Národní shromáždění Československé
socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
(1) Československá advokacie poskytuje
podle právního řádu socialistické
republiky a v souladu se socialistickým právním
vědomím právní pomoc občanům,
orgánům a organizacím.
(2) Advokacie napomáhá plnému
uplatňování socialistické zákonnosti
v životě společnosti a přispívá
k tomu, aby se předcházelo porušování
právních předpisů. Její činnost
je také jednou ze záruk důsledného
uskutečňování ústavního
práva obviněného na obhajobu.
Advokacie pomáhá veškerou svou činností
při výchově občanů k zachovávání
zákonů a jiných právních předpisů,
k ochraně socialistického vlastnictví, k
dodržování pracovní kázně,
k úctě k právům, cti a vážnosti
spoluobčanů, k čestnému plnění
všech povinností vůči státu a
společnosti a k dodržování pravidel
socialistického soužití.
(1) Advokáti poskytují právní
pomoc a hájí práva a zákonem chráněné
zájmy občanů, orgánů a organizací
zejména tím, že jim udílejí právní
porady, sepisují podání a jiné listiny
a že je zastupují při právních
úkonech a v řízení před soudy
a jinými orgány.
(2) Advokáti jsou povinni využívat
při uplatňování práv a zákonem
chráněných zájmů občanů,
orgánů a organizací, kteří
je požádali o právní pomoc, všech
zákonem připuštěných prostředků
a způsobů poskytování právní
pomoci.
(3) Advokáti využívají svých
znalostí a zkušeností k politické a
výchovné činnosti mezi občany a tím
přispívají k prohlubování socialistického
právního vědomí pracujících.
(1) Za právní pomoc se poskytuje odměna, která náleží Krajskému sdružení advokátů (§ 5); sazby těchto odměn stanoví ministr spravedlnosti.
(2) Právní pomoc se poskytne za úhradu
sníženou nebo bezplatně, jestliže je to
odůvodněno osobními a majetkovými
poměry občana nebo jsou-li pro to jiné důvody
zvláštního zřetele hodné.
(3) Každý si může zvolit advokáta.
Poskytování právní pomoci může
advokát odmítnout jen ze závažných
důvodů; zastupování odmítne
zejména
a) zúčastnil-li se projednávání
věci zastupovaného pracovník anebo funkcionář,
s nímž je advokát v příbuzenských
vztazích,
b) poskytl-li v dané věci právní pomoc
občanu, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy
občana, který jej žádá o zastupování,
c) žádá-li se po něm, aby zastupoval
zájmy zřejmě neoprávněné.
(4) Advokát je oprávněn poskytovat
právní pomoc na celém území
republiky.
Advokáti se sdružují v Krajských sdruženích
advokátů (dále jen "Sdružení");
v Praze se sdružují v Městském sdružení
advokátů.
(1) Nejvyšším orgánem Sdružení
je členská schůze advokátů,
která zejména
a) projednává zásadní otázky
řízení advokacie v kraji,
b) schvaluje plán pracovních úkolů
a rozpočet Sdružení,
c) schvaluje zprávu o činnosti výboru,
d) volí na čtyřleté funkční
období a odvolává výbor Sdružení.
(2) Členská schůze je způsobilá
se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová
většina všech advokátů z kraje.
K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční
většiny přítomných advokátů.
(1) Výbor Sdružení je výkonným
orgánem členské schůze. Řídí
a organizuje činnost advokacie v kraji; plní přitom
zejména tyto úkoly:
a) svolává členské schůze advokátů
a provádí jejich usnesení,
b) zřizuje a ruší advokátní poradny
a stanoví jejich sídla,
c) rozhoduje o přijetí za člena sdružení
a o zrušení členství ve Sdružení,
d) přijímá do pracovního poměru
a propouští ostatní pracovníky Sdružení,
e) volí a odvolává vedoucí advokátních
poraden a rozmisťuje do jednotlivých advokátních
poraden advokáty a ostatní pracovníky,
f) zajišťuje výchovu a školení advokátů
a ostatních pracovníků.
(2) Výbor se skládá z 5 členů;
výbor Městského sdružení advokátů
v Praze se skládá ze 7 členů. Členové
výboru vykonávají svou funkci i po uplynutí
doby, na kterou byli zvoleni, až do doby, kdy nastoupí
své funkce členové nového výboru.
(3) Výbor volí ze svého středu
předsedu, který zastupuje Sdružení navenek,
zajišťuje řádnou činnost výboru
a vyřizuje běžné záležitosti
Sdružení.
(4) Výbor je způsobilý se usnášet,
je-li přítomna nadpoloviční většina
jeho členů. K platnosti usnesení je třeba
souhlasu nadpoloviční většiny přítomných;
při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(1) Advokáti a ostatní pracovníci
Sdružení plní své úkoly v advokátních
poradnách.
(2) Advokátní poradny se zřizují
v okresech; v Praze se zřizují v městských
obvodech.
(3) Poskytování právní
pomoci ve věcech vyžadujících zvláštních
odborných znalostí může být soustředěno
v advokátních poradnách určených
výborem Ústředí československé
advokacie.
V čele advokátní poradny je vedoucí,
který řídí a kontroluje práci
všech pracovníků advokátní poradny.
Vedoucí advokátní poradny zejména
a) poskytuje právní pomoc,
b) organizuje práci v advokátní poradně,
kontroluje úroveň práce ostatních
advokátů a jiných pracovníků
advokátní poradny a svolává pracovní
porady,
c) vyjadřuje se k umístění advokátů
a ostatních pracovníků do advokátní
poradny,
d) pečuje o politickou a odbornou výchovu advokátů
a ostatních pracovníků.
V čele československé advokacie je Ústředí
československé advokacie (dále jen "Ústředí"),
které řídí a kontroluje činnost
advokacie na území celého státu.
(1) Nejvyšším orgánem Ústředí
je celostátní konference delegátů
volených na členských schůzích
advokátů. Celostátní konference zejména
a) projednává zásadní otázky
řízení advokacie,
b) schvaluje zprávu výboru Ústředí
o jeho činnosti a o hospodaření advokacie,
c) volí na čtyřleté funkční
období a odvolává výbor Ústředí.
(2) Celostátní konference je způsobilá
se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová
většina delegátů. K platnosti usnesení
je třeba souhlasu nadpoloviční většiny
přítomných delegátů.
(1) Výbor Ústředí je výkonným
orgánem celostátní konference. Vykonává
řídící a kontrolní činnost
Ústředí a provádí usnesení
celostátní konference; výbor zejména
a) sestavuje plány pracovních úkolů
a finanční plány advokacie a schvaluje rozpočty
Sdružení,
b) stanoví počty advokátů a ostatních
pracovníků advokacie v jednotlivých krajích,
c) organizuje a řídí politickou a odbornou
výchovu advokátů a ostatních pracovníků
advokacie,
d) ruší nebo mění ta rozhodnutí
a opatření orgánů Sdružení,
která jsou v rozporu s právními předpisy
nebo s obecným zájmem popřípadě
zastavuje jejich výkon.
(2) Výbor se skládá z 9 členů.
Členové výboru vykonávají svou
funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až
do doby, kdy nastoupí své funkce členové
nového výboru.
(3) Výbor volí ze svého středu
předsedu a 2 místopředsedy. Předseda
zastupuje Ústředí navenek, zajišťuje
řádnou činnost výboru a vyřizuje
běžné záležitosti Ustředí.
(4) Výbor je způsobilý se usnášet,
je-li přítomna nadpoloviční většina
jeho členů. K platnosti usnesení je třeba
souhlasu nadpoloviční většiny přítomných;
při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(1) Výkonným orgánem celostátní
konference na Slovensku je slovenský výbor, který
v rozsahu vymezeném výborem Ústředí
plní úkoly náležející
do činnosti tohoto výboru, pokud se týkají
organizace a úkolů advokacie na Slovensku.
(2) Slovenský výbor se skládá
z 5 členů. Členové slovenského
výboru jsou voleni a odvoláváni na čtyřleté
funkční období na celostátní
konferenci delegáty Sdružení ze Slovenska.
(3) Slovenský výbor volí ze svého
středu předsedu, který zajišťuje
řádnou činnost výboru a vyřizuje
běžné záležitosti Ústředí,
pokud se týkají organizace a úkolů
advokacie na Slovensku.
(4) Slovenský výbor je způsobilý
se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční
většina jeho členů. K platnosti usnesení
je třeba souhlasu nadpoloviční většiny
přítomných; při rovnosti hlasů
rozhoduje hlas předsedy.
Řízení advokacie, výstavba orgánů
advokacie a metody jejich činnosti se řídí
zásadami demokratického centralismu.
Advokáti zvolení do kteréhokoli orgánu
advokacie jsou i po dobu výkonu své funkce členy
Sdružení a pracují v advokátní
poradně.
(1) Ústředí a Sdružení
vystupují vlastním jménem a nesou majetkovou
odpovědnost.
(2) Ústředí může pověřit
advokátní poradnu, aby vystupovala vlastním
jménem.
(1) Advokátem může být občan
Československé socialistické republiky, který
je oddán socialistickému zřízení,
je občansky bezúhonný, má právnické
vzdělání, vykonával po dobu dvou let
úspěšně právní praxi zakončenou
závěrečným hodnocením a je
členem sdružení.
(2) Ministr spravedlnosti může prominout
požadavek státního občanství;
Ústředí může prominout požadavek
právní praxe.
Po přijetí za člena Sdružení
složí advokát na schůzi výboru
Sdružení do rukou předsedy tento slib:
"Slibuji, že budu věren Československé
socialistické republice a věci socialismu, že
budu při poskytování právní
pomoci a při plnění ostatních svých
povinností zachovávat Ústavu a ostatní
zákony, svědomitě plnit své úkoly
a zachovávat mlčenlivost o věcech svěřených
mi při poskytování právní pomoci".
(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost
o skutečnostech, které mu byly svěřeny
při poskytování právní pomoci,
jestliže ho zastoupený tohoto závazku nezprostí.
U soudu nebo u jiného orgánu může o
těchto věcech vypovídat také tehdy,
jestliže jej Ústředí z důležitého
státního zájmu závazku mlčenlivosti
zprostí. Povinnosti mlčenlivosti se nemůže
dovolávat, jde-li o zákonem stanovenou povinnost
překazit spáchání trestného
činu (§ 167 tr. zák.).
(2) Stejnou povinnost zachovávat mlčenlivost
mají i ostatní pracovníci advokacie.
(1) Advokátovi přísluší
za výkon advokacie odměna, jejíž výši
stanoví Sdružení podle příslušných
předpisů o odměňování.
(2) Advokát, advokátní čekatel
ani jiný pracovník Sdružení nesmí
získat v souvislosti s poskytováním právní
pomoci pro sebe ani pro jiného majetkový prospěch.
Advokát nesmí vykonávat kromě vědecké
a literární činnosti jiné placené
zaměstnání; výjimky může
povolit výbor Sdružení.
Advokát, který byl uvolněn ze své
činnosti v advokátní poradně proto,
že byl zvolen do veřejné funkce, zůstává
členem Sdružení. Po skončení
výkonu veřejné funkce ho Sdružení
přidělí do advokátní poradny.
(1) Za škodu způsobenou advokátem
nebo jiným pracovníkem advokacie při poskytování
právní pomoci odpovídá Sdružení.
(2) Za škodu způsobenou Sdružení
odpovídá advokát podle předpisů
upravujících náhradu škody způsobené
pracovníkem porušením povinností z pracovního
poměru.
(1) Členství advokáta ve Sdružení
zaniká uplynutím tří měsíců
ode dne,
a) kdy výboru došlo písemné oznámení
advokáta, že vystupuje ze Sdružení,
b) doporučení usnesení výboru o zrušení
členství advokáta ve Sdružení.
(2) Výbor může zrušit členství
advokáta ve Sdružení,
a) poruší-li advokát zvlášť
závažným způsobem své povinnosti,
b) projeví-li se v jeho práci vážné
závady nasvědčující tomu, že
není schopen své povinnosti řádně
vykonávat,
c) vyžaduje-li to obecný zájem.
(3) Lhůta tří měsíců
může být zkrácena anebo může
být od ní upuštěno
a) dohodou advokáta a výboru,
b) usnesením výboru, dopustí-li se advokát
takového jednání, že je třeba
v naléhavém obecném zájmu neprodleně
zrušit jeho členství ve Sdružení.
Výbor Sdružení může advokátovi
poskytování právní pomoci dočasně
zakázat,
a) bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání,
b) projednává-li se návrh na zrušení
jeho členství ve Sdružení pro zvlášť
závažné porušování povinnosti
anebo pro vážné závady v práci.
Pokud právní předpisy neupravují postavení
advokátů jinak, vztahují se na ně
předpisy upravující práva a povinnosti
pracovníků z pracovního poměru.
(1) Advokátním čekatelem může
být občan Československé socialistické
republiky, který je oddán socialistickému
zřízení, je občansky bezúhonný
a má právnické vzdělání.
(2) Ministr spravedlnosti může prominout
požadavek státního občanství;
Ústředí může prominout požadavek
právnického vzdělání.
Advokátní čekatel je v pracovním poměru
ke Sdružení.
Advokátní čekatel může zastupovat
advokáta při jednotlivých úkonech
právní pomoci; přitom se řídí
jeho pokyny.
(1) Advokát může být kárně
stíhán,
a) poruší-li závažným způsobem
své povinnosti,
b) chová-li se způsobem nedůstojným
občana socialistické společnosti.
(2) Kárné řízení
nelze zahájit, uplynula-li ode dne spáchání
kárného provinění doba jednoho roku.
(1) Kárné řízení
provádí výbor Sdružení.
(2) Advokáti a ostatní pracovníci
advokacie jsou povinni vypovídat v kárném
řízení jako svědci.
(3) Státní orgány mají
v kárném řízení podávat
potřebná vysvětlení.
(1) Jako kárné opatření
lze uložit
a) důtku,
b) veřejnou důtku,
c) snížení funkčního platu až
o 10 % na dobu nejvýše tří měsíců.
(2) Advokát může podat proti rozhodnutí
výboru Sdružení do 15 dnů od jeho doručení
odvolání. O odvolání rozhoduje výbor
Ústředí.
Dohled na činnost a hospodaření advokacie
náleží ministru spravedlnosti. Ministr spravedlnosti
přitom dbá, aby advokacie plnila své úkoly
podle zákona a aby její hospodaření
bylo v souladu s úkoly stanovenými státním
plánem rozvoje národního hospodářství
a státním rozpočtem.
Ministr spravedlnosti zruší ta rozhodnutí a
opatření Sdružení a Ustředí,
která jsou v rozporu s právními předpisy
nebo s obecným zájmem, popřípadě
zastaví jejich výkon.
Ústředí advokátních poraden
se zrušuje; jeho práva a závazky přecházejí
na Ústředí československé advokacie.
Dosavadní členové advokátních
poraden se stávají od účinnosti zákona
členy toho Sdružení, v jehož obvodu se
nachází advokátní poradna.
Zrušuje se zákon č. 114/1951 Sb., o advokacii.*)
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
*) Zrušen je také výnos ministra spravedlnosti
ze dne 23. ledna 1959, kterým se vydává organizační
řád Ústředí advokátních
poraden.