XII. sjezd Komunistické strany Československa určil za přední úkol celé naší společnosti v současné době rozvoj zemědělství. Bez podstatného vzestupu zemědělské výroby nelze zabezpečit ani proporcionální, sladěný vývoj národního hospodářství, ani zvýšení životní úrovně lidu. Vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň průmyslu je podmínkou vytvoření materiálně technické základny pro přechod ke komunistické společnosti.

Těmto úkolům je třeba podřídit celý systém řízení tak, aby činnost nových řídících orgánů důsledně vycházela z potřeb rychlého rozvoje zemědělské výroby.

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

(1) Důležitým předpokladem rozvoje zemědělské výroby a vyrovnání úrovně zemědělství na úroveň průmyslu je vytvoření nové soustavy řízení vycházející z uplatnění výrobní podnikové zásady, z posílení ústředního vlivu uplatněním zásad demokratického centralismu, ze zvýšení odpovědnosti ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství za rozvoj zemědělství a z prohloubení oborového řízení na základě zkušeností z průmyslu.

(2) Základním článkem nové soustavy řízení vycházející z uvedených zásad jsou výrobní zemědělské správy.

(1) Úkolem ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství je řídit rozvoj zemědělství na základě plánu schváleného vládou a podle pokynů komise ústředního výboru Komunistické strany Československa a vlády Československé socialistické republiky pro řízení zemědělské výroby. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství má plnou odpovědnost za plnění úkolů rozvoje zemědělské výroby výrobními zemědělskými správami.

(2) Slovenská národní rada účastní se svými orgány při plnění úkolů rozvoje zemědělství na Slovensku.

Výrobním zemědělským správám přísluší zejména:

• řídit přímo státní statky s výjimkou statků oborově řízených, jednotná zemědělská družstva, meliorační družstva a jiné organizace (§ 5 odst. 2 a § 11);

• organizovat a kontrolovat v řízených organizacích plnění usnesení Komunistické strany Československa a vlády o zemědělství;

• organizovat v zemědělských závodech sestavování návrhů perspektivních a ročních plánů rozvoje zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků;

• rozepisovat úkoly komplexního plánu zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků schváleného vládou a rozepsané ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství na výrobní zemědělské správy, na jednotlivá jednotná zemědělská družstva a státní statky;

• schvalovat výrobní a finanční plány jimi řízených organizací;

• rozhodovat o opatřeních potřebných k zajištění plánu výroby a nákupu zemědělských výrobků a projednávat je se zemědělskými závody. Tato opatření jsou pro zemědělské závody závazná;

• potvrzovat smlouvy o dodávce zemědělských výrobků a potřeb uzavírané jednotnými zemědělskými družstvy a státními statky. Bez tohoto potvrzení jsou smlouvy neplatné;

• uplatňovat přímý vliv na činnost strojních a traktorových stanic, schvalovat návrh jejich plánů zemědělské výrobní činnosti, rozhodovat o rozmístění, kompletaci a o využití mechanizačních prostředků, kontrolovat včasné provádění oprav strojů a zásobování zemědělských závodů náhradními díly a materiály, schvalovat zaměření a rozsah výchovy mechanizátorských kádrů;

• uplatňovat přímý vliv na činnost nákupních a zásobovacích závodů, která bezprostředně souvisí se zemědělskou výrobou, zejména při zajišťování nákupu a distribuce osiv nižších stupňů množení, zásobování zemědělských závodů průmyslovými hnojivy a při výrobě a distribuci krmných směsí;

• činit opatření k maximálnímu zjednodušení dodavatelských a odběratelských vztahů státních statků i jednotných zemědělských družstev tam, kde je to účelné a společensky prospěšné.

Při řízení jednotných zemědělských družstev se výrobní zemědělské správy plně opírají o družstevní orgány, dbají o zvyšování jejich odpovědnosti za hospodaření družstva a pečují o dodržování vnitrodružstevní demokracie.

(1) Výrobní zemědělské správy plně odpovídají za stav a zajišťování rozvoje zemědělské výroby. Plní zejména tyto úkoly:

• organizují soustavné zvyšování zemědělské výroby tak, aby byly stále lépe uspokojovány potřeby společnosti;

• vypracovávají návrhy perspektivního rozvoje zemědělské výroby v okrese spolu s návrhy plánovitého postupného řešení specializace;

• plánují výrobu a nákup výrobků organizací řízených výrobní zemědělskou správou; organizují a provádějí čtvrtletní a roční komplexní technicko-ekonomické rozbory hospodaření řízených organizací;

• předkládají plénu okresního národního výboru ke schválení návrhy perspektivních a ročních plánů rozvoje zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků, včetně návrhů a požadavků na opatření a služby z úseků řízených okresním národním výborem, potřebných pro rozvoj zemědělské výroby;

• zavádějí vědeckou soustavu hospodaření s cílem dosáhnout co nejefektivnějšího využití půdy a přednostního růstu rostlinné výroby správnou strukturou osevních ploch, zvyšováním úrodnosti půdy, používáním výkonných odrůd, řádným využíváním statkových a průmyslových hnojiv, účinnou ochranou rostlin před chorobami a škůdci a péčí o včasné dodržování všech agrotechnických opatření; obstarávají agrochemické zkoušení půd;

• zcela mimořádnou péči věnují zvýšení výroby obilí a krmiv včetně vytváření potřebných rezerv;

• zabezpečují rozvoj živočišné výroby zejména zvyšováním užitkovosti hospodářských zvířat a nejefektivnějším využíváním krmiv, organizováním zootechnických opatření a péčí o zdraví zvířat;

• organizují zavádění výsledků vědy, výzkumu a technického rozvoje do zemědělských závodů, zvláště velkovýrobních technologií; současně přitom řeší dokonalejší formy organizace práce a řízení zemědělské výroby;

• za účinné pomoci strojních a traktorových stanic organizují plné a účelné využívání zemědělské techniky a ostatních výrobních prostředků jednotných zemědělských družstev, státních statků a ostatních organizací;

• organizují investiční výstavbu v souladu s perspektivními plány rozvoje výroby v rámci okresu; na pomoc zemědělským závodům, zvláště jednotným zemědělským družstvům, poskytují službu investorského dozoru;

• organizují posilování jednotných zemědělských družstev a státních statků zemědělskými odborníky, mladými pracovníky a zemědělskými učni; ve zdůvodněných případech a po dohodě s představenstvy vysílají do vybraných jednotných zemědělských družstev potřebné odborníky za podmínek stanovených pro takové případy;

• organizují materiálně technické zásobování pro komplexní zajištění piánu rozvoje zemědělské výroby;

• dbají o řádné dodržování dodavatelských a odběratelských vztahů a provádějí jejich kontrolu;

• prosazují v jimi řízených organizacích zvýšenou hospodárnost a efektivnost, uplatňování a prohlubování chozrasčotu a řeší jejich finanční a ekonomické problémy;

• pečují o řádné normování a odměňování práce a dbají o zavádění účinných způsobů hmotné zainteresovanosti pracovníků státních statků a členů jednotných zemědělských družstev na výsledcích zemědělské výroby;

• dbají, aby výroba na záhumencích byla v souladu se stanovami jednotných zemědělských družstev;

• pečují o bezpečnost práce v zemědělství, o zvyšování kultury a hygieny práce a pracovního prostředí;

• vykonávají kontrolní a revizní činnost v jednotlivých zemědělských závodech i v ostatních organizacích.

(2) Výrobní zemědělské správy vytvářejí podmínky pro soustavné upevňování jednotných zemědělských družstev a státních statků, organizují rozšiřování zkušeností předních pracovníků a zemědělských závodů do široké praxe, pečují o rozvoj socialistického soutěžení a zlepšovatelského hnutí. Základní metodou činnosti výrobních zemědělských správ je konkrétní a operativní odborná práce v každém státním statku a jednotném zemědělském družstvu, přímý styk s jejich orgány a pracovníky, konkrétní znalost výrobních problémů a podmínek každého závodu a odborná pomoc přímo ve výrobě.

(1) Výrobní zemědělské správy zřizuje ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství zpravidla pro obvod okresu jako rozpočtové organizace, které řídí pomocí svých orgánů v krajích - krajských výrobních zemědělských správ.

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může podřídit výrobním zemědělským správám, popřípadě do nich zcela nebo zčásti začlenit jiné organizace na úseku zemědělství, popřípadě některá zařízení sloužící zemědělské výrobě.

(3) Výrobní zemědělské správy neodpovídají za závazky podřízených organizací, pokud se za ně nezaručily nebo pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, a podřízené organizace neodpovídají za závazky výrobní zemědělské správy.

(4) Organizaci a podrobnosti o činnosti výrobních zemědělských správ upraví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(1) Národní výbory jako orgány státní moci a správy dbají o soulad mezi rozvojem zemědělství a celkovým rozvojem svého obvodu, všestranně napomáhají zvyšování zemědělské výroby tím, že vytvářejí na všech úsecích, které přímo řídí nebo ovlivňují, takové podmínky, které by přispívaly co nejvíce rozvoji zemědělství. Národní výbory projednávají a schvalují návrh plánu rozvoje zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků. Jako nejširší organizace pracujících mobilizují národní výbory prostřednictvím svých poslanců a zemědělských komisí občany k účinné pomoci při plnění úkolů uložených plánem zemědělské výroby a nákupu a kontrolují jejich plnění.

(2) Zemědělské komise národních výborů doporučují výrobním zemědělským správám konkrétní opatření ke zlepšení zemědělské výroby a předkládají radám, popřípadě plénům národních výhorů iniciativní návrhy na pomoc rozvoji zemědělství.

(3) Při řízení rozvoje zemědělské výroby spolupracují výrobní zemědělské správy úzce s národními výbory a odpovídají za plnění plánovaných úkolů okresním národním výborům.

(1) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství za spolupráce Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků vypracovává návrh plánu rozvoje zemědělství, který Státní plánovací komise uvádí v soulad s plány ostatních odvětví a úseků rozvoje národního hospodářství a předkládá ke schválení vládě. Po schválení plánu rozepíše ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství ve spolupráci s Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků komplexní plán na výrobní zemědělské správy a na oborově řízené zemědělské organizace; rozpis současně sděluje krajským národním výborům.

(2) Výrobní zemědělské správy předkládají plénům okresních národních výborů a krajské výrobní zemědělské správy plénům krajských národních výborů ke schválení návrhy perspektivních a ročních plánů rozvoje zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků zároveň s návrhy na požadavky na zajištění služeb a činností z úseků řízených národními výbory pro pomoc zemědělství.

(3) Výrobní zemědělské správy dbají, aby hospodářství, popřípadě provozovny státních statků a jednotná zemědělská družstva, předkládaly místním národním výborům své plány. Místní národní výbory plány jednotných zemědělských družstev schvalují a k plánům hospodářství, popřípadě provozoven státních statků, se vyjadřují, a to z toho hlediska, aby bylo využito všech místních zdrojů a rezerv, zabezpečena ochrana půdního fondu a zúrodňování zemědělské půdy a aby byly zabezpečeny ostatní úkoly státního plánu a závazky vyplývající z uzavřených smluv o dodávce zemědělských výrobků a potřeb.

Celkové úkoly nákupu zemědělských výrobků, určené pro jednotlivě hospodařící rolníky a pro drobné uživatele zemědělské půdy a pro chovatele krav, rozepíší okresní národní výbory na základě podkladů výrobní zemědělské správy a nákupní organizace na obce. Místní národní výbory stanoví jednotlivě hospodařícím rolníkům, drobným uživatelům zemědělské půdy a chovatelům krav dodávkové úkoly zemědělských výrobků, a to tak, aby byl naplněn celkový úkol, který na ně v obci připadá.

Úkolem oborově řízených organizací na úseku zemědělství je účinně napomáhat rozvoji zemědělské výroby. Za tím účelem tyto organizace úzce spolupracují s výrobními zemědělskými správami.

(1) Nákupní a zásobovací závody úzce spolupracují s výrobními zemědělskými správami.

(2) Návrh na rozmístění úkolů plánu nákupu na zemědělské závody zpracovávají výrobní zemědělské správy za těsné součinnosti nákupních a zásobovacích závodů.

Organizace a zařízení, které mají bezprostřední vztah k řízení a k rozvoji zemědělství, se vyčlení z řízení národních výborů; rozsah vyčlenění a způsob řízení stanoví vláda.

Působnost, která podle tohoto zákona přísluší výrobním zemědělským správám, pokud ji dosud měly národní výbory podle zákona č. 65/1960 Sb., o národních výborech, vládního nařízení č. 71/1960 Sb., o rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů a o uspořádání a činnosti jejich organizací, zákona č. 51/1959 Sb., o výkupu zemědělských výrobků, a zákona č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, u národních výborů zaniká.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. dubna 1963.

V Praze dne 27. března 1963.