Při skutečnosti, že nová úprava důchodového zabezpečení u družstevních rolníků zavádí zařazování do jednoho z dosavadních důchodových pásem v den vzniku nároku na důchod podle průměru pracovních odměn dosažených v posledních 10 nebo 5 letech před vznikem nároku na důchod a že až dosud přes 80 % družstevníků v našem kraji je přihlášeno k nejnižšímu důchodovému pásmu, přináší nová úprava podstatné zlepšení ve srovnání s dosavadním stavem, a to okamžitě po 1. dubnu 1962, kdy vstoupí nové důchodové zabezpečení rolníků v platnost. Tak např. v obci Podlesí Opava 47 členů JZD si platilo na důchod 230 Kčs a celkem by důchod obnášel částku vyplácenou 10 810 Kčs. Po 1. dubnu bude vyplácená částka obnášet 18 310 Kčs a jen 3 družstevníci by dostávali důchod 230 Kčs, 1 - 270 Kčs, 4 - 310 Kčs, 10 - 350 Kčs, 3 - 390 Kčs a 26 důchod 440 Kčs. Při této příležitosti je třeba zdůraznit, že opravdu odstraňujeme křivdy, které činila minulá společnost na našich rolnících. Tuto skutečnost by si měli uvědomit někteří družstevníci a zvláště soukromě hospodařící rolníci, kteří dluží na pojistném jen v mém volebním obvodě 2 mil. Kčs a to je asi 81tina celostátních pohledávek. Nejvážnější však na tom je ta skutečnost, že velká část těchto dluhujících přichází a žádá o uznání důchodu, když zaplatí najednou celou dluhující částku, bohužel až po vzniku nároku na důchod. Zjistila jsem celou řadu takových konkrétních případů, kdy nejde o malé částky, ale rádi je pak složí a najdou se i děti, které rodičům pomohou finančními částkami, jen aby, jak to zde zpravodaj uvedl, pravidelně mohli počítat s těmi penězi, které budou v budoucnu pravidelně dostávat. Například paní Mikuličová z Vojtíškova, aby mohla dostat po manželovi vdovský důchod, zaplatila najednou 2296 Kčs. Nebo pan Fogel Josef Horní Krčma 2459 Kčs, pan Průša Josef Dolní Lipiná 1600 Kčs atd. A tak bych mohla hovořit o celé řadě družstevníků. Byla by jich řada, kteří splatili částky pozdě.

Soudružky a soudruzi, je třeba zdůraznit i na adresu JZD, že ani ona vždycky s vytvořeným sociálním fondem dobře nehospodařila. Pravda, máme dnes JZD, kde dávky, které se vyplácejí, dodnes převýšily dávky zaměstnaneckého pojištění. A ještě jim zůstalo na sociálním fondu dost. Avšak máme JZD, která vytvářela jen nízký sociální fond a nedosáhla ani procenta stanoveného ve stanovách JZD. Nejlépe o tom svědčí příklady z mého volebního obvodu, jak rozdílný byl sociální fond na jednotlivé družstevníky. Tak zatím JZD Václavov počítalo v sociálním fondu na jednoho pracovníka s částkou 1943 Kčs a dalších 21 JZD s částkou vyšší než 1000 Kčs, dalších 21 již nepočítalo ani s 1000 Kčs a JZD Horní Benešov dokonce ani ne s 500 Kčs a JZD Rýmařov Kčs 139 na družstevníka. V celém našem kraji činí sociální fond 57 mil. 24 tis., což představuje 3,3 % z hrubých penžních příjmů.

Mnozí družstevníci v diskusi vyslovili názor, proč už jsme nedali všechny dávky všem družstevníkům stejné. A mnozí mají zato, že ti bohatí budou zas bohatými a ta chudá družstva chudými. Ponejvíce se tato diskuse vedla v horských a podhorských družstvech, kde nedosahují žádoucí výše hrubé výroby a nepřispívají tak žádoucím podílem do tržních fondů. Řekla jsem, že zákon dává průchod tvůrčímu myšlení jak družstevníkům, tak i řídícím orgánům. A zde myslím to bude jeden z nejdůležitějších úkolů ČsAZV, konečně tyto otázky horských a podhorských družstev dořešit. My přece všichni jsme shodni s návrhy Akademie věd, že se neobejdeme v těchto družstvech bez specializace. Ale plány, které prozatím byly v této oblasti zpracovávány, počítaly s nižší produkcí, proto také nemohly být plány uvedeny do života. Jsme shodni s názorem s. akademika Klečky, který v zemědělském výboru zdůraznil význam a podíl těchto horských a podhorských JZD, která se mohou v krátké době a bez velkých investic stát bohatými JZD a plnit zvýšené úkoly pro tržní fondy. Ministerstvo zemědělství, které je nositelem tržní produkce v celostátním měřítku, by mělo konečně propočítat, zda by výrobci pšenice nemohli prodávat více za cenu třeba směny obilí za hovězí maso nebo vejce za mléko v určitém poměru. V okresích nejsme schopni specializaci těchto družstev sami vyřešit. Ale bude třeba opravdu začít. Věřte, že ani těmto družstevníkům není jedno, že jim tak často zdůrazňujeme, že stát musí na ně vynakládat v různých formách takové prostředky pomoci. Těžko se vysvětluje přímá pomoc - třeba družstevníkům v Lichnově, JZD v mém volebním obvodě, kde výroba na krávu dosáhla výše 2150 l mléka, na 1 nosnici 156 kusů vajec, a ve svých řadách mají mistra vysoké užitkovosti prasnic. Náklady na výrobu rapidně vzrůstají a přesto, že družstevníci v převážné většině mají odpracováno několik set pracovních jednotek, hodnota pracovní jednotky v těchto družstvech stále má sestupnou tendenci.

200 mil., které v našem kraji dáváme do těchto JZD na různé pomoci, nás nutí se zamýšlet, zda tato forma a forma přímé pomoci tak, jak ji teď rozdělujeme, je správná. Dovolila jsem si diskutovat v těchto otázkách proto, že nový zákon zcela určitě bude právě tyto družstevníky vést k novému pohledu na stávající výrobní zaměření a oni budou chtít obstát v soutěži s těmi "bohatými" nížinnými JZD v tržní produkci na 1 ha. Bez specializace by těžko mohla tato družstva obstát v soutěžních podmínkách s těmi, kterým půdní podmínky dávají dvoj i trojnásobek vyšší výnosnost z hektaru. I oni budou chtít v nejbližších letech přejít na družstva s vyšší výrobní úrovní.

Soudružky a soudruzi, jistěže každá nová věc nese sebou určitou nedůvěřivost, ale až se osvědčí, nepochodili bychom, kdybychom ji chtěli vrátit zpět do původního stavu. Náš nový zákon je rovněž novou věcí a jak jsem již řekla, budeme doslovně za pochodu realizace nového zákona čerpat vlastní poznatky a vylepšovat sociální vymoženosti. Družstevníci jistě ocení jeho schválení v roce XII. sjezdu KSČ. Proto nechť neseme každý vlastní úsilí a podíl na uvedení nového zákona do života, který přispěje k radostným cílům, které zákon sleduje. (Potlesk.)

Místopředseda NS Fiala: Dávám slovo posl. Muroňovi.

Posl. Muroň: Zdravotní výbor při projednávání osnovy zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků se zabýval osnovou zákona zejména též z hlediska jeho významu pro další zlepšení zdravotní péče o obyvatelstvo naší vesnice. Všichni a především my družstevníci víme, že právě na úseku zdravotní péče o venkovské obyvatelstvo máme ještě stále co dělat s překonáváním neblahých pozůstatků kapitalistické éry. Hluboké třídní rozdíly na staré vesnici, nelidská dřina drobných rolníků, jejich rodin a zejména vesnických žen, nedostatek jakékoliv zákonné ochrany z hlediska zabezpečení pracujících rolníků pro případ nemoci, stáří a invalidity, to vše způsobovalo značné škody na zdravotním stavu obyvatel naší vesnice. V roce 1936 byla zorganizována anketa o zdravotních poměrech na naší vesnici. V anketě vystoupila řada lékařů, vesničtí pracovníci apod. Referenti z řad lékařů resignovaně uváděli, že "ze sociálních příčin je zdravotní stav pracujícího rolnictva velmi neutěšený." V diskusi k této anketě, jíž se zúčastnili různí pracovníci z vesnic, uvedl jeden z diskutujících, že v obci jeho působiště vypukla spála a záškrt a obě choroby se šířily jen proto, že se lidé báli oznámit jednotlivé případy, aby členové jejich rodin nebyli odvezeni do nemocnice. Bylo to proto, že se báli nákladů za léčení v nemocnicích. Stejně hovořila jedna pracovnice z Jaroměřska, která řekla: "Léky jsou na dnešní poměry velmi drahé, i lékařská porada a nedivme se proto, že se naši venkované odhodlávají použít rad a pomoci lékařovy jen v případech nevyhnutelných, kdy, bohužel často již bývá pozdě." O venkovských ženách prohlásila: "Naše venkovská žena nemá dostatek péče ani v těhotenství, před porodem, ani po něm. Často koná namáhavé práce až do svojí těžké hodinky, brzy po porodu vstává a vyčerpává se prací ke škodě vlastního zdraví a na úkor zdraví budoucího tvora." Jeden z diskutujících poukázal na neutěšený zdravotní stav venkovských dětí, uváděl zkušenosti ze svého okolí, že "i pro kojence je používáno mléko slazené sacharinem; dokonce na vesnici se za celý týden nepozná, co je tuk, co je cukr a mléko." A k tomu několik čísel: Z 1000 narozených dětí umíralo do jednoho roku průměrně 130 dětí, na Slovensku průměrně celá pětina dětí. Tuberkulóza byla silně rozšířena i na venkově a úmrtnost na tuberkulózu byla pětkrát větší oproti dnešnímu stavu. Tak v roce 1934 zemřelo asi 21 000 osob na tbc, z toho na místa s počtem pod 10 000 obyvatel, a v tom právě byly vesnické oblasti, připadalo 16 548 úmrtí na tuberkulózu.

K zásadnímu obratu dochází teprve v r. 1945. Dělnická třída přistoupila i k řešení základních požadavků rolnictva; byl odstraněn statkářský režim na vesnicích, v linii "půda patří těm, kdož na ní pracují" byly upraveny vlastnické poměry na vesnici a postupně byly položeny základy k novým vyšším socialistickým formám zemědělské výroby. Od roku 1945 se také datuje stále vzestupný rozmach našeho zdravotnictví i na venkově. Jestliže v r. 1938 jsme měli 166 veřejných nemocnic asi se 42 000 lůžky, rozšířili jsme síť nemocnic více než o polovinu s počtem přes 100 000 lůžek v nemocnicích a 42 000 lůžek v odborných léčebných ústavech. Jestliže v r. 1938 byl jeden odborný lékař na 4300 obyvatel, dnes na tento počet jsou v průměru čtyři odborní lékaři. Prudce se snížila dětská, zvláště kojenecká úmrtnost, byl úspěšně sveden boj s infekčními chorobami, došlo k značnému prodloužení středního lidského věku; jestliže v letech 1929 až 1932 činila střední délka života u mužů 51,9 roků a u žen 55,2 roků, vzrostla střední délka života v roce 1956 u mužů na 66,6 roků a u žen na 71,6 roků.

Tak celý dosavadní vývoj potvrdil správnost slov s. Gottwalda, pronesených v r. 1929, že "k vyšším formám sociálním se může masa rolnictva vyvíjet bezbolestně na vzestupné linii po stránce sociální, kulturní i politické pouze po zničení panství kapitalismu." V roce 1948 dělnická třída ve spojení s pracujícím rolnictvem vybojovala proti předúnorové reakci zákon o národním pojištění, kterým byl poprvé v našich zemích položen základ i pro pojištění rolníků pro případ stáří a invalidity. Na podkladě tohoto zákona byly statisícům starých, zmrzačených a invalidních občanů kteří za kapitalistického panství by zůstali úplně bez prostředků, přiznány sociální důchody. Převážná část těchto důchodů byla přiznána rolníkům a členům jejich rodin. Od r. 1949 do roku 1961 činily náklady na tyto sociální důchody více než 8 miliard Kčs. Celkový počet těchto důchodů činí ještě dnes cca 247 000; z tohoto počtu asi 45 % se vyplácí do vesnic. Dalšími zákonnými opatřeními z roku 1951, 1952, 1956 docházelo postupně k zdokonalování nemocenského a důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, jak to vyžadovaly nové ekonomické a sociální vztahy na vesnici. Nemocenské pojištění družstevníků bylo až dosud pojištěním dobrovolným a zakládalo se uzavíráním smluv o nemocenském pojištění mezi družstvem a odborem sociálního zabezpečení ONV. Přitom jen podle nejvyššího typu smlouvy byly zajištěny družstevníkům bezplatně léky, léčebné a ortopedické pomůcky v rozsahu a za podmínek platných pro zaměstnance.

Nový zákon přináší na úseku preventivní a léčebné péče pro družstevní rolníky zásadně novou významnou a výhodnou úpravu. Nový zákon stanoví, že stát bude poskytovat preventivní a léčebnou péči družstevním rolníkům a jejich rodinným příslušníkům bezplatně a ve stejném rozsahu jako ostatním pracujícím. Družstevní rolníci budou mít proto nárok na bezplatné ošetřování v nemoci, v nemocnicích, zdarma léky pro sebe i svou rodinu stejně jako dělníci. Je zřejmé, že tato úprava bude mít značný dosah na zlepšování zdravotního stavu obyvatel naší vesnice. Je třeba zdůraznit, že nikde v kapitalistických zemích nemá pracující rolnictvo takové zabezpečení pro případ nemoci jako v Československu. V mnohých kapitalistických zemích, např. v USA, nemají zdaleka takové zajištění ani pracující v zaměstnaneckém poměru. Nový zákon stanoví, že družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům může být poskytnuta také bezplatně lázeňská péče včetně úhrady jízdného v zařízeních lázeňské péče státní zdravotní správy. Z hlediska péče o zdraví našich venkovských žen je významné ustanovení nového zákona o zabezpečení matky. I zde se dostává družstevnicím naprosto stejných práv a nároků jako dělnicím. Mám zde na mysli peněžitou pomoc v mateřství, která se poskytuje po dobu 18 týdnů, z toho 4 týdny před porodem a 14 týdnů po porodu. Tato zákonná mateřská dovolená má velký význam pro zdraví našich žen, bezpečný porod a zdraví dětí. Podle odhadu dotkne se tato úprava jen v letošním roce asi 20 000 žen, při čemž náklady budou činit cca 42 milióny Kčs. Ve zdravotním výboru při projednávání osnovy zákona byla k tomuto ustanovení zákonné osnovy navržena důležitá doložka o tom, že družstva mají přidělovat těhotným a kojícím ženám lehčí práci podle doporučení lékaře. Péče o matku je na úseku zdravotnické organizace zajištěna hustou sítí nemocnic, porodnic, ženských poraden atd. To je docela jiný obraz socialistické péče o ženu a matku, než jaký nám ukázala anketa z éry agrární vlády na vesnici. Nový zákon v řadě svých základních ustanovení sleduje myšlenku soustavného zvyšování péče o zdravotní stav naší družstevní vesnice, ochrany ženy, matky a dětí. Dává výhodnější úpravu ochranné lhůty u žen, jejich sociální zabezpečení zaniklo v době těhotenství, poskytuje úlevy při podmínkách na přídavky na děti pro osamělé matky, pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě a hodnotí dobu, po kterou žena pečovala o dítě mladší 8 let i pro nárok na dávky důchodového zabezpečení. Při projednávání osnovy zákona v části, pojednávající o práci částečných invalidů, navrhl zdravotní výbor příslušné ustanovení zákona tak, že částečným invalidům má být dávána práce jen takového druhu a v takovém rozsahu, jak to určí ve svém nálezu a posudku posudková komise sociálního zabezpečení. Oprávněně se očekává, že družstevník částečně invalidní bude i nadále podle svých schopností pracovat v družstvu.

Péče o zdraví našich pracovníků v družstvech a na vesnici musí být však v popředí zájmu i samých pracujících v našich družstvech. Mám zde na mysli boj proti úrazovosti. Úrazovost na naší vesnici znamenala dříve existenční pohromu pro zmrzačeného pracovníka, který nebyl zajištěn pro případ úrazu žádným důchodem. Naše sociální zákonodárství zajišťuje naše pracující v případě invalidity. Nový zákon přináší v tom směru zlepšení, neboť výpočet důchodů podle průměrné pracovní odměny bude znamenat zvýšení nových starobních a invalidních důchodů průměrně asi o jednu třetinu proti dosavadní výši dávek. To však nesmí v nejmenším zmenšit náš boj proti stále značné úrazovosti na našich vesnicích, zejména v souvislosti se zaváděním mechanizace.

Bylo by nesprávné vidět nový zákon jen z hlediska výhod, které tento zákon přináší družstevním rolníkům. Jest třeba vidět i náklady, které si provádění zákona vyžádá - během této pětiletky budou činit náklady na sociální zabezpečení družstevních rolníků 2 miliardy 300 miliónů Kčs. To zavazuje naše družstva a nás družstevníky, abychom se také řádně a čestně vypořádali se svými povinnostmi vůči společnosti, abychom vyvinuli maximální úsilí o zvýšení zemědělské výroby, úsilí o zajištění stále bohatšího stolu všech našich pracujících v městech i na vesnici. Výhodná úprava dávek zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte nám pomůže udržet a získat do družstev zejména mladé lidi, což v mnohých družstvech je stále bolestivou věcí. Jsem sám družstevník, vím, jak naše vesnice s radostí očekává nový zákon a věřím, že také se ctí splníme i úkoly, které na nás jako družstevníky naše socialistická společnost klade. (Potlesk.)

Místopředseda NS Fiala: Dávám slovo posl. Kruntorádovi.

Posl. Kruntorád: Soudružky a soudruzi poslanci!

Národní shromáždění projednává dnes zákon, který bude dalším důležitým opatřením k upevnění svazku dělníků a družstevních rolníků. Nová úprava sociálního zabezpečení družstevních rolníků sleduje nejen sociální cíle, nýbrž i důležité ekonomické úkoly: zajišťují se vyšší sociální nároky pro všechny členy JZD v souladu s rozvojem výrobních sil a současných ekonomických možností státu. Je třeba vidět, že tak, jak poroste a bude se rozvíjet naše zemědělská výroba, budou vytvářeny podmínky pro to, aby ve smyslu usnesení ústředního výboru naší strany z února letošního roku mohlo být sociální zabezpečení družstevních rolníků dále zdokonalováno pro všechna družstva; zejména, aby mohlo být sociální zabezpečení družstevníků v těch družstvech, která přejdou na vyšší úroveň hospodaření, úplně vyrovnáno se sociálním zabezpečením dělníků a ostatních pracujících.