Změny, k nimž dochází v hmotném právu, nejsou jen určujícím momentem pro celkovou koncepci úpravy řízení, ale promítají se i do jednotlivých institutů občanského soudního řádu. Tak např. nová úprava rozvodu v zákoně o rodině má svůj protějšek v ustanovení občanského soudního řádu o předběžném řízení, o smíření manželů, o možnosti opravy důvodů rozhodnutí, o nákladech řízení apod. Nebo úprava výkonu rozhodnutí vyklizením bytu vychází z nové úpravy zániku práva osobního užívání bytu v občanském zákoníku. Podobných příkladů bylo by možno uvést celou řadu.

Soulad mezi hmotným právem a právem procesním projevuje se i v tom, že stejně jako občanský zákoník zaměřuje se i občanský soudní řád na vztahy, které jsou v naší společnosti typické. Nejvýrazněji se to projevuje v úpravě výkonu rozhodnutí, kde se podrobně upravují zejména srážky ze mzdy a upouští se od takových prostředků výkonu rozhodnutí, které v socialistické společnosti ztrácejí svůj ekonomický význam.

Přejdu nyní ke druhé skupině změn, pro niž je charakteristické, že jde o rozšíření demokratismu našeho soudního řízení.

Demokratičnost našeho soudnictví je výsledkem celého jednoho vývojového období; počíná zákonem o zlidovění soudnictví z roku 1948 a postupně se dále rozšiřuje v závislosti na rozvoji socialistické demokracie na všech úsecích našeho života. Občanský soudní řád navazuje na pokrokové zásady předchozích justičních kodexů a zákonů, ještě dále je prohlubuje a zavádí v zájmu dalšího rozšíření účasti pracujících na řízení i nové procesní instituty.

K nejvýznamnějším ustanovením, jimiž je rozšířena účast pracujících na řízení, patří ustanovení o účasti národních výborů a společenských organizací na řízení. Zatímco dosavadní předpisy připouštěly, aby se vedle účastníků mohl řízení u soudu účastnit jen prokurátor, připouští občanský soudní řád, aby do tohoto řízení vstoupil i národní výbor nebo společenská organizace. Jejich účast, která je obdobou účasti společenských žalobců a společenských obhájců v trestním řízení, má přispět k správnému řešení věci i k posílení výchovného vlivu řízení. Národní výbory a společenské organizace budou v řízení zastávat zájem společnosti a navrhovaná úprava jim proto poskytuje postavení samotného subjektu, nezávislého na ostatních účastnících a jejich přednesech. Okruh společenských organizací, které se takto budou moci účastnit řízení u soudu, není nijak omezen; aby však bylo zajištěno, že vstup organizace do řízení splní vždy svůj účel, bude moci soud rozhodovat o tom, zda jsou nebo nejsou v daném případě splněny podmínky pro vstup do řízení.

Národní výbory mají nadto podle nové úpravy i právo podat návrh na zahájení řízení, jehož budou používat zejména v případech, kdy by nikdo z účastníků takový návrh nepodal, ale společnost měla přesto zájem na tom, aby určitá věc byla u soudu řešena. Toto ustanovení spolu s ustanovením o právech prokurátora v řízení hájí zájmy socialistické společnosti proti jednotlivcům, kteří by zneužívali práv, jež mají občané naší republiky.

Také veřejnosti soudních jednání dostává se podle vládního návrhu občanského soudního řádu nový obsah. Jde o to, aby veřejnost nebyla při jednáních jen pasívním divákem, ale aby pracující mohli i v soudní síni vyjádřit své mínění na projednávanou věc. Pro veřejnost jednání bude soud vytvářet i vhodné podmínky například tím, že organizováním a přípravou jednání, zejména vhodnou volbou času a místa jednání, umožní pracujícím účast na jednání bez zbytečné ztráty jejich času.

Demokratičnost soudního řízení, jeho další přiblížení pracujícím, projevuje se i v tom, že soud nevystupuje toliko jako orgán, který autoritativně řeší spory, ale že podstatnou náplní jeho činnosti je i předcházení sporům a vůbec snaha po smírném řešení konfliktů mezi účastníky. Vládní návrh občanského soudního řádu proto věnuje celou samostatnou část úpravě různých forem činnosti soudu, jež vedou k předcházení sporům. Tak upravuje zejména soudní pohovory, smírčí řízení, upozornění, předběžná opatření atd. i při úpravě vlastního řízení pak zdůrazňuje, že pokus o smír je v každé fázi řízení povinností soudu.

Posléze je třeba zmínit se o změnách proti dosavadní úpravě, které znamenají zjednodušení občanského soudního řízení. Tyto změny nejsou samoúčelné. Má-li být naše soudnictví skutečně lidové, musí být přístupné pracujícím, musí být pro ně pochopitelné.

Zjednodušení úpravy občanského soudního řízení, které přináší vládní návrh občanského soudního řádu, projevuje se ve třech směrech. Za prvé v tom, že se umožňuje soudu konkrétní přístup ke každému případu a že řízení je co nejméně svázáno předpisy formální povahy. Za druhé se zjednodušení úpravy týká jednotlivých institutů; např. místo samostatné úpravy odvolání a stížnosti jako dvou druhů řádných opravných prostředků zavádí návrh odvolání jako jediný opravný prostředek. Konečně je zjednodušením zvolená systematika osnovy, která v podstatě sleduje časový postup řízení a upouští proto od zvláštní části, v níž dosavadní občanský soudní řád v jedenácti hlavách upravoval odchylky pro jednotlivé typy řízení.

Konečně bych se chtěl zmínit o tom, že občanský soudní řád přináší změny v tom, že některé věci se z pravomoci soudů přenášejí na jiné orgány. Tak například řízení o umořování listin budou napříště provádět státní notářství. Rozhodování o zadržení v uzavřeném ústavu bude nově upraveno zákonem o péči o zdraví.

Ústavně právní výbor provedl v zákoně dvě změny. První se týká § 238, kde byla zvolena formulace, která sice prodlužuje lhůtu k podání stížnosti pro porušení zákona, ale v zájmu stability učiněných rozhodnutí stanoví tuto dobu jako konečnou. Nově navržená formulace § 364 lépe vystihuje požadavek dočasného používání dosavadních předpisů pokud detenční řízení nebude upraveno novými předpisy.

Soudružky a soudruzi, jsem hluboce přesvědčen, že vládní návrh občanského soudního řádu splňuje cíle, které pro nové kodifikační práce vytyčilo plenární zasedání ÚV KSČ v roce 1960. Předložený zákon je dalším mezníkem ve vývoji naší socialistické justice. Navazuje na pokrokové zásady předchozích předpisů, ale jde dále, rozvíjí je, a umožňuje tak další prohloubení demokratizace našeho soudnictví, demokratizace, která je nezbytnou součástí rozvoje socialistické demokracie v naší vlasti. Jménem ústavně právního výboru navrhuji, aby Národní shromáždění vládní návrh zákona se změnami, které jsem uvedl, schválilo. (Potlesk.)

Místopředseda NS Beran:

Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Nebudou-li proti tomu námitky, dám hlasovat podle přednesené zpravodajské zprávy.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem občanského soudního řádu, a to ve znění zprávy výboru ústavně právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo vládní návrh občanského soudního řádu.

Tím jsme projednali třetí bod pořadu.

Přistoupíme k projednání čtvrtého bodu pořadu, kterým je

4. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 144) o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád).

Zpravodajem je posl. Perkovič, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Perkovič: Súdruhovia a súdružky poslanci!

Z poverenia ústavno-právneho výboru Národného zhromaždenia podávam zprávu k vládnemu návrhu zákona o štátnom notárstve a o konaní pred štátnym notárstvom.

Vládny návrh zákona o notárskom poriadku veľmi úzko súvisí s novými zákonmi, ktoré upravujú hmotné právo občianské a rodinné. Ide o významnejšie postavenie štátneho notárstva, než je tomu doteraz.

Podľa navrhovanej úpravy bude štátne notárstvo prevádzať celé riadenie o dedičstve, rozhodovať o umorovaní listín, o registrácii zmlúv, o úschovách, bude ďalej prevádzať súdom nariadený výkon rozhodnutia predaja nemovitostí a bude spolupracovať s orgánmi geodézie a kartografie pri jednotnej evidencii pôdy.

Vedľa toho sa štátnemu notárstvu zveruje aj umorovanie listín, ktoré dosiaľ prevádzajú súdy a celá tzv. depozitná agenda, ktorá bola dosiaľ vykonávaná z časti štátnym notárstvom a z časti súdom.

Pre konanie a rozhodovanie štátneho notárstva patria tieto zásady:

- Konanie a rozhodovanie musí vychádzať zo skutočného stavu veci, t. j. materiálnej pravdy, čo si vyžaduje jasnosť právnych vzťahov, aby sa vylúčili zbytočné spory... Za tým účelom štátne notárstvo úzko spolupracuje s národnými výbormi, súdmi a inými štátnymi orgánmi a podľa potreby využíva aj pomoc spoločenských organizácií.

- Rýchlosť a hospodárnosť konania bez formálnosti, aby pracujúci zbytočne nestrácali čas a prostriedky - návrh preto umožňuje organizovať úradné dni Štátneho notárstva priamo v obciach, prípadne mimo trvalé pracovisko štátneho notárstva.

- Ďalej ide o výchovné pôsobenie na občanov v celej svojej činnosti s cieľom upevňovania socialistickej zákonnosti, uvedomelej štátnej disciplíny a dobrovoľného plnenia povinností občanov voči spoločnosti a k sebe navzájom

- Jednou z najvýznamnejších činností štátneho notárstva je nová úprava registrácie zmlúv.

Pri registrácii zmlúv nejde len o evidenčný úkon. Ide tu o to, že štátne notárstvo preskúma, či je zmluva, ktorá bola ohlásená k registrácii, platná a či sa svojím obsahom neprieči zákonu a neodporuje záujmom spoločnosti. V tomto riadení štátne notárstvo vždy si vyžiada stanovisko MNV obce, kde je nemovitosť.

V registračnom riadení dochádza k podstatnému zjednodušeniu postupu, pokiaľ ide o osobné vlastníctvo, oproti doterajšiemu stavu.

Podľa doterajšiej zákonnej úpravy v zákone číslo 65/1951 Zb., bolo nutné ohlásiť zmluvu okresnému národnému výboru a len po schválení ONV bola postúpená k registrácii štátnemu notárstvu.

Nová úprava sústreďuje pri prevode osobného vlastníctva celý postup u štátneho notárstva.

Keď berieme do úvahy úzku spoluprácu s národnými výbormi - zabráni sa tomu, aby ujednaním zmluvy neboli dotknuté záujmy našej poľnohospodárskej politiky, bytového hospodárstva a výstavby v obci, teda zabráni sa tomu, aby zmluva nebola v rozpore so záujmami spoločnosti.

Významným ustanovením v organizácii štátneho notárstva je výkon dohľadu, ktorý sa zveruje predsedovi krajského súdu namiesto doterajšieho dohľadu predsedom okresného súdu.

Takáto úprava odstraňuje medzičlánok v riadení a zvýrazňuje významnejšie postavenie štátneho notárstva.

Návrh zákona vo zvláštnych ustanoveniach o konaní podrobne vecne upravuje vlastnú právomoc a činnosť štátneho notárstva. Do tejto činnosti patrí;

1. Konanie o dedičstve - to bude najdôležitejšia činnosť štátneho notárstva nielen čo do počtu prípadov, ale aj významom právnych vzťahov - najmä ak predmetom dedičstva bude poľnohospodárska pôda: - v tejto problematike zákon ukladá štátnemu notárstvu a národným výborom veľmi úzku spoluprácu.

2. Štátne notárstvo preberá i ďalšiu veľmi významnú funkciu pri evidencii nemovitostí, kde bude úzko spolupracovať s orgánmi geodézie a kartografie. To je naprosto správne, nakoľko jedinou smerodatnou evidenciou nemovitostí sa v budúcnosti stane evidencia vedená u orgánov geodézie a kartografie, ktorá nahradí aj pozemkové knihy.

Týmto sa odstránia nedostatky, ktoré trvajú už niekoľko rokov, keď pozemkové knihy neposkytovali dostatočný podklad pre zistenie vlastnických vzťahov.

3. Ďalej štátne notárstvo bude prevádzať výkon tzv. listinnej, osvedčovacej, overovacej a poradenskej činnosti na žiadosť občanov, alebo organizácií. Tu pôjde o širokú oblasť činnosti štátneho notárstva, ktorá nie je viazaná na vymedzený teritoriálny obvod jeho pôsobnosti ak to bolo doteraz. To znamená, že štátne notárstvo bude poskytovať právne služby v otázkach jeho pôsobnosti komukoľvek a dbá len o to, aby požadované úkony boli v súlade so zákonom a celospoločenskými záujmami.

4. Konanie o úschovách - tu ide prakticky o sústredenie všetkej agendy vo veciach úsekov - teda i v tých prípadoch, ktoré obstarávajú doteraz súdy.

5. Štátne notárstva budú ďalej uskutočňovať výkon súdnych rozhodnutí o nariadenom predaji nehnuteľností. Táto agenda je pre štátne notárstvo nová. Účelnosť jej sústredenia súvisí s konaním o registrácii zmlúv, ktoré umožnia štátnemu notárstvu správne organizovať zmeny práv k nehnuteľnostiam v súlade so všeobecným záujmom.

Aj v tejto agende sa preto ukladajú štátnemu notárstvu povinnosti úzkej spolupráce s národnými výbormi.

Ďalej štátnemu notárstvu prináleží od roku 1957 tiež agenda notárskych poplatkov. Štátne notárstvo vymeriava ročne priemerne 100 mil. Kčs na poplatkoch. Len za trištvrte roka bolo na týchto poplatkoch vybrané 78 500 tis. Kčs. Vymeriavanie poplatkov štátnymi notármi sa plne osvedčilo. Táto činnosť sa preto štátnemu notárstvu ponecháva i novým zákonom o notárskych poplatkoch.

Plnenie týchto základných úloh a ďalších si bude vyžadovať od štátneho notárstva hlbokú znalosť miestnych pomerov čo znamená, že štátne notárstva musia byť vybavené vysokokvalifikovanými kádrami.

Konečne vládny návrh zákona o štátnom notárstve a o riadení pred štátnym notárstvom bude znamenať zjednodušenie a prehĺbenie aj v normatívnej oblasti keď nahradí väčšie množstvo predpisov vzťahujúcich sa na štátne notárstvo. Týmto štátne notárstvo dostáva notárskym poriadkom pevný organizačný základ.

Celkove možno hodnotiť predpokladaný návrh zákona o štátnom notárskom poriadku ako prínos k ďalšiemu jasnejšiemu vyhraneniu postavenia a právomoci štátneho notárstva, ktoré v spolupráci so súdmi bude tvoriť dôležitý článok v upevňovaní občiansko právnych vzťahov a posilňovania socialistickej zákonnosti.

Ústavne-právný výbor NZ prejednal vládny návrh o štátnom notárstve vo svojej schôdzi dňa 28. novembra t. r. a doporučuje, aby bol Národným zhromaždením schválený. (Potlesk.)

Místopředseda NS Beran:

Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme tedy přistoupit k hlasování.