Porovnáme-li naši letošní přípravu s přípravou loňského roku, tak podle mého soudu bychom zemědělskou výrobu měli zajistit. Loni, soudruzi, jsme se na našem Vyškovském okrese připravovali měsíc na jarní práce, 20. ledna m. r. jsme ještě dokončovali orbu, dodělávali cukrovarskou kampaň a již asi 18. února loňského roku jsme zahájili jarní práce. Letos nám trvá příprava na jarní práce od prosince m. r. Máme, soudruzi, už konec března, takže vezmeme-li to jen podle přípravy, kterou jsme tomu věnovali v letošním roce, mám za to, soudruzi, že bychom prostě úkoly v zemědělství měli splnit.

A nyní, soudruzi, k některým pasážím projevu soudruha ministra. My v družstvech souhlasíme s tím, že v letošním roce zvýšíme osev jarní pšenice. Ale podívejte se, jaká nám vzniká situace. My jsme v loňském roce zhruba ve stejných výměrách asi 200 ha ječmene jarního a 200 ha pšenice oseli, ale tržní množství pro nás bylo konkrétně v našem družstvu 34 vagóny sladovnického ječmene a 12 vagónů pšenice. Prakticky u ječmene situace vypadá tak, že když se jedná o sladovnický ječmen, neodevzdáme víc než 20 q kvalitně vyčištěného ječmene, když počítáme na osivo, skutečnost je taková, že my nezkrmujeme žádný ječmen, nezbývá nám ječmen ke krmným účelům a naopak pšenice se nám prostě stává v 75 % krmnou základnou v jádrovinách.

Opakuji, soudruzi, my souhlasíme se zvýšeným osevem, ale měli jsme včas přijít i s úpravou nákupu, protože vím, že na našem Vyškovském okrese pšenice v družstvech loňského roku byla, ale nevykupovali jsme ji. Proto je třeba, aby soudruzi dobře tu situaci posoudili. Mám za to, že jde o oblasti, kde pěstujeme sladovnický ječmen a nejedná se o malé množství této pšenice.

Dále, soudruzi, bych chtěl připomenout, že my v družstvech cítíme, že naše národní hospodářství, prostě naši ostatní partneři, dělají pro nás jako pro zemědělce téměř maximum. Víme, že v současné době nemáme prostě možnost například zvýšit výrobu umělých hnojiv. Proto v našem celém Jihomoravském kraji na základě zkušeností soudruhů z Rájce přikročily desítky družstev v loňském roce k budování plošných kompostů. Zase konkrétně v našem družstvu založili jsme plošný kompost na 84 arech za téměř minimálních potřeb pracovníků a finančních nákladů a získali jsme 2800 m³ kvalitního kompostu. Na základě možností v jednotlivých oblastech, vyvážení rybníků a zbytku příkopů, dále brigád, myslím, že tato forma založení plošných kompostů je pro nás nejpřijatelnější a tímto způsobem dokážeme si zvýšit úrodnost našich půd.

K tomu bych chtěl ještě dodat, že v letošním roce také zahajujeme generální nástup k zelenému hnojení. My v našem JZD budeme zelené hnojení uskutečňovat na 10 % a k takovému porovnání chci říci, že počítáme s tímto zeleným hnojením, že obděláme i ozimy a jařiny, a to s italským jílkem a bílým jetelem. Množství, které nám tu naroste, se rovná množství na sousední parcele, kde vlastně odvezli 320 - 350 q chlévské mrvy. Získání tohoto zeleného hnojení se děje za minimálních nákladů, zvláště když máme v družstvech množství toho semene vlastního vypěstované.

Jak na plošném kompostu, tak na zeleném hnojení ukazuji, jaké možnosti máme v našich JZD. Přesto mi dovolte kritická slova k té pasáži soudruha ministra, kde nás s. ministr seznámil s otázkou hnojiv, že situace vypadá tak, že hnojiva máme vyrobená ve fabrikách a nemáme je v družstvech. Tady bude třeba si nějak rozdělit úkoly. Souhlasíme s kritikou, že to neděláme v družstvech ještě dobře, ale myslím, že je to v pravomoci soudruhů na ministerstvu, aby do prvního čtvrtletí, jak jsme projednávali v zemědělském výboru, bylo místo 27 % hnojiv v družstvech jen 16 %, a koncem března soudruh ministr dává návrhy, že bychom to teprve teď měli vozit vlastními prostředky. Myslím, že když pro nás byla ta dlouhá zima, my jsme jí chtěli účinně využít, my jsme jí využívali v přípravách, takže soudruzi na ministerstvu musí nyní daleko zodpovědněji přistupovat k úkolům, které jim patří. (Potlesk.)

Dále, soudruzi, jsme se přesvědčili, i my v řepařské oblasti, že kukuřice v našich řepařských oblastech je tou hlavní plodinou, která nám ze 30 - 40 procent zabezpečuje siláž pro výrobu mléka i pro výrobu masa. Já bych to, soudruzi, chtěl dokumentovat. Nám se třeba podařilo v loňském roce výrobu kukuřice zajistit tak, že jsme krmili siláží ještě měsíc poté, co jsme měli založenou novou siláž z kukuřice, z chrástu a řízků. A dokud takovou situaci si nevytvoříme v družstvech abychom měli k dispozici siláž v průběhu celého roku, tak pořád naše hospodaření přes tu politickou mobilizaci bude stále na vodě. My máme skutečně možnost, mohu to doložit na příkladech z našeho družstva.

Pro nás pracovníky v zemědělství - nechci říci dole, protože já se cítím jako zodpovědný pracovník zároveň na té výši s Pražáky, i když pracuji jen v družstvu - nesmí být frází to vytyčené heslo 100 q siláže pro kus hovězího dobytka. To musí být prostě naše fronta, a jestliže to nedokážeme ve spojitosti s kvalitní usušenou vojtěškou, myslím, že v našem zemědělství jsme nedokázali nic. Jestli nevyřešíme krmnou základnu, tak nevyřešíme nic. Zase mne to velmi mrzí na naše soudruhy, neznám možnosti dovozu, těch devíz, oni to mají rozškatulkováno, co všechno k tomu potřebují. Soudruzi, nám se dostává méně chemických přípravků než v loňském roce. My právem očekáváme, že jich dáme víc. My souhlasíme s tím zvyšováním úkolů, ale současně s tím by měli jít naše - nechci říci minimální - požadavky vůči ostatním partnerům. Je třeba, aby soudruzi zvážili možnosti chemických přípravků, neboť to bude veliký politický moment. Soudruh náměstek nás informoval, že vložená koruna do chemických přípravků se rovná 3 Kčs, které nám to vynese. V ničem nemáme takový efekt. Když vezmeme mechanizaci, takový finanční efekt nezískáme nikde jako u těch chemických přípravků. Je tedy třeba, aby soudruzi udělali všechno pro to, abychom chemických přípravků měli dost.

Soudruzi, v souvislosti s kukuřicí - to by bylo jen vytržení jednoho faktoru - nutně musí jít v řepařských oblastech vojtěška a červený jetel. Je to dokázáno našimi výzkumníky v Troubsku, ti říkají, že krmí kukuřičnou siláží a vojtěškou a teprve na 10 litrů přidávají jádro, dojnici na litr ¹/₂ kg. Konkrétně v našem družstvu se nám nepodařilo dobře usušit vojtěšku. Myslím, že je to velký nedostatek. My nebudeme mít možnosti do nekonečna zvyšovat hektarové výnosy u obilovin, ale usušit kvalitně jetel, to je v našich momentálních možnostech. A zase je rozdíl. Kvalitně dosoušená vojtěška na základě ventilátorů nebo kvalitně usušená na sušácích, má až 13 % obilovin, a když vedle toho postavíme pytel ječmene, má ječmen jen 8 % bílkovin. Vidíme, jaké zlato máme v té vojtěšce v souvislosti s kukuřicí. Já plně dávám za pravdu soudruhům v Troubsku.

Otázka výroby mléka není svázána s jádrem. Když vezmeme průměrnou dojivost celostátní, myslím, že 4 ¹/₂ litru, takže bychom, soudruhu ministře, až potom měli prakticky dávat jádro. Na druhé straně ten nářek, že nám nezůstává pro krmení dojnic, pro výrobu mléka, není od nás družstevníků opodstatněný.

Tolik jsem chtěl říci k projevu soudruha ministra. K jeho závěru, kde se zmiňuje o sociálním zabezpečení, chtěl bych říci z diskuse, kterou jsme vedli v družstvech, že drtivá většina našich družstevníků upřímně vítá zatím nový návrh sociálního zabezpečení, který zanedlouho bude zákonem. Na našem Vyškovském okrese zatím nemáme družstvo, které by se řadilo do vyššího způsobu hospodaření, že by bylo už na té úrovni, ale podle diskusí, které jsme vedli, každopádně na Vyškovském okrese zaútočíme na tento vyšší typ hospodaření. Děkuji vám. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Hlási sa ešte niekto do rozpravy? S. posl. Mátl sa hlasi s dotazom na s. ministra.

Posl. Mátl: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, otázky které dnes projednáváme v souvislosti se zemědělskou výrobou se úzce dotýkají mimo jiné i výživy našeho lidu. Zdravotní výbor Národního shromáždění se v současné době zabývá těmito otázkami zejména z hlediska správné výživy obyvatelstva. Při projednávání této problematiky se však setkáváme se skutečností, že některé nezbytné produkty, které jsou neodmyslitelnou součástí správné výživy jsou na trhu v nedostatečném množství nebo vůbec nejsou. Jde např. o luštěniny, o nichž se s. ministr rovněž zmiňoval, z nich na prvém místě o čočku, které je rok od roku méně a nyní není na trhu vůbec. Tento nepříznivý stav vyžaduje naléhavého a opravdu operativního řešení. Stejně tak je tomu se zeleninou. Občané si nedovedou vysvětlit, proč musí zejména v létě, v sezóně kupovat zeleninu uvadlou, nevzhlednou, někdy téměř k nepotřebě a přitom ještě v nedostatečném množství, jako je tomu např. v současné době s mrkví. Proč se musí zelenina svážet do tolika sběren, kde se skladováním znehodnocuje a kde se nakonec dostává do obchodu v takovém stavu, který neodpovídá oprávněným spotřebitelským požadavkům. Často je slyšet na skladování zeleniny poznámky, které jsou výmluvným svědectvím těchto nedostatků. Slyšel jsem např. osobně takovéto poznámky: "Vidíte, jak je to uvadlé, suché, zablácené a nečisté. V jakém nehygienickém stavu se nám to prodává." Šlo o ženy dělnice, jdoucí z práce, které takto hovořily.

Dalším problémem je ovoce. Doporučujeme v tisku, na přednáškách atd. obrátit pozornost na ovoce s ohledem na množství vitamínů, které obsahuje. Výkup ovoce však ani zdaleka neodpovídá plánovaným požadavkům. Ovoce se sice u nás urodí téměř každý rok, ale jeho sklizeň a zužitkování v domácnostech i v potravinářském průmyslu volá však po radikální nápravě. Kolik ovoce, zejména třešní, jablek, švestek, zůstává každý rok nesklizeno na stromech, potom spadne a hnije v sadech a álejích podél silnic a cest. To působí nesnáze nejenom v zásobování obyvatelstva ovocem, protože se nedostane na stůl spotřebitele, případně k dalšímu zpracování v potravinářském průmyslu, ale zahnívající ovoce zamořuje sady tak, že bychom v nedlouhé době, nezjednáme-li nápravu, neměli dostatek ušlechtilého ovoce vůbec. Protože tyto nedostatky a problémy, které se rozhodně dají odstranit, právem naši občané a hlavně ženy kritizují, kladu ministru zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministru vnitřního obchodu tyto otázky:

1. Jaká konkrétní opatření jsou učiněna na letošní rok v plánech zemědělské výroby na rozšíření a zabezpečení osevních ploch luštěnin zejména čočky?

2. Jaké jsou plány pokud jde o rozšíření pěstování zeleniny zejména v okolí Prahy a dalších velkých měst a průmyslových středisek?

3. Jaká opatření pro letošní rok učinilo ministerstvo vnitřního obchodu pro včasnou a zejména úplnou sklizeň a výkup ovoce. Mám na mysli zejména kontraktní smlouvy.

4. Jak je organizován pro letošní rok výkup zeleniny a jaká opatření učinilo ministerstvo vnitřního obchodu ve spolupráci s KNV případně ONV, aby spotřebitelé dostali v potřebném množství a zejména čerstvou zeleninu? (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Hlasi sa ešte niekto o slovo? Nie je tomu tak. Chce s. ministr odpovedet okamžite? Prosím.

Ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství Krutina: Soudruzi, myslím, že diskuse rozšířila v podstatě referát k jarním pracem. Soudruzi poslanci, kteří diskutovali ukázali ještě na řadu možností, které máme zejména z hlediska mobilizace rezerv v našem zemědělství. Ukázali na to, že např. zeslábnou pozemky ozimů, ukázali na potřebu včasné přípravy pro další úrodu a zejména také na přihnojení, na zajištění semen luštěnin eventuálním přístřikem. Semena luštěnin jsme dali v dostatečném množství do krajů a okresů, jde jen o to, aby byly plně využity. Jistě je správný návrh soudruha Svobody. Bylo zde ukázáno jak řešit otázku soustavy strojů zejména z hlediska komplexních prací v našich družstvech a státních statcích. My tuto otázku velmi intenzívně sledujeme, protože minulý rok nám ukázal obrovské přednosti této komplexní mechanizace. Byly také zřízeny nové odbory techniky na KNV a na ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství si berou jako jeden ze základních úkolů nedodávat JZD a státním statkům již více strojů podle nahodilosti a živelným způsobem, podle toho kdo chce, ale skutečně na základě důkladných znalostí potřeb komplexní mechanizace. Byla správná kritika na nedostatek některých strojů, i když samozřejmě tempo dodávání je rok od roku zrychlováno, zejména v dodávkách traktorů. Bylo přijato usnesení pro zajištění náhradních dílů, především pokud jde o renovaci v našich traktorkách, kde se dávaly do šrotu tyto náhradní díly, které mohly ještě po určité renovaci sloužit dále. My také v tom usnesení máme zajištěn sběr veškerých náhradních dílů záměnou za každý vydaný nový náhradní díl, abychom tak mohli zajistit dostatek těchto dílů a neplýtvali také hutním materiálem, kterého se v našem národním hospodářství tolik nedostává.

Byla zde kritika z hlediska vinohradnictví. Ten traktor, o kterém zde bylo hovořeno je ve výrobě, s. ministr Poláček zde není, aby mohl tyto otázky blíže osvětlit. Počítá se s tím, že tento traktor bude v celé té unifikované řadě a že bude sloužit vinohradnictví, chmelařství, případně zahradnictví. Soudruzi poukazovali ještě na některé další otázky. Např. se mluvilo o tom, že ne všechna čísla, která byla řečena odpovídají potřebám okresů a míst. Je to skutečně tak, že se množství např. dodávaných strojených hnojiv zvyšuje, jak jsem již o tom mluvil v referátě, pouze o malé množství proti loňskému roku a distribuce hnojiv trpí zejména nedostatkem dopravních prostředků. Tato otázka byla proto projednávána ve vládě a vláda rozhodla dát "zelenou ulici", ovšem jak jsem řekl za podmínek pomoci dopravních závodů. Budeme potřebovat k dopravě celé komplexní vlaky a také se počítá s velkou pomocí autodopravy při rozvážení umělých hnojiv, aby se dostaly včas do zemědělských závodů. Počítáme také s tím, že před žněmi přijdeme s konečným návrhem na úpravu nákupů, protože se nám potom ukáže, jaká je situace v jednotlivých zrninách, chlebovinách nebo v ječmenech. V důsledku toho chceme navrhnout vládě čísla, která byla dána a která jsou platná ještě s konečnou úpravou, protože budeme znát jasně hektarové výnosy. Také do budoucna počítáme s tím, abychom upravili plochy, především myslíme, že nebudeme potřebovat tolik osiva a tolik sít např. žito na úkor ostatních obilovin. K té kritické pasáži o hnojivech jsem odpověděl. My hnojiva nedistribujeme, my projednáváme s ministerstvem dopravy zajištění dodávek těchto hnojiv. Usnesení, o kterém jsem mluvil bylo přijato ve vládě.

Je pravda to, co jsem řekl v referátě, že prostředky na boj proti škůdcům a plevelům máme v letošním roce v dostatečném množství. Ovšem jde především o výrobky naše. Prostředku na kukuřici, o kterém se zde hovořilo není dostatečné množství, soudruh měl na mysli především Simazin a Atrazin, kteréžto prostředky ve velkém množství dovážíme a kterých je v dané situaci méně, i když celkových prostředků je více než v předchozích letech.