Díky tomu, že v Německé demokratické republice byla uskutečněna ustanovení Postupimské dohody, že byly likvidovány kořeny agresivních sil, díky tomu, že němečtí dělníci a rolníci jsou tam poprvé v historii Německa pány své země, může NDR provádět mírumilovnou politiku, která zaslouží vysokého uznání. Zavírání očí před existencí tohoto německého státu nesvědčí o střízlivém pohledu na reality světa, neslouží upevnění míru, nahrává německým militaristům a revanšistům a brzdí postup k nastolení skutečně mírových vztahů v Německu a s Německem.

V úvodní části Protokolu o prodloužení platnosti Smlouvy se výrazně zračí skutečnost, že generální linií sovětské i československé zahraniční politiky je leninská politika mírového soužití států s různým společenským zřízením, která je jedinou alternativou raketonukleární války. Obě strany v Protokolu zdůrazňují důsledné uplatňování této politiky, která slouží a přináší prospěch nejen národům socialistických, ale i rozvojových zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky, všem bojovníkům za mír a společenský pokrok. Její zakotvení ve smluvním instrumentu takového charakteru, jakým je Smlouva i Protokol, má zvláštní mezinárodní význam a v současné situaci mimořádnou váhu.

Podepsání Protokolu o prodloužení platnosti československosovětské smlouvy má mimořádný význam pro náš lid, který byl nejednou v minulosti obětí agrese. Protokol potvrzuje vzájemnou, trvalou a těsnou přátelskou spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik, k níž položila základy Smlouva z roku 1943. Slavnostně potvrzuje závazky k všestranné vzájemné pomoci, které se osvědčily jako neotřesitelná záruka naší bezpečnosti a socialistického vývoje.

Tyto závazky jsou v plném souladu s těmi, jež převzaly všechny členské státy Varšavské smlouvy. Při sjednání Protokolu o prodloužení platnosti Smlouvy se obě strany - jak je to v dokumentu výslovně zakotveno - řídily zásadami Charty Organizace spojených národů.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Prodloužení platnosti československo-sovětské Smlouvy na dalších 20 let je pevným základem pro všestranný rozvoj československo-sovětské hospodářské spolupráce do budoucna. Jak je vám známo, při jednání v Moskvě byly kromě Protokolu podepsány i další významné, hospodářské dohody, jejichž cílem je těsnější sblížení naší ekonomiky s ekonomikou SSSR.

Významným nástrojem pro všestranný rozvoj dvoustranné hospodářské a vědeckotechnické spolupráce je dohoda o vytvoření čs.-sovětské mezivládní komise pro tyto otázky. Úkolem tohoto společného orgánu československé a sovětské vlády je soustavně a účinně rozvíjet hospodářskou a vědeckou spolupráci v duchu usnesení představitelů ústředních výborů komunistických a dělnických stran a vlád členských zemí RVHP z července t. r.

Tato komise bude organizovat hospodářské styky na základě specializace a kooperace výroby v nejdůležitějších odvětvích průmyslu obou zemí, především v uhelném průmyslu, hutnictví železa a barevných kovů, ve strojírenství, chemickém průmyslu, energetice, v lehkém a potravinářském průmyslu a též v zemědělství.

Úkolem komise je rovněž docílit skloubení plánů vědeckovýzkumných prací, kontrolovat plnění usnesení a dohod o hospodářské a vědeckotechnické spolupráci, které obě naše země mezi sebou uzavřely a společným úsilím napomáhat jejich uskutečňování.

Prohlubující se všestranná hospodářská a vědecko-technická spolupráce se Sovětským svazem nachází svůj výraz v neustále rostoucí vzájemné výměně zboží. Dokladem toho je i nově podepsaný Protokol o dodávkách zboží mezi Československou socialistickou republikou a SSSR na rok 1964, kdy objem vzájemné výměny zboží přesáhne výši jeden a půl miliardy rublů. Dovoz z SSSR nám pomůže řešit důležité problémy rozvoje našeho národního hospodářství, které vyplývají z naší nedostatečné surovinové a palivověenergetické základny. Pomůže nám řešit i otázky, spojené se zajištěním výživy našeho lidu. Naše dodávky do SSSR nám vytvářejí předpoklady pro rozšíření sériovosti a zvýšení technické úrovně výroby. Současně nám významně pomáhají využít volné kapacity zejména ve všeobecném strojírenství a spotřebním průmyslu.

Obrovský objem vzájemných dodávek mezi ČSSR a SSSR, který v loňském roce dosáhl 37,8 % celkového obratu československého zahraničního obchodu, klade stále větší nároky na plynulé zajišťování přepravy. Proto bylo nutné po vybudování čs. větve ropovodu Družba, který umožňuje vysoce efektivní přepravu miliónů tun ropy ročně, uvažovat o dalších opatřeních, směřujících k odstranění stávajících potíží ve východoslovenských překladištích. V tomto směru má veliký význam zejména dohoda o účasti SSSR na stavbě širokorozchodné železniční tratě od československo-sovětských hranic do Košic. Uskutečnění této výstavby umožní přímou bezpřekládkovou přepravu železné rudy ze sovětských dolů do Východoslovenských železáren. Tato dohoda je dalším výrazem bratrské nezištné pomoci Sovětského svazu při budování a zajišťování efektivnosti výroby pro náš metalurgický závod, tak důležitý pro naše národní hospodářství.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Prodloužení československo-sovětské smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci z roku 1943 je logickým důsledkem plodných výsledků, dosažených při jejím plnění v uplynulých dvou desetiletích. Je současně novým velikým dokladem pevnosti a nerozbornosti našich svazků se Sovětským svazem.

V uplynulých 20 letech život prověřil naprostou správnost naší zahraničněpolitické orientace. Díky jí, naše země, dříve zcela závislá na imperialistických mocnostech, které jí nakonec v zájmu svých plánů obětovaly fašistickému agresorovi, vyrostla v rozkvétající silný, suverénní stát s velkou mezinárodní autoritou.

Prodloužení a aktualizování Smlouvy plně vyjadřuje zájmy československého lidu. Poskytuje mu všechny nezbytné zahraničněpolitické záruky proti všem, kdož by ukládali o jeho nezávislý a svobodný život. Vytváří nové předpoklady pro další rozvoj vzájemně prospěšné spolupráce na vyšší úrovni. Vláda Československé socialistické republiky projednala na svém zasedání dne 29. 11. 1963 zprávu o sjednání Protokolu o prodloužení platnosti Smlouvy a vysoce ocenila jeho význam.

Stejně tak československý lid přijímá prodloužení Smlouvy jakož i ostatní výsledky návštěvy naší stranické a vládní delegace v Moskvě, s hlubokým uspokojením.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Společné sovětsko-československé komuniké z 28. listopadu 1963 právem zdůrazňuje historické zkušenosti, které v posledních "dvou desetiletích ukázaly, že důležitým činitelem pro zachování míru v Evropě je Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a Sovětským svazem".

Důsledné uvádění v život ducha i litery této Smlouvy bylo vždy cenným přínosem v boji proti agresívní politice a za rozvoj mírové spolupráce mezi národy.

A jestliže tomu bylo tak v minulosti, pak nyní, po rozšíření a prohloubení našich vztahů se Sovětským svazem ve všech oblastech života, Smlouva jistě prokáže ještě pronikavější vliv na vývoj v zájmu míru a socialismu (Potlesk.)

Svým zásadním významem pro život našeho lidu, jeho rozvoj a bezpečnost se zapsala čs.-sovětská Smlouva zlatým písmem do jeho novodobých dějin.

Plným právem nazýváme Smlouvu spolu s Protokolem Chartou našeho přátelství a všestranné spolupráce se Sovětským svazem, Chartou nerozborné soudružské vzájemnosti v boji za mír ve světě, za socialismus a komunismus. (Potlesk.)

Stejně jako v minulosti tak i v budoucnosti bude Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci určovat hlavní směr naší zahraniční politiky, vzájemných československo-sovětských vztahů, bude dokumentem, spolehlivě zabezpečujícím další všestranný rozvoj naší socialistické společnosti.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Věrné přátelství lidu Československa a Sovětského svazu ve všech zkouškách skvěle obstálo. Všechny pokusy o jeho narušení vždy hanebně zkrachovaly a stejný osud je čeká kdykoli v budoucnosti. Věrnost a láska k Sovětskému svazu je věcí cti každého občana našeho socialistického státu.

Bratrské vztahy, upřímné přátelství, naprostá důvěra a úcta sovětských lidí a KSSS k nám, k naší straně, k naší republice naplňuje nás hrdostí.

"Máme - jak řekl I. tajemník ÚV KSČ a president republiky soudruh Antonín Novotný - opravdu mnoho důvodů k tomu, abychom dnes, v podmínkách vítězství socialistického zřízení heslo - Se Sovětským svazem na věčné časy - s nímž jsme po II. světové válce přistoupili k budování nového života, považovali za ještě pevnější a trvalý závazek všeho našeho lidu." (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger:

Děkuji soudruhu ministrovi za jeho projev.

Do rozpravy se přihlásili posl. Kozelka, místopředseda NS Fiala, posl. Chlebec a posl. akademik Šorm.

Dávám slovo prvému přihlášenému řečníkovi posl. Kozelkovi.

Posl. Kozelka: Vážené soudružky a soudruzi!

Celá československá veřejnost, všichni naši pracující v závodech, na polích i v úřadech přijali s velikou radostí a nadšením zprávu o výsledcích nedávného jednání naší stranické a vládní delegace vedené prvním tajemníkem ÚV KSČ a presidentem republiky soudruhem Antonínem Novotným s představiteli Komunistické strany Sovětského svazu a vlády SSSR v Moskvě.

Podepsání protokolu, jímž se prodlužuje o dalších dvacet let platnost Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a spolupráci představuje událost velikého mezinárodního dosahu. Zároveň se našim národům otevírají nové perspektivy mírového budování a rozvoje socialistické ekonomiky. Je to nový důkaz, že Sovětský svaz - osvoboditel, je spolehlivou záštitou naší bezpečnosti a nezávislosti. Díky spojenectví a přátelství se Sovětským svazem je naše socialistická republika zabezpečena dnes i pro budoucnost proti každému, kdo by usiloval o její samostatnost a nezávislost, o narušení mírového života našeho lidu.

Další dokumenty, které byly současně s protokolem o prodloužení smlouvy v Moskvě podepsány, svědčí o tom, že naše přátelství a spolupráce se Sovětským svazem mají hluboce konkrétní obsah a že spojenými silami můžeme přinést ještě větší příspěvek k rozvoji světové soustavy jako celku.

Pevné přátelství a spojenectví se Sovětským svazem a rozvíjení vzájemné spolupráce vytváří podmínky pro všestranný rozvoj našeho národního hospodářství, pro rozvoj a prohlubování socialistické dělby práce.

Smlouva, která byla podepsána před dvaceti lety v dobách boje o existenci našeho národa, vytvořila v poválečném období podmínky k tomu, aby naši hospodářští pracovníci a organizátoři výroby mohli plně čerpat ze zkušeností při řízení výroby v Sovětském svazu.

To mělo svůj veliký význam proto, že jsme začínali budovat a přestavovat náš průmysl a nemohli jsme se přitom opírat o zkušenosti, které nám zanechali kapitalisté. Na tuto skutečnost se mnohdy zapomíná.

Je proto nanejvýš správné právě dnes znovu připomenout, jestliže jsme v poměrně krátké době zlikvidovali neblahé panství kapitalistů a okupantů, jestliže jsme vybudovali mohutný socialistický průmysl a vytvořili podmínky pro účast lidí na řízení výroby a správě hospodářství, bylo to právě jenom proto, že jsme sovětských zkušeností využívali a v nejširším měřítku uplatňovali.

V současné době, kdy dovršujeme výstavbu socialismu, je pozornost našich pracujících ještě více než dosud obrácena ke zkušenostem, které získal Sovětský svaz z účasti pracujících na řízení výroby, z řešení řady technických, technologických a organizačních problémů výroby. Naši dělníci, technici a mistři si jasně uvědomují, že právě zkušenosti sovětských pracujících, mnohé řešení obdobných problémů v SSSR může - bude-li to všechno správně využito - přispět významně k překonání obtíží u nás.

Přátelství a spolupráce se Sovětským svazem, opírající se o smluvní závazky, mají nesmírný význam v tom, že nezůstávají omezeny na mezistátní vztahy, na vztahy mezi vrcholnými orgány státu, ale že odpovídají citům v masách lidu a zasahují proto hluboko do celého našeho života, že se rozvíjí na úrovni veřejných institucí i společenských organizací našeho lidu. V tom spočívá právě nový charakter smlouvy, který ji odlišuje od všech podobných mezistátních dohod, které mezi sebou uzavírají například kapitalistické státy. Prodloužení dohody o dalším prodloužení spolupráce ještě více sblíží lid obou našich zemí, který je spjat opravdovým bratrstvím a nejsvětějšími city proletářského internacionalismu.

Bude záležet zejména na práci společenských organizací, aby se ještě výrazněji projevil tento vysoce důležitý rys naší spolupráce se Sovětským svazem. Zvláště Revoluční odborové hnutí si uvědomuje svůj veliký závazek.

Již v minulosti se v rozvoji vztahů mezi sovětskými a československými odbory, v nichž se odrážejí bezprostřední vztahy dělnické třídy a pracujících obou zemí, nemálo udělalo. Každým rokem se například uskutečňuje výměna delegací mezi sovětskými a československými odbory a to na takovém základě, aby jejich přínos jak pro československé, tak pro sovětské hospodářství byl co největší. Na pozvání Ústřední rady odborů byli v Československu významní novátoři jako Ivan Briďko, Marie Kulíková, Julie Večeřová a mnoho dalších, kteří svými zkušenostmi přispěli k řešení řady vážných problémů v našem národním hospodářství.

Každý rokem v měsíci československo-sovětského přátelství přijíždí na pozvání Ústřední rady odborů skupina novátorů nejrůznějších odvětví, která v úzkém spojení s našimi pracujícími předává své výrobní zkušenosti a poznatky. Také letos navštívila ČSSR skupina osmi předních sovětských novátorů výroby, kteří v různých krajích v českých zemích i na Slovensku přímo v závodech předváděli své nejlepší metody a učili jimi pracovat naše pracující. Jde o to aby se také hospodářské orgány ještě více zajímaly o výsledky takových akcí a dovedly je trvale zakotvit do výroby po příkladu ministerstva spotřebního průmyslu.

Prodloužení platnosti smlouvy z roku 1943 o dalších dvacet let i podepsání dalších dokumentů odkrývá nové možnosti pro prohloubení vzájemné spolupráce jak mezi odborovými ústřednami obou zemí, tak i mezi kolektivy našich závodů.

Základním úkolem odborových organizací zůstává splnění a překročení úkolů plánu rozvoje národního hospodářství. To bude hlavní přínos, kterým odborové organizace mohou přispět k upevnění své socialistické vlasti, k upevnění spojenectví mezi Sovětským svazem a Československem i k upevnění celé socialistické světové soustavy. V naší práci se v budoucnu musí více prolínat otázky související s kooperací a specializací výroby s tím, aby nové výrobní programy byly za aktivní pomoci všech členů odborové organizace co nejrychleji uvedeny v život.

Chtěl bych při této příležitosti připomenout, že v Sovětském svazu jsou mnohé zkušenosti našich předních pracovníků velmi pružně uplatňovány a používány. Mnohdy i rychleji než my sami u nás doma tyto metody dokážeme rozšiřovat. O tom by mohl velmi mnoho vyprávět s. Oto Vlach, Hrdina socialistické práce a mnozí další soudruzi.