Národní shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí se Smlouvou o obchodu
a plavbě mezi Československou socialistickou republikou
a Bulharskou lidovou republikou podepsanou v Sofii dne 8. března
1963.
President Československé socialistické republiky
a presidium Lidového shromáždění
Bulharské lidové republiky,
vedeni přáním upevňovat a dále
rozvíjet vzájemnou spolupráci a neustále
rozšiřovat hospodářské a obchodní
styky mezi oběma spřátelenými zeměmi
v zájmu trvalého rozvíjení hospodářství
a zvyšování životní úrovně
lidu obou zemí,
rozhodli se uzavřít tuto Smlouvu o obchodu a plavbě.
Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
president Československé socialistické republiky
Josefa Chalupu, mimořádného a zplnomocněného
velvyslance Československé socialistické
republiky v Bulharské lidové republice,
presidium Lidového shromáždění
Bulharské lidové republiky
Nikolu Gavrilova, zplnomocněného ministra,
kteří vyměnivše si plné moci,
jež shledali v dobré a náležité
formě, se dohodli takto:
Smluvní strany učiní všechna potřebná
opatření k upevnění a rozvoji obchodních
vztahů mezi oběma státy v duchu přátelské
spolupráce a vzájemné pomoci na zásadě
rovnoprávnosti a vzájemných výhod.
Za tím účelem budou vlády smluvních
stran sjednávat dohody o vzájemných hospodářských
vztazích, mezi nimi i dlouhodobé obchodní
dohody, kterými budou zajišťovat rozvoj výměny
zboží v souladu s potřebami národního
hospodářství obou států.
Smluvní strany si vzájemně poskytnou neomezené
a bezpodmínečné zacházení podle
zásady nejvyšších výhod ve všech
otázkách týkajících se obchodu
a plavby, jakož i průmyslu a jiných hospodářských
styků obou zemí.
Smluvní strany si poskytnou navzájem zacházení
podle zásady nejvyšších výhod ve
všech otázkách celních, zejména
pokud jde o cla, daně nebo jiné dávky a uskladnění
zboží pod celní kontrolou, jakož i o předpisy
a formality pro celní odbavení zboží.
Zemědělské a průmyslové výrobky
dovážené z území jedné
smluvní strany na území druhé smluvní
strany nepodléhají jiným nebo vyšším
clům, daním nebo jiným dávkám,
ani přísnějším předpisům
nebo tíživějším formalitám,
než jakým podléhají výrobky stejného
druhu kteréhokoliv třetího státu.
Zemědělské a průmyslové výrobky
jedné smluvní strany vyvážené
na území druhé smluvní strany nepodléhají
rovněž jiným nebo vyšším clům,
daním nebo jiným dávkám ani přísnějším
předpisům nebo tíživějším
formalitám, než jakým podléhají
výrobky stejného druhu při vývozu
na území kteréhokoliv třetího
státu.
Ustanovení tohoto článku platí i pro
zemědělské a průmyslové výrobky
pocházející ze smluvních stran, které
během přepravy přes území třetího
státu nebo třetích států byly
překládány, přebaleny nebo uskladněny.
Z dosahu ustanovení článků 2, 3 a
4 jsou vyňaty výhody, které některá
ze smluvních stran poskytla nebo poskytne sousedním
státům v zájmu usnadnění pohraničního
styku.
V zájmu zjednodušení formalit při dovozu
a vývozu zboží nebude žádná
ze smluvních stran na podkladě vzájemnosti
požadovat konzulární faktury při dovozu
zboží pocházejícího z území
druhé smluvní strany.
Rovněž nebude žádná ze smluvních
stran na podkladě vzájemnosti požadovat při
dovozu zboží pocházejícího z
území druhé smluvní strany osvědčení
o původu zboží jako samostatný dokument.
Ustanovení předcházejícího
odstavce se nevztahuje na osvědčení o původu
zboží vyžadované podle předpisů
smluvních stran v otázkách ochrany rostlin
a v otázkách zdravotně veterinárních.
Při zachování předpisů smluvních
stran o dočasném dovozu a dočasném
vývozu a za podmínky zpětného vývozu
nebo dovozu budou při dovozu a vývozu osvobozeny
od cel, daní nebo jiných dávek tyto předměty:
a) předměty určené pro veletrhy, výstavy nebo soutěže;
b) předměty určené k provádění pokusů nebo zkoušek;
c) předměty dovážené k opravě a po opravě opět vyvážené;
d) zemědělské a průmyslové výrobky dovážené ke zpracování nebo zušlechtění a po zpracování nebo zušlechtění opět vyvážené;
e) nástroje a nářadí pro montáže montéry dovážené nebo vyvážené nebo jim zasílané, které jsou opět vyváženy;
f) značkované obaly dovážené k naplnění, jakož i obaly dovezeného zboží, které budou v určené lhůtě opět vyvezeny;
g) jiné předměty, na nichž se příslušné
orgány smluvních stran dohodnou.
Vzorky zboží vyvážené na území
druhé smluvní strany v množství v obchodě
obvyklém a určené k použití pouze
jako vzorky, jakož i katalogy, ceníky, prospekty a
reklamní materiál včetně reklamních
filmů budou na území druhé smluvní
strany osvobozeny od cel, daní nebo jiných dávek
jak při dovozu, tak i při zpětném
vývozu.
Smluvní strany upustí od vybírání
vývozních dávek a vrátí již
zaplacené dovozní clo, daně neb jiné
dávky ze zboží, které bude vyvezeno
zpět proto, že nevyhovuje nebo proto, že se příslušný
obchod neuskutečnil, za předpokladu, že důvod
zpětného vývozu bude prokázán.
Zemědělské a průmyslové výrobky
jedné smluvní strany dopravované z území
nebo na území třetího státu
přes území druhé smluvní strany
požívají svobody průvozu a nepodléhají
clům, daním nebo jiným dávkám.
Pokud jde o předpisy a formality týkající
se průvozu, nebudou pro uvedené výrobky poskytovány
menší výhody než pro výrobky kteréhokoliv
třetího státu.
Žádná ze smluvních stran neuplatní
na dovoz z území druhé smluvní strany
nebo na vývoz na území druhé smluvní
strany žádný zákaz nebo omezení,
pokud je neuplatní vůči všem ostatním
státům.
Smluvní strany si však vyhrazují právo
zakázat nebo omezit dovoz nebo vývoz určitých
předmětů z důvodů bezpečnosti
státu, zachování veřejného
pořádku, ochrany zdraví, ochrany rostlin
a zvířat a ochrany uměleckých děl
a kulturních nebo historických hodnot, pokud takového
zákazu nebo omezení bude použito za stejných
podmínek vůči všem ostatním státům.
Smluvní strany budou podporovat vzájemnou výměnu
zkušeností ve všech oblastech národního
hospodářství zejména vysíláním
a přijímáním odborníků,
stipendistů a praktikantů, výměnou
technické dokumentace, organizováním výstav,
jakož i jinými způsoby, které mohou
přispět k hospodářskému rozvoji
obou států.
S plavidly každé ze smluvních stran a s jejími
náklady bude v přístavech druhé smluvní
strany a v jejích vnitřních a teritoriálních
vodách nakládáno tak, jak se nakládá
s plavidly a náklady kteréhokoliv třetího
státu.
Zacházení podle zásady nejvyšších
výhod se bude vztahovat i na plavidla každé
ze smluvních stran a na jejich náklady ve všech
otázkách týkajících se plavby
po Dunaji.
Jestliže plavidlo jedné ze smluvních stran
ztroskotá, nebo se ocitne v nouzi u břehů
druhé smluvní strany, učiní tato smluvní
strana stejná opatření, jaká činí
pro vlastní plavidla a náklady ve stejné
situaci. Veliteli, posádce a cestujícím,
jakož i plavidlu a nákladu bude poskytnuta nutná
pomoc a podpora v takové míře, v jaké
se poskytuje vlastním plavidlům a nákladům
ve stejné situaci.
Státní příslušnost plavidel jedné
smluvní strany bude uznávána druhou stranou
na základě listin nacházejících
se na palubě a vydaných příslušnými
úřady v souladu se zákony a předpisy
smluvní strany, pod jejíž vlajkou plavidlo
pluje.
Výměrné listy a ostatní lodní
listiny, jakož i listiny týkající se
posádky, které byly vydány v souladu se zákony
a předpisy smluvní strany, pod jejíž
vlajkou plavidlo pluje, budou uznávány úřady
druhé smluvní strany.
Plavidla jedné ze smluvních stran opatřená
řádně vydanými výměrnými
listy budou v přístavech druhé smluvní
strany osvobozena od opětného proměření
a za základ pro výpočet přístavních
poplatků, pokud se tyto poplatky vybírají
podle nosnosti, bude vzata nosnost plavidla vyznačená
ve výměrném listě.
Právnické osoby, které mají sídlo
na území jedné ze smluvních stran
a byly zřízeny podle jejího právního
řádu, budou uznávány též
na území druhé smluvní strany.
Právnické osoby jedné ze smluvních
stran mohou na území druhé smluvní
strany vykonávat hospodářskou činnost
za podmínek stanovených zákonodárstvím
této smluvní strany. Při provádění
hospodářské činnosti na území
druhé smluvní strany bude právnickým
osobám poskytnuto stejné zacházení,
jako obdobným právnickým osobám kteréhokoliv
třetího státu.
Právnické osoby jedné ze smluvních
stran budou požívat právní ochrany,
budou mít svobodný přístup k soudům
a bude jim přiznána právní způsobilost
na území druhé smluvní strany v souladu
s jejím právním řádem a v souladu
s ustanoveními dohod platných mezi smluvními
stranami v této oblasti.
Smluvní strany budou vzájemně uznávat
nálezy rozhodčích soudů, jakož
i smíry před nimi uzavřené, ve sporech,
které by mohly vzniknout mezi právnickými
osobami obou států v souvislosti s prováděním
obchodu, za podmínky, že se sporné strany dohodly,
aby o sporu rozhodl rozhodčí soud ať už
stálý nebo k tomu účelu zvlášť
zřízený. Rovněž zajistí
výkon těchto nálezů a smírů.
Výkon rozhodčího nálezu se řídí
právním řádem smluvní strany,
na jejímž území má být
výkon proveden.
Tato Smlouva bude ratifikována a vstoupí v platnost
dnem výměny ratifikačních listin,
která bude provedena v Praze.
Smlouva zůstane v platnosti až do uplynutí
šesti měsíců ode dne, kdy jedna ze smluvních
stran písemně oznámí druhé
smluvní straně svůj úmysl platnost
Smlouvy ukončit.
Smlouva byla sepsána v Sofii dne 8. března 1963
ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém
a bulharském, přičemž obě znění
mají stejnou platnost.