Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

(¹) Československá advokacie poskytuje podle právního řádu socialistické republiky a v souladu se socialistickým právním vědomím právní pomoc občanům, orgánům a organizacím.

(²) Advokacie napomáhá plnému uplatňování socialistické zákonnosti v životě společnosti a přispívá k tomu, aby se předcházelo porušování právních předpisů. Její činnost je také jednou ze záruk důsledného uskutečňování ústavního práva obviněného na obhajobu.

Advokacie pomáhá veškerou svou činností při výchově občanů k zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k ochraně socialistického vlastnictví, k dodržování pracovní kázně, k úctě k právům, cti a vážnosti spoluobčanů, k čestnému plnění všech povinností vůči státu a společnosti a k dodržování pravidel socialistického soužití.

(¹) Advokáti poskytují právní pomoc a hájí práva a zákonem chráněné zájmy občanů, orgánů a organizací zejména tím, že jim udílejí právní porady, sepisují podání a jiné listiny a že je zastupují při právních úkonech a v řízení před soudy a jinými orgány.

(²) Advokáti jsou povinni využívat při uplatňování práv a zákonem chráněných zájmů občanů, orgánů a organizací, kteří je požádali o právní pomoc, všech zákonem připuštěných prostředků a způsobů poskytování právní pomoci.

(³) Advokáti využívají svých znalostí a zkušeností k politické a výchovné činnosti mezi občany a tím přispívají k prohlubování socialistického právního vědomí pracujících.

(¹) Za právní pomoc se poskytuje odměna, která náleží Krajskému sdružení advokátů (§ 5); sazby těchto odměn stanoví ministr spravedlnosti.

(²) Právní pomoc se poskytne za úhradu sníženou nebo bezplatně, jestliže je to odůvodněno osobními a majetkovými poměry občana nebo jsou-li pro to jiné důvody zvláštního zřetele hodné.

(³) Každý si může zvolit advokáta. Poskytování právní pomoci může advokát odmítnout jen ze závažných důvodů; zastupování odmítne zejména

a) zúčastnil-li se projednávání věci zastupovaného pracovník anebo funkcionář, s nímž je advokát v příbuzenských vztazích,

b) poskytl-li v dané věci právní pomoc občanu, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy občana, který jej žádá o zastupování,

c) žádá-li se po něm, aby zastupoval zájmy zřejmě neoprávněné.

(⁴) Advokát je oprávněn poskytovat právní pomoc na celém území republiky.

Advokáti se sdružují v Krajských sdruženích advokátů (dále jen "Sdružení"); v Praze se sdružují v Městském sdružení advokátů.

(¹) Nejvyšším orgánem Sdružení je členská schůze advokátů, která zejména

a) projednává zásadní otázky řízení advokacie v kraji,

b) schvaluje plán pracovních úkolů a rozpočet Sdružení,

c) schvaluje zprávu o činnosti výboru,

d) volí na čtyřleté funkční období a odvolává výbor Sdružení.

(²) Členská schůze je způsobilá se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová většina všech advokátů z kraje. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných advokátů.

(¹) Výbor Sdružení je výkonným orgánem členské schůze. Řídí a organizuje činnost advokacie v kraji; plní přitom zejména tyto úkoly:

a) svolává členské schůze advokátů a provádí jejich usnesení,

b) zřizuje a ruší advokátní poradny a stanoví jejich sídla,

c) rozhoduje o přijetí za člena sdružení a o zrušení členství ve Sdružení,

d) přijímá do pracovního poměru a propouští ostatní pracovníky Sdružení,

e) volí a odvolává vedoucí advokátních poraden a rozmisťuje do jednotlivých advokátních poraden advokáty a ostatní pracovníky,

f) zajišťuje výchovu a školení advokátů a ostatních pracovníků.

(²) Výbor se skládá z 5 členů; výbor Městského sdružení advokátů v Praze se skládá ze 7 členů. Členové výboru vykonávají svou funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až do doby, kdy nastoupí své funkce členové nového výboru.

(³) Výbor volí ze svého středu předsedu, který zastupuje Sdružení navenek, zajišťuje řádnou činnost výboru a vyřizuje běžné záležitosti Sdružení.

(⁴) Výbor je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(¹) Advokáti a ostatní pracovníci Sdružení plní své úkoly v advokátních poradnách.

(²) Advokátní poradny se zřizují v okresech; v Praze se zřizují v městských obvodech.

(³) Poskytování právní pomoci ve věcech vyžadujících zvláštních odborných znalostí může být soustředěno v advokátních poradnách určených výborem Ústředí československé advokacie.

V čele advokátní poradny je vedoucí, který řídí a kontroluje práci všech pracovníků advokátní poradny. Vedoucí advokátní poradny zejména

a) poskytuje právní pomoc,

b) organizuje práci v advokátní poradně, kontroluje úroveň práce ostatních advokátů a jiných pracovníků advokátní poradny a svolává pracovní porady,

c) vyjadřuje se k umístění advokátů a ostatních pracovníků do advokátní poradny,

d) pečuje o politickou a odbornou výchovu advokátů a ostatních pracovníků.

V čele československé advokacie je Ústředí československé advokacie (dále jen "Ústředí"), které řídí a kontroluje činnost advokacie na území celého státu.

(¹) Nejvyšším orgánem Ústředí je celostátní konference delegátů volených na členských schůzích advokátů. Celostátní konference zejména

a) projednává zásadní otázky řízení advokacie,

b) schvaluje zprávu výboru Ústředí o jeho činnosti a o hospodaření advokacie,

c) volí na čtyřleté funkční období a odvolává výbor Ústředí.

(²) Celostátní konference je způsobilá se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová většina delegátů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů.

(¹) Výbor Ústředí je výkonným orgánem celostátní konference. Vykonává řídící a kontrolní činnost Ústředí a provádí usnesení celostátní konference; výbor zejména

a) sestavuje plány pracovních úkolů a finanční plány advokacie a schvaluje rozpočty Sdružení,

b) stanoví počty advokátů a ostatních pracovníků advokacie v jednotlivých krajích,

c) organizuje a řídí politickou a odbornou výchovu advokátů a ostatních pracovníků advokacie,

d) ruší nebo mění ta rozhodnutí a opatření orgánů Sdružení, která jsou v rozporu s právními předpisy nebo s obecným zájmem popřípadě zastavuje jejich výkon.

(²) Výbor se skládá z 9 členů. Členové výboru vykonávají svou funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až do doby, kdy nastoupí své funkce členové nového výboru.

(³) Výbor volí ze svého středu předsedu a 2 místopředsedy. Předseda zastupuje Ústředí navenek, zajišťuje řádnou činnost výboru a vyřizuje běžné záležitosti Ustředí.

(⁴) Výbor je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(¹) Výkonným orgánem celostátní konference na Slovensku je slovenský výbor, který v rozsahu vymezeném výborem Ústředí plní úkoly náležející do činnosti tohoto výboru, pokud se týkají organizace a úkolů advokacie na Slovensku.

(²) Slovenský výbor se skládá z 5 členů. Členové slovenského výboru jsou voleni a odvoláváni na čtyřleté funkční období na celostátní konferenci delegáty Sdružení ze Slovenska.

(³) Slovenský výbor volí ze svého středu předsedu, který zajišťuje řádnou činnost výboru a vyřizuje běžné záležitosti Ústředí, pokud se týkají organizace a úkolů advokacie na Slovensku.

(⁴) Slovenský výbor je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Řízení advokacie, výstavba orgánů advokacie a metody jejich činnosti se řídí zásadami demokratického centralismu.

Advokáti zvolení do kteréhokoli orgánu advokacie jsou i po dobu výkonu své funkce členy Sdružení a pracují v advokátní poradně.

(¹) Ústředí a Sdružení vystupují vlastním jménem a nesou majetkovou odpovědnost.

(²) Ústředí může pověřit advokátní poradnu, aby vystupovala vlastním jménem.

(¹) Advokátem může být občan Československé socialistické republiky, který je oddán socialistickému zřízení, je občansky bezúhonný, má právnické vzdělání, vykonával po dobu dvou let úspěšně právní praxi zakončenou závěrečným hodnocením a je členem sdružení.

(²) Ministr spravedlnosti může prominout požadavek státního občanství; Ústředí může prominout požadavek právní praxe.

Po přijetí za člena Sdružení složí advokát na schůzi výboru Sdružení do rukou předsedy tento slib:

"Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že budu při poskytování právní pomoci a při plnění ostatních svých povinností zachovávat Ústavu a ostatní zákony, svědomitě plnit své úkoly a zachovávat mlčenlivost o věcech svěřených mi při poskytování právní pomoci".

(¹) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které mu byly svěřeny při poskytování právní pomoci, jestliže ho zastoupený tohoto závazku nezprostí. U soudu nebo u jiného orgánu může o těchto věcech vypovídat také tehdy, jestliže jej Ústředí z důležitého státního zájmu závazku mlčenlivosti zprostí. Povinnosti mlčenlivosti se nemůže dovolávat, jde-li o zákonem stanovenou povinnost překazit spáchání trestného činu (§ 167 tr. zák.).

(²) Stejnou povinnost zachovávat mlčenlivost mají i ostatní pracovníci advokacie.

(¹) Advokátovi přísluší za výkon advokacie odměna, jejíž výši stanoví Sdružení podle příslušných předpisů o odměňování.

(²) Advokát, advokátní čekatel ani jiný pracovník Sdružení nesmí získat v souvislosti s poskytováním právní pomoci pro sebe ani pro jiného majetkový prospěch.

Advokát nesmí vykonávat kromě vědecké a literární činnosti jiné placené zaměstnání; výjimky může povolit výbor Sdružení.

Advokát, který byl uvolněn ze své činnosti v advokátní poradně proto, že byl zvolen do veřejné funkce, zůstává členem Sdružení. Po skončení výkonu veřejné funkce ho Sdružení přidělí do advokátní poradny.

(¹) Za škodu způsobenou advokátem nebo jiným pracovníkem advokacie při poskytování právní pomoci odpovídá Sdružení.

(²) Za škodu způsobenou Sdružení odpovídá advokát podle předpisů upravujících náhradu škody způsobené pracovníkem porušením povinností z pracovního poměru.

(¹) Členství advokáta ve Sdružení zaniká uplynutím tří měsíců ode dne,

a) kdy výboru došlo písemné oznámení advokáta, že vystupuje ze Sdružení,

b) doporučení usnesení výboru o zrušení členství advokáta ve Sdružení.

(²) Výbor může zrušit členství advokáta ve Sdružení,

a) poruší-li advokát zvlášť závažným způsobem své povinnosti,

b) projeví-li se v jeho práci vážné závady nasvědčující tomu, že není schopen své povinnosti řádně vykonávat,

c) vyžaduje-li to obecný zájem.

(³) Lhůta tří měsíců může být zkrácena anebo může být od ní upuštěno

a) dohodou advokáta a výboru,

b) usnesením výboru, dopustí-li se advokát takového jednání, že je třeba v naléhavém obecném zájmu neprodleně zrušit jeho členství ve Sdružení.

Výbor Sdružení může advokátovi poskytování právní pomoci dočasně zakázat,

a) bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání,

b) projednává-li se návrh na zrušení jeho členství ve Sdružení pro zvlášť závažné porušování povinnosti anebo pro vážné závady v práci.

Pokud právní předpisy neupravují postavení advokátů jinak, vztahují se na ně předpisy upravující práva a povinnosti pracovníků z pracovního poměru.

(¹) Advokátním čekatelem může být občan Československé socialistické republiky, který je oddán socialistickému zřízení, je občansky bezúhonný a má právnické vzdělání.

(²) Ministr spravedlnosti může prominout požadavek státního občanství; Ústředí může prominout požadavek právnického vzdělání.

Advokátní čekatel je v pracovním poměru ke Sdružení.

Advokátní čekatel může zastupovat advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci; přitom se řídí jeho pokyny.

(¹) Advokát může být kárně stíhán,

a) poruší-li závažným způsobem své povinnosti,

b) chová-li se způsobem nedůstojným občana socialistické společnosti.

(²) Kárné řízení nelze zahájit, uplynula-li ode dne spáchání kárného provinění doba jednoho roku.

(¹) Kárné řízení provádí výbor Sdružení.

(²) Advokáti a ostatní pracovníci advokacie jsou povinni vypovídat v kárném řízení jako svědci.

(³) Státní orgány mají v kárném řízení podávat potřebná vysvětlení.

(¹) Jako kárné opatření lze uložit

a) důtku,

b) veřejnou důtku,

c) snížení funkčního platu až o 10 % na dobu nejvýše tří měsíců.

(²) Advokát může podat proti rozhodnutí výboru Sdružení do 15 dnů od jeho doručení odvolání. O odvolání rozhoduje výbor Ústředí.

Dohled na činnost a hospodaření advokacie náleží ministru spravedlnosti. Ministr spravedlnosti přitom dbá, aby advokacie plnila své úkoly podle zákona a aby její hospodaření bylo v souladu s úkoly stanovenými státním plánem rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtem.

Ministr spravedlnosti zruší ta rozhodnutí a opatření Sdružení a Ustředí, která jsou v rozporu s právními předpisy nebo s obecným zájmem, popřípadě zastaví jejich výkon.

Ústředí advokátních poraden se zrušuje; jeho práva a závazky přecházejí na Ústředí československé advokacie.

Dosavadní členové advokátních poraden se stávají od účinnosti zákona členy toho Sdružení, v jehož obvodu se nachází advokátní poradna.

Zrušuje se zákon č. 114/1951 Sb., o advokacii.^*)

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

*) Zrušen je také výnos ministra spravedlnosti ze dne 23. ledna 1959, kterým se vydává organizační řád Ústředí advokátních poraden.