Dalším takovým vážným problémem přepravy je otázka ložení vagónů pro doly důlním dřevem. Ročně se přepravuje cca 43 000 vagónů na různé doly v Československé socialistické republice. Přestože dráha vozí denně tyto prázdné uhláky pro šachty, nedovolí je naložit dolovinou, ačkoliv by to bylo možné a naopak by se našemu národnímu hospodářství těchto 43 000 vagónů, které běhají prázdné po trati bez využití, ušetřilo z volného oběhu, a to myslím, že stojí za uvážení. Nechceme tvrdit, že nedostatkem vagónů jsou vinny jenom správy státních drah, ono ani u nás není všechno v pořádku. Ne všechny lesní závody dělají vše proto, aby bylo správně využito vagónů. V mnoha případech nejsou vagóny dostatečně vytěžovány. Místo 18-20 tun přípustné váhy se loží 12-15 tun, nebo ještě méně, vagóny nejsou včas naloženy a jsou často zbytečně předržovány, neorganizují se v dostatečné míře nedělní nakládky, i když by o nedělích vagóny byly.

Na úseku mechanizace má lesní hospodářství rovněž řadu problémů. Výrobky nakupované od podniků strojírenského sektoru jsou dosud ve většině případů nekompletní nebo nekvalitní. Zavádění nových výrobků je velmi zdlouhavé. Příkladem nekvalitních výrobků jsou jednomužné motorové pily JMP 40, které se začaly vyrábět v roce 1961. I když už nedošlo k některým úpravám a k odstranění některých závad, neodpovídají motorové pily JMP 40 požadavkům lesního hospodářství. Pily jsou značně poruchové, provádění záručních oprav je zdlouhavé, jeví se naprostý nedostatek náhradních dílů. Tento stav se odrazil v celkovém využití těchto motorových pil. V roce 1961 byl za III. čtvrtletí docílen průměrný výkon na pilu 2270 plm, v roce 1962 za stejné období pouze 1970 plm, přičemž průměrné výkony jsou vysoce překračovány pilami zahraniční výroby. Správa lesního hospodářství uvažuje v plánu 1963 s nákupem cca 800 kusů tuzemských pil pro splnění těžebního úkolu, přičemž předpokládá průměrný výkon na pilu 2548 plm. Tohoto výkonu však pilami naší výroby v žádném případě nemůžeme dosáhnout, protože technický stav a provozuschopnost motorových pil JMP 40 značně zaostává za zahraničními výrobky. Nízké výkony našich pil JMP 40 jsou způsobeny jejich vysokou poruchovostí. Náklady na výrobu 1 plm dříví našimi pilami jsou poměrně vysoké proti zahraničním výrobkům, a to jak na opravách, tak i ve spotřebě pohonných hmot. Průměrný výkon na pilu JMP 40 v roce 1962 byl 1000 plm a na pilu zahraniční výroby 3500 plm. K dosažení plánovaného stupně mechanizace kácení bylo by tedy nutno zajistit pro lesní provoz cca o 600 kusů pil více, než bylo původně plánováno, to znamená, že bychom potřebovali 1400 kusů motorových pil domácí výroby. Naproti tomu by bylo možno tentýž úkol mechanizované těžby v roce 1963 zajistit dodávkou pouze 650 kusů pil zahraniční výroby a to s ohledem na dosud dosahovaný roční výkon 3500 plm.

Dalším příkladem nedůsledného přístupu strojírenského sektoru pro mechanizaci lesnictví jsou traktorové navijáky. V tomto případě jde o zdánlivě bezvýznamný prostředek, avšak v lesnictví si neumíme představit práci s traktorem v přibližování dříví bez navijáku. Trvalo několik let, kdy se jednalo s různými institucemi, tj. závody a podniky i přímo s ministerstvem o výrobě navijáků a výsledek těchto jednání byly pouze sliby, avšak navijáky nebyly. Tato okolnost ovlivnila nepříznivě plnění plánu přibližování dřeva a byla přímou příčinou, že se dřevo přibližuje ve velké míře postaru, tj. koňskými potahy.

Obdobná situace se projevuje při dodávkách nových traktorů Z 3011, které jsou rovněž dodávány bez navijáku, přestože naviják je již vyvinut a odzkoušen. Je to asi tím, že výrobce těchto navijáků byl ministerstvem několikrát měněn a zpravidla byl jako výrobce určen podnik, kde předpoklady k realizaci výroby byly minimální anebo vůbec nebyly. Tak dochází k tomu, že po zkušenostech z minulosti jsou lesníci odhodláni sami přikročit k této výrobě. A jako další bychom mohli jmenovat malotraktůrek T 4 - K - 10, který v jedné z modifikací jako nositel nářadí má být rozhodujícím strojem ve školkařském vesnickém provozu. Tento traktor v prototypu byl několik let zkoušen a dobře se osvědčil. Je znám i výrobce, tj. Agrostroj, n. p., Prostějov. Těšili jsme se, že první stroje z ověřovací série obdržíme koncem roku 1962, avšak k výrobě nedošlo a byla odsunuta na počátek roku 1963. Podle posledních informací však k výrobě tohoto traktoru u nás snad vůbec nedojde a jeho výroba na základě dohody Rady vzájemné hospodářské pomoci má být předána do Bulharska. To znamená, že další roky budou naši lesníci čekat na tento osvědčený mechanizační prostředek. Je třeba poznamenat, že u všech strojů, které jsou strojírenstvím pro lesy dodávány, se projevuje absolutní nedostatek náhradních dílů. I zde je však třeba sebekriticky přiznat, že na jedné straně mají LZ skutečně citelný nedostatek mechanizačních prostředků, hlavně pak motorových pil, ovšem na druhé straně ani s tímto málem se v mnoha případech nesprávně hospodaří. U pil nejsou stálé osádky, čili, jak se říká, pila jde z ruky do ruky, což pochopitelně musí zvyšovat poruchovost, která je již sama o sobě velká, ať už vinou špatného materiálu anebo v mnoha případech nesprávného zacházení s pilou. Běžná údržba motorových pil je prováděna nedostatečně a povrchně. Neodstraňují se běžné malé závady a pracuje se s pilami tak dlouho, až již to opravdu nejde a pak si oprava těchto pil vyžádá vysokých finančních nákladů. Z těchto důvodů je třeba, aby u motorových pil byli stálí pracovníci, kteří by nesli plnou odpovědnost za stav přidělené motorové pily a prováděli její běžnou údržbu. Dále pak je nutné, aby zaměstnanci LZ se ve větší míře starali o to, aby byly jiné mechanizační prostředky předávány do socialistické péče pracujících, což bude zárukou toho, že mechanizační prostředky budou nejen v pořádku, že budou bezpečné v práci, ale bude se prodlužovat jejich životnost.

Lesní hospodářství k zajištění plánovaných úkolů nemá dostatek stálých lesních dělníků a převážná část úkolů musí být zajišťována příležitostnými sezónními pracovníky a brigádníky z různých odvětví. Podíl stálých dělníků v r. 1961 činil pouze 37,3 % a v r. 1962 zůstal přibližně na stejné úrovni. Tento stav se postupně dalším rozvojem průmyslu, zejména na Slovensku a s postupným upevňováním JZD soustavně zhoršuje. Příliv nových dělníků, zvláště mladších, je velmi malý a přirozený úbytek je větší než nábor nových stálých dělníků. Úbytek stálých lesních dělníků dále poroste vzhledem ke snaze odchodu do jiných odvětví s příznivějšími pracovními, mzdovými a sociálními podmínkami. Vysoký a stále stoupající podíl nestálých dělníků a prodlužování průměrného věku pracujících v lesním hospodářství způsobuje vysokou nárazovost v plnění plánu, zhoršuje kvalitu práce, vynakládání značného času na zajištění nestálých dělníků a ztěžuje práci i řízení lesní výroby. Nepříznivě ovlivňuje též využívání mechanizačních prostředků, využití těžené dřevní hmoty a uplatňování pokrokové technologie. Charakter a dosavadní způsoby výroby v lesním hospodářství způsobují velký počet pracovišť, roztříštěných a značně od sebe vzdálených. Zajišťování prací na těchto pracovištích vyžaduje často vzdálenou a namáhavou docházku lesních dělníků na pracoviště. Většina prací v lesním hospodářství je fyzicky namáhavá a odstranění anebo alespoň snižování namáhavosti v lesní výrobě postupuje velmi pomalu. Rovněž stávající organizace práce znemožňují podstatně zlepšení pracovních podmínek. Tyto těžkosti jsou o to zvyšovány skutečností, že většina dělníků je vystavena všem povětrnostním vlivům v průběhu roku. Úsilí o zlepšení pracovních podmínek proto zaměřeno na zajišťování účelné dopravy dělníků na pracoviště vlastními dopravními prostředky lesních závodů. Současně se podporuje u lesních závodů používání vlastních nízko kubaturních jednostopých vozidel, což však vyžaduje vyřešení poskytování náhrad za jejich používání. Ze sociálních a kulturních podmínek stálých lesních dělníků jsou rozhodující bytové podmínky. Dosavadní vlastní byty dělníků mají celkovou nízkou bytovou kulturu, nevyhovující příslušenství a malý počet čtverečných metrů na člena rodiny. Nedostatek bytů je jednou z hlavních příčin těžkostí při získávání mladých lesních dělníků, neboť organizacím státních lesů jsou přidělovány bytové jednotky z decentralizované výstavby jen v nepatrném počtu.

Druhou základní otázkou zlepšení sociálních podmínek lesních dělníků je možnost zajištění stravování během pracovního dne. V současné době stále většina dělníků během dne má studenou stravu. Ke zlepšení této situace jsou vyráběny vhodné konzervy, které jsou však poměrně drahé a pracujícím v lesnictví není na ně přiznán příspěvek na stravování jako v závodních jídelnách. Vyřešení přiznání tohoto příspěvku by přispělo i ke zlepšení stravování pracujících v lesním hospodářství během pracovní doby. Je třeba podtrhnout, že odstraněním všech namáhavých prací v lesním hospodářství, zajištěním dopravy dělníků na pracoviště, výstavbou bytů a zajištěním stravování na pracovišti vytvoříme podmínky ke stabilizaci pracovníků, nutných pro plnění úkolů lesního hospodářství a tím i ke splnění úkolů stanovených XII. sjezdem KSČ. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, je tedy skončena.

Dávám zpravodaji předsedovi výboru pro plán a rozpočet a místopředsedovi Národního shromáždění Jozefu Valo slovo k doslovu.

Zpravodaj podpredseda NZ Valo.

Pretože neboli podané žiadne návrhy na zmenu rozpočtových čísel, zdalo by sa, že nemusím robiť žiaden záver, ale predsa len mi dovoľte, aby som na jeden príspevok reagoval. Iste že všetci sme s veľkým záujmom vypočuli vystúpenie s. Borůvky a myslím, že s jeho názormi, i keď boli mnoho razy kritické, súhlasíte. Ale predsa len porovnanie, ktoré súdruh Borůvka urobil medzi zárobkami na vidieku a v priemysle, ku ktorým si vzal čísla od súdruha Ďuriša a okamžite si to spočítal, sú trochu mylné a mohli by viesť k veľa nedobrým záverom. Porovnávať peňažné príjmy robotníkov s peňažnými príjmami družstevníkov a nevziať do ohľadu celé prostredie a všetko čo so mzdou alebo odmenou súvisí, je pomýlené. Vonku by to bolo chápané nie ako posilnenie sväzku medzi robotníckou triedou a našimi družstevnými roľníkmi, ale naopak.

Preto nemôžem súhlasiť, aspoň ja nemôžem súhlasiť s tým číselným porovnaním, ktoré s. Borůvka nám tu uviedol. Takéto porovnanie vyžaduje si zodpovednosti a vždy opravdu porovnávať rovnaké veci, aby sme mohli vynášať závery. V tomto prípade sa tak nestalo.

To je všetko, čo som chcel záverom povedať.

Prosím Národné zhromaždenie, aby schválilo štátný rozpočet na rok 1963 v tom rozsahu, ako vám bol písomne predložený.

Předseda NS Fierlinger:

Nyní přistoupíme k hlasování, a to nejprve o prvém bodu pořadu, kterým byla zpráva ministra-předsedy Státní plánovací komise o plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR na rok 1963. Navrhuji, aby Národní shromáždění vzalo zprávu se souhlasem na vědomí.

Má někdo jiný návrh? (Nikdo.)

Kdo souhlasí se zprávou ministra-předsedy Státní plánovací komise, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění vzalo se souhlasem na vědomí zprávu ministra-předsedy Státní plánovací komise o plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR na rok 1963.

Přistoupíme k hlasování o druhém bodu pořadu, kterým je společná zpráva výborů pro plán a rozpočet, průmyslového a zemědělského o vládním návrhu rozpočtového zákona na rok 1963, a to tím způsobem, že budeme hlasovat o celém vládním návrhu rozpočtového zákona a o státním rozpočtu na rok 1963, který je obsažen v přílohách 1 a 2 k tomuto zákonu, najednou podle předložené písemné zprávy výborů.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování?

Nejsou.

Ve státním rozpočtu na letošní rok jsou obsaženy

příjmy:

výdaje:

Z rozdílu příjmů a výdajů vyplývá přebytek 62 miliónů 109 tisíc Kčs.

V příloze 1 rozpočtového zákona na letošní rok je dále obsažen úhrn rozpočtů národních výborů obsažených ve státním rozpočtu, a to v tomto sestavení:

příjmy:

výdaje: