V minulém roce jsme vzhledem k neplnění plánu a z příčin, o nichž jsem hovořil, nesplnili ani rozpočet celkových příjmů. Do splnění příjmů nám chybělo 1 103,000 000 Kčs.

Z rozpočtových příjmů nesplnil se zejména plán odvodů ze zisků podniků, a to 2 miliardy 434 mil. Kčs.

Rozpočet příjmů od obyvatelstva na daních, dávkách a poplatcích byl splněn na 99,5 %.

Na celkové výsledky našeho hospodaření nepříznivě působilo i rozpočtové hospodaření národních výborů.

Přímé příjmy národních výborů (bez převodů z finančních rezerv) byly splněny na 99 %. Na nesplnění příjmů mají největší podíl hospodářské organizace, které zůstaly státnímu rozpočtu dlužny 623 mil. Kčs (jen neplnění odvodů ve stavebnictví činilo 354 milióny Kčs).

Také u národních výborů nevyčerpané výdaje nejsou výsledkem úspor v hospodaření, ale vznikly z neplnění úkolů. Například na investice nebylo použito 757 miliónů Kčs, na přímou pomoc JZD zůstalo nevyčerpáno 309 mil. Kčs.

Z úhrnu výdajů NV připadalo 39,2 % na hospodářství, 56,6 % na kulturní a sociální opatření a 4,2 % na správní výdaje. Podíl přímých příjmů národních výborů na celkovém krytí výdajů v r. 1962 dosáhl 50,6 % proti 48,1% v r. 1961.

Rozpočtové příjmy národních výborů převýšily výdaje o 1 miliardu 716 miliónů Kčs.

Přes potíže, které v našem hospodářství máme i v r. 1962 pokračoval růst životní úrovně obyvatelstva, a to rychlejším tempem než národní důchod. Osobní spotřeba se zvýšila o 2,3 % a výdaje státního rozpočtu na kulturní a sociální opatření vzrostly o 3,3 % (v roce 1961 o 4,7 %).

I když je zde zpomalení proti r. 1961, je růst těchto výdajů rychlejší než růst národního důchodu, a to zvyšuje napětí mezi zdroji a potřebami.

Vysoké jsou výdaje na nemocenské pojištění, které se proti roku 1961 zvýšily o 6,1 % a dosáhly výše 8 miliard 258 mil. Kčs. Výdaje státního rozpočtu na sociální zabezpečení jsou proti roku 1961 vyšší o 7,2 % a činily v r. 1962 již 14 miliard 115 mil. Kčs. Počet důchodů se opět zvýšil na 2 milióny 481 tisíc. Příjmy obyvatelstva z nemocenského a sociálního zabezpečení stoupají podstatně rychleji než mzdy, které se proti r. 1961 zvýšily o 3,8 % -

Celkové výdaje státního rozpočtu na školství a kulturu činily loni 9 miliard 126 mil. Kčs. Opětně se zvýšila předškolní a mimoškolní péče o děti. Počet dětí v mateřských školách činil na 309 tisíc, žáků navštěvujících školní družiny a kluby 213 tisíc a stravovaných ve školních jídelnách 935 tisíc; plán na rok 1963 počítá s dalším rozšířením této péče.

Výdaje na zdravotnictví činily celkem 6 miliard 471 miliónů korun a umožnily zejména rozšířit počet lůžek ve zdravotnických zařízeních. Ovšem ani ve zdravotnictví nebyly splněny všechny úkoly a tak např. z plánovaného zvýšení 4612 lůžek bylo splněno jen zvýšení o 1306 lůžek.

Přesto ve zdravotní péči patříme mezi země, které na ni poskytují, jako vůbec na bezplatné služby obyvatelstvu, nejvyšší prostředky ze státního rozpočtu.

Je proto vylhané tvrzení nepřátelské propagandy, že životní úroveň obyvatelstva se u nás v r. 1962 snížila. I když jsme měli potíže v zásobování masem a některými druhy spotřebního zboží, životní úroveň proti r. 1961 opětně vzrostla, jak ukazuje těch několik příkladů, které jsem uvedl, i to, že vklady obyvatelstva ve státních spořitelnách se loni zvýšily o 2 miliardy 667 mil. Kčs. Životní úroveň, to není jen spotřeba masa, i když i toho masa se spotřebovalo víc než v r. 1961.

Se zvýšenou životní úrovní se počítá i v rozpočtu na r. 1963 a proto je třeba s plnou vážností uskutečňovat usnesení ÚV KSČ o mobilizaci všech našich vnitřních zdrojů a sil, abychom naši výrobu zvýšili a zejména podstatně zhospodárnili a zkvalitnili.

Je třeba říci otevřeně, že bez důsledného provedení všech opatření, která navrhuje ÚV KSČ, bychom životní úroveň nemohli zvyšovat a neudrželi bychom ani dosavadní stav.

Naše potíže v hospodářství nemůžeme stále řešit jen nějakou vnější pomocí, nýbrž zásadní změnou v hospodaření s našimi vlastními zdroji, jak to jasně na adresu nás všech řekl a zdůraznil na projevech v Ostravě a v Košicích president republiky s. A. Novotný.

Z tohoto hlediska musíme velmi odpovědně hodnotit dosavadní výsledky hospodaření v tomto roce. Nejsou dobré, na mnoha úsecích neplníme ani nově upravený plán. To platí i o kvalitativních výsledcích. Produktivita práce se proti minulému roku zvýšila jen ve spotřebním a potravinářském průmyslu, celkově je v průměru za leden-duben nižší o 2,4 %.

Podíl mezd na 1 Kčs produkce za prvé čtvrtletí 1962 činil 22,1 haléře, letos 22,7 hal., ve stavebnictví loni 39 haléřů, letos 48,1 hal. Ne tedy zlepšení, ale zhoršení. Zhoršilo se využití pracovní doby. Velmi vážně musíme posuzovat v souvislosti s usnesením ÚV KSČ mobilizaci všech vnitřních rezerv a zdrojů i nezdravý vývoj nákladů. V hutích se náklady za prvé čtvrtletí t. r. zvýšily o 10,7 %. A vše nelze vysvětlovat jen zimní kalamitou, dopravními nedostatky a změnami ve struktuře průmyslové výroby.

Výbor pro plán a rozpočet, který ve schůzi konané 27. června projednával státní závěrečný účet za minulý rok za účasti předsedy NS s. Zd. Fierlingera a ministra financí s. J. Ďuriše, velmi ostře kritizoval, že mnohá ministerstva, podniky a národní výbory činí opatření k překonání nedostatků pozdě a že je ještě stále mnoho formálnosti a nedůslednosti v přijímání a zabezpečování usnesení a úkolů.

Členové výboru odmítli názory, že nelze mobilizovat naše zdroje, poněvadž rezervy jsou vyčerpány. Velké rezervy máme nesporně ve vysoké zmetkovitosti v průmyslové výrobě, kde ztráty představovaly v r. 1962 1 miliardu 400 mil. Kčs. Kdyby na každém pracovišti se soustavně sledovaly příčiny zmetkovitosti a činila se opatření na jejich odstranění, musela by se podstatně zmetkovitost snížit.

Jaké nesmírné rezervy máme ve snižování nákladů, ukázal ve výboru pro plán a rozpočet ministr Ďuriš. Jen každý ušetřený haléř nákladů na 1 Kčs výroby představuje v celém národním hospodářství 3 miliardy 600 mil. Kčs.

Dosažené výsledky některých podniků ukazují, že soustavným zdokonalováním řízení a správnou politickovýchovnou prací je možné i v zastaralých závodech mobilizovat rezervy růstu produktivity práce a snižování nákladů. Například rousínovský podnik na výrobu nábytku dosáhl při stejných výrobních plochách a stejné technické úrovni za 10 let zvýšení výroby o 188% a produktivity práce o 128 %, přičemž počet pracovníků se zvýšil jen o 26 %. To se projevilo i ve snižování nákladů. Ministerstvo spotřebního průmyslu dosáhlo dobrých výsledků v budování vzorových závodů a ukázalo, že i bez velkých investic je možnost zvyšovat efektivnost.

V ministerstvu chemického průmyslu se zdokonalením kalkulace nákladů, spotřebních norem a správným využíváním evidence zásob a spotřeby materiálu dosáhlo zlepšení ve spotřebě surovin, materiálu a energie. Zlepšila se kázeň při dodržování spotřebních norem. Zatímco v r. 1961 překročilo plánovanou spotřebu 17 podniků o 26 miliónů Kčs, v r. 1962 již jen 9 podniků o 9 mil. Kčs.

Příklady ukazují, že máme i ve snižování nákladů velké rezervy a protože podobné příklady má každé ministerstvo, mělo by se rozvinout masové hnutí za prověření, zprogresívnění a nejhospodárnější plnění norem spotřeby materiálu a energie a prohloubit podnikový chozrasčot podle příkladů dobrých podniků.

K zabezpečení tohoto úkolu je nutné stanovit na všech stupních řízení závazný systém tvorby, prověrky a kontroly spotřebních norem, jakož i časový plán technicky zdůvodněných norem a stanovení termínu pro potvrzení norem na příští rok.

Ministerstva, podniky, národní výbory a JZD musí lépe zabezpečovat loňské usnesení vlády o prohloubení chozrasčotu, neboť na nepříznivém vývoji kvalitativních ukazatelů loni i letos má nesporně značný podíl také oslabení chozrasčotu. Na mnoha závodech se neprosazovala důsledně hospodárnost, aby se dosáhlo maximálních výsledků s minimálními náklady.

Jsou proto nezbytná opatření na prohloubení vnitropodnikového chozrasčotu, který především musí být zaměřen na otázky kvality, úspory práce, elektrické energie a materiálu, na zajištění růstu produktivity práce, technické úrovně výrobků a snižování vlastních nákladů.

Opatření k prohloubení vnitropodnikového chozrasčotu nejsou věcí jen ministerstva financí, ale vyžadují si aktivní účast všech výrobních ministerstev. Je známo, že tyto otázky jsou předmětem diskuse ve všech socialistických zemích, že proto při opatřeních k prohloubení chozrasčotu je třeba přihlédnout také ke zkušenostem našich přátel a zejména je nutná součinnost výzkumných pracovišť a hospodářských pracovníků z praxe.

Kromě výchovného působení na pracovníky je třeba plně uplatnit jejich hmotnou zainteresovanost na kvalitě výroby a důsledně hmotně postihovat ty, kteří zavinili nekvalitní výrobu.

Je třeba uvítat, že bude obnovena a prohloubena funkce chozrasčotních komisí v podnicích i nadřízených orgánech. Nesporně značné rezervy máme ve správném využití miliardových prostředků, které jsou určeny na technický rozvoj. Tyto výdaje činily v r. 1961 4 miliardy Kčs, loni 4 miliardy 500 mil. Kčs a na rok 1963 se plánuje 5 miliard 355 mil. Kčs, tj. téměř o 18 % více než loni.

Velké rezervy máme též v zásobách a spotřebě materiálu. Vážné nedostatky v řízení výroby, odběratelsko-dodavatelských vztahů, normování výrobní spotřeby a investiční výstavby dále zhoršují situaci ve vývoji zásob. Za období leden-duben vzrostly zásoby v průmyslu o 2 miliardy 600 miliónů Kčs, ačkoliv za rok 1963 se mají snížit o 0,7 mld. Kčs.

Přitom někde se usnesení ÚV KSČ o zvýšení ekonomicky žádoucí výroby o 1 miliardu Kčs nad nový upravený plán usnáší formálně, často bez zabezpečení této výroby. Ani mnohé velké podniky nemají spolehlivý přehled o svých zásobách.

Například Závody V. I. Lenina v Plzni nabízejí k výkupu 18 kusů kladek, současně však 24 stejných kladek objednávají. Strojírenský podnik Totex v Chrastavě nakoupil k výrobě 1 textilního stroje 32 kg ušlechtilého plechu, ačkoliv norma spotřeby v plánu činí jen 11,6 kg. Soudruh poslanec Švec uvedl ve výboru pro plán a rozpočet z vlastní zkušenosti příklady o tom, jak neodpovědně některé podniky nakupují a potom nadnormativní zásoby likvidují. Nové součástky na traktory poslaly do šrotu, likvidovaly úplně nové lustry, koberce apod.

Soudruzi, my jsme sice hospodářsky silná země, ale může si i silná země dovolit takovéto "hospodaření"? To přímo musí provokovat ty pracovníky, kteří pracují poctivě, svědomitě a odpovědně. Je třeba použít přísné sankce tam, kde přesvědčování nepomáhá.

Všechna zhoršení ve vývoji zásob potvrzují, že se v mnoha podnicích dosud nezměnil postoj k využití zásob jako velké rezervy našeho hospodářství. Jak mohutné zdroje možno mobilizovat, ukazuje srovnání: Kdybychom v roce 1963 znovu dosáhli takovou obrátku zásob, jakou jsme měli v r. 1960, pak bychom mohli mít letos méně oběžných prostředků přibližně o 10 miliard korun a tyto bychom mohli použít na další zvýšení výroby. Z toho je vidno, jak je důležité pomocí akčních plánů zabezpečit usnesení o snížení zásob.

K zabránění růstu nepotřebných zásob je nutné, aby změny plánu byly prováděny komplexně a důsledně se trvalo na tom, aby orgánu, který bude rozhodovat o změně plánu, se předložilo vyjádření o důsledcích změny v plném rozsahu, včetně zásob.

Připravovaná úprava nové metodiky musí zejména pamatovat na zdokonalení vazby jednotlivých částí plánu, na zvýšení úlohy plánu nové techniky a kvalitativních ukazatelů a na zlepšování mezioborových vztahů.

Nesporně mnohé naše potíže jsou způsobeny nedostatky v plánování a to, co řekl s. Chruščov na posledním zasedání ÚV KSSS o nutnosti zdokonalovat plánování, zaslouží si velké pozornosti také u nás.

Velké rezervy máme ve včasném provedení důležitých investičních staveb. Avšak plnění investiční výstavby za 4 měsíce je nižší o 21,2 % než loni ve stejné době a rozestavěnost za první čtvrtletí 1963 se dále zvyšuje.

Jak správné je rozhodnutí ÚV KSČ o mobilizaci všech našich vlastních zdrojů, to potvrzuje například i využití základních fondů.

Velké rezervy máme ve využívání pracovní doby. V minulém roce neodpracovaná doba v průmyslu, kromě dovolených, představuje takovou ztrátu, jako vyřazení zhruba 140 000 zaměstnanců z výroby. Stabilita pracovních sil, to je na některých závodech, zejména ve stavebnictví, neznámý pojem. Sotva se lidé zaškolí, odcházejí již na nové místo, kde se opět musí zapracovat. V mnohých závodech je to jako v průchodních domech, a z toho jsou pochopitelně velké škody. Také to, že v důsledku špatného plánování dlouho není v závodě co dělat a ke konci čtvrtletí se šturmuje, aby se plán splnil a zachránily prémie, nám působí značné škody. Vždyť šturmování téměř vždy způsobuje, že se nedbá na kvalitu a náklady, plán se musí splnit za každou cenu.

Škody způsobené nízkou kvalitou výrobků se projevují i v zahraničním obchodě.

Nepříznivé výsledky v zemědělské výrobě v roce 1962 působí stále ještě i na plnění plánu v tomto roce. Proto tím naléhavější je konkrétní pomoc zemědělství. Příklad jihomoravského kraje, kde členové strany jsou pověřováni konkrétními úkoly v zemědělské výrobě, hodnotí ÚV KSČ jako správnou metodu stranické práce. Jistě tento příklad najde následovníky, abychom také v zemědělství nedostatky rychleji překonávali. Všechna opatření ve prospěch zemědělství, jako např. zjednodušení systému financování, úvěrování a finančního plánování v zemědělství, je třeba předem projednat s pracovníky zemědělské praxe.

Stejně tak při návrzích na jednotnou úpravu základních úkolů finančních orgánů národních výborů a rozsahu jejich pravomoci a odpovědnosti, a při vydání nového rozpočtového řádu národních výborů, nelze přehlédnouti hlasy těch, kteří mají dlouholeté praktické zkušenosti. Jde o to, aby nový rozpočtový řád upevnil centrální řízení a prosazování celospolečenských zájmů, ale nepodvázal nutnou iniciativu členů národních výborů.

V minulosti jsme právem kritizovali, že budování nových kapacit v místním hospodářství bylo někde neuvážené, přímo zbytečné, naproti tomu mnohé se zanedbalo a placené služby obyvatelstvu stále ještě se plní velmi neuspokojivě. Proto připravovaná opatření ke zlepšení řízení národních výborů a k upevnění kázně v podnicích národními výbory řízených, mají velký význam.

Státní závěrečný účet za rok 1962 ukazuje v plném světle naše klady i nedostatky. Mluvil jsem především o nedostatcích, neboť chceme, aby všichni naši lidé si uvědomili jejich závažnost. Říkáme jim plnou pravdu, aby věděli zač a proč mají bojovat. Sovětská mládež, když to vlast potřebovala, šla daleko od svých domovů obdělávat celiny, aby byl dostatek potravin nejen pro sovětský lid, ale i pro jeho spojence. Sovětský lid dal nám a celému světu příklad, jak řešit problémy a překonat potíže a proto Sovětský svaz má stále vysoká tempa růstu průmyslové i zemědělské výroby.

Věřím, že příklad sovětských bratří pomůže nám překonat současné nedostatky, že se nám podaří zmobilizovat všechny zdroje k plnění květnového usnesení ÚV KSČ.

Doporučuji jménem výboru pro plán a rozpočet, abychom schválili vládní návrh usnesení, jímž Národní shromáždění schvaluje podle článku 41 ústavy státní závěrečný účet ČSSR za rok 1962 v tomto znění:

Národní shromáždění Československé socialistické republiky schvaluje státní závěrečný účet Československé socialistické republiky za rok 1962, který vykazuje rozdíl příjmů a výdajů hospodaření podle státního rozpočtu za rok 1962 v částce 1.131,525.000 korun.

Národní shromáždění souhlasí, aby tohoto rozdílu ve výš1.131,525.000 Kčs bylo použito takto: