Pokud se týká zeleniny a ovoce, chtěl bych říci s. Mátlovi, že smlouvami uzavřenými s výrobními závody na nákup zeleniny pro trh máme zajištěnu potřebu na 105,2 %, tj. celkově 539 592 tun. To je jistě obrovské množství zeleniny. Ve dvaceti sledovaných druzích je nákup smluvně zajištěn vysoko přes 100 % u 13 druhů. Některé druhy nejsou ještě plně dokontrahovány, je to především česnek a petržel, o některých jsem mluvil na posledním zasedání NS. U česneku je to otázka vhodné sadby, která v poslední době je nedostatková a byla napadena plísněmi. Je třeba říci, že i v letošním roce je to úzký profil. Bude třeba zajistit, aby závody pečlivě vybíraly vhodné sadby, které mají a bude také třeba zajistit dostatek sadby u těch druhů, které jsou úzkým profilem.

Nyní několik slov k té čočce. Situace je taková, že my v současné době na trhu dnes máme např. hrách a jsou také předpoklady vyprodukovat dostatek hrachu zejména novými sortami, na které jsme se orientovali a které dávají v příhodných podmínkách 30 - 50 q po ha. Jde o sorty, které se dají dobře mechanizovat. Ovšem takováto situace není v čočce. Nám schází dosud velkozrnná čočka, naše čočky dávají v průměru 6 - 8 q po ha. Uděláme všechno pro to, abychom potřebná semena čočky, vhodná pro pěstování u nás zajistili. Ovšem v současné době takováto semena v dostatečném množství nemáme a myslím, že je také třeba zajistit dostatečnou hmotnou zainteresovanost pro pěstování čočky.

Nyní k otázkám distribuce. Já samozřejmě nechci na tyto věci zvlášť odpovídat. Skutečnost je taková, že budeme muset rozšířit usnesení naší strany, která žádá v daleko větší míře dodávku zeleniny přímo do obchodu od výrobců. Takové usnesení skutečně existuje a v celé řadě případů, kde bylo uplatněno velmi pomáhá řešit celý problém distribuce zeleniny. Je pravda, že jakmile distribuce jde přes řadu distribučních podniků, zhoršuje se kvalita dodávané zeleniny. Druhou věc, kterou budeme muset v dostatečné míře prosazovat je ta, aby distribuce zeleniny z výrobních závodů byla zajišťována večer nebo brzy ráno. Jakmile je zelenina distribuována přes den, potom není možno ji v nákupních skladech udržet. Je pravda, že zajišťujeme zkrácení přes pracovní dobu, ale jsou věci, které nemůžeme jiným způsobem nahradit než rychlostí. Platí to zejména o rané a rychle se kazící zelenině a ovoci. To jsou zhruba odpovědi na otázky. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Súdruh minister vnútorného obchodu nie je prítomný. Dotazy, vznesené posl. Mátlom, budú postúpené s. ministrovi a zodpovedané písomne. My potom písomnú zprávu, ktorá bude predložená predsedníctvu, rozdáme medzi jednotlivých členov NZ.

Hlási sa ešte niekto do rozpravy alebo k dotazu? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, je teda skončená.

Navrhujem, aby Národné zhromaždenie vzalo zprávu ministra poľnohospodárstva, lesného a vodného hospodárstva Vratislava Krutinu o vykonávaní uznesení ÚV KSČ o poľnohospodárskej výrobe a o zaistení jarných prác na vedomie.

Má niekto iný návrh alebo sú k tomu návrhu nejaké pripomienky? (Neboli.)

Nie sú.

Kto teda súhlasí s tým, aby zpráva ministra poľnohospodárstva, lesného a vodného hospodárstva Vratislava Krutinu o vykonávaní uznesení ÚV KSČ o poľnohospodárskej výrobe a o zaistení jarných prác bola vzatá na vedomie, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie vzalo jednomyseľne na vedomie túto zprávu.

Súdružky a súdrohovia poslanci,

ako ukázala zpráva ministra poľnohospodárstva i rozprava, je urýchlené a kvalitné vykonanie jarných prác jednou z hlavných úloh týchto i budúcich dní.

Aj keď ťažisko zvládnutia jarných prác je na samotných poľnohospodároch, predsa nie je záležitosťou len samých poľnohospodárov, ale stáva sa v dobe tak prokročilej, spôsobenej nepriaznivými povetrnostnými podmienkami, vecou celej verejnosti. Rýchle vykonanie jarných prác závisí predovšetkým na dobrej organizácii práce, na pružnosti a operatívnosti vedenia družstiev a práve tu je potrebná veľká pomoc. A musí sa stať vecou cti každého ONV a jeho členov, všetkých MNV a ich členov a samozrejme každého poslanca Národného zhromaždenia, aby vo svojom obvode pomáhal organizovať jarné práce, aby radou, pomocou a aktívnym pôsobením sa podielal na ich úspešnom zvládnutí. Aby sme, až za niekoľko mesiacov budeme hodnotiť výsledky, mohli povedať, že i my poslanci Národného zhromaždenia sme prispeli podstatným spôsobom k dobrým výsledkom tejto veľkej úlohy.

Tým sme prejednali prvý bod programu.

Prerušujem schôdzu na 1 hodinu do 14 hod.

Místopředseda NS Fiala (zvoní):

Zahajuji přerušenou schůzi.

Přistoupíme k projednání druhého bodu pořadu, kterým je

2. Společná zpráva výboru zemědělského, zdravotního a ústavně právního (tisk 87) k vládnímu návrhu zákona (tisk 86) o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Zpravodajem je posl. Borůvka, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Borůvka: Vážené Národní shromáždění, soudruzi a soudružky poslanci!

Naše sociální a zdravotní zabezpečení dělníků a ostatních zaměstnanců je bezesporu nejlepší a svým způsobem nejdokonalejší na světě. Každým rokem při projednávání stát. rozpočtu se dovídáme na rozborech kapitoly min. zdravotnictví, jaké ohromné částky se věnují na zabezpečení zdraví celé naší společnosti.

Rekreace místní i zahraniční se rozrůstá přímo geometrickou řadou a břehy Černého i Baltického moře hlaholí naší mateřštinou po celou dobu lázeňské sezóny. Avšak to jsou jen vnější stránky sociálního zabezpečení. Daleko důležitější je skutečnost, že člověk má bezpečnou jistotu a klidné vědomí, že v případě nemoci, úrazu, nezůstane se svým údělem sám. Má jistotu, že celá společnost pomáhá mu při starostech o děti - matku a že nakonec jemu i jeho rodině zajistí bezpečné a klidné stáří. Nemůže být a není tato vymoženost zadarmo. Je spjata s výrobou a s růstem produktivity práce celé společnosti. Je však také ovocem našeho snažení, jemuž základ položil náš nový společenský socialistický řád. Není proto divu, že i naše JZD se všemožně snažila právě v této oblasti lidských starostí po vzoru platných sociálních zákonů přizpůsobit ustanovení svých vzorových stanov a přiblížit členskou masu JZD všem dobrodiním sociálního zabezpečení dělníků. I pracující člověk v zemědělské výrobě dávno si přál mít také jistotu a bezpečné vědomí opory o celý kolektiv v případě svých nesnází, jak je život přináší, a zejména pak jistotu a záruku klidného stáří. Celé generace zemědělců o této otázce doslova snily. Přály si místo výměnků sociální důchod, podporu při početné rodině, zabezpečení v případě úrazu, nemoci i pracovní neschopnosti. Proto také s takovou pozorností, zájmem a uspokojením byla na V. sjezdu JZD v březnu 1961 vyslechnuta slova s. Novotného, když k této závažné problematice řekl: "Ve svém celku bude nové sociální zabezpečení znamenat podstatné zvýšení životní úrovně všech družstevníků, zvláště matek v těhotenství a po porodu a dále dětí a nepochybně významně přispěje ke stabilizaci pracovníků v zemědělství a usnadní i získání mládeže.

Nová opatření budou jednou z důležitých cest dalšího upevnění svazku dělníků a družstevních rolníků." A pokračoval: "Očekáváme, že zároveň přispěje k upevnění ekonomiky zemědělských družstev a podnítí družstevníky k úspěšnému řešení jejich základního úkolu - podstatně zvýšit jejich zemědělskou výrobu." Tolik s. Novotný. A nyní přišel čas, kdy navrhovaným zákonem tyto tužby a přání postupně uskutečníme. Takový zákon a takové zajištění může ovšem dát jenom socialistická společnost.

S tímto úvodem vsak bezesporu a nedělitelně souvisí situace, která je ve většině našich družstev, že totiž pomoc dělnické třídy, vyjádřená v obrovských částkách přímé pomoci státu umožnila družstvům za dvanáctileté existence velkovýroby vytvořit sociální fondy, ze kterých začala družstva vyplácet po vzoru ostatních pracujících peníze na sociální zabezpečení, ať jsou to přídavky na děti a není málo družstev, která vyplácí plnou hodnotu jako v průmyslu. Není ani málo družstev, která vyplácí nemocenské pojištění a to hned od třetího dne onemocnění, dále i podporu v mateřství, porodné, pohřebné a dokonce i příplatky k nižším důchodům, zejména sociálním, svých přestárlých členů. Máme jim to vyčítat anebo se proto na ně zlobit? Myslím, že naopak máme být na tuto skutečnost hrdi. Zejména proto, že svědčí o pokrokovém myšlení družstevních rolníků, kteří takto za velké pomoci naší strany a vlády vytvářejí z výsledku svého hospodaření první základy sbližování zemědělství s průmyslem, a vesnice s městem. Ne živelně a podvědomě. Ne tak ne. Vytvářejí je za vedení strany a jejich moudrých rad, vyplývajících z poznání nutnosti svazku dělnické třídy a všech pracujících s družstevním rolnictvem - svazku, který je základem a úhelným kamenem výstavby vyspělé social. společnosti. Ale, soudružky a soudruzi, právě z této skutečnosti vyplývají současné úvahy a otázky členů družstev, pokud se předběžně se zákonem seznámili. Co vlastně tedy nám sociální zabezpečení vyjádřené v zákoně přináší nového, když u nás tyto vymoženosti nejen máme, ale 4 % nyní požadovaný příspěvek do státní pokladny bude třeba vyšší než všechny součty současných sociálních výplat, a třeba jej ani nevyčerpaly. A navíc. Já jako družstevník jsem si dosud platil 88,- Kčs měsíčně na nejvyšší pásmo důchodu, který se ani nemění a nyní mám ze svého příjmu platit daleko víc? Taková je dnes v mnohých družstvech situace a bylo by podle mého názoru krátkozraké ji tady, a právě tady z parlamentní tribuny neříci, nechtět ji vidět a spoléhat jen na čas a autoritu státního zřízení a čekat, že se sama nějak vyřeší. Proč? Protože podstata námi projednávaného zákona je úplně jiná a při správném, klidném, rozvážném vysvětlení ukáže, že se každý družstevník takto okamžitě uvažující hluboce mýlí. Chci proto ukázat na faktech pravdivost naší argumentace: Že se jedná o zákon nesmírného významu a dosahu. Že se jedná o zákon, který ze základu přispěje ke změně života na vesnici s perspektivou velkého přínosu pro další upevnění ekonomické, politické a sociální základny - všech - JZD - opakuji znovu a důrazně všech, i těch dnes nejbohatších družstev, která předem v současné době se staví mnohde velmi zdrželivě a někdy i předběžně hudrují na příspěvky s otázkou co tedy lepšího a nového zákon přináší.

Je třeba trpělivě a hlavně s porozuměním vysvětlovat, že je to historicky důležitý a základní zákon, který vyrovná a postupně upraví sociální zabezpečení mládeže a všech družstevníků, spoluvytváří podmínky pro její nutný příliv do zemědělské velkovýroby, jak to naše společnost bude ve svém rozvoji nezbytně potřebovat.

A nyní k samotnému zdůvodnění tohoto tvrzení.

Na začátku uvedu kratičký rozbor, který jsem měl asi před 14 dny v neděli před projednáváním zákona v našem zemědělském výboru se starým rolníkem Kejzlarem u nás v Dolanech. Jeho stručný obsah je asi následující: "Víš," řekl mně ten starý výměnkář, dnes už důchodce: "čeho si nejvíc já cením a vážím? Že každého 18tého v měsíci si počkám na listonoše a určitě dostanu peníze. Leda by byla neděle jako dnes 'dodal s úsměvem.' Tak přijdou o den později, ale přijdou určitě." Co vyplývá z této zdánlivě samozřejmé, ale ve své podstatě hluboce pravdivé a politicky i ekonomicky nesmírně důležité skutečnosti? Vyplývá z ní to, co je hlavním obsahem zákona.

Zákon ze základu mění nárok členů družstva na veškeré jejich sociální zabezpečení!

Z dobrovolného sociálního pojištění plynoucího z výsledku hospodaření družstev se stává - sociální zabezpečení podložené a zajištěné vahou celé společnosti, uzákoněné tak, že z nároků dobrovolných sociálních fondů družstev se stává právní nárok na zabezpečení každého pracovníka v zemědělství, postaveného po odhlasování zákona na úroveň dělníků v průmyslu. Výše družstevních nároků je sice a může být věcí diskuse. To podtrhuji a zdůrazňuji. Tak je to obrazně i se zákonem o sociálním zabezpečení. Bude postupně upravována tak, až rozdíly mezi JZD a ostatními pracujícími cele vyrovná. My přece víme, že nejdříve je třeba připravit půdu, pohnojit, zasít, ošetřovat a teprve potom můžeme sklízet. Nejdůležitější na této skutečnosti je právě to, že jsme vykročili, že jsme položili správné základy. Rozhodující a hlavní je na této věci rozvoj zemědělské výroby, aby ona byla a nutně musí být rozhodujícím činitelem tak, aby ono vyrovnání bylo uskutečněno v co možno nejkratší době. To za prvé. Za druhé. Ekonomický a sociální vývoj družstev je rozdílný. Ne všechna využívala poskytnutou pomoc a možnosti tak, aby dosáhla nejlepších výsledků, byla bohatá, finančně silná a podle toho poskytovala sociální zajištění svým členům. Dohadovat se o tom dnes, třeba si to i vyčítat, no proč ne, když by to prospělo výrobě a jejímu zvýšení v mnohém družstvu. Tomu nikdo na veřejných schůzích rozhodně bránit nebude. A dost možná, že to bude základem zdravého zápolení a soutěže jednoho družstva s druhým ve stejných půdních a klimatických podmínkách. Nesmíme však zapomínat, že máme i družstva, která i bez vlastní viny jsou hospodářsky slabší, zejména v horských a podhorských oblastech. Tady musí nastoupit zásada naší správné družstevní solidarity a musí jít v tu chvíli stranou výčitky a rozmrzelé řeči. Vždyť je, soudruzi, velmi zajímavá a svým způsobem i příznačná skutečnost, která se objevila v diskusi k zákonu v zemědělském výboru. Totiž zástupci horských a podhorských oblastí dokazovali a jistě že bez hněvu a závisti, tedy v dobrém úmyslu, že zákon přináší nejvyšší výhody zase jen těm zazobaným a bohatým družstvům. A naproti tomu zase ti z produkčních oblastí dokonce na faktech dokazovali opak. To samo o sobě svědčí, že obsah zákona správně vystihuje situaci. Nebude zvýhodněných ani poškozených, ale postupně budou jeho působením dobře zajištěna všechna družstva bez rozdílů, jen s tím závěrem, jak se také sama výsledky hospodaření o to všechno zaslouží. To tedy za druhé.

Za třetí pak si cením na zákonu tu skutečnost, že vyžaduje, aby si i členové družstva sami přímo a vědomě na sociální zabezpečení platili tak jako ostatní zaměstnanci. Je tedy jeho ustanovení o příspěvcích, že z celkového objemu 4 % z hrubých příjmů družstva budou 3 % platit členové a 1 % družstvo, naprosto správné. V této souvislosti ovšem upozorňuji z diskuse v zemědělském výboru na možné případy, kdy objem tržeb k objemu peněžních odměn může stát v takovém poměru, že by přímé příspěvky členů byly procenticky z odměny dosti vysoké. Budou to pravda jen výjimky, protože celostátně tvoří 3 % příspěvek zhruba 8 %. Přesto doporučujeme, aby v těchto případech byla zvážena možnost vyššího příspěvku družstva. Jinak podtrhuji, že zásada 1 : 3 musí být všude zhruba zachována.

Za čtvrté: zákon samozřejmě neřeší a není to také jeho posláním, diferenční rentu ve výrobě, která dosud trvá a jejíž odstranění je jinou kapitolou našeho snažení o rozvoj JZD a zemědělské velkovýroby vůbec. Tady bude na místě směleji přistoupit už konečně, a uvážlivě, ale presto směle a rozhodně k rajonizaci a specializaci výroby podle výrobních oblastí, klimatických, půdních a jiných podmínek. Dosavadní a řekl bych dokonce už neodpovědné přešlapování na místě, plané a nic neřešící řeči zejména se strany MZLVH a KNV, protože okresy samy na této věci nic nezmohou, jen situaci zhoršuje a výrobě nejen neprospívá, ale co horšího stále více škodí.

Co však zákon přináší, je požadavek daleko důsledněji a s větší ještě odpovědností se věnovat výrobě a plnění státního plánu. Tato podmínka, že zejména přídavky na děti budou poskytovány v plné výši všem družstvům, která plní plán je správná, i když, přiznejme si, pro nás v družstvech v současné době ne právě moc příjemná. Ale, aby nebyla zbytečně poškozena ta JZD, která ne z vlastní viny plán neplní, je dána široká pravomoc orgánům ONV posoudit, kdy se tak skutečně stalo. V této souvislosti upozorňuji na některé připomínky diskuse zeměd. výboru, aby byla uvážena možnost stanovení středně progresivních výrobních výsledků na posouzení zavinění na neplnění plánu družstvy či nikoliv. Poslanci připomínali, že jde zejména o taková JZD, která převzala od ONV vysoké úkoly státního plánu s vědomím nutnosti jeho splnění v rámci celého okresu a jejich výroba i objem prodávaných produktů je opravdu velmi vysoká a možné výkyvy bez jejich viny by je pak nejen poškodily, ale vedly by k nemístné a málo společnosti prospěšné opatrnosti při přejímání výrobních a výkupních úkolů v roce 1963. Dále pak, a to hovořím ze zkušenosti minulých dnů našeho družstva: Aby pro všechny výkupní organizace a orgány byl bezpodmínečně závazný a platný schválený CVFP družstva ve kvotách a podle měsíců a nebylo jim dovoleno bez dojednání s družstvem cokoliv na něm měnit. To se stalo tento týden v našem družstvu. Máme splnit celkem půl miliónů kusů vajec. Je pravda, že je to úkol vysoký - u nás žádné malé úkoly předepisovány nejsou. Na druhé straně je to zase otázka peněz a to je také dobré. Ale protože si zootechnik spolu s vedením družstva naplánoval jednotlivé snůšky a kvóty podle měsíců a protože ovšem ONV a výkupní organizace si řekly, že plán výkupu vajec splní do konce srpna, aniž družstvo co vědělo, změnily se kvóty měsíčních počtů vajec tak, že by naše slepice musely snášet víc než jedno vejce denně. A ony nechtějí. (Smích.)