Tím jsme projednali druhý bod pořadu.

Přistoupíme k projednání třetího bodu pořadu, kterým je

3. Zpráva výboru pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu zákona (tisk 134) o Státní plánovací komisi.

Zpravodajem je posl. Čermák, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Čermák: Vážené soudružky, soudruzi poslanci!

Rozvoj našeho národního hospodářství dosáhl v posledních letech stadia, v němž vyvstala nutnost a jsou i podmínky pro zásadní kvalitativní obrat v rozvoji československé ekonomiky. Na základě těchto poznatků stanovilo usnesení XII. sjezdu KSČ hlavní směry dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. Současně byly dány direktivy pro další zdokonalování forem a metod řídící práce, zvláště pro upevnění centrálního řízení a pro posílení autority státního plánu rozvoje národního hospodářství jako nejdůležitějšího nástroje řízení. Rozhodující cestou k tomuto cíli je soustavné zvyšování vědeckosti plánování, což vyžaduje především zvýšit kvalitu a účinnost práce Státní plánovací komise.

Rozbor nedostatků v organizační výstavbě a činnosti orgánů odpovědných za stav řízení a plánování národního hospodářství ukázal, že je třeba účelněji vymezit dělbu práce v jednotě centrálního řízení a plánování. Postupně došlo k přecenění funkce Státní plánovací komise a současně k oslabení působnosti ostatních ústředních orgánů, zejména v procesu tvorby plánu. Nebylo dosaženo toho, aby se odstranila hranice mezi resortním pojetím práce ministerstev a prací ústředního plánovacího orgánu vlády. Na státní plánovací komisi se přenášely některé činnosti, které nesouvisí s tvorbou plánu. To bránilo plnému rozvinutí tvůrčí plánovací práce a řešení skutečných problémů efektivního rozvoje národního hospodářství.

Na základě usnesení XII. sjezdu KSČ a usnesení lednového zasedání ÚV KSČ je nutné současně s vyřešením vnějších vztahů Státní plánovací komise řešit i otázku vnitřní její výstavby a metody práce. Z těchto důvodů je nutné provést i úpravu zákona o Státní plánovací komisi a jejího statutu, jakož i statutu Slovenské plánovací komise.

Navržený zákon o Státní plánovací komisi, který dnes projednáme, vychází z rozboru její činnosti a ze zásad vytyčených pro upevnění řízení a plánování rozvoje národního hospodářství, zejména pak ze zásady, že vláda je jediným výkonným státním orgánem, soustřeďujícím všechny plánovací, řídící a kontrolní funkce.

Některé změny v centrálním řízení plánovacích prací a ve vztahu mezi vládou a Státní plánovací komisí, spočívající na těchto zásadách, se začaly již také uskutečňovat. Jedním z hlavních opatření, umožňujících vládě na základě objektivních podkladů a návrhů prohlubovat její řídící činnost v oblasti plánování rozvoje národního hospodářství, bylo zejména vytvoření některých nových objektivních orgánů vlády.

Významnou změnou směřující k prohloubení plánovacích prací bylo vytvoření Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, který je orgánem pro plánování vědeckého a technického rozvoje. Tato komise také ve své činnosti vypracovává dlouhodobé technickoekonomické koncepce sloužící jako podklady pro vypracování dlouhodobých plánů rozvoje národního hospodářství.

V předložené osnově zákona o Státní plánovací komisi je zakotveno zejména kvalitativně nové vyjádření poslání a postavení Státní plánovací komise, zaměření a metody její práce, jakož i složení orgánů Státní plánovací komise.

Z hlediska odpovědnosti vlády za přípravu, plnění a kontrolu státního plánu rozvoje národního hospodářství lze charakterizovat poslání a postavení Státní plánovací komise v dělbě práce mezi objektivními orgány vlády jako orgánu pro souhrnné plánování rozvoje národního hospodářství.

Vzhledem k tomu, že rozhodujícím činitelem dalšího rozvoje výrobních sil a kvalitativního růstu výroby ve všech oborech je rozvoj a plné využití vědy a techniky, má při vypracovávání státních plánů rozvoje národního hospodářství a při plnění dalších úkolů Státní plánovací komise zvláštní význam její úzká spolupráce se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, jakož i s Vládním výborem pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci.

Povaha úkolů a metod práce Státní plánovací komise jako orgánu vlády pro souhrnné plánování rozvoje národního hospodářství spočívá v tom, že napomáhá vládě při koordinaci celé přípravy národohospodářských plánů, to znamená, že při vypracovávání návrhů dlouhodobých a ročních plánů vychází z odvětvové plánovací činnosti resortů a z plánovací činnosti krajských národních výborů. Podle pokynů vlády organizuje a řídí jejich práci na tvorbě plánu a sjednocuje ji z hlediska efektivnosti, vytváření správných proporcí mezi odvětvími a oblastmi a komplexního zajištění státního plánu. Současně provádí soustavné rozbory stavu národního hospodářství z hlediska jeho perspektiv, vypracovává metody plánovitého řízení a na základě prověřování jejich účinnosti pečuje o jejich neustálé zdokonalování. Tuto činnost vykonává Státní plánovací komise v úzké soudružské spolupráci se všemi ústředními orgány a krajskými národními výbory za široké aktivní účasti pracujících, přičemž bude využívat práce s aktivem nejlepších odborníků vědy a hlavně dbát více připomínek pracujících ze závodů.

Složení Státní plánovací komise je v navrženém zákoně pojato šíře, zejména v tom smyslu, že se blíže neurčuje jeho charakter, ani neomezuje okruh členů SPK, ani nestanoví jejich počet. Složení Státní plánovací komise není na rozdíl od ustanovení dosavadního zákona vázáno jen na členství některých ministrů a významných představitelů hospodářského života, vědy a techniky. To má umožnit vládě širší výběr členů tohoto orgánu.

Pokud jde o úlohu a postavení Státní plánovací komise, vystupuje do popředí její charakter odborného orgánu vlády, jehož základní činnost nespočívá v rozhodování, ale v řešení souhrnných problémů spojených s vypracováním návrhů státních plánů, v řízení postupu plánovacích prací, ve sjednocování názorů resortů na řešení celkových otázek plánu. V tomto je hlavní poslání Státní plánovací komise jako objektivního orgánu vlády, který touto činností zajišťuje odbornou přípravu návrhů plánů, jež jsou vládě předkládány k rozhodnutí a dalších otázek, předkládaných vládě k zásadnímu posouzení a řešení.

Tomuto pojetí práce musí odpovídat i složení Státní plánovací komise, spočívající na větším zastoupení vedoucích hospodářských pracovníků z různých odvětví národního hospodářství.

Státní plánovací komise má také výkonný aparát, který zajišťuje odbornou přípravu její činnosti. Práci aparátu řídí předseda Státní plánovací komise, který zajišťuje jednotu práce komise a jejího aparátu. Při plnění úkolů jedná aparát jménem Státní plánovací komise.

Zkoumání a řešení problémů spojených se zdokonalováním metod a kvality plánovacích prací a zaváděním výpočetní techniky do těchto prací musí být stále více předmětem soustředěné péče a pozornosti. Proto se navrhuje zřídit jako pomocný orgán Státní plánovací komise metodologickou radu SPK, jejímž úkolem bude prověřovat a zdokonalovat metody plánovitého řízení a využívání výpočetní techniky pro národohospodářské plánování.

Úprava postavení Slovenské plánovací komise jako orgánu Slovenské národní rady pro otázky národohospodářského plánování a jako oblastního orgánu Státní plánovací komise je v navrženém zákoně plně v souhlasu se zákonem Slovenské národní rady č. 113/1960 Sb., o jednacím a pracovním řádu Slovenské národní rady. Přitom se počítá s tím, že v praktické činnosti Státní plánovací komise bude ve zvýšené míře využíváno Slovenské plánovací komise při řešení otázek celkového rozvoje národního hospodářství, což bude zakotveno i ve statutech obou orgánů, které vydá vláda vlastním usnesením.

V ostatních zbývajících otázkách dosavadní úpravy nedochází v navrhovaném zákoně o Státní plánovací komisi k podstatnějším změnám. Vzhledem k tomu, že jde o zásadní zákonnou úpravu postavení a úkolů Státní plánovací komise a vzhledem k tomu, že zákon č. 41/1959 Sb. o Státní plánovací komisi byl již dvakrát novelizován, je účelné nahradit dosavadní zákonnou úpravu o Státní plánovací komisi novým zákonem.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Výbor pro plán a rozpočet projednal předložený návrh zákona a současně zjistil, že schválením nového zákona nevzniknou vyšší náklady, které by zatížily státní rozpočet. Proto jsem byl pověřen výborem pro plán a rozpočet, abych návrh zákona předložil plénu Národního shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Děkuji s. posl. Čermákovi. Hlásí se někdo do rozpravy? Soudruh posl. Borůvka. Dávám mu slovo.

Posl. Borůvka: Soudružky a soudruzi, přihlásil jsem se k poznámce proto, že právě projednáváme zákon o SPK. Jde mi zde o to, abychom při plánování výroby a zejména zemědělské výroby byli především hospodáři. Zatím situace v nákupu zeleniny a raných brambor ukazuje pravý opak.

Měl bych dotaz na ministra vnitřního obchodu. Jak vysvětlí krajní nehospodárnost se zeleninou a její prodávání na zkrmení dobytkem za neúměrně nízké ceny. Bylo nám např. nabídnuto 10.000 kedlubnů za 1 haléř, ačkoliv jsme je nechtěli, protože byly plesnivé a hodily by se pouze do kompostu. Přitom Státní plánovací komise na příští rok plánuje znovu zvýšení ploch zeleniny. Na náchodském okresu je to o 3,5 %. Zde je třeba, hovoříme-li o spotřebě zeleniny, vzít v úvahu plánované plochy, hektarové výnosy, ale současně také ceny. Soudruh zpravodaj se nezmínil o cenovém úřadu, který je nutno nějakým způsobem skloubit s plánovací komisí, protože rozpětí, které je zde pro výrobce ztrátové, pro spotřebitele je nesmírně drahé. Např. cena okurek je v současné době 3 Kčs a spotřebitelská cena kolem 6-7 Kčs. Přitom okurky se pěstují ve sklenících, a tato cena je pro výrobce ztrátová. A věřte nám, soudružky a soudruzi, jestliže my jako předsedové JZD máme potom pěstovat ztrátové plodiny, podle ekonomických ukazatelů tak činit ovšem nesmíme. Protože je to prohřešek na JZD, protože při spočítání celého globálu hospodaření pak vychází negativně a tudíž každé družstvo pro příští rok bude spíše nuceno - právě neschopností jak nákupu, tak i v důsledku stanovených cen - snižovat plochy zeleniny v zájmu vlastní existence. To je jeden dotaz.

Dále mám dotaz na ministra zdravotnictví. Jak vysvětlí, že v současné době se ještě ve zdravotnických zařízeních, nemocnicích a lázních konzumují staré brambory, když nových je poměrně dobré množství. Nákupní organizace totiž hovoří o "katastrofální" úrodě. Neumím si soudruzi představit, až bude našim chemickým průmyslem dodáno 200 kg čistých živin na hektar, jak nazvou potom úrodu, když v současné době hovoří o "katastrofě". Jestliže usnesení XII. sjezdu a usnesení ústředního výboru říká "vše pro člověka, všeho hojnost" a jestliže počasí i píle družstevníků a pracovníků státních statků se zasadí o to, že je úroda, vypukne "katastrofa". V lázních Velichovky byli před několika dny nuceni prodat 80 q brambor, které shnily, Jednotnému zemědělskému družstvu Jásená za 10 Kčs. Mám zato, že právě v souvislosti s plánováním, v souvislosti s hospodárností bychom měli být hospodáři všude. Jsou věci, které nevyžadují investic, které vyžadují jenom rozumné, uvážlivé a odpovědné jednání a zachráníme obrovské množství hodnot. Každé malé dítě, a nemusí to být ani lidé s akademickými tituly, vědělo, že někdy začátkem června tu budou rané brambory, tudíž mohlo ministerstvo zdravotnictví dát příkaz, anebo se podívat, kde leží tuny a tuny starých brambor, kterými bychom vykrmili prasata a na druhé straně dát možnost odlivu raných brambor do zdravotnických zařízení, když to je státní organizace, když stejně je zdravotnictví zadarmo, tudíž, že by cena brambor rozhodně měla být úměrně nižší do těchto organizací, a ne si hrát každý na svém.

Mám tudíž dotaz na ministra zdravotnictví, co o tom ví, a jak se o to stará. Prosil bych však, aby to nebylo jenom nějaké všeobecné vysvětlování, jak tomu bylo v minulé schůzi u s. ministra Ďuriše na dotaz s. Brančíka. S tím my rozhodně nemůžeme souhlasit.

Třetí dotaz mám na ministra Vokáče pokud jde o rušení skladů na nádraží. Byl bych rád, aby se nad tím soudruzi zamysleli, zdali to není předčasné, poněvadž zatím gumy na traktory, nákladní auta a valníky nejsou. Jestliže se skládky ruší a dávají se daleko od spotřebitelských míst, ulehčí se sice železnici, na druhé straně se však ztíží dopravní možnosti JZD. Kaučukárna v Kralupech nejede ještě naplno. Je tedy třeba, abychom na jedné straně nedělali opatření, které uleví jednomu resortu a abychom na druhé straně nechtěli vidět, že druhý resort bude tímto opatřením nesmírně zatížen a že v souhrnu přinese toto opatření národnímu hospodářství malý prospěch. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Soudružky a soudruzi, soudruhem posl. Borůvkou byl vznesen dotaz na ministra vnitřního obchodu, na ministra zdravotnictví a na ministra dopravy. Ministr vnitřního obchodu ani ministr zdravotnictví nejsou přítomni. Je zde přítomen ministr Vokáč. Ptám se, zdali ministr Vokáč je ochoten dotaz soudruha Borůvky zodpovědět a vznáším dotaz na ostatní přítomné členy vlády, zdali některý z nich je ochoten zodpovědět s. Borůvkovi první a druhý dotaz vznesený na ministra vnitřního obchodu a ministra zdravotnictví.

Dávám slovo ministru Vokáčovi.

Ministr dopravy Vokáč: Soudružky a soudruzi, k uvedenému dotazu chtěl bych odpovědět tím způsobem, že tak jako každým rokem i letos vytváří železniční doprava v tomto období předpoklady pro zabezpečení podzimního období, tj. i pro utvoření prostoru k tomu, aby mohly mít naše podzimní plodiny, tj. řepa a brambory potřebné sklady.

Prosil bych s. Borůvku, aby uvedl, ve kterých stanicích se toto provádí, poněvadž v některých stanicích zabezpečujeme právě tyto skládky a prostory pro potřebné předzásobení. Rovněž v některých našich stanicích, jak je známo na základě akčního plánu ministerstva paliv, ministerstva vnitřního obchodu a ministerstva dopravy, vytváříme společné skládky, do kterých budou převáženy ucelené vlaky pro předzásobení našeho obyvatelstva. Jde tedy o to, zdali to není jedna z těchto stanic, o kterých zde s. poslanec hovořil. Jde o to, abychom mohli tyto ucelené vlaky v těchto jednotlivých stanicích vyložit a z těchto center zásobovat obyvatelstvo. Neděláme tedy tato opatření pro potřebu naší železnice, ale s ohledem k našim pracujícím, aby nedošlo k tomu, co se odehrálo v loňském zimním období.

Předseda NS Fierlinger: Děkuji s. Vokáčovi. Táži se s. poslance Borůvky, zdali chce svůj dotaz upřesnit písemně nebo ústně.

Posl. Borůvka: Písemně.

Předseda NS Fierlinger: Soudruh Borůvka souhlasí s tím, že podá s. Vokáčovi písemné upřesnění svého dotazu, o které stanice jde.

Dávám slovo místopředsedovi vlády s. Krajčírovi.

Místopředseda vlády Krajčír: Vzhledem k tomu, že zde nejsou přítomni ministr vnitřního obchodu a ministr zdravotnictví, chtěl bych předběžně odpovědět na otázky, které se týkají zeleniny a nových a starých brambor.

Pokud jde o plán výroby zeleniny, je známo, že se vkládá do státního plánu po návrzích příslušných orgánů, tj. také ministerstva zemědělství a nyní také i po vyjádření ústřední komise strany a vlády pro řízení zemědělské výroby, jejímž členem je také s. posl. Borůvka.

Je možné konstatovat to, že spotřeba zeleniny u nás nemůže být všeobecně považována za vysokou. Všichni víme, že spotřebu zeleniny je třeba dále zvyšovat, neboť i zdravotníky doporučované normy spotřeby zeleniny nejsou stále dostiženy ve skutečné spotřebě. Proto budeme muset také výrobu zeleniny podle všeobecně uznávaného mínění i v příštích letech stupňovat. Zůstává skutečností, že každoročně, zvláště při vyšší sklizni zeleniny anebo naopak při nedostatečné sklizni, jsou nedostatky v prodeji i v zásobování. Abychom se těmto nedostatkům vyhnuli, zabývá se ústřední komise pro výrobu, nákup a zásobování zeleninou velmi operativně problémy, které vznikají ve výrobě, nákupu i rozmísťování zeleniny. Soudím, že je správné, aby diskusní příspěvek s. Borůvky byl projednán na nejbližší schůzi ústřední komise pro zeleninu. Tato komise se opírá a řídí činnost krajských i okresních orgánů, takže je možné provádět velmi operativně zásahy, aby tyto nedostatky byly odstraněny.