Středa 6. března 1963

Před zraky celosvětové veřejnosti se dostává plného potvrzení závěrům Prohlášení porady 81 komunistických a dělnických stran z roku 1960, že v nové etapě všeobecné krize kapitalismu "prudce se zostřují všechny rozpory imperialismu" a že "světová kapitalistická soustava je zachvácena hlubokým procesem úpadku a rozkladu".

Posuzujeme-li rozpory mezi imperialistickými státy a jejich seskupeními, musíme především vidět, že všechny koncepce imperialismu - ať již jde o politickou unii ve smyslu osy Bonn - Paříž, nebo o tzv. atlantické partnerství podle anglosaského receptu, pod vedením amerického imperialismu - mají společného jmenovatele v antikomunismu, všechny počítají s přípravou agrese proti socialistickým zemím.

Všimněme si například dvou vojensko-politických koncepcí v oblasti jaderných zbraní, tzv. mnohonárodní jaderné síly, prosazované USA a tzv. národní jaderné síly v pojetí de Gaulla. V obou případech jde o zvýšení jaderného potenciálu Západu v přípravě agresívní války. Obě představují vážnou hrozbu míru.

Zvláště znepokojivou skutečností je to, že obě tyto koncepce přivádějí NSR stále blíže k vlastnictví jaderných zbraní. Proto se západoněmečtí revanšisté orientují na obě možnosti.

Proti linii příprav agrese, uzavřených integračních seskupení a diskriminace, kterou nutno rozhodně odsoudit, stavíme politiku mírového soužití, rozvíjení styků bez diskriminace na základě vzájemných výhod a rovnoprávnosti. Pro upevnění důvěry a rozvíjení dobrých vztahů mezi státy s rozdílným společenským zřízením má velký význam mezinárodní hospodářská spolupráce a zvláště zahraniční obchod.

Z tohoto hlediska bude velmi důležitou Konference OSN o obchodu a rozvoji, která má být uspořádána v roce 1964. Budeme spolu s dalšími socialistickými zeměmi usilovat o to, aby umožnila široký nástup k takovým formám hospodářské spolupráce, které by v praxi respektovaly svrchovanost a národní zájmy všech zemí, a které by napomáhaly hospodářské nezávislosti všech států.

Pokládáme za prospěšné, aby byla ustavena obchodní organizace, jejímž prostřednictvím by bylo zajištěno, že diskriminace z hospodářských vztahů mezi státy bude odstraňována a že bude vytvořen užitečný nástroj k rozvoji rovnoprávné spolupráce ve světovém hospodářství a mezinárodním obchodě.

V duchu usnesení XII. sjezdu KSČ hodláme rozvíjet na zásadách mírového soužití vzájemné vztahy i se západními kapitalistickými zeměmi, dosáhnout v nich zlepšení a tím přispět k celkovému ozdravění mezinárodního ovzduší. To předpokládá, aby všechny tyto země vůči nám respektovaly zásadu naprosté rovnosti a rozloučily se s pokusy o různé provokace a s pokusy o vměšování do našich vnitřních záležitostí. Praxe ukazuje, že dodržují-li kapitalistické státy tyto zásady, přináší to kladné výsledky. S řadou kapitalistických zemí máme vzestupnou úroveň obchodních a kulturních styků a též užitečné kontakty po vládní a parlamentní linii.

Chci ještě zdůraznit, že ČSSR vždy pokládala neutrální postavení některých evropských zemí za pozitivní prvek v mezinárodních vztazích.

Zvláště u sousedního Rakouska máme zájem jak na rozvoji vzájemných styků, tak na tom, aby Rakousko přísně respektovalo závazky neutrality, které si samo uložilo a které vyplývají ze státní smlouvy. Toto je třeba zdůraznit zvláště nyní, v souvislosti se zřejmým úsilím některých rakouských oficiálních kruhů o zavlečení Rakouska do EHS, které je budováno jako ekonomická základna NATO a zaměřeno proti socialistickým zemím.

Pro rozšíření vzájemně výhodné spolupráce s Rakouskem budeme nadále vytvářet předpoklady. Jestliže Rakousko bude postupovat obdobně, dojdeme k výsledkům, které přinesou prospěch lidu obou našich zemí.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Spolu s vnitřními úspěchy a upevňováním naší vlasti upevňovalo se i její mezinárodní postavení. U příležitosti 15. výročí Února prohlásil první tajemník ÚV KSČ a president republiky soudruh Antonín Novotný toto:

"Naše mezinárodní postavení je dnes pevné a náš socialistický stát je aktivním činitelem v mezinárodních vztazích."

To je výsledkem našeho nerozborného spojenectví se Sovětským svazem, naší příslušnosti ke světové socialistické soustavě, obětavé práce našeho lidu, jakož i aktivního působení československé zahraniční politiky, řízené ústředním výborem naší strany.

Dobrou a stále se upevňující pozici Československa ve světě je možno doložit i řadou faktů o rozvoji našich styků se zahraničím.

Za posledních pět let jsme navázali diplomatické styky s 21 nesocialistickými státy. V současné době máme diplomatické a konzulární styky se 73 státy a v zahraničí pracuje 83 našich zastupitelských úřadů. Rovněž se zvyšovala úroveň našeho zastoupení. Ve stejném období bylo vzájemně povýšeno 15 vyslanectví na velvyslanectví a 1 generální konzulát přeměněn na vyslanectví.

ČSSR je členem v 32 mezinárodních organizacích vládních a mimo to československé organizace a naši představitelé jsou členy 286 mezinárodních organizací nevládních a 331 národních organizací s mezinárodní účastí. Je třeba, aby i nadále všichni naši lidé v těchto organizacích a v jejich nejrůznějších orgánech, do nichž jsou často voleni, aktivně a iniciativně pracovali pro vítězství mírového soužití a přátelské spolupráce mezi národy.

Celkový obrat našeho zahraničního obchodu se za uplynulých 5 lety zvýšil asi o 1/3. Obchodní a platební styk byl nově upraven se 13 státy, které se osvobodily z pout kolonialismu. S celou řadou států, zejména afrických, jsou vedena hospodářsko-obchodní jednání.

V hospodářských stycích naší země má velikou důležitost pro upevňování jejího postavení, její dobrou pověst, dodržování lhůt, vysoká kvalita a světová technická úroveň našich dodávek do zahraničí. Je třeba na všech úsecích pracovat k tomu, aby naše výrobky obstály v podmínkách konkurence, zostřené diskriminací. Práce, která je ztělesněna v našich výrobcích, musí stále proslavovat dobré jméno socialistického Československa.

S mnoha zeměmi se úspěšně rozvíjejí naše kulturní styky, které v současné době uskutečňujeme se 60 zeměmi. Smluvně jsou upraveny v rámci kulturních dohod nebo smluv s 31 státy, z nichž 15 patří k rozvojovým zemím Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Široce se rozvinuly i styky vědecké, školské a sportovní. Představitelé naší kultury, vědy a sportu, jednotlivci i kolektivy vykonali velikou záslužnou práci při propagování své socialistické vlasti.

Totéž v plné míře platí o činnosti našich společenských organizací při rozvíjení jejich bohatých mezinárodních styků.

Plodné a užitečné styky se zahraničím rozvíjelo i naše Národní shromáždění. V uplynulých létech vyslalo i přijalo celou řadu významných parlamentních delegací, obrátilo se k parlamentům téměř všech zemí světa s důležitými výzvami ke společnému postupu v naléhavých mezinárodních problémech.

Díky moudrého a prozíravému vedení Komunistické strany Československa získala naše republika sympatie a množství přátel ve světě, kteří mají k naší socialistické vlasti a její důsledné mírové politice velkou důvěru a úctu. Je třeba mít neustále na zřeteli, že výsledky budovatelské práce lidu jsou hlavní oporou naší zahraniční politiky. Z toho jasně vyplývá, že zahraniční politika není zdaleka jen věcí socialistické diplomacie, ale nejširších lidových mas.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Československá mírová zahraniční politika, kterou rozvinul XII. sjezd Komunistické strany Československa, vyplývá ze samé podstaty našeho socialistického zřízení.

Je to politika nerozborného přátelství a spojenectví se Sovětským svazem a upevňování jednoty a síly světové socialistické soustavy.

Je to politika, jejíž generální linií je mírové soužití a soutěžení států s rozdílným společenským zřízením. Život znovu a znovu potvrzuje její naprostou správnost.

Je to politika, která aktivně přispívá k zajištění příznivých podmínek pro vítězství socialismu nad kapitalismem a která za úkol všech úkolů považuje udržení a upevnění světového míru. (Potlesk.)

Místopředseda NS Beran:

Děkuji ministru zahraničních věcí soudruhu Davidovi za jeho výklad. Rozprava bude zahájena po polední přestávce ve 14.30 hod.

Přerušuji schůzi.

(Schůze přerušena v 13 hod. 26 min. a opět zahájena v 15.00 hod.)

Podpredseda NZ Valo (zvoní): Zahajujem prerušenú schôdzu Národného zhromaždenia.

Oznamujem, že do rozpravy k výkladu ministra zahraničných vecí o zahranične politických otázkach sa prihlásili poslanci podpredseda NZ Fiala, podpredseda NZ dr. Kyselý a poslanec inž. Flieger.

Dávam slovo prvému prihlásenému rečníkovi podpredsedovi NZ Fialovi.

Místopředseda NS Fiala:

Před několika dny jsem se vrátil z 10denní návštěvy v NDR a proto mi dovolte, abych k významnému projevu našeho ministra zahraničních věcí s. Davida zaměřil svůj diskusní příspěvek především k otázce Německa.

Jsem si vědom toho, že německý problém není izolovaným problémem v současném mezinárodním dění, že je jeho součástí, avšak tak významnou součástí, jejíž vyřešení by otevřelo cestu k mírovému řešení dalších mezinárodních problémů. Proto si zaslouží zvláštní pozornosti zejména z naší strany, poněvadž se nás bezprostředně dotýká.

Je přece nemyslitelné, aby do nekonečna trval dosavadní neurovnaný stav v Evropě, kde vinou západních mocností nedošlo 18 let po skončení druhé světové války k uzavření mírové smlouvy s dvěma stávajícími německými státy a k vyřešení nenormální situace v západním Berlíně.

Nám nemůže být lhostejno to, co se za podpory západních imperialistů děje v západním Německu. Zatím co na jedné straně máme ty nejpřátelštější vzájemné styky s jedním německým státem, s vládou a lidem NDR, hrozí se nám z druhé strany - z NSR - revanšistickými požadavky na území, která nikdy Německu nepatřila. Je samozřejmé, že u nás takovéto revanšistické projevy bývalých nacistických pohlavárů nebere nikdo vážně, protože v současném postavení naší socialistické republiky jsou prostě neuskutečnitelné.

Je však třeba vidět vzrůstající militarizaci západního Německa, kde státní, hospodářský, vojenský a justiční aparát je převážně ovládán starými nacisty, kteří nechtějí brát poučení z krachu hitlerovského militarismu. Vždyť militarismus, antikomunismus a revanšismus staly se dnes součástí ztrnulé vládní politiky NSR a proto znamenají nebezpečí pro všechny národy Evropy, zejména pro její sousedy.

Podzimní krize v karibské oblasti, vyvolaná vládou USA, jíž se dostalo plného požehnání bonnské vlády, nejlépe ukázala, jaké nebezpečí může vyvstat pro lidstvo neuváženými kroky válečných maniaků. Dík rozvážné a moudré politice Sovětského svazu, dík nerozborné jednotě socialistického tábora a jeho hospodářské a obranné síle, bylo toto válečné nebezpečí rozumnými oboustrannými ústupky zažehnáno. Lidstvo si oddechlo a je vděčno Sovětskému svazu za prosazení jeho mírové politiky, která je zaměřena jen a jen k mírovému soužití národů a k řešení všech mezinárodních problémů cestou jednání a dohod.

Karibská krize však poučila svět, že současná termonukleární válka by se nezastavila ani před prahy američanů, ani přede dveřmi příslušníků kteréhokoliv jiného národa. A pokud jde o západní Německo, jehož vláda v nesourodé alianci s goulistickou vládou Francie vztahuje nedočkavě ruce po atomových zbraních, by si měla z karibské krize vzít především poučení. Bývalý nacističtí generálové, nyní ve službách bundeswehru, by neměli zapomínat, že nejmocnější a nejmodernější obranný atomový potenciál na světě má Sovětský svaz a že západní Německo, kde by začala válka, by zhaslo jako svíčka hned v první hodině války, jak to správně na VI. sjezdu Jednotné socialistické strany Německa prohlásil s. N. S. Chruščov.

Chtěl bych zdůraznit, že náš lid se o svou národní nezávislost neobává, a to zejména proto, že zárukou naší bezpečnosti a národní svobody už bývalí "mnichované" nejsou, ale mohutný tábor socialistických zemí v čele s bratrským Sovětským svazem. Jsme proto klidni, avšak nejde jen o nás, jde o záležitost širší. Jde o to, že bonnská politika militarismu a revanšismu vytváří z NSR největší evropské ohnisko válečného požáru a tím ohrožuje bezpečnost a mír všeho lidstva. To by se mělo stát varovným mementem pro vlády a lid všech evropských států, včetně Francie i USA.

Věrni politice mírového soužití, jsme vždy podporovali a budeme i nadále usilovně podporovat návrhy Sovětského svazu na uzavření mírové smlouvy s oběma německými státy a na normalizaci života v západním Berlíně. Stejně tak se těší naší plné podpoře návrhy NDR, které k postupnému překonání nynějšího rozkolu v Německu a k navázání normálních vztahů mezi oběma německými státy formuloval v sedmi známých bodech na VI. sjezdu JSSN s. Walter Ulbricht.

Stejně tak v souladu s vůlí a projevy našeho lidu se plně stavíme za protestní obsah not, zaslaných sovětskou vládou vládám NSR a Francie a naší vládou vládě Francie, proti vojensko politické smlouvě mezi bonnskou a pařížskou vládou. Jsme si vědomi toho, že takováto aliance evropských reakčních sil musí nezbytně vyvolat další zvýšení napětí v mezinárodních vztazích a proto ji právem odsuzujeme a před ní varujeme.

Jak jinak naproti tomu působí a je přijímán mírumilovným lidem Francie, NSR a všech států reálný návrh sovětské vlády na uzavření paktu o neútočení mezi státy Varšavské smlouvy a NATO, který se těší plné podpoře všeho našeho lidu. Je to návrh, který nežádá po žádné straně ani oběti, ani ústupky, nýbrž jen projev dobré vůle ke zmírnění mezinárodního napětí a nastoupení cesty k mírovému soužití národů.

Na své nedávné cestě po NDR jsme se setkali mezi všemi vrstvami německého lidu s vřelými, přátelskými projevy k naším národům, s oceněním naší vzájemné spolupráce na všech úsecích hospodářství, vědy a kultury a s jistotou, že i lid NDR, vedený JSSN si v brzké době vybuduje socialistickou společnost, která bude ukazovat přednosti a cestu celému Německu. A zde bych chtěl, soudružky a soudruzi, uvést charakteristickou ukázku toho, jak i tzv. střední vrstvy v NDR věří ve vítězství socialismu v celém Německu. Na své cestě po NDR jsme měli řadu besed se všemi vrstvami obyvatel. V kraji Suhl na Oberhofu vystoupil v diskusi majitel keramického závodu se státní účastí a řekl, že má sestru v Hamburku. Ta mu psala, aby všechno v NDR nechal a přijel za ní, protože tam bude prý mít možnost samostatného podnikání. A on jí celkem vtipně odpověděl, že zůstane kde je, že se mu vede dobře a že by do socialismu nechtěl vstupovat dvakrát. Jak vidíte, poznal, že obraz budoucího Německa je v dnešní Německé demokratické republice. Vždyť tvůrčí iniciativa pracujících NDR se již dnes projevila v tom, že průmyslová výroba NDR v r. 1961 činila 90% výroby celého Německa z r. 1936, přestože tato část Německa nejvíce utrpěla válkou a zaujímá jen necelou čtvrtinu plochy staré německé říše. V roce 1962 vzrostla dále průmyslová výroba NDR o 6,1% a produktivita práce se zvýšila o 8,4% oproti roku 1961. Ukazuje se, že při zachování plánovaného tempa rozvoje národního hospodářství bude se výroba NDR rovnat v roce 1964 výrobě celého předválečného Německa. K těmto úspěchům našim německým přátelům upřímně blahopřejeme.

Přitom je třeba vidět, že tyto úspěchy byly dosaženy za těžkých podmínek. Soudruh Ulbricht správně řekl na VI. sjezdu JSSN, že pracující NDR mohli držet pracovní nástroje jen v jedné ruce, protože druhou rukou museli neustále odvracet rušivé manévry a útoky militaristických rozbíječů a útočníků. Rázná a nečekaná opatření vlády NDR z 13. srpna 1961, učiněná na hranici západního Berlína, uklidnila rozvášněné hlavy na Západě, poněvadž NDR má nyní plně pod kontrolou své hranice a může podnikat kroky proti těm, kdo by se pokoušeli oslabovat socialistické zřízení v NDR. Je to veliký úspěch lidu NDR a všech socialistických zemí, které jsou členy Varšavské smlouvy, avšak není to řešení konečné. To leží i nadále v uzavření mírové smlouvy s Německem a v definitivním vyřešení otázky západního Berlína. Proto návrhy vlády Sovětského svazu, stejně jako návrhy vlády NDR na vyšetření tohoto palčivého problému, jsou vřele vítány a podporovány i lidem NDR, v němž hluboce zapustilo kořeny německo-sovětské přátelství.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP