Naše zemědělství prodělalo v posledních letech bouřlivý rozvoj, ustavili jsme družstva a získali většinu rolníků do družstev. Nyní již družstva slučujeme ve větší celky, zavádí se komplexní mechanizované čety, nová technologie a další opatření k tomu, aby družstevní výroba se stala skutečně socialistickou velkovýrobou.

Dosavadní úprava důchodového zabezpečení nedostačuje již novým sociálním a ekonomickým vztahům na naší vesnici. Jeho nejvážnější nedostatek spočíval v tom, že dosavadní zákon neznal zabezpečení v nemoci, přídavky na děti, mateřskou dovolenou apod., a to vše působilo velmi nepříznivě pro získávání a udržení mladých lidí v družstvech. Nový zákon přináší v tomto směru zásadní změnu. Preventivní a léčebná péče, dávky zabezpečující matku, jsou upraveny na stejných zásadách jako u dělníků a ostatních pracujících. Rovněž úprava přídavků na děti a jejich výše je zásadně stejná jako u dělníků a ostatních pracujících, neboť u družstev s vyšší úrovní hospodaření a družstev, která plní státní plán nákupu, budou ze státních prostředků poskytovány družstevníkům přídavky na děti ve stejné výši jako všem pracujícím. Zákonná úprava dává tudíž všem družstvům stejnou možnost a bude záležet jen na družstevnících, aby při řádném plnění všech povinností vůči společnosti dostávali ze státních prostředků plné přídavky na děti. Právě v této otázce dochází ze stran družstevníků k řadě dotazů. K tomu bych chtěl uvést:

V našem Havlíčko-brodském okrese z celkového počtu 137 JZD splnilo všechny hlavní produkty 28 družstev, 4 družstva nesplnila státní plán nákupu v žádném z ukazatelů rozhodných pro přídavky na děti. Ostatní družstva nesplnila jen jeden nebo dva ukazatele, ale v ostatních úkolech státní plán nákupu vysoko překročila. Ale právě u těch družstev dávají směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení a ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství možnost okresnímu národnímu výboru přiznat výplatu plných přídavků na děti ze státních prostředků, jestliže došlo k nesplnění plánu nákupu bez vlastního zavinění družstva. ONV má také možnost, aby doplnil nebo nahradil ukazatele pro plnění státního plánu nákupu jedním nebo dvěma produkty, které jsou speciální pro ten který výrobní okres. Tato úprava umožňuje, aby naprostá většina družstev mohla se se ctí vyrovnat s úkoly státního plánu nákupu a tak si zajistit plné přídavky na děti ze státního rozpočtu. Jestliže by družstva nesplnila vlastním zaviněním plán státního nákupu, řeší jmenovaná směrnice situaci dětí tak, že družstvo doplácí k sníženému státnímu příplatku přídavky na děti ze sociálního fondu.

Jako poslanci mně došly připomínky k otázce úpravy nároků ze sociálního zabezpečení těch družstevníků, kteří přešli do našich družstev ze zaměstnaneckého poměru k jejich kádrovému posílení případně jako kvalifikovaní dělníci a odborníci. Je třeba zdůraznit, že nový zákon výhodně upravuje jak zabezpečení v nemoci tak i důchodové zabezpečení těchto kádrů. U těch zaměstnanců, kteří přešli do družstev k jejich kádrovému posílení, zachovávají se nároky z důchodového zabezpečení jako zaměstnancům, takže jejich důchody budou upraveny podle zaměstnaneckých předpisů a podle průměru pracovních příjmů v družstvu. Nemocenské budou dostávat stejně jako družstevníci v družstvech s vyšší úrovní hospodaření, i když pracují v družstvech, která ještě nepřešla na tuto úroveň. Pokud jde o ostatní dělníky a zaměstnance, kteří přešli do družstev jako odborníci nebo kvalifikovaní pracovníci a získali určitou dobu zaměstnání, bude jejich důchodové zabezpečení upraveno tak, že dostanou invalidní důchod podle zaměstnaneckých předpisů, jestliže byli předtím v pracovním poměru alespoň 5 let. Pokud jde o důchod starobní, bude jim vyměřen podle zaměstnaneckých předpisů, jesliže měli předchozí zeměstnání v trvání 10 let. Tato úprava nároků ze zabezpečení v nemoci a z důchodového zabezpečení u těchto družstevníků - bývalých zaměstnanců je výhodná z hlediska udržení a získání těchto kvalifikovaných kádrů v družstvech.

Z dalších připomínek, které mně jako poslanci došly, chci se zabývat připomínkami, pokud jde o úpravu příspěvků. Především pokud jde o výši příspěvků a jeho jednotnou úpravu pro všechna družstva, je myslím správné, jestliže ta družstva, která jsou konsolidovaná a bohatá, budou přispívat relativně vyššími peněžními částkami než ta družstva, u nichž jsou hrubé peněžní výnosy nízké. My, co žijeme na vesnici, víme dobře, že meze nedělily jenom pole od polí, ale často také lidi od lidí. Tento rys určitého sobectví venkovského člověka musí být v průběhu socialistické přestavby naší vesnice postupně předěláván. Nyní jde o to, aby myšlenka družstevní solidarity přerostla hranice jednoho družstva a stala se solidaritou všech družstevníků. Z toho také vychází nový zákon při úpravě částečné úhrady nákladů na sociální zabezpečení družstevních rolníků družstvy a družstevníky. Nelze proto při srovnávání nároků, které nový zákon přináší družstevníkům, jen porovnávat, co družstvo odvádí na příspěvku a co družstevníci v tom kterém družstvu dostanou na zákonných dávkách. Je třeba vidět celostátně situaci všech družstev, i těch slabých, jimž se dostane mnohem víc, než co odvádí na příspěvku. Proto jsem zdůraznil, že považuji za správné, aby družstva lépe situovaná s vyššími peněžními výnosy odvodem příspěvků z těchto vyšších výnosů pomáhala solidárně ostatním družstvům nést částečnou úhradu nákladů na nové sociální zabezpečení. Přitom, dívám-li se na naše družstvo, budou družstva lépe situovaná stejně získávat více, než dosud, na nárocích z nového sociálního zabezpečení. Tak za rok 1961 zaplatilo naše JZD ze sociálního fondu na přídavcích na děti, podporu v mateřství, na nemocenské, na nákladech pojistného, nemocenského a důchodového zabezpečení celkem 187 518 Kčs. Při nové úpravě bude činit náš příspěvek 4 % asi 179 000 Kčs, tudíž méně než jsme dnes vynakládali na dávky, které budou nyní hrazeny ze státního rozpočtu.

Úprava, podle níž se družstevníci podle svých příjmů podílejí na příspěvku, sleduje myšlenku přímo zainteresovat členy družstev na provádění sociálního zabezpečení, na zvyšování výroby a rovnoměrného plnění plánu. Podílem družstevníků na příspěvku se také zčásti uvolňuje sociální fond v družstvech, který bude možno použít k zajištění ostatních sociálních potřeb družstevníku, jako je příspěvek na provoz mateřských škol nebo jeslí, nebo jako příspěvek na společné stravování členů družstva a na další jinou sociální výpomoc.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že nový zákon ve smyslu direktiv ústředního výboru naší strany, o stále hlubší demokratizaci našeho hospodářského a politického života upravuje demokratické provádění nového zákona. Rozhodování o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci, dávkách ze zabezpečení matky a dítěte, budou provádět družstva sama svými sociálními komisemi. Tam, kde v družstvu nebudou pro to ještě předpoklady, bude provádění zákona svěřeno místním národním výborům.

I v těchto případech bude však výplata dávek ze státních prostředků prováděna v družstvech. Náklady na dávky, o nichž budou rozhodovat sociální komise družstev, případně komise sociálního zabezpečení místních národních výborů, představují již v tomto roce částku 608 mil. Kčs a do konce této pětiletky částku 2,5 miliardy Kčs. Je tu svěřena družstvům veliká zodpovědnost za hospodaření se státními prostředky. Proto je třeba, aby družstva velmi odpovědně volila orgány, které budou o dávkách rozhodovat, aby měla v bezvadném stavu evidenci družstevníků, účetní a administrativní podklady a zejména, aby provádění nového zákona nebylo jen věcí orgánů družstva, nýbrž všech družstevníků. Tím bude zajištěno, aby nedošlo k finančním škodám a zabráněno pokusům o případné zneužívání nového zákona. I když dávky důchodového zabezpečení a jejich přiznávání je dáno zatím do působnosti Státního úřadu sociálního zabezpečení, bude třeba, aby rozhodování o těchto dávkách bylo pod širokou kontrolou družstevníků.

Nový zákon se dotkne téměř miliónu našich občanů. Při jeho zavádění se nemůžeme opřít ani o zkušenosti jiných zemí (protože v takovém rozsahu dosud nikde sociální zabezpečení družstevních rolníků není zavedeno), ani o bohaté zkušenosti ze zabezpečení zaměstnaneckého, protože problematika je značně rozdílná. Proto bude třeba určité doby k získání zkušeností, aby těchto zkušeností mohlo být využito v další etapě vývoje sociálního zabezpečení družstevníků. Z tohoto hlediska je třeba posuzovat předkládaný návrh. V naší zemědělské výrobě máme ještě značné možnosti a rezervy. Bude proto záležet především na rozvoji zemědělské výroby, aby sociální zabezpečení družstevních rolníků mohlo být perspektivně dále zlepšováno.

Zákon, který dnes projednáváme, je velkým sociálním dílem, zaměřeným k prospěchu našich družstevníků. A proto náš souhlas s tímto zákonem bude v plném souladu s vůlí našich voličů. (Potlesk.)

Místopředseda NS Fiala: Pořad přihlášených řečníků je vyčerpán. Hlásí se ještě někdo do rozpravy?

Hlásí se posl. Prokůpek, dávám mu slovo.

Posl. Prokůpek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych z tohoto místa vznesl dotaz na předsednictvo vlády, Státní plánovací komisi, na ministra výstavby a zemědělství. A sice šlo mi o jednu věc, zda by totiž nebylo možné v roce 1963 a v dalších letech uvažovat o přesunutí státní bytové výstavby do našich větších vesnic anebo průmyslových obcí. Nám totiž odchází spousta mladých lidí, kteří na té vesnici vyrostou. Pochopitelně byty, pokud jsou tam k obývání, jsou obydleny. Mladí lidé proto, když se žení a vdávají, odcházejí do města a ve městě se soustřeďují. Já se domnívám, že při tomto řešení by nám mladí lidé zůstali v zemědělství, zůstali by na venkově a přispěli bychom i k tomu přemísťování 50 000 mladých lidí z měst na venkov.

Místopředseda NS Fiala: Hlásí se ještě dál někdo do rozpravy? (Nikdo se nehlásí.)

Je někdo z ministrů ochoten ihned odpovědět na tuto otázku? (Nikdo se nehlásí.)

Poslanci Prokůpkovi bude dána odpověď písemně.

Dávám zpravodaji posl. Borůvkovi slovo k doslovu.

Zpravodaj posl. Borůvka: Soudružky a soudruzi, všichni řečníci vyslovili souhlas se zákonem. Já podtrhuji dvě věci. Především, jak soudružka Šmehlíková a všichni ostatní spojovali vydání zákona se zaměstnáním mladých lidí. Já kladu největší důraz na připomínku s. Šmehlíkové, pokud jde o horská a podhorská družstva, kde výrobní zaměření lidí, kteří tam pracují, je špatné a je příčinou jejich obtíží. I my bychom měli z této připomínky v zemědělském výboru vyvodit důsledky. My tu otázku projednáme a předložíme ji v patřičných návrzích vládě a příslušným ministerstvům.

Pokud jde o připomínku poslance Prokůpka, myslím, že je třeba ji vzít velmi vážně, protože jde právě o těch 50 000 dětí, o kterých hovořil ráno s. ministr ve svém expozé, jde o ročníky z roku 1947 a z roku 1948. To jsou ročníky, spadající do doby, kdy jsme dosídlili pohraničí a fakticky budeme muset uvažovat o přílivu nejméně 50 % z měst. Já sám osobně si nedovedu dost dobře udělat představu o tom, až učňové vyjdou dvouletou nebo tříletou školu, kde budou na vesnici bydlet.

Potom by musely autobusy jezdit z měst na vesnice, kdežto dnes jezdí obráceně. Pokud jde o staré chalupy, tam bydlí výměnkáři, jejichž děti pracují zase ve městech. Nevím, jestli by se někdo chtěl s takovými - promiňte - starými mrzouty ze strany těchto dětí dohadovat. Zemědělská výroba musí jít dále a tak je třeba i tuto vážnou otázku uvážiti. Myslím, že návrh posl. Prokůpka není možno jen tak přejít s tím, že to nepůjde apod.

Jiných připomínek k zákonu nebylo. Nemám jiného doslovu než to, co bylo písemně jako změny předloženo.

Místopředseda NS Fiala: Děkuji zpravodaji posl. Borůvkovi za doslov.

Můžeme přistoupit k hlasování.

Protože nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, dám hlasovat o celém vládním návrhu najednou podle předložené společné zprávy výborů zemědělského, zdravotního a ústavně právního.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, a to ve znění společné zprávy výboru zemědělského, zdravotního a ústavně právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků. (Potlesk.)

Tím jsme projednali druhý bod pořadu.

Přistoupíme k projednání třetího bodu pořadu, kterým je

3. Zpráva výboru průmyslového k vládnímu návrhu zákona (tisk 81) o měrové službě.

Zpravodajem je posl. Benko, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Benko: Soudruzi a soudružky poslanci.

Předkládaný návrh zákona o měrové službě obsahuje novou úpravu zákonných měr a novou organizaci československé měrové služby. Hlavním cílem nové úpravy zákonných měr je jednak uvést zákonná ustanovení o mírách v soulad se současným stavem vědy a techniky a dále zavést do používání měr ve všech odvětvích národního hospodářství pořádek. Tohoto cíle se dosáhne přijetím mezinárodní soustavy jednotek přijatých na X. generální konferenci pro váhy a míry. V navrženém zákoně jsou uvedeny pouze základní jednotky této soustavy. Jednotky ostatní tzv. druhotné, budou upraveny státní technickou normou. Toto řešení je vhodné jednak pro velký počet druhotných jednotek a jednak pro možnost častých změn těchto jednotek v důsledku rozvoje vědy a techniky, čemuž forma technické normy plně vyhovuje.

Dosavadní zastaralé předpisy upravovaly pouze jednotky délky, plochy, objemu a hmoty. Živelné zavádění nových jednotek, které si vynutily potřeby praxe, vedlo k zavádění jednotek nejrůznějších soustav, k značné nejednotnosti, což mělo za následek velmi nepříznivé výsledky.

Zavedení navrhované soustavy jednotek přinese našemu národnímu hospodářství cenný prospěch. Usnadní a zjednoduší výchovu technických kádrů, studium dokumentace a odborné literatury, spolupráci mezi různými technickými obory a odstraní potřebu různých přepočítacích tabulek, různých druhů stupnic a omyly způsobené měrovou nejednotností. Ve výrobě se zavedení nových jednotek projeví omezením sortimentu vyráběných typů měřidel, to je podobně jako typizace.

Navrhovaná soustava byla již v některých státech přijata (např. SSSR, Rakousko, Francie, NDR aj.) a v budoucnosti bude postupně zaváděna téměř ve všech státech světa. Přijetí mezinárodní soustavy jednotek v ČSSR se příznivě projeví i v mezinárodních stycích.

Druhá část navrhované úpravy se týká organizace měrové služby. Dosavadní organizace státní měrové služby se v podstatě omezovala, podobně jako měrové služby mnoha jiných států, na zajišťování správnosti pouze omezeného počtu měřidel, majících význam z hlediska veřejného zájmu, tj. ochrany spotřebitelů, zdravotnictví, bezpečnosti atd. Tohoto cíle se dosahuje státním ověřováním (cejchováním) všech vybraných měřidel (např. vah, lékařských teploměrů, elektroměrů, plynoměrů atd.) Péče o jednotnost a správnost ostatních druhů měřidel, používaných v národním hospodářství a zejména v průmyslu, byla ponechána organizacím a institucím, které těchto měřidel používají. Výsledek provedených rozsáhlých průzkumů však ukázal, v některých případech není zajišťována systematicky a v některých případech není zajišťována vůbec. Správnost měřidel není dostatečně zajištěna ani v případech, kdy se provádí jejich kontrola pomocí kontrolních přístrojů, neboť není zajištěna náležitě správnost těchto kontrolních zařízení. Bez správného měření nelze dodržovat technologické postupy a zvyšovat kvalitu výrobků. Hospodářské ztráty, které každoročně způsobuje národnímu hospodářství nesprávné měření, jsou velmi značné. Proto bylo uloženo vládním usnesením z 2. září 1960 č. 833, systematické zajišťování správnosti měřidel a měření v celém rozsahu našeho národního hospodářství.

Tohoto cíle však nelze dosáhnout obvyklými metodami klasické legální metrologie, tj. státním ověřováním všech provozních měřidel, a to jednak pro jejich obrovské množství a dále proto, že takovým ověřením nelze zajistit jejich provozní správnost.