Národní shromáždění Československé
socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
President republiky může prohlásit československého
občana, jehož umělecké působení
svou zvlášť vynikající úrovní
a svým mimořádným významem
trvale obohatilo národní kulturu, v uznání
této jeho činnosti za národního umělce.
Může se tak stát též in memoriam
po umělcově smrti.
Národní umělec obdrží o udělení
čestného titulu "národní umělec"
listinu opatřenou státní pečetí
a podepsanou presidentem republiky.
O způsobu propůjčování, ztrátě
a odnímání čestného titulu
"národní umělec" platí obecné
předpisy*). Ztráta a odnětí čestného
titulu má za následek ztrátu práv
s ním spojených nebo na jeho základě
získaných.
*) Zákon č. 62/1962 Sb., o propůjčování
vyznamenání.
Doživotní čestné důchody a zaopatřovací
platy příslušející nebo udělené
vládou podle dřívějších
předpisů národním umělcům
nebo pozůstalým po nich považují se
za osobní důchody podle předpisů o
sociálním zabezpečení.
Zákon č. 130/1948 Sb., o národních
umělcích, ve znění zákona č.
79/1953 Sb., se zrušuje.