistit zvýšení
výroby bílkovinné a polobílkovinné
siláže nejméně na 4 mil. tun a vyčlenit
z centrálního fondu krmiv 260 tis. tun jadrných
krmiv. Současně vytváříme v
plánu předpoklady ke zvýšení
hmotné zainteresovanosti zemědělských
závodů i jednotlivých pracovníků
na zvýšení výroby mléka.
S růstem nákupu jatečných prasat se
počítá téměř o 55 tis.
tun. Tento zvýšený nákup je zajišťován
smluvním výkrmem vázaným na protidodávku
jadrných krmiv z centrálního fondu.
Závažným úkolem v letošním
roce je nutnost zabránit ztrátám v období
sklizně. V roce 1963 vznikly značné ztráty
při sklizni obilí, okopanin, slámy, sena
i dalších produktů. Tento stav musí
být při plnění úkolů
roku 1964 změněn zlepšenou prací JZD
a státních statků, i některými
úpravami v oblasti hmotné zainteresovanosti pracovníků
v rostlinné výrobě.
Soudružky a soudruzi,
největší rezervy v zemědělství
jsou skryty ve využívání půdního
fondu. Úspěšné plnění
úkolů zemědělství vyžaduje,
aby příznivějších výsledků
než dosud ve využívání půdního
fondu dosáhla především ta jednotná
zemědělská družstva a státní
statky, které nemají dosud uspokojivé výsledky.