Předseda Národního shromáždění
Fierlinger a místopředsedové Valo,
Fiala, dr. Kyselý, Pospíšil,
Beran, dr. Škoda.
Členové předsednictva ÚV KSČ
předseda vlády Široký, místopředseda
vlády dr. Dolanský, Hendrych, Kolder,
Lenárt, místopředseda vlády
inž. Šimůnek; kandidátka předsednictva
ÚV KSČ místopředsedkyně vlády
inž. Jankovcová; tajemník ÚV
KSČ Köhler; místopředsedové
vlády Krajčír, Piller; ministři
dr. Neuman, Černík, David,
Ďuriš, Korčák, Krutina,
Majling, Poláček, inž. Takáč,
Uher, dr. Kahuda, inž. Krejčí,
Hamouz, inž. Púčik.
265 poslanců podle prezenční listiny.
Z Kanceláře NS: Vedoucí Kanceláře
NS Kováčik.
Předseda NS Fierlinger (zvoní): Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi! Zahajuji 19. schůzi Národního
shromáždění.
Předtím, než přistoupíme k pořadu
dnešní schůze, je mou smutnou povinností
požádat vás, abychom uctili památku
soudružky Anežky Hodinové-Spurné (shromáždění
povstává), dlouholeté členky Ústředního
výboru Komunistické strany Československa,
členky předsednictva Národního shromáždění
Československé socialistické republiky, význačné
pracovnice ženského hnutí nejen u nás,
ale v celém světě, neúnavné
bojovnice světového mírového hnutí.
Celý život Anežky Hodinové-Spurné
byl naplněn houževnatou a cílevědomou
prací za práva dělnické třídy,
za vítězství socialismu, za udržení
světového míru. Nelítostné
vykořisťování, které poznala
na sobě již od nejmladších let, a příklad
socialistické revoluce v Rusku ji přivedly brzo
do dělnického hnutí. V roce 1921 se stává
jedním ze zakládajících členů
Komunistické strany Československa, v níž
zastávala významné funkce.
Velký kus práce vykonala soudružka Hodinová-Spurná
i jako poslankyně Národního shromáždění.
Poprvé byla zvolena poslankyní Národního
shromáždění již v roce 1929 a s
přestávkou okupačních let byla poslankyní
Národního shromáždění
až do své smrti. Od roku 1945 až do roku 1960
byla místopředsedkyní našeho Národního
shromáždění a v posledních letech
členkou jeho předsednictva. Byla skutečnou
poslankyní svého lidu, jehož důvěru
nikdy nezklamala a za jehož šťastný život
v míru a socialismu nešetřila sil. V uznání
této její obětavé práce byla
vyznamenána vysokými státními i zahraničními
vyznamenáními. Její památka bude věčně
žít v myslích a srdcích nás všech.
Soudružky a soudruzi poslanci, mám smutnou povinnost
vám dále oznámit, že dne 30. března
zemřel poslanec Národního shromáždění
soudruh František Dudač. Pracoval vzorně jako
topič a později jako strojvůdce v lokomotivním
depu v Praze-Vršovicích. Za úspěšnou
práci v těžkotonážním hnutí
byl vyznamenán státním vyznamenáním
"Za vynikající práci".
V roce 1960 byl soudruh František Dudač zvolen poslancem
Národního shromáždění.
V jeho osobě ztrácíme neúnavného
pracovníka, který všechno svoje úsilí
věnoval až do konce života budování
socialismu a rozkvětu naší vlasti. Čest
jeho památce! Děkuji. (Shromáždění
usedá.)
Soudružky a soudruzi poslanci,
nyní mi dovolte, abych vás seznámil s pořadem
dnešní schůze, na jehož návrhu
se předsednictvo Národního shromáždění
usneslo a který byl již poslancům Národního
shromáždění rozeslán:
1. Společná zpráva výborů zemědělského
a ústavně právního k vládnímu
návrhu zákona (tisk 120) o organizaci řízení
zemědělství.
2. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu
návrhu (tisk 121), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
projevu souhlasu Instrument k doplnění Ústavy
Mezinárodní organizace práce, přijatý
na 46. zasedání generální konference
Mezinárodní organizace práce dne 22. června
1962 v Ženevě.
Má někdo k tomuto návrhu denního pořadu
nějaké připomínky? (Nikdo.)
Nemá.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Zjišťuji, že Národní shromáždění
je způsobilé se usnášet.
Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji, tím Národní shromáždění
schválilo svůj denní pořad.
Přistoupíme k projednání prvního
bodu pořadu, kterým je.
1. Společná zpráva výborů
zemědělského a ústavně právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 120)
o organizaci řízení zemědělství.
Zpravodajem je posl. Borůvka, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Borůvka: Vážené
Národní shromáždění!
Když jsme v lednu letošního roku při projednávání
státního rozpočtu posuzovali perspektivní
rozvoj zemědělské výroby, vyslovil
jsem tehdy v rozpravě na plénu NS naději,
že po tuhé zimě přijde časné
jaro.
Podle kalendáře a podle našich připravených
časových plánů polních prací
se skutečně opozdilo. Stačilo však několik
příznivých dubnových dnů a
polní práce doslova skočily vpřed,
takže i letošní zpoždění se
určitě vyrovná.
Je třeba jen zajít do polí mezi naše
traktoristy a zamyslet se na chvíli nad výkonem
třeba pásového traktoru DT 54. Podívat
se na dobře seřízené závěsné
nářadí, kterým se právě
dohání ztracený čas dlouhé
zimy.
Zeptejte se traktoristy na normu výkonu. A shledáte,
že norma vláčení nebo smykování
při přípravě setí - 25 ha je
buď 125 měřic anebo 87,5 korce. Pak si najednou
v údivu připomenete, že tato jedna norma dnešní
práce je celá výměra největších
statků ve vsi anebo by se muselo dát dohromady 8
až 10 hospodářství, kde byly potažnou
silou krávy. Člověk nad tím zjištěním
chvilku kroutí hlavou a traktorista si třeba zase
myslí svoje, čas je drahý - sešlápne
pedál, přitáhne páku, prstem se dotkne
štítku čepice. Uteč, nebo tě
zarovnám také do brázdy.
A právě na poli, když se pak díváte
za vzdalujícím se strojem, si každý
z nás musí uvědomit onu převratnou
změnu v celém procesu zemědělské
výroby. Posuzováno z hlediska výkonu těchto
těžkých strojů se okamžitě
probudíte z meditací toho co bylo, dnes je a zítra
bude. Najednou si vzpomenete, co dalo práce sehnat právě
k tomuto DT 54 nová záběrová kola.
Co by se promeškalo času, kdyby jaro přišlo
dříve, nežli kola. A hned se spojuje celá
ta problematika se zákonem, který právě
projednáváme. Slovy a sliby se pole neobdělají
a krávy nepodojí. Dosavadní systém
řízení a pomoci zemědělské
velkovýrobě dožil, zastaral. Je mu třeba
objektivně přiznat, co dobrého ve svém
čase přinesl, ale na rozloučenou s ním
přece slova básníka: Ty mrtvý lež
a nevstávej! - I když všichni víme, že
tak jednoduchá celá věc není! Systém,
který se za celá léta vžil, musíme
měnit trpělivě, ale neústupně
a nepřipustit zajetí do starých, vyježděných
a řekněme hned bezpečných kolejí,
kde za výsledky výroby a nákupu odpovídali
kolektivně všichni a nakonec nikdo.
Navrhovaný zákon proto ve své úvodní
části zdůrazňuje právě
tuto změnu. Z dosavadního systému administrativně
správního přejít cele na podnikově
výrobní systém. Naskýtá se
samozřejmě ihned otázka, v čem konkrétně
dojde ke změnám přímo ve výrobních
závodech a na pracovištích. Je přece
nad slunce jasnější, že by mohlo být
odborníků a velmi schopných lidí na
úřadech ještě víc - jestli nebudou
hmotně spojeni s výrobou, bude výsledek velmi
hubený. Administrativa i v družstvech a státních
statcích je nezbytná a bez ní není
myslitelný chod závodu. Stejně i základní
evidence a pořádek v účetnictví
je vizitkou dobře hospodařících JZD
a státních statků. To je ovšem jen jedna
strana celého problému. O výsledcích
výroby však rozhodují živí lidé
- přímo na pracovišti.
Proto i řízení a pomoc výrobě
musí dělat živí a schopní lidé
také až na pracovišti přímým
stykem - jednáním - dohodou - příkladem.
Proto zákon přímo říká,
že musí zmizet bezduché, šablonovité,
rádoby odborné papírové pokyny-směrnice,
nařízení, oběžníky, dotazníky,
příkazy číslované lomené
ještě dalšími lomenými čísly.
Praxe ukázala, že tento stav výroby těžko
snáší a co hlavní do budoucna dále
nesnese. Četli jsme v referátu s. Hendrycha, že
jen z MZLVH bylo odesláno na jednoho zaměstnance
včetně šoférů a uklízeček
400-500 dopisů ročně. Z celkového
počtu 668 odborných pracovníků ministerstva
zemědělství, lesního a vodního
hospodářství se jen 126 zabývá
výrobou, a to ještě papírově
na dálku.
Totéž bylo i na KNV i ONV i dalších organizacích
a zařízeních, o kterých se oficiálně
říkalo, že jsou zřizována na
pomoc výrobě. Jde tedy v navrhovaném zákonu
o základní změny v přístupu
k zemědělské výrobě, a to v
duchu usnesení XII. sjezdu a konkrétně nyní
rozpracovaného v usnesení ÚV KSČ ze
dne 3.-4. dubna t. r. Z celé té mnohotvárné
a složité problematiky zemědělství
je to zatím část, týkající
se řízení a tím i přímé
pomoci výrobě v JZD a státních statcích
na základě přímého denního
styku lidí navzájem, na základě podnikově
výrobním. Právě proto se domnívám,
že zákon a jeho uvedení do života přesahuje
rozhodně rámec dneška. Myslím dnešní
naše zvyklosti a vžitý způsob řízení
zemědělství. Proto chci se vší
naléhavostí připomenout a současně
varovat. Obsah zákona v zásadě je politicky
i ekonomicky naprosto správný. Jde však o úplně
novou formu i obsah přístupu lidí k sobě
navzájem, s cílem rozvinout a zvýšit
výrobu. Je těžké a řeknu hned
nemožné vědět dopředu, jak se
tyto nové formy a vztahy uvedou do života.
Tedy nejlepší způsob je klidně a s chutí
začít. Varuji však před vydáváním
nějakých směrnic a pokynů pro práci
ZVS, jak už je chystá prý nějaká
skupina na ministerstvu zemědělství, lesního
a vodního hospodářství. Jestliže
toto připustíme, zabijeme dobrou myšlenku už
v zárodku. Zase se tak vytvoří situace, že
několik lidí na MZLVH si bude osobovat právo
myslet za tisíce hlav a ty s chutí nyní chtivé,
myslící hlavy odsoudí k trpnému přežvykování,
mnohdy i mylných názorů několika jedinců
i tak utržených od denního bouřlivě
kypícího života na vesnici. Proto bych žádal
- žádné směrnice - žádný
statut - žádné pokyny. Rozjet se do okresů,
do družstev, sbírat zkušenosti a moudrost tuto
dále přenášet. A jestli se pak ukáže,
že vás je podle tohoto způsobu na MZ mnoho,
a já jsem přesvědčen, že tomu
tak určitě bude, splníme tak mezi prvními
jedno z hlavních usnesení XII. sjezdu KSČ
o snižování zbytečné administrativy
a její přechod do výroby. (Potlesk.)
Vím, že tato slova vzbudí u mnohých
lidí i nedůvěru a spoustu otázek -
copak je takhle možno řídit výrobu a
podobně. Ale o to právě, soudruzi milí,
běží. Já jako zpravodaj obou výborů
jen vyjadřuji mínění poslanců
a také svoje. My si nejvíce ceníme na zákonu
jeho adresnost slov pokud jde o boj proti papírům,
zbytečným zprávám a hlášením.
V jednotlivých paragrafech a odstavcích účelně
a v zásadách vysvětluje práva a povinnosti
ZVS. Taktéž hovoří o nové náplni
práce MZLVH a krajských ZVS. Úloha NV všech
stupňů je taktéž ve svých vztazích
v zásadách dobře vysvětlena. Všichni
se zatím shodujeme na tom, že hlavní osobou
budou výrobní inspektoři. Nechci ze sebe
dělat přemoudřelého jasnovidce, ale
myslím, že tento názor není také
správný. Proč? Posuzujeme práci OVZS
- KVZS - i ministerstva starým pohledem. Přímý
styk s výrobou budou tedy mít nejvíce výrobní
inspektoři a ti druzí jen asi občas. Ti už
budou vzadu, v hlubokém týlu fronty - klidného
zázemí a odtud budou řídit - co a
koho - a hlavně jak? Zprávy přece nebudou,
tedy všichni musí být stejně důležití
a nejdůležitější rozhodující
a bezpodmínečně potřební jsou
ti ve stájích, na poli, na traktorech, v dílnách
i družstevní kanceláři.
Uvědomme si přece všichni, že je vážné
jednat, kdo bude, co a jak, na jakém stupni řídit.
Je však více naléhavé a proto také
tato opatření kdo vůbec bude v zemědělství
za několik let pracovat!! Může se stát,
že výrobní instruktor bude, pokud jde o kvalifikaci
i někde pod úrovní agronoma, zootechnika,
ekonoma družstva či statku.
Nic nevadí - když budou chápaví a učenliví
a najdou správný soudružský poměr
a dobré vztahy, tím dříve z nich vyrostou
dobří hospodáři. Nikdo učený
z nebe nespadl, a nikdo na světě zase není
tak schopný, učený a dokonalý, aby
se nemusel od druhého učit.
Podle mého názoru, základem úspěchů
výrobních inspektorů je nesmiřitelnost
k nedostatkům ve výrobě. Je však třeba
vidět, že tyto nedostatky zase musí odstranit
lidé a získat je pro tuto věc je první
základ úspěchu. Komandování,
nadřazenost, úřední strohá
nařízení je špatný způsob,
stejně špatný však je i přehlíživý,
smířlivecký postoj, aby si nenadělal
obtíží a snažil se všude vyjít,
prostě plout s proudem jako dosud, nedělat si starosti
a ono to nějak dopadne. Nechme tedy ty naše nové
orgány ZVS po novu samostatně pracovat. Zkusme měřit
kvalitu jejich práce výsledkem výroby: průběhem
jarních prací, kvalitou práce na polích,
plněním nákupních úkolů
v živočišné výrobě. A jestli
se nám něco nelíbí, nechtějme
to hned napravit požadováním komplexního
rozboru, komplexním hloubkovým průzkumem
a komplexním usnesením u zeleného stolu.
Uvědomujme si stále všichni, že nebezpečí
nákazy byrokratických bacilů a virů
je ještě plné ovzduší. Vždyť
jsme svědky, že denně dochází
k rozporům mezi výrobou a ztrnulým úřadem,
který dosud schován za hradbami předpisů
a směrnic, nerad slyší o špatných
metodách práce. On je naopak do hloubi duše
přesvědčen, že slouží dobře
společnosti a hlídá dodržování
socialistické zákonnosti. Myslím, že
opravdu by měli hluboce zpytovat svědomí
na ministerstvu financí a ve vedení Státní
banky, pokud jde o financování drobných investic
a dále pak rozvíjení nákupních
a tržních vztahů mezi státními
organizacemi a družstvy i státními statky,
mezi sebou navzájem. Více si všímat
práce lidí, jejich snahy a dobrých výsledků.
Je to například dobrý nápad s. Vídeňského
z Hradce Králové a s. Součka taktéž
z Hradce na rozmetání mletého vápence
z autocisteren na dopravu volně loženého cementu.
Toto jednoduché zařízení rozhází
vejmi rovnoměrně vápenec na 4 ha, při
dávce 20 q 1 ha za 20 minut a ušetří
za den práci třiceti lidí.
Jen státní statek Kostelec n. Orl. ušetří
letos cca 100 000 Kčs na rozhazování vápence
na 1500 ha pozemků. Marně však čekají
oba zlepšovatelé, že s nimi někdo z MZLVH
pohovoří a projeví zájem o jejich
snahu a práci. Bude proto třeba ve velmi krátké
době změnit a zrušit celou škálu
různých vyhlášek a nařízení,
ať už vládních, ministerských nebo
jinak resortních. Mohu prohlásit už s uspokojením,
že náš, byť i jen slovní útok,
doložený však příklady z výroby,
přináší už své dobré
ovoce. Úřední šiml už není
tak troufale sebevědomý a zvolna chřadne
a couvá ze dveří. Někde však
si jen nadsedli, popotáhli židli a klotové
rukávy a úředně naučeným
tónem vzkazují, že hín se ukáže,
kdo bude mít navrch a kde je státní disciplína.
Jsem dalek toho, dělat si z vážných
věcí legraci. Je však ale pravda - budeme-li
jen různé problémy kolem byrokracie trpně
registrovat a nebojovat s ní denně a každou
hodinu - neústupně, houževnatě, pak
nám nadělá mnoho škod. Když však
přistoupíme k uplatňování zákona
o ZVS právě z této pozice - boje proti bezduchému
byrokratismu, ale zavádění živého
styku s lidmi, myslím, že je to symbol jara v našem
celém národním hospodářství.
Jsem z hloubi duše pak přesvědčen o
možnostech rychle se rozvíjející zemědělské
velkovýroby. Živý styk s lidmi nutně
potom také přinese posílení autority
státního plánu a státní disciplíny
vůbec. Protože lidé mají rádi
pořádek a také radost z dobře vykonané
práce. Nová náplň zákona o
řízení zemědělské výroby
rozhodně pak uvolní cestu a ruce zdravým
názorům a zásahům - nutným
ovšem k rozkvětu a rozvoji celé výroby.
Postupně pak, jako jarní vody odplaví všechny
byrokraty i s jejich křečovitě vymýšlenými,
životu a výrobě cizími pokyny a směrnicemi.
A i oni pak všichni rádi otevřou okna svěžímu
větru jara a budou nakonec spokojeni se svou novou, účelnou
prací ve prospěch výroby a rozkvětu
celé společnosti.
V zastoupení obou výborů ústavně
právního a zemědělského navrhuji
osnovu zákona plénu Národního shromáždění
k projednání a schválení. (Potlesk.)
Předseda NS Fierlinger: Ke slovu se přihlásil
ministr zemědělství s. Krutina.
Ministr zemědělství, lesního a vodního
hospodářství Krutina: Soudružky
a soudruzi poslanci,
návrh zákona o organizaci řízení
zemědělství, který projednáváme,
je důležitým opatřením pro další
vývoj našeho zemědělství. Hlavní
zásady předloženého návrhu uvedl
již poslanec s. Borůvka.
Nová organizace řízení je nezbytnou
podmínkou pro uskutečnění významných
opatření k vyrovnání úrovně
zemědělství na úroveň průmyslu.
Řešení rychlého vzestupu intenzity rostlinné
a živočišné výroby k zabezpečení
rostoucích potřeb naší společnosti
a odstraňování podstatných rozdílů
mezi městem a vesnicí předpokládá
nejen posílení materiálně technické
základny v zemědělství, jeho komplexní
mechanizace a chemizace, nejen využívání
vědy v široké praxi, zvyšování
kvalifikace, a uplatnění hmotné zainteresovanosti.
Předpokládá současně a nutně
i nový způsob řízení jako nedílnou
a důležitou součást v celkovém
systému opatření.