Zahraniční ruch musíme posuzovat ekonomicky i politicky. i když hospodářské výsledky zatím nejsou velké, přece jen nejsou nevýznamné. Za poslední sobotu a neděli měnili na dvou přestupech našeho kraje rakouští turisté celkem 75 327 šilinků. Z toho použili na visa 37 100 šilinků, na pojištění vozidel 21 640 šilinků. Poměrně málo zůstává na nákup dárků a zboží. Ovšem je třeba si všimnout zvláštnosti Jihomoravského kraje. Mnoho rodin, zejména z Brněnska a jihozápadní Moravy, má své příbuzné ve Vídni a tak dochází k značné výměně dárků mezi příbuznými. Je také zajímavé, že od uvolnění hranic stoupl obrat v Tuzexu v Brně o 40 % a dosahuje návštěvy 4000 občanů denně.

Politicky je důležité, že naši lidé se chovají k turistům přátelsky a mají zájem na tom, aby pravdivě byli informováni o naší socialistické vlasti a odnášeli si od nás ty nejlepší dojmy. Jsou ovšem ojedinělé případy, které nesvědčí o socialistické uvědomělosti ani národní hrdosti. Když mladý člověk před hotelem žebrá o rakouské cigarety, které mu turista hází s velkopanským gestem, to je trapná podívaná. V nacistickém koncentračním lágru jsme se s opovržením dívali na vězně, který z nouze sbíral nedokouřenou cigaretu esesmana, a u nás, kde je kouření nadbytek, je žebrání zvlášť ponižující. I když se jedná o výjimku, přece je to ostuda.

Jihomoravský kraj má pro zahraniční turistiku dobré předpoklady. Krásy přírody, historické památky, velká výstavba bytů a závodů, Brněnský veletrh, o to vše je velký zájem. Je proto důležité včas odstranit ty nedostatky, které pohled na naši novou radostnou skutečnost u zahraničních návštěvníků zkreslují.

Chci ještě říci několik slov o sovětských turistech. Ze Sovětského svazu k nám jezdí každoročně mnoho hromadných výprav a zájem o návštěvu Československé socialistické republiky je stále velký. Také od nás jezdí stále mnoho turistů do země nám nejbližší a nejdražší, do SSSR. Naši lidé v Sovětském svazu a sovětští lidé u nás jsou vítáni jako nejdražší hosté. Takové vztahy jsou možné jen mezi bratrskými socialistickými zeměmi. Sovětští turisté jsou u nás spokojeni, rádi navštěvují závody, JZD, školy, naše zdravotní a sociální zařízení a besedy. Jen v Jihomoravském kraji byli sovětští turisté letos na 221 besedách SČSP. Tyto besedy a vůbec návštěvy sovětských hostí mají velký význam. Z mnohých besed získali naši pracující od sovětských přátel informace o sovětských metodách a zkušenostech, velmi se prohlubují naše přátelské a bratrské vztahy. Mrzí nás proto, jestli někdy sovětští hosté u nás cestují hůře než naši v Sovětském svazu a když někteří pracovníci Čedoku nevěnují sovětským hostům na cestě republikou takovou pozornost, jaké si plným právem zaslouží. Mrzí nás to tím více, že na nedostatky v dopravě upozorňujeme již léta a náprava v tomto směru by pro nás neměla být žádným problémem.

Je nejvyšší čas v zájmu rozvoje turistiky i v zájmu našich lidí zajistit v maximální míře čistotu ve vlacích a službu o cestující.

Se zprávou zpravodaje a předloženým návrhem o cestovním ruchu souhlasím, a věřím, že v cestovním ruchu dojde k podstatnému zlepšení (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý:

Dávam slovo posl. Bernáškovej.

Posl. Bernášková: Soudružky a soudruzi poslanci!

Stala se mi taková věc.

Jedu do Karlových Varů. Jedu a prší a táhnou mlhy. Motor přede docela normálně, až najednou kýchne, benzinová ručička zavibruje na nule, ke všemu jsem teprve sotva v polovině cesty a co teď v dešti na opuštěné nehostinné trase. Hospůdky, které tu bývaly v dobách, kdy pan Šašek z Mezihoří blahé paměti tudy cestoval z Čech až na konec světa, už jsou dávno zrušeny, rozpadly se nebo slouží jiným účelům.

Tu náhle přede mnou se z mlhy noří benzinová pumpa jako v pohádce a u ní mužíček v krásné čisté kombinéze, lehce se uklání, vlídně se usmívá. Hrnu se ven, abych podle zvyků u nás zavedených sama otevřela kapotu, sama odšroubovala uzávěr, eventuálně si i sama načepovala. Ale on tuto samoobsluhu nepřipouští. Ke všemu ještě stačí otřít jelenicí okna vpředu i vzadu, poznamenává, že pravá přední pneumatika potřebuje přifouknout a jak mě slyšel přijíždět z dálky, prý předstih by potřeboval trochu srovnat, dovolím-li a vaříme dobré espresso, dodává a pokyne k dalšímu domečku. Svítí to tam čistotou, voní makovými koláči a kávou, kterou připravuje dívka pracující mezi sklem a chromem s touž vlídností. Jdu si umýt ruce. Tam čisto, mýdlo a ručník. Už neodolám a ptám se dívky mezi sklem a chromem, kdeže to jsem. "Ale v Hořesedlích, prosím." "Ale to snad ne," povídám,"to by tu přece musel být ten zatuchlý bufet prosáklý pivinou, ona jediná oáza na trati Praha - Karlovy Vary, obestřená nepopsatelným ovzduším z přilehlých hygienických zařízení." "Vy jste tu cizí?", ptá se dívka. "Ano totiž ne" a v tom jsem se probudila (Potlesk, veselost.)

Přede mnou ležel seznam úkolů, které mají prakticky vést k rozvoji zahraničního cestovního ruchu. Opravdu zahrnují mnoho potřebného od výstavby nových hotelů a služeb a servisů vůbec, až po lov zvěře v Židlochovicích a jinde.

Jak vidět, nebyl to tedy tak docela sen, spíš kousek něčeho, co se má v dohledné době po letech konečně uskutečnit. A je tam i bod o tom, že se mají obnovovat staré tradiční formanské a zájezdní hospůdky. Nový háv však hlavně bude potřebovat také dobrého ducha, takového, který by k dobré pohodě a náladě nevařil podle jídelního lístku jednotného od Šumavy k Tatrám, ale dělal místní pochoutky tak, aby se třeba za jaterničkami, koblihami, švestkovými knedlíky jezdilo světa kraj.

Jiný úkol zas stanoví vybudovat síť čerpacích stanic s nepřetržitým provozem, předložit požadavky na počty pracovníků včetně jejich jednotného oblečení a na finanční a materiálové krytí rozšířených potřeb. A dál se ukládá mimořádně zpřísnit hygienický dozor v objektech a provozovnách sloužících cestovnímu ruchu a navrhnout jak podstatně zlepšit hygienu a čistotu v těchto objektech. Vypracovat zásady pro větší hmotnou zainteresovanost pracovníků veřejného stravování a služeb se zvláštním zřetelem k zajištění hygieny a čistoty.

Je zbytečné, aby naše zastupitelské úřady dál dostávaly dopisy, jako je ten, který jeden italský soudruh poslal našemu velvyslanectví v Římě. Nejdřív se s nadšením rozepsal o krásách přírody v naší zemi, o kulturních skutečnostech a historických památkách, o jedinečnosti Karlových Var a překvapující industrializaci Slovenska a nakonec prohlásil: Co je to všechno platné, když po stránce základní hygieny je to však u vás jako ve středověku. Čistý záchod, čistý ručník a mýdlo, tyto samozřejmosti moderního života jsou u vás jako bílá vrána a najdou se, a to ne vždy, jen v několika luxusních hotelích a exkluzívních restauracích. A tak je tomu i v dopravních prostředcích.

Je to vlastně podivuhodný úkaz. Vždyť se u nás obecně uznává a každý to doma většinou dodržuje, že nikoliv jen hostinská místnost musí být v pořádku, aby mohla kdykoliv přijmout hosta, ale rozhodující je, zda totéž přijetí jsou vždy a kdykoliv připravena poskytnout i příslušná hygienická zařízení. Prostě za prahem vlastní domácnosti jakoby začínal docela jiný svět. O tom si zřejmě ještě porozpráví rozhlas a televize.

Z prvního zasedání nového Vládního výboru pro cestovní ruch se dovídáme, že pro příští rok je na plnění těchto celkem 34 komplexních úkolů určena částka 100 mil. Kčs. A už se pomalu začíná roztáčet ona nenasytná spirála turistiky: Jsou-li silnice a může se po nich slušně jezdit, žádá si to síť zdrojů pohonných látek. Je-li síť zdrojů, houstnou i řádky lidí, kteří chtějí přijet a přijedou-li, potřebují tu a tam něco poopravit, zvlášť bezbranné ženy řidičky ocení dobrý servis. Zvlášť dobrý servis je ovšem pojízdný. A jsou-li servisy a přijedou-li lidé, musí se i někam na noc uložit, někdo do autocampingů, někdo do hotelů. A jestliže se uloží oni, proč také neuložit jejich auta - a budují se motely a tak si jedno žádá druhé. Jen takový camping na nejvyšší úrovni znamená bezvadné tábořiště s půjčovnou stanů, benzinovou pumpou, servisem, dobře zásobeným obchodním kioskem, s možností uvařit, nikoliv jen na ohni, a hlavně ovšem bezvadné hygienické zařízení. V té souvislosti pokud jde o táboření vůbec. Jestliže může například ve Švédsku být povinností vozit s sebou lopatku a kyblíček s vápnem, jistě by to ani u nás nemohlo nikoho zvlášť zatěžovat.

Dalších několik desítek miliónů se uvolní přímo na generální opravy, na údržbu a na drobnější potřeby.

Možná, že se přitom tu a tam objeví snaha přihřát si na výsluní této nově zazářivší sumy i některé dávné požadavky v krajích, které se neprosadily při jiných příležitostech a v jiných rámcích. Celkový obnos je však na tak velký úkol takový, že si žádá co největší soustředění peněžních prostředků a lidských sil, a to sil kvalifikovaných, od provozoven po řídící orgány. Především se to týká jazykové kvalifikace mladých lidí.

Hranice se nepřekračují jenom na zemi, ale i ve vzduchu, a tak se na hostitelské úloze podílí také naše aerolinie. Poslední dobou, jak člověk pozoruje, tam však vládne stále spartánštější duch. Zvlášť pokud jde o opoždění letu, o zdržení našeho letadla na cizím letišti nebo vůbec o nějaký výkyv, s nímž se přece v tento zimní čas musí počítat. Naše aerolinky nepěstují žádné rozmazlování na rozdíl od ostatních světových společností, žádné servírování kávy nebo limonády při dlouhém zdržení, ani zbytečnou vlídnost a snahu informovat cestující o tom, kdy se počítá s pokračováním v cestě a zda a kdy dostanou něco k jídlu na palubě, aby se podle toho zařídili. Dokonce na domácím ruzyňském letišti ne vždy možno zjistit, a hlavně ne v cizím jazyce, kdy letadlo odjíždí nebo přijíždí v tuto roční dobu. Zavolejte si za hodinu, zavolejte si za další hodinu. Přitom si člověk třeba z vlastní píle a na vlastní pěst zjistí, že letadlo, o něž má zájem a které mělo přiletět z Londýna, ještě ani z Prahy nevyletělo, aby se do Londýna dostalo. A informace u Kotvy stereotypně hlásí: zeptejte se za hodinu, zeptejte se za další hodinu.

Turistika ze zahraničí je zajisté velmi výnosná, jestliže je zavedená a má po léta budovanou materiálně technickou základnu. Například do Itálie letos přijelo 20 mil. cizinců a přivezlo 518 mil. dolarů. To ovšem je výsledek úsilí dlouhé řady let a soustředěného budování tradice. My v současné situaci musíme, aby se tak řeklo, za málo peněz udělat co nejvíce muziky. Zlatý důl z toho samozřejmě hned nebude.

Dosud jsme u nás měli velký cestovní pohyb převážně jen po republice. V současné době se část tohoto cestovního ruchu posouvá do ostatních socialistických zemí a počítá se s tím, že to může uvolnit část kapacity pro zahraniční turisty, zvlášť v hlavních střediscích cizineckého ruchu, především v Karlových Varech, Mariánských lázních atd.

Do Maďarska bude možno letos od nás jet jen na občanský průkaz až na 21 dnů přibližně za 2000 Kčs, do ostatních zemí socialistického tábora se tato možnost dál zkoumá, jak už bylo řečeno. Jenže málo platné, jsme vnitrozemci, kteří sice mají rádi své rybníky a veliká jezera si sami udělali, ale moře to není, a tak po něm nejvíc touží. Je už opravdu nanejvýš nutné umožňovat našim lidem, aby jezdili i do ostatních socialistických států bez zprostředkování Čedoku, budou-li si to přát. Podmínky a možnosti našich turistů se musí dostat do souladu s podmínkami, které mají zahraniční turisté u nás.

Jak už bylo řečeno na začátku, základ všeho jsou ubytovací možnosti, komplexní služby, kvalitní až po půjčování vozů, zlepšená doprava, síť dobře zásobených obchodů s dárky na památku. Není toho teď málo najednou.

Ale nejdůležitější je to, co vlastně skoro nic nestojí ani nedá tolik práce, nebo lépe řečeno se ani za peníze koupit nedá. A to je vlídnost, důstojná ochota, přirozená pohostinnost bez výkyvů na tu nebo onu stranu. Ona zdravá rozlišovací schopnost našich lidí co je dobré a co zlé mezi tím, co k nám přichází. Je to celé to ovzduší, které v naší zemi vytváříme konec konců nikoliv hlavně pro turisty, ale především pro sebe. Vždyť nám hlavně slouží upravenost našich ulic a domů, květy v oknech i v zahrádkách, vymalované zdi, čistota v místnostech i v přírodě, na hlavních trasách i mim.o hlavní cestovní ruch. To všechno je kultura. Způsob jak žijeme, myslíme a cítíme. A poznávání, jak žijí, myslí a cítí lidé v jiných zemích, to ke kultuře nerozlučně patří

A tak vlastně provádění tohoto zákona se bude týkat naprosté většiny nás všech. Budeme-li jej skutečně provádět a naplňovat literu duchem, otevře nám to značné možnosti.

Připojuji se ke zpravodaji a doporučuji vám, abyste návrh tohoto zákona schválili (Potlesk.)

Posl. Harus (z pléna):

Měla jsi ale také říci, jak hygiena v zahraničí pro turisty je drahá. Za mýdlo frank, za ručník 2 franky, atd.

Podpredseda NZ dr. Kyselý:

Dodatočne sa prihlásil posl. Dvorský, dávam mu slovo

Posl. Dvorský: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia!

Chcel by som vo svojom vystúpení niekoľkými slovami podporiť predložený návrh na rozvoj cestovného ruchu v našej vlasti s osobitným zreteľom na rozvoj turistického ruchu na Slovensku.

Turistický ruch má u nás svoje tradície, ale masový turistický ruch nastal na Slovensku v posledných desať - dvanástich rokoch. Za posledné roky navštívilo ročne len oblasť Vysokých Tatier vyše milióna turistov, z toho okoio 200 000 zo zahraničia.

Avšak nielen oblasť Vysokých Tatier poskytuj e pôžitok pri turistike. Kto spoznal krásy Nízkych Tatier, oblasť Ďumbier a Čertovici až po Kráľovu Holu s prekrásnymi Demänovskými jaskyňami a pstruhovými potokmi, s veľkou radosťou sa znovu a znovu vracia na tieto okúzľujúce miesta. Nemenšia krása čaká návštevníkov oblasti Dobšinskej ľadovej jaskyne s neďalekými hradmi a zámkami, ako je Krásna Hôrka a kaštieľ v Betliari. V poslednom období začal masový turistický ruch i v oblasti Východného Slovenska, osobitne v oblasti Dunajca, ktorého divoké pereje pôsobia priam uchvácujúco. Ale i Spišský hrad a staroslávny Bardejov so svojimi krásami patria medzi periy Východného Slovenska.

Opísať je ťažko krásy Povážia, počnúc Beckovským a Trenčianskym hradom až po Liptovské Hole, ktorých krásy v oblasti Liptovského Mikuláša sú uchvacujúce.

Výše päťsto hradov a zámkov je na Slovensku, ktoré pripomínajú staviteľské schopnosti našich predkov. Každý z nich je jednou stanicou pri turistickom ruchu.

K týmto krásam sa pripojuje oblasť Bratislavy, ktorá mala už dávno svoju tradíciu v turistickom ruchu, keď na sobotu a nedeľu tisíce obyvateľov Viedne a jej okolia prichádzali do Bratislavy a do malebných južných svahov Karpát, kde mimo kochania sa. v prírodných krásach je možné ochutnať kvalitný Pezinský rizling, "Malokarpatské zlato," "Račiansku frankovku" a svetoznáme "Limbašské silván" pri cigánskej hudbe Joža Kmeťa.

Nemôžem tu pre krátkosť času spomenúť ďalšie krásy prírody na Slovensku ako je podunajská nížina, kde prechádzka loďou na Dunaji, po Volge najväčšej európskej rieke a jej ostrovmi a kormoránmi budia nezabudnuteľné dojmy. Toľko krás na tak malom priestore - patrí medzi divy sveta, a slová našej štátnej hymny, že vlasť naša je "zemský ráj to na pohled" sú skutočnými a veľmi reálne pravdivými.

Môžem. žartom povedať, že keď by sa bol pánboh lepšie pozrel po zemi, keď hľadal kolísku pre prvého človeka, nebol by vybral oblasť Eufratu a Tigrisa, ale celkom určite oblasť medzi Dunajom a Váhom.

Teraz, keď sa rozhodujeme, že tieto krásy, ku ktorým sa pridružuje možnosť liečenia v svetoznámych kúpeľoch ako sú Piešťany, Trenč. Teplice, Bojnice, Sliač a ďalšie, ako i možnosti lovu jelenej, srnčej a čiernej zveri, ako i danielov, muflonov, dropov, zajacov a bažantov, keď sa rozhodujeme, že tieto krásy umožníme zhliadnúť a prežiť v nich niekoľko šťastných dní prípadne i týždňov občanom i z ďalších krajín celej Európy i iných svetadielov, sme hrdí na našu vlasť.

Prvé skúsenosti s prevádzaním masového turistického ruchu v oblasti Bratislavy sú kladné. I keď začal - môžem povedať - v najnevhodnejšom časovom období v októbri, prišlo do Bratislavy a jej okolia každú sobotu a nedeľu okolo päťtisíc obyvateľov Rakúska, najmä z Viedne, prišii však i príslušníci iných štátov zdržujúcich sa v Rakúsku.