Místopředseda NS Fiala:

Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování.

Nebudou-li námitky, dám hlasovat podle přednesené zpravodajské zprávy.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem usnesení, jímž Národní shromáždění schvaluje podle článku 41 ústavy státní závěrečný účet Československé socialistické republiky za rok 1961, nechť zvedne ruku! (Děje se)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo státní závěrečný účet Československé socialistické republiky za rok 1961.

Tím jsme projednali třetí bod pořadu. Přistoupíme k projednání čtvrtého bodu pořadu, kterým je

4. Zpráva výboru ústavně právního k návrhu presidenta republiky (tisk 93) na vydání zákona o propůjčování vyznamenání.

Zpravodajem je místopředseda NS dr. Václav Škoda; dávám mu slovo.

Zpravodaj místopředseda NS dr. Václav Škoda: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

President Československé socialistické republiky s. Antonín Novotný předkládá podle čl. 52 ústavy návrh zákona o propůjčování vyznamenání.

Československá vyznamenání a řády vyjadřují uznání a vděčnost socialistické společnosti těm pracujícím, kteří se nejvíce zasloužili o úspěchy naší socialistické vlasti. Od r. 1961 bylo uděleno např. 17 Zlatých hvězd Hrdiny socialistické práce, 60 Řádů Klementa Gottwalda - za budování socialistické vlasti, 404 Řády republiky, 1833 Řádů práce, 4948 vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, 7068 vyznamenání Za vynikající práci, 406 vyznamenání Za statečnost. Obdobně je tomu u ostatních vyznamenání. Již toto veliké množství dosud vydaných vyznamenání svědčí o tom, že se jedná o jednu z důležitých forem, jimiž se socialistická společnost odměňuje svým nejzasloužilejším členům a je proto důležité, aby také právní úprava této oblasti byla přesná, srozumitelná každému občanu, aby plně odpovídala ústavě Československé socialistické republiky a soustřeďovala všechny důležité předpisy tohoto úseku. Dosavadní právní úprava, která vychází ze zákona č. 247 z roku 1949 a je upravena četnými dalšími předpisy, je již překonána vývojem, k němuž dospěla naše socialistická společnost a jehož výsledky jsme zakotvili 11. července 1960 do nové socialistické ústavy. Některá ustanovení dosavadních předpisů neodpovídají již zásadám, které jsme vtělili do nové socialistické ústavy. Nová ústava např. v čl. 4. zakotvuje vedoucí úlohu KSČ v naší společnosti, v čl. 2. vyzdvihuje funkci zastupitelských orgánů pracujícího lidu, od nichž je odvozena pravomoc ostatních orgánů státu, v. čl. 6. zdůrazňuje význam Národní fronty apod. Již těmto ústavním zásadám neodpovídá dosavadní zákonná úprava, podle níž právo předkládat presidentu republiky návrhy na vyznamenání přísluší jenom vládě. Proto se v předložené osnově navrhuje, aby podle uvedených zásad socialistické ústavy předkládaly přímo presidentu republiky své návrhy na propůjčení vyznamenání ústřední výbor KSČ a Ústřední rada odborů. Ostatní společenské organizace sdružené v Národní frontě mohou předkládat návrhy na vyznamenání prostřednictvím ÚV NF. Pokud jde o státní orgány, budou napříště oprávněny předkládat presidentu republiky návrhy na vyznamenání předsednictvo Národního shromáždění a vláda. Vláda bude projednávat a předkládat návrhy na vyznamenání doporučené ministry a národními výbory, projednané se společenskými organizacemi, především s orgány ROH.

Návrhy na vyznamenání vojáků a příslušníků ozbrojených sborů budou příslušní ministři předkládat přímo presidentu republiky jakožto vrchnímu veliteli ozbrojených sil.

Další změna navrženého zákona vyplývá rovněž z nové ústavy, z čl. 61., který stanoví nové pojetí ústavní zodpovědnosti presidenta republiky vůči Národnímu shromáždění, podle něhož president republiky je odpovědný z výkonu své funkce Národnímu shromáždění. Tomu odpovídá návrh zákona, že presidentu republiky může být propůjčeno vyznamenání usnesením Národního shromáždění.

Vedle těchto změn povahy ústavně právní, vyplývajících ze socialistické ústavy, návrh zákona stanoví nové předpoklady pro udělování vyznamenání. Vzhledem ke stupni vývoje naší společnosti je správné, jak navrhuje § 1 osnovy, v zákoně vyjádřit, že vyznamenání jsou výrazem uznání a vděčnosti lidu především za zásluhy o vítězství socialismu, o budování vyspělé socialistické společnosti. Je také důležité zdůraznit zásluhy o rozvoj přátelství, spolupráce a upevnění mírového soužití národů. Dosavadní dvě nejvyšší veřejné pocty, čestné tituly Hrdina ČSSR a Hrdina socialistické práce byly dosud řazeny jen do skupiny čestných uznání. Je proto správné, jak navrhuje osnova, prohlásit je za vyznamenání a stanovit, aby zlaté hvězdy s nimi spojené byly nošeny přede všemi řády a ostatními vyznamenáními.

Podstatnou změnou proti dosavadním předpisům je rovněž navržená úprava o zřizování vyznamenání a čestných uznání. Podle dosavadního stavu vyznamenání, čestné tituly a veřejná uznání se zřizují formou vládních nařízení vydaných se souhlasem presidenta republiky. Pamětní odznaky se zřizují vládním usnesením. Osnova navrhuje, aby napříště vyznamenání, jakožto nejvyšší občanské pocty, které propůjčuje president republiky, mohla být zřizována jenom Národním shromážděním, a to formou zákona. To odpovídá společenské důležitosti vyznamenání a ústavnímu postavení Národního shromáždění v soustavě nejvyšších státních orgánů.

Úprava čestných uznání, která nepropůjčuje president republiky, bude příslušet vládě. Vláda bude rovněž projednávat návrhy na udělení státních cen Klementa Gottwalda, jejichž nositelé mají právo užívat titulu laureát státní ceny a jejichž návrhy připravuje Státní výbor pro udělování cen Klementa Gottwalda.

President republiky, jemuž přísluší podle ústavy právo udílet vyznamenání, může zmocnit jiný orgán, aby propůjčoval jednotlivá vyznamenání. Tomuto oprávnění odpovídá také návrh, aby president republiky nebo jím k tomu zmocněný orgán rozhodovat o odnětí vyznamenání, jestliže se vyznamenaný stal nehodným je nosit nebo vyjde-li najevo, že vyznamenání bylo propůjčeno nezaslouženě. Tím se také mění dosavadní úprava, kdy o odnětí vyznamenání rozhodovala komise zřízená při ministerstvu vnitra, nyní při vládě.

Návrh osnovy podstatně zjednodušuje a sjednocuje dosavadní právní úpravu o propůjčování vyznamenání a čestných uznání.

Dosud zřízená vyznamenání a čestná uznání, propůjčená za zásluhy uvedené v předpisech, podle nichž byly vydány, zůstávají v platnosti.

Působnost nového zákona se však bude vztahovat na propůjčování, ztrátu a odnímání vyznamenání a těch čestných uznání, která propůjčuje president republiky. Vedle vyznamenání se jedná např. o čestný titul "národní umělec", "Dukelská pamětní medaile", "Zasloužilý pracovník v tělesné výchově a sportu."

Ústavně právní výbor projednal návrh osnovy zákona presidenta republiky. S uspokojením konstatuje, že je to v naší ústavní praxi po prvé, kdy president republiky předkládá návrh zákona, což je podle naší socialistické ústavy možné - ústavně právní výbor doporučuje Národnímu shromáždění jeho schválení v plném znění. (Potlesk.)

Místopředseda NS Fiala: Hlásí se někdo do rozpravy?

Posl. Hrubý (ze svého místa): Dotaz: Ve zprávě bylo uvedeno, že vyznamenání byla udělena od r. 1961. Myslím, že tam má být 1951.

Zpravodaj místopředseda NS dr. Václav Škoda: Ano, počet vyznamenání ve zprávě je od r. 1951, poněvadž tehdy byl schválen zákon, podle něhož jsme začali udělovat vyznamenání.

Místopředseda NS Fiala: Do rozpravy se již nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování.

Protože nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, dám hlasovat o celém návrhu presidenta republiky najednou podle předložené zprávy ústavně právního výboru.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým návrhem presidenta republiky na vydání zákona o propůjčování vyznamenání a to ve znění zprávy výboru ústavně právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo návrh presidenta republiky na vydání zákona o propůjčování vyznamenání.

Tím jsme projednali čtvrtý bod pořadu.

Přistoupíme k projednání pátého bodu pořadu, kterým je

5. Zpráva výboru pro plán a rozpočet o vládním návrhu zákona (tisk 92), kterým se rozšiřuje působnost Státní energetické inspekce.

Zpravodajem je poslanec Kulička; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Kulička: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Rychlý rozvoj národního hospodářství v naší Československé socialistické republice klade mimořádné nároky především na organizovaný a řízený rozvoj zdrojů energie ve všech jejích formách a nositelích.

Poměrně vysoké vybavení našeho národního hospodářství energií, zvláště v posledních letech, snese srovnání s jinými průmyslově vyspělými státy.

Značnému množství spotřeby všech druhů paliv a energie však neodpovídá zvyšování účinnosti jejich využití. Při používání energie ztrácíme dosud mnohem více, než odpovídá technologicky nutným ztrátám, celkové průmyslové výrobě a technickému pokroku naší země.

Tato skutečnost je tím závažnější, že energetické zdroje naší země by již v blízké budoucnosti nestačily ke krytí dalšího rozvoje průmyslové výroby a technického rozvoje naší země při dosavadním rychlém a nehospodárném růstu spotřeby všech druhů paliv a energie.

Proto je rychlý obrat v hospodaření všemi druhy paliv a energie nejen nutný, ale otázka zajišťování a ekonomického využívání paliv a energie - se stává trvalým úkolem pro zajištění dalšího rozvoje našeho národního hospodářství.

Způsob kontroly hospodárnosti v odvětvích paliv a energetiky, jak je dosud prováděn, naprosto nestačí. Je příliš členitý a každá z kontrolních organizací se omezuje jen na určitý druh paliv a energie. To pak způsobuje, že závěry z provedených šetření nejsou jednotné a tak není možno dosáhnout soustavného sledování a komplexního řešení nedostatků.

V důsledku napjaté situace v palivech v roce 1961 vzniklo v minulém roce významné masové hnutí za dosažení úspor, a to nejméně 1% z jednoroční spotřeby paliva a energie.

Vláda ČSSR na svém zasedání dne 18. dubna letošního roku, na kterém projednávala zprávu ministra paliv a energetiky o plnění opatření k dosažení 1% úspor ve spotřebě všech druhů energií za rok 1961 konstatovala, že hnutí za dosažení úspor podstatně zvýšilo zájem pracujících o energetické hospodářství. Socialistická soutěž mezi jednotlivci, kolektivy, brigádami socialistické práce, závody a podniky v celém národním hospodářství přinesla dobré výsledky. Pracující většinou pochopili, že šlo o přímou pomoc při překonávání vážných obtíží v zásobování národního hospodářství palivy a energií cestou lepšího hospodaření a tak zmírnění napjaté palivové a energetické bilance na straně spotřeby.

Bylo možno konstatovat, že dosažené úspory na pracovištích v průmyslu, stavebnictví a v dopravě, které představovaly 2,18% z celoroční spotřeby paliv a energií - přispěly k překonání očekávaných obtíží v zásobování palivy a energií a že hnutí za dosažení 1% úspor z celoroční spotřeby vytvořilo základ k soustavnému zvyšování efektivnosti ve spotřebě paliva a energie. To byl největší přínos celé akce, neboť čím dále tím více pracujících si uvědomuje, že nejde pouze o jednorázovou kampaň, ale o vytvoření nástroje k odhalování rezerv, které jsou v oblasti spotřeby paliva a energie stále ještě velmi značné.

Tak podle zprávy "Státní energetické inspekce" za rok 1961 ukázala některá šetření možnost roční úspory cca 32 000 MWh elektrické energie a 18 000 t měrného paliva, což představuje 3,4% u elektřiny a 9,7% u spotřeby paliva na výrobu páry - v prověřovaných závodech.

Kromě toho bylo docíleno snížení odběru elektrického proudu o 9,7 MW v dobách špičkového zatížení elektrizační soustavy.

Je nesporné, že kdyby nebylo dosaženo v roce 1961 uvedených úspor, vznikly by těžko překonatelné obtíže při plnění průmyslové výroby ve stavebnictví, v dopravě i na ostatních úsecích našeho národního hospodářství. Současně by koncem roku ještě více poklesly zásoby na skládkách tuhých paliv, čímž by nastalo další zhoršení situace v zásobování národního hospodářství - především v prvém čtvrtletí letošního roku - plynem a elektrickou energií.

Přesto však je nutno vycházet ze skutečnosti, že větší podíl úspor kryl naopak vyšší spotřebu paliv a energií vyvolanou změnami skladby objemu průmyslové výroby a surovinové základny, jakož i odlišného využívání výrobních prostředků proti předpokladu státního plánu na některých podnicích a výrobně hospodářských jednotkách. Více se využívalo výrobního zařízení s nižší energetickou účinností a to v důsledku neuvedení nebo pozdního uvedení nových energeticky účinnějších kapacit do provozu. Tím byl snížen z národohospodářského hlediska absolutní úspěch hnutí za dosažení 1% úspor.

Někteří pracovníci, závody a podniky tak vlastně hospodařili na konto úspor těch, kteří důsledně zajišťovali usnesení a své závazky za dosažení úspor.

Jsou podniky, které snížily odběr paliva a energie proti přiděleným fondům a své úspory daly společnosti k dispozici v celém rozsahu. Jsou však podniky, které spotřebovaly své úspory zčásti nebo zcela a jsou také podniky, které nezískaly žádné úspory a dokonce překročily stanovené fondy paliva a energie.

V celostátní socialistické soutěži byly vyznamenávány v rámci jednotlivých krajů podniky, které v průběhu minulého roku měly největší podíl na dosažení úspor v palivu a energii Rudými standardami a Čestnými uznáními, včetně peněžitých odměn. Například za třetí čtvrtletí m. r. to byly:

Plzeňské pivovary, n. p. Plzeň, Hrudkovny Ejpovice - závod Mníšek pod Brdy, Závody Jana Švermy - Jinonice, Královopolské strojírny - Brno, Závody 29. augusta - Partizánské, Cementárny - Bystré nad Teplou, Kovolis - Hedvikov a řada dalších.

Mezi podniky, které vykazovaly sice úspory, ale nevěděly jak jich dosáhly, neboť neprovedly žádná technicko organizační opatření a při kontrole výsledků je nemohly prokazovat, ba naopak bylo zjištěno, že šlo vlastně o nepřiměřené rezervy v plánech nebo v normách spotřeby paliva a energie, mimo jiné patří: Masný průmysl - Prešov, Západoslovenské mlékárny - Bratislava, Laktos - Poděbrady, Závod "Mosilana" - Alexovice, Východoslovenské pivovary - Michalovice, Závod "Svit" - Velké Meziříčí, a další.