Zákon o advokacii bude pro všechny pracovníky v advokacii pobídkou k důslednému plnění úkolů tak významných pro další rozvoj naší společnosti, zejména při dodržování socialistické zákonnosti a soustavné výchově našeho lidu.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Jako další bod programu bude projednání vládního návrhu zákona, kterým má být změněn trestní zákon v ustanovení § 203 o příživnictví. Dovolte, abych již při této příležitosti, za souhlasu předsednictva Národního shromáždění, několika slovy zhodnotil, za jakých okolností se vláda rozhodla k podání tohoto návrhu a jaký je dosah a smysl navrhované nové úpravy.

Návrh, aby změnou trestního zákona byl umožněn tvrdší postih těch živlů, které obvykle označujeme jako absentéry, fluktuanty a příživníky, vychází z požadavků široké naší veřejnosti.

Už v předsjezdové diskusi k dokumentu "O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti" byla nepříznivě kritizována nemístná mírnost v postupu proti živlům, které se soustavně vyhýbají poctivé práci a snaží se žít na úkor jiných občanů, popřípadě na úkor celé naší společnosti.

Se stejným požadavkem na zpřísnění postupu jsme se setkali, když jsme na jaře letošního roku prováděli široký průzkum v některých okresích a krajích, abychom zjistili, jak se tam v přítomné době čelí absenci, fluktuaci a příživnictví a jak účinná jsou na tomto úseku preventivně výchovná opatření. Opětovně z nejrůznějších stran bylo poukazováno na to, že zákonná úprava, která i u notorických absentérů počítá jen s projednáním bezdůvodného zameškávání pracovních směn jako provinění proti pracovní kázni u místních lidových soudů, není v současné době dosti účinná a že naznačeným protispolečenským jevům, které způsobují naší společnosti veliké škody hmotné i morální, je třeba čelit i trestními sankcemi.

Na plenárním zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa ve dnech 20. a 30. května t. r., kde byl rozebírán stav našeho hospodářství a uvažováno o opatřeních nutných k mobilizaci všech našich sil a zdrojů, aby byla překonána dočasná stagnace našeho hospodářství a splněny úkoly národohospodářského plánu, tlumočil tajemník ÚV KSČ s. Kolder požadavky široké veřejnosti, když řekl:

"V souvislosti s úsilím většiny pracujících o zvyšování produktivity práce musíme se podívat na ty, kdo mají lajdácký vztah k práci, jsou nedisciplinovaní, přebíhají z podniku do podniku a neplatí na ně dobré soudružské slovo. Poctiví dělníci žádají o zjednání pořádku a my jim neustále říkáme: ťMusíte tyto lidi převychovatŤ. Jenže lajdák, příživník vyslechne dobré slovo, slíbí, že se napraví, a opakuje své lajdáctví. Proti asociálním elementům, příživníkům a absentérům musíme postavit celé veřejné mínění a tam, kde nepomůže dobré slovo, musíme uplatnit donucovací prostředky. Přinutíme tyto lidi pracovat v jejich vlastním zájmu, aby si začali vážit sami sebe."

To jsou slova soudruha Koldera na plenárním zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa z 29. a 30. května t. r. Usnesení, které bylo přijato na zmíněném zasedání, poukazuje výslovně na potřebu použít tvrdých zákonných opatření proti jednotlivcům, kteří svou nekázní, absencí, fluktuací a lajdáctvím podlamují úsilí poctivých pracovníků o zvýšení produktivity práce.

Vládní návrh na novelizaci trestního zákona chce poskytnout potřebný zákonný podklad pro požadovaná tvrdá opatření. Sankce podle trestního zákona pokládáme přece obecně za opatření nejdůraznější a nejtvrdší.

Podle vládního návrhu soustavné bezdůvodné zameškávání pracovních směn, které dnes může být postiženo jen jako provinění proti pracovní kázni před místním lidovým soudem nebo národním výborem, má být posuzováno jako trestný čin podle § 203 odst. 1 trestního zákona nového znění.

Nestane se ovšem trestným činem hned napoprvé. O trestný čin půjde toliko tam, kde se neomluveného meškání směn dopouští notorický absentér, u něhož nejen napomenutí mistra, ale i další opatření vedení podniku a společenských organizací i zákrok místního lidového soudu, popřípadě národního výboru, už selhaly. Jen tam totiž, kde i po zákroku místního lidového soudu nebo národního výboru bude pachatel pokračovat v soustavném a bezdůvodném zameškávání pracovních směn, bude možno jej postavit před okresní soud a postihnout tresty stanovenými v trestním zákoně. Návrh počítá s trestem odnětí svobody až do jednoho roku, popřípadě s nápravným opatřením v téže výši.

Zkušenost ukazuje, že ve velké většině případů zameškávání pracovních směn nebude třeba k tomuto tvrdému prostředku sahat. Pohovor s takovým neukázněným pracovníkem u vedoucího pracoviště, závodu nebo podniku, ve výboru odborové či mládežnické organizace, anebo před širším pracovním kolektivem zpravidla postačuje ke zjednání nápravy. Tam, kde to nestačí, bude přistupováno k postihu pro provinění proti pracovní kázni před místním lidovým soudem, popřípadě tam, kde místní lidový soud není zřízen, před národním výborem. Budou to tedy zpravidla už jen jednotlivé případy, kde použití všech naznačených prostředků nemá kladného výsledku. Bývají to osoby obvykle morálně hlouběji narušené, často už trestané a zanedbávající

i jiné svoje povinnosti, zejména povinnosti vůči rodině, které se uvedenými prostředky nedají napravit. Na jejich adresu je třeba říci otevřeně, že naše společnost jim takovou neodpovědnost a nekázeň trpět nebude a že je odhodlána proti nim zakročovat i tvrdými prostředky. Právě na to je zaměřeno navrhované nové ustanovení § 203 trestního zákona o příživnictví. Má jim říci nepokrytě, že soustavným a opakovaným absentérstvím projevují svůj záporný poměr ke společnosti, svoje příživnictví a že společnost takto na ně hledí. Přispívat podle svých schopností řádnou prací k vytvoření společného blahobytu odepírají, ale výhod socialistické společnosti využívat chtějí.

Právě tímto svým negativním postojem k poctivé produktivní práci a k potřebám společnosti se blíží osobám, na které je zaměřen druhý odstavec § 203 trestního zákona v navrhovaném novém znění. Tu jde o osoby, které zpravidla nejsou v pracovním poměru a poctivé práci se vůbec vyhýbají, přičemž zdroj své obživy si získávají nekalými prostředky, zejména dávají se vydržovat jinými osobami. Jejich trestní postih umožňovalo už dosavadní znění trestního zákona. Novelizací má být tento předpis jen jasněji formulován a zároveň je tu zvyšována trestní sankce.

Novým ustanovením dostanou příslušné státní orgány do rukou onen nástroj tvrdého postihu závažných případů absentérství a příživnictví, po němž oprávněně naše veřejnost volá.

Bylo by velikou chybou, kdybychom se tu chtěli spoléhat jedině na trestní postih. Okolnost, že jej nový trestní zákon umožňuje, nesmí vést k podceňování a zanedbávání jiných prostředků pro upevňování pracovní kázně. Chci připomenout, že zákon č. 70/ 1958 Sb. o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly, ukládá v § 9 především podnikům povinnost vytvářet podmínky pro stálost pracovních poměrů. Národním výborům ukládá, aby při tomto úkolu podnikům napomáhaly, a to zejména zlepšováním bytových podmínek, zvyšováním kulturní péče o pracující a zdokonalováním všech sociálních zařízení, která slouží pracujícím.

Absencí a fluktuací jsou nejvíce postiženy oblasti s nedostatkem stálých pracovních sil, tedy zejména uhelné oblasti, jako Ostravsko, Mostecko, Chomutovsko. Víme, že získávání a používání přechodných pracovníků - brigádníků - má svoje stinné stránky. Zejména zde bude třeba přistupovat velmi obezřetně a citlivě k používání nového trestního ustanovení. Bude třeba důsledně odhalovat příčiny vynechávání směn a příčiny svévolného opuštění pracoviště bez rozvázání pracovního poměru, vždy důkladně je zkoumat a vyvinout co největší úsilí, aby se odstranily, popřípadě aby se zamezil jejich vznik.

Bude také třeba dbát, aby nový zákon nevedl k zeslabení výchovného úsilí společenských organizací, zejména organizací odborových a mládežnických, které pracují v jednotlivých podnicích a závodech. Je třeba z jeho existence naopak vyvozovat zvýšenou odpovědnost vedení podniků i společenských organizací. Jejich úsilí, aby především byla pracovní kázeň zvyšována a upevňována přímým úsilím pracujících, musí být proto naopak soustavně rozšiřováno a prohlubováno. Každý případ zameškání pracovních směn musí být, a to hned ve svých počátcích, předmětem pozornosti zmíněných společenských organizací a celého pracoviště.

Zvyšuje se i význam a odpovědnost místních lidových soudů a národních výborů, které projednávají provinění proti pracovní kázni. Ta skutečnost, že podle navrženého zákona vždy musí trestnímu postihu předcházet projednání před místním lidovým soudem nebo národním výborem a že před okresní soud se věc může dostat teprve tehdy, když pachatel v soustavném a bezdůvodném zameškávání směn i po jejich zákroku pokračuje, ukazuje, jaký důraz právě na jednání před místním lidovým soudem, popřípadě před národním výborem naše společnost klade. Zde má a musí zpravidla věc končit. V žádném případě nesmíme připustit, aby vzhledem k novému zákonu šlo u místního lidového soudu nebo národního výboru toliko o projednání formální, provedené jen proto, aby se otevřela cesta trestnímu postihu.

Jen citlivým rozlišováním a vhodnou koordinací prostředků můžeme všude vytvořit vysokou a uvědomělou pracovní kázeň, jíž k účinnému překonávání současných obtíží nezbytně potřebujeme.

Jsem přesvědčen, soudružky a soudruzi poslanci Národního shromáždění, že se nám takovou kázeň vytvořit podaří a že nový zákon bude mít v tomto úsilí kladnou, přitom však jen pomocnou a doplňující úlohu. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý:

Ďakujem súdruhovi ministrovi za jeho prejav.

Hlási sa niekto do rozpravy? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.

Pretože neboli podané žiadne pozmeňovacie návrhy, dám hlasovať o celom vládnom návrhu zákona naraz podľa predloženej zprávy výboru ústavne právneho.

Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Nie sú.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o advokácii, a to v znení zprávy výboru ústavne právneho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o advokácii.

Tým sme prejednali siedmy bod programu.

Pristúpime k prejednaniu ôsmeho bodu programu, ktorým je

8. Zpráva výboru ústavne právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 135), ktorým sa mení § 203 trestného zákona č. 140/1961 Sb.

Zpravodajcom je posl. Zedník, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Zedník: Soudružky a soudruzi poslanci!

V souvislosti s úsilím většiny pracujících o zvyšování iniciativy a snahám po zvyšování produktivity práce, nás poslance NS, stále častěji drtivá většina poctivých dělníků žádala o zjednání nápravy vůči občanům, kteří mají lajdácký vztah k práci, nebo se jí vyhýbají: jsou nedisciplinovaní, přebíhají z podniku do podniku a na něž přestalo platit dobré soudružské slovo.

Na podkladě našich vlastních zkušeností a poznatků z volebních obvodů jsme diskutovali otázku, zda máme dostatek účinných prostředků k boji proti negativním společenským jevům, jaké představuje nedostatek pracovní kázně, soustavné meškání pracovních směn, fluktuace a příživnictví. Tyto otázky byly v poslední době na pořadu jednání ústavně právního výboru NS.

Stejně tak, jako se to stalo ve všenárodní diskusi k materiálu "O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti" a v diskusi na XII. sjezdu KSČ, tak při jednáních na půdě ústavně právního výboru, byly ostře odsouzeny tyto záporné společenské jevy, které, - i když jsou způsobovány jen omezeným okruhem osob - způsobují celé naší společnosti velké hospodářské škody.

Chci zde dokumentovat skutečnost, že se neomluvené zameškání pracovních směn v roce 1962 podstatně rozrostlo. Počet takto zameškaných směn jen ve dvou nejdůležitějších hospodářských úsecích - v průmyslu a stavebnictví - dosáhl nejvyššího stavu za období posledních pěti let -: dva milióny třistatisíc neomluvených pracovních směn. Ve srovnání s předchozím rokem znamená to růst o více než 10 procent.

Přitom jsou to zejména klíčové úseky našeho národního hospodářství, které jsou absentérstvím a fluktuací nejvíce postiženy. Jde zejména o uhelné doly v Severomoravském, Severočeském a Západočeském kraji, kde je nedostatek pracovních sil stálých a kde se nelze obejít bez zaměstnávání tak zv. brigádníků. V uhelných dolech bylo v roce 1962 zameškáno více než 663 000 pracovních směn.

Tato vážná situace vyvolala nutnost hodnotit kriticky účinnost a postačitelnost dosavadních prostředků a opatření, a to jak v oblasti preventivně výchovných prostředků, tak i v oblasti trestního a jiného postihu takových osob.

Zhodnocení dosavadního výsledku a kritického posouzení využívání prostředků, kterými jsme mohli dosud působit proti negativním jevům, vedlo po obsáhlé diskusi v ústavně právním výboru k závěru, že i do budoucnosti je třeba nadále přikládat hlavní důraz na využívání cílevědomých a soustavných preventivně výchovných opatření.

Zejména v oblasti působení společenských organizací, jako jsou ROH a ČSM, jejichž činnost se rozvíjí právě na závodech, je třeba více než dosud využívat výchovných opatření prostřednictvím kolektivů BSP a zvýšením politickovýchovné práce mezi pracujícími, jejíž výsledky jsou v poslední době výstražnou kritikou práce společenských organizací na závodech.

V neposlední řadě se musí zamyslet nad dosavadní péčí o pracující vedoucí hospodářští pracovníci jednotlivých závodů a podniků. V mnohých případech právě tito pracovníci nestaví do popředí péči o pracující a nevytvářejí všude podmínky pro radostnou práci.

Ovšem na druhé straně nás výsledek jednání ústavně právního výboru na základě vážných argumentů vedl také k závěru, že tam, kde dosavadní prostředky nestačí, kde selhává výchovné působení společenských organizací a kde zůstávají bez účinku zákroky místních lidových soudů, tam je třeba k upevnění pracovní kázně mít k dispozici i tvrdší prostředky společenského donucení.

Platný trestní zákon nemá ustanovení, která by umožňovala postihovat notorické absentéry před okresními soudy pro trestný čin. Proto k tomu dochází nyní. Soudruh ministr hluboce osvětlil význam této úpravy. Bylo by zbytečné znovu ty věci rozvádět a vysvětlovat.

Chci jen připomenout - a je to mojí povinností - k prvnímu odstavci § 203, že jde o velice citlivý nástroj, který dostávají příslušné orgány v trestním řízení. Když jsem podtrhl - a soudruh ministr o tom hovořil - vázanost trestního postihu podle prvního odstavce na činnost místního lidového soudu nebo NV, pak to v žádném případě neznamená, že si příslušný orgán, ať prokuratura nebo soud, pořídí jmenný seznam osob, které postihne místní lidový soud nebo NV, a že budou do týdne stát stovky lidí před soudem. To neměl nikdo z nás při projednávání tohoto zákona na mysli.

Soudružky a soudruzi poslanci, předložený návrh zákona, jímž se novelizuje ustanovení § 203 dosavadního trestního zákona, projednáváme v době, kdy se uskutečňuje řada opatření k překonání současných obtíží v národním hospodářství a k zabezpečení úkolů státního národohospodářského plánu cestou mobilizace všech vnitřních sil a zdrojů.