Místopředsedové NS Valo, Fiala, dr.
Kyselý, Pospíšil, Beran, dr. Škoda.
Místopředsedové vlády Černík,
Piller; ministři dr. Neuman, David, Dvořák,
Korčák, Machačová-Dostálová,
Majling, Uher, inž. Krejčí,
Hamouz, inž. Púčik, dr. Vlasák.
253 poslanců podle prezenční listiny.
Z Kanceláře NS: Vedoucí Kanceláře
NS Kováčik.
Podpredseda NZ dr. Kyselý (zvoní):
Vážené Národné zhromaždenie,
súdružky a súdruhovia! Zahahujem prerušenú
schôdzu Národneho zhromaždenia.
Pristúpime k prejednaniu ôsmeho bodu programu, ktorým
je
8. Zpráva výboru poľnohospodárskeho
k vládnemu návrhu zákona (tlač 137)
o rybárstve.
Zpravodajcom je posl. Jurča, dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Jurča: Soudružky a soudruzi
poslanci!
Předkládaný návrh zákona má
položit základ k dalšímu rozvíjení
našeho rybářství, zejména k vytváření
podmínek potřebných k zajištění
řádného hospodaření na rybnících
podle pokrokových zásad, k zajištění
maximálního hospodárného využití
údolních nádrží a k postupnému
zavádění výroby kvalitní generační
ryby a rybích násad ve všech našich rybnících
a tekoucích vodách.
Rybářství se provozuje hospodařením
na rybnících a výkonem rybářského
práva v tekoucích vodách. V Československé
socialistické republice je 52 163 ha rybníků.
Z toho podniky státního rybářství
spravují 42 531 ha rybníků. Tyto rybníky
slouží převážně k výrobě
tržních ryb. Z ostatních soc. organizací
obhospodařuje Čs. rybářský
svaz 2261 ha rybníků, které slouží
převážně k výrobě násad
pro zarybňování tekoucích vod.
Výroba tržních ryb v rybnících
činila v r. 1961 84 990 q, z toho připadá
na státní rybářství 80 453
q. V roce 1962 činila výroba tržních
ryb 89 000 q.
Vcelku dobrý stav rybnatosti celé řady našich
rybářských revírů přispívá
zásluhou našich organizovaných rybářů
ke zlepšení celkové bilance spotřeby
masa. Z tekoucích vod včetně údolních
nádrží se vyloví na udici asi 15 000
q ryb ročně. Na jednu povolenku k rybolovu pro vody
mimopstruhové připadá úlovek 14 kg,
na jednu povolenku pro vody pstruhové 4,5 kg lososovitých
ryb ročně. Z 1 ha vod mimopstruhových se
vyloví ročně udicí 88 kg a z vod pstruhových
15,3 kg ročně. I když stav rybnatosti většiny
našich revírů je dobrý, stoupl by ještě
výnos, kdyby se nám podařilo zlepšit
čistotu vod v našich tocích. V naší
republice je velký počet obyvatel a velmi rozvinutý
průmysl na poměrně malém území.
Rozvinutý průmysl všeho druhu, vysoce kulturní
a hygienická úroveň obyvatel, stoupající
intenzifikace zemědělské výroby -
to vše klade vysoké nároky na vodní
režim. A k tomu všemu ještě sezónní
průmysl, hlavně cukrovary a škrobárny,
vypouští nárazově do veřejných
toků velká množství závadných
odpadních vod, které za dosavadních způsobů
zneškodňování znečišťují
naše řeky takovým způsobem, že
se v nich po dobu provozu těchto závodů stav
jakosti vody podstatně zhoršuje.
Mnozí z odpovědných pracovníků
závodů, které vodu znečišťují,
namítají, že jejich hlavním úkolem
je zajišťování plnění vlastních
výrobních úkolů, že jim nezbývá
sil ani prostředků na tento pro ně zdánlivě
nedůležitý úkol. Jistě je povinností
všech závodů čestně splnit své
výrobní úkoly. Vedoucí pracovníky
těchto závodů však nikdo nezbavil odpovědnosti
za plnění všech povinností, vyplývajících
z jejich funkce, v tomto případě za péči
o čistotu vodních toků. Nutno dbát
toho, aby k obsluze čistících zařízení
byl určen pracovník, který si je vědom
své odpovědnosti, a který byl řádně
poučen o tom. co může způsobit sebemenší
neopatrnost nebo nedbalost při výkonu této
funkce.
Pro orientaci uvádím několik případů
znečišťování vod z poslední
doby:
Řeka Otava patřila k nejlépe zarybněným
vodám. Od doby, kdy byla uvedena do provozu výroba
dřevovláknitých desek v závodě
SOLO n. p. Sušice, začaly se projevovat známky
znečišťování toku. Když tato
výroba byla rozšířena o druhou linku,
stouplo znečišťování vody na stupeň,
kdy ryby začaly hromadně hynout. Začátkem
roku 1963 nabylo hynutí vrcholu. A dnes možno říci,
že vyhynuly téměř všechny druhy
ryb v délce toku 40 km, takže z tohoto úseku
se postupně stává mrtvá voda.
Řeka Jizerka a Jizera, naše dříve tak
vyhledávaná místa pro osvěžení
a rekreaci nejen našich pracujících, ale i
zahraničních návštěvníků,
se stávají řekami, podobnými stokám.
Na tomto znečišťování se největším
dílem podílí závod CUTISIN, n. p.
Kanál, který vede z tohoto závodu, chrlí
do řeky odpadní vody, které celý tok
řeky, dříve tak čisté, mění
k nepoznání. A jistě i zde při větší
pečlivosti by se docílilo alespoň zmírnění
znečišťování, které by pak
nepůsobilo takové škody.
Několikaletý boj se vede s pískovnou v Adršbachu,
která vypouští do řeky Metuje hlinité
příměsi sklářského písku,
a k tomu ještě nedbalostí je tato řeka
zanášena jemným pískem, který
znemožňuje jakýkoliv život ve vodě.
Závod byl již několikrát pokutován,
ale zdroj znečištění odstraněn
nebyl - náprava se pouze slibuje.
V poslední době, s intenzifikací a chemizací
zemědělství, přistupují k vážným
znečišťovatelům našich vodních
toků i JZD a státní statky, které
způsobují značné ztráty na
rybích osádkách nejvíce v menších
tocích, které jinak nejsou postiženy odpadními
vodami průmyslu. Znečišťování
je způsobováno převážně
vypouštěním močůvky - cenných
to přirozených statkových hnojiv - a tekutinami
ze silážních jam - hodnotným to krmivem.
Také nezodpovědným zacházením
s postřiky zemědělských kultur dochází
k častým otrávením toků, k
otravám dochází z velké části
z neinformovanosti a někdy i z nedbalosti.
Z celkového přehledu škod způsobených
na rybářství vyplývá, ze v
ojedinělých zdrojích znečišťování
vod lze sice konstatovat zlepšení, ale celková
situace je i nadále málo příznivá.
Je třeba stále zvýšeného úsilí
a více porozumění ze strany producentů
odpadů, aby se situace zlepšila nebo alespoň
nezhoršovala.
Jak hluboko zasahuje znečišťování
vod do rybářského hospodaření
na tekoucích vodách a rybnících, ukazují
následující čísla: Kromě
1540 km trvale mrtvých vod bylo v roce 1962 jen u Československého
rybářského svazu hlášeno 131
případů velkých znečištění,
spojených s hynutím ryb, tedy každý
třetí den jedna otrava. Škody tím vzniklé
přesáhly výši 3 miliónů
Kčs.
Z přehledu hospodářského využívání
našich rybníků a tekoucích vod vyplývá,
že máme stále ještě značné
rezervy na tomto úseku. Nejde tu jenom o rozšiřování
počtu rybníků, kde už byla učiněna
opatření, aby zakládání nových
rybníků bylo co nejhospodárnější,
tím, že se jejich zřizování plánuje
především na půdě nezemědělské
nebo na méně hodnotné zemědělské
půdě a s nejnižšími náklady,
tj. obnovováním starých rybníků
a úpravou starých hrází, vyčištěním
dna, opravou výpustí apod., ale jde zejména
o maximální využívání
stávajících rybníků a vod a
nutnost zvyšování výnosů hospodaření
zajišťováním chovu vhodných generačních
ryb a výrobou kvalitní rybní násady
pro osazení našich rybníků a tekoucích
vod.
Dosud platný zákon č. 62 z r. 1952 Sb. o
rybářství zestátnil rybářské
právo v tekoucích vodách, odstranil nejednotnost
v rybářských předpisech, zavedl hospodaření
v rybářských revírech podle piánu,
zřídil instituci rybářského
hospodáře, spočívající
na základě odpovědnosti za řádné
hospodaření, uložil povinné zarybňování
a zajistil pracujícím možnost lovu ryb a tím
přispěl k zlidovění rybářství.
Pokud jde o rybníky, uložil zákon jejich uživatelům
toliko povinnost v rybnících řádně
hospodařit a udržovat je v řádném
hospodářském stavu. Vcelku lze říci,
že zákon č. 62/1952 splnil svou úlohu
zejména tím, že vhodně upravil výkon
rybářského práva v tekoucích
vodách. Neřešil však všechny otázky
rybářství, zejména zajištění
intenzívního chovu ryb v rybnících
a zkvalitnění chovu ryb. Zákon též
neobsahoval ustanovení o Čs. rybářském
svazu, který jako dobrovolná společenská
organizace je ve smyslu ústavy součástí
Národní fronty.
V oddíle I. upravuje návrh zákona hospodaření
na rybnících a ukládá jejich uživatelům
zajišťovat plánovitou výrobu tržních
ryb k zlepšení výživy pracujících
a výroby násad pro rybníky a pro zarybňování
rybářských revírů hospodařením
podle pokrokových zásad. Do rámce řádného
rybářského hospodaření patří
i povinnost uživatelů rybníků udržovat
tyto v řádném hospodářském
stavu. Zákon umožňuje učinit i opatření
v případech, kdy rybníky, které nejsou
národním majetkem, a nejsou ani řádně
rybníkářsky využity. ONV může
přidělit takový rybník do bezplatného
užívání socialistické organizaci,
která je s to zajistit jeho řádné
obhospodařování. Při zrušení
vybudovaných rybníků z důvodů
investiční výstavby, provozu průmyslových
podniků apod., pamatuje zákon i na možnost
zřizovat - je-li to ekonomicky zdůvodněné
- náhradní rybníky s umístěním
na nezemědělské půdě, popřípadě
na zemědělské půdě horší
jakosti.
V oddílu II. upravuje zákon rybářství
provozované výkonem rybářského
práva. Předně se zde stanoví, co je
obsahem rybářského práva, zdůrazňuje
se, že jde nejen o oprávnění, ale i
o povinnost plánovitě chovat, chránit a lovit
ryby; proti dosavadní úpravě je zde rozdíl
v tom, že součástí rybářského
práva je i oprávnění užívat
v nezbytné míře pobřežních
pozemků. Nový zákon přesněji
než dosavadní vypočítává,
co se rozumí tekoucími vodami. Patří
sem též údolní přehrady, u nichž
je pamatováno - pokud jsou zvlášť vhodné
k výrobě tržních ryb - na možnost
jejich maximálního využití tím,
že je ministerstvo zemědělství, lesního
a vodního hospodářství přenechává
bezplatně státnímu rybářství.
Do vod, na nichž se vykonává rybářské
právo, mohou být zahrnuty i rybníky, které
ONV prohlásil za trvale nezpůsobilé k řádnému
rybářskému hospodaření. Rybářské
právo se vykonává v rybářských
revírech, které stanoví MZLVH. Na tomto úseku
je v podstatě přijímána dosavadní
úprava. Zájem, aby se na výkonu rybářského
práva podíleli v nejširší míře
pracující, vyjadřuje zákon tím,
že ukládá MZLVH přenechávat bezplatně
výkon rybářského práva především
organizačním složkám Čs. rybářského
svazu. Zde zákon jen vlastně potvrzuje skutečnost,
že nyní asi 92 % našich rybářských
revírů obhospodařuje složky rybářského
svazu.
V zájmu řádného hospodaření
v rybářských revírech jsou jejich
uživatelé povinni v nich hospodařit podle hospodářského
plánu, který stanoví MZLVH. Zájem
řádného hospodaření podtrhuje
i vyjádřením zásady, že rybolovná
zařízení, sloužící k výrobě
násad pro zarybňování rybářských
revírů, nemají být zpravidla odnímána
k tomuto účelu.
Pořádek v hospodaření v rybářských
revírech zajišťuje i ustanovení v tom,
že každý, kdo loví ryby v rybářském
revíru, musí mít rybářský
lístek vydaný ONV a povolenku k rybolovu vydanou
uživatelem rybářského revíru,
dále i tím, že při lovu musí
být dodržovány zásady řádného
výkonu rybářského práva, a
že se zakazují některé způsoby
lovu, které jsou jednak obecně nebezpečné,
nebo kterými by se ryby trýznily. Např. používání
prostředků výbušných, otravných
a omamných, bodců jakéhokoliv druhu, vidlic
a rozsošek, podsekávání udicí,
chytání ryb do ok apod.
Účelem zřizování chráněných
rybích oblastí, které zákon rovněž
v této části upravuje, je zajistit přirozené
rozmnožování ryb, které spolu s umělým
zarybňováním zajišťuje řádné
zarybnění rybářských revírů.
Další ustanovení tohoto oddílu sleduje
umožnění řádného výkonu
rybářského práva. Jde především
o zajištění přístupu na pobřežní
pozemky a o právo uživatelů rybářských
revírů, činit opatření k výlovu
ryb na pozemcích zaplavených při povodni.
V oddílu III. obsahuje zákon ustanovení společná
a závěrečná. Společná
ustanovení platící pro rybářství
vykonávané v rybnících, tekoucích
vodách, upravují pojem "ryby a jiní
vodní živočichové", na které
se vztahuje tento zákon, a ochranu rybářství
osobami ustanovenými rybářskou stráží.
Oproti dosavadní úpravě ukládá
se povinnost zřizovat rybářskou stráž
nejen uživatelem rybářských revírů,
ale i organizacím hospodařícím na
rybnících. Důležitým ustanovením
v tomto oddílu je zkvalitňování chovu
ryb, spočívající na zásadě
zlepšovat užitkové vlastnosti a odolnost ryb
vhodnými generačními rybami a zajistit v
rybnících a rybářských revírech
chov ryb z dobré násady.
Za tím účelem zmocňuje zákon
MZLVH určit organizace, které budou zajišťovat
produkci kvalitních generačních ryb a násad.
Půjde o organizace, které již na tomto úseku
docílily kladných výsledků, tj. např.
podniky státního rybářství,
organizační složky Čs. rybářského
svazu, rybářské školy apod. MZLVH může
podle návrhu zákona stanovit i dobu, od které
jsou organizace hospodařící na rybnících
a uživatelé rybářských revírů
povinni chovat v nich ryby jen z násady odchované
uvedenými určenými organizacemi.
Ústřední řízení rybářství
přísluší podle zákona ministerstvu
zemědělství, lesního a vodního
hospodářství. V krajích a okresech
dozírají na řádný výkon
rybářského práva uživateli rybářských
revírů krajské a okresní národní
výbory. Úkoly v rybářství zajišťuje
ministerstvo i národní výbory za účinné
spolupráce organizačních složek Čs.
rybářského svazu. V souladu s ústavou
zakotvuje zákon také v řadě ustanovení
účast pracujících, především
Čs. rybářského svazu na řízení
rybářství. Jde zejména o přidělování
rybníků, na nichž není řádně
rybníkářsky hospodařeno, do užívání
soc. organizací, o prohlašování rybníků
za nezpůsobilé k rybníkářskému
hospodaření za účelem jejich začlenění
do rybářských revírů, dále
o účast při případném
stanovení dalších zakázaných
způsobů lovu ryb, při vyhlašování
chráněných rybích oblastí apod.
Zvláštní postavení svazu je zdůrazněno
ustanovením o tom, že povolenky k rybolovu v rybářských
revírech, obhospodařovaných organizačními
složkami svazu, lze vydat jen jeho členům.
Soudružky a soudruzi poslanci! Na závěr mé
zprávy mi dovolte, abych jménem zemědělského
výboru doporučil shora uvedený návrh
zákona plénu NS ke schválení. (Potlesk.)
Podpredseda NZ dr. Kyselý:
Hlási sa niekto do rozpravy? (Nikto.)
Do rozpravy sa nikto nehlási, môžeme pristúpiť
k hlasovaniu.
Pretože neboli podané žiadne pozmeňovacie
návrhy, dám hlasovať o celom vládnom
návrhu zákona naraz podľa predloženej
zprávy výboru poľnohospodárskeho.
Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu
hlasovania? (Neboli.)
Nie sú.
Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom
zákona o rybárstve, a to v znení zprávy
výboru poľnohospodárskeho, nech zdvihne rukuj
(Deje sa.)
Je niekto proti? (Nikto.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)
Ďakujem. Tým Národne zhromaždenie schválilo
vládny návrh zákona o rybárstve.
Tým sme prejednali ôsmy bod programu.
Pristúpime k prejednaniu deviateho bodu programu, ktorým
je
9. Spoločná zpráva výboru pre plán
a rozpočet a výboru ústavne právneho
k vládnemu návrhu zákona (tlač 24-P)
o zriadení a právomoci Vládneho výboru
pre cestovný ruch.