V zemědělských družstvech nám v současné době schází zejména odborné kádry. V roce 1960 připadalo v JZD na 1 vysokoškoláka 6023 ha zemědělské půdy, na 1 odborníka se středoškolským vzděláním 1338 ha zemědělské půdy, zatímco pro odborné řízení zemědělské výroby je potřeba získat odborníky s vysokoškolským a středoškolským vzděláním tak, aby na 1 vysokoškoláka bylo 400 - 500 hektarů a na 1 odborníka se středoškolským vzděláním 100 - 150 ha zemědělské půdy. Předpokládáme, že odborným kádrům a absolventům škol velmi přispěje nové sociální zabezpečení družstevníků.

Praktické uskutečnění tohoto opatření, které v Národním shromáždění projednáváme, vyžaduje, aby byly sladěny zájmy družstevníků a celé společnosti. Proto, jak jsem již řekl, systém sociálního zabezpečení družstevníků v rozsahu a ve výši jako u zaměstnanců se v zásadě vztahuje na členy těch družstev, která svoji ekonomickou stabilitou a úrovní výroby vytvořila předpoklady pro přechod na vyšší úroveň hospodaření. Této úrovně mohou dosáhnout však družstva pouze vytvořením potřebných opatření v základní činnosti družstva, tj. v družstevní zemědělské velkovýrobě především zvyšováním hektarových výnosů a užitkovosti hospodářských zvířat. Máme zájem na tom, aby co nejvíce družstev přešlo na úplné sociální zabezpečení. Tato cesta je v souladu se zájmy družstevníků i celé společnosti. Musíme však mít neustále na mysli, že to však závisí jen a jen na vyšší úrovni hospodaření. Družstva s vyšší úrovní hospodaření dávají více hodnot společnosti; také jejich příspěvek - 4 % - je vyšší než u ostatních družstev. Mohou proto i od společnosti více očekávat. Naší snahou proto musí být, aby všechna družstva tím, že zvýší péči o výrobu a hospodaření, vytvářela od samého počátku předpoklady pro přechod na vyšší úroveň hospodaření. Všude ve výrobě, v každém zemědělském závodě, máme velké rezervy a máme také možnosti tyto rezervy proměnit v tuny obilí, masa, mléka a vajec. Musíme současně energicky řešit všechna zaostávající družstva a dostat je na úroveň družstev předních.

S velkou péčí a odpovědností musíme vážit přechod na soustavu peněžního odměňování bez pracovních jednotek.

Jak ukázaly zkušenosti družstev, která tato odměňování zavedla, je nutné vytvářet dostatečné finanční zdroje pro stejnoměrnou výplatu peněžních odměn po dobu celého roku. Stabilita peněžní odměny vyžaduje v družstvech vytvořit provozní zajišťovací fond, který má postupnou dotací dosáhnout až 25 % celkové roční výše fondu odměn. Zavedením soustavy peněžního odměňování změní se v družstvu i systém rozdělování naturálií. Místo dosavadního výdeje naturálií za pracovní jednotku, při peněžním odměňování budou družstevníci naturálie nakupovat, a to v rozsahu potřebném pro výživu své rodiny a krmení drobného hospodářského zvířectva. Zavedení soustavy peněžního odměňování má pro družstva význam zejména v tom, že peněžní odměna vyplácená bez výkyvů v průběhu celého roku, zvyšuje hmotnou zainteresovanost družstevníka na práci v družstevním hospodářství a odstraňuje časový nesoulad mezi vykonanou prací a odměnou za ni.

Zavedení tohoto systému odměňování v družstvech napomáhá rychlejšímu rozvoji společné výroby, zvyšuje produktivitu práce a podstatně snižuje náklady na výrobu. Dostatečně vysoká odměna vyplácená v družstvech, která zavedla soustavu peněžního odměňování, je pro družstevníky podnětem ku zrušení jejich záhumenkových hospodářství. V těch družstvech, která hospodaří bez záhumenků, lze plně uplatňovat nejnovější poznatky vědy a techniky a maximálně využít pracovní účasti družstevníků ke splnění jejich úkolů. Tato forma hospodaření je jednou z důležitých podmínek pro přiblížení zemědělské výroby na úroveň výroby průmyslové.

Přechod družstev na vyšší formu hospodaření se nesmí stát formální záležitostí pro to, aby družstevníci získali veškeré sociální dávky, ale musí k ní dojít jen na základě zvýšení výrobní úrovně a upevnění ekonomiky družstev. Při praktickém provádění tohoto opatření je nutno vyžadovat správný přístup okresních a krajských národních výborů, které budou přechod družstev na vyšší úroveň hospodaření doporučovat a schvalovat.

Ve všech ostatních družstvech rovněž přispěje nové sociální zabezpečení k rozšíření sociální péče, ke zlepšení věkové struktury pracovníků a získání především mladých lidí. Pro družstevníky budou zavedeny téměř všechny dávky ze státního sociálního zabezpečení, zejména jim budou poskytovány přídavky na děti, dávky pro zabezpečení matky, lázeňská péče apod. mimo nemocenského, které bude v těchto družstvech hrazeno celé z prostředků sociálního fondu. Poskytování nových dávek členům těchto družstev bude mít jak význam sociální, tak i ekonomický. Vycházíme z toho, že plnění plánu družstev musí se stát zájmem každého družstevníka.

Zákonný nárok na plné rodinné přídavky budou mít družstevníci těch družstev, která se vypořádají s rovnoměrným a pravidelným plněním plánu nákupu zemědělských výrobků. Nesplní-li družstvo vlastním zaviněním tyto své úkoly, budou družstevníkům poskytovány pouze snížené přídavky na děti. Snížení přídavků na děti při neplnění plánu družstva bude mít svůj význam v ekonomickém i sociálním směru tehdy, jestliže důsledky neplnění ponesou všichni družstevníci a nikoliv jen družstevníci s dětmi. Proto uplatňujeme zásadu, podle které družstva mají ze svých vlastních prostředků doplnit přídavky na děti družstevníků až do výše plných přídavků.

Očekáváme, že vázanost výše přídavků na děti na plnění plánovaných nákupních úkolů družstev bude mít mobilizační účinek při plnění plánu zemědělské výroby.

V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že základním zdrojem růstu sociálních příjmů a celkové životní úrovně družstevníků je, stejně jako u ostatních pracujících v našem národním hospodářství, rozvoj celospolečenských fondů. Bez jejich rychlého vzestupu by nebylo možno uskutečňovat ani ostatní součásti životní úrovně jako např. v bytové výstavbě, službách obyvatelstvu apod. Vzestup společenských fondů plně závisí na zvýšení výroby při jejím soustavném zhospodárňování. Právě proto klademe za základní podmínku dalšího zvyšování životní úrovně družstevníků splnění a překročení úkolů třetí pětiletky.

Za úspěšné zavedení sociálního zabezpečení družstevníků a splnění jeho očekávaných cílů mají velikou odpovědnost národní výbory.

Zejména okresním národním výborům se dostává do rukou důležitý nástroj, který může v mnoha směrech významně napomáhat v plnění úkolů zemědělské výroby. Nepochybuji, že okresní národní výbory plně využijí podnětů, které dává předpokládaný návrh zákona k další mobilizaci družstevníků za splnění a překročení plánovaných úkolů družstev.

Soudruzi a soudružky poslanci, předložený návrh zákona o sociálním zabezpečení družstevníků je důkazem, že jedině socialistický stát může řešit problémy životní úrovně rolníků v takovém rozsahu a tak zásadně. Všichni družstevníci bezpochyby ocení velký význam nového sociálního zabezpečení. Pro naše družstevní rolníky je velmi poučné srovnání sociálního postavení drobných a středních rolníků za kapitalismu a dnešního zabezpečení. Například v průměru na 1 ha platili drobní rolníci téměř o polovinu vyšší daně než statkáři; neustále se zvyšovalo zadlužení tím, že ceny za zemědělské produkty se snižovaly, přičemž výrobní náklady až o 43 % vzrostly. Jen na úrocích zaplatili rolníci ročně 1 ¹/₂ miliardy Kčs. Následkem kapitalistického vykořisťování statisíce lidí hledalo obživu ve městech anebo se vystěhovalo do Ameriky. Kapitalisté ovládali vesnici. Nemohlo tedy být vůbec o sociálním zabezpečení drobných a středních rolníků ani řeči.

Podobná situace je dnes v kapitalistických zemích. Růstem monopolů, koncentrací kapitálu a militarizací národního hospodářství, přichází každoročně desítky tisíc drobných a středních rolníků o svá hospodářství. V těchto zemích je zabezpečení rolníků ve stáří a v nemoci jejich soukromou záležitostí.

Jsme přesvědčeni, že nové sociální pojištění tak, jak dnes je vám předkládáno ke schválení, bude důležitou pobídkou v úsilí za rozvoj zemědělské výroby i významným krokem k dalšímu růstu životní úrovně družstevníků.

Soudružky a soudruzi,

splnění všech rozhodujících úkolů ve výrobě a nákupu zemědělských výrobků v roce 1962 je nezbytné pro rozvoj zemědělské výroby a plánovaný růst životní úrovně v dalších letech třetí pětiletky. K tomu musí významně přispět všichni pracující v zemědělství rozhodným nástupem a kvalitním provedením jarních prací.

Úsilí našich družstevníků, pracovníků státních statků, všech mechanizátorů, agronomů a fukcionářů národních výborů, STS, nákupních a zásobovacích závodů musí směřovat k překonání všech obtíží a nedostatků, k odhodlání splnit a překročit úkoly uložené státním plánem v letošním roce.

Vycházejme z toho, že přes určitou dobrou přípravu není ve všech okresech a zemědělských závodech všechno v pořádku, v zem. závodech jsou nedostatky. Bude nutné zvyšovat péči, zdokonalovat řízení zemědělství národními výbory i pomoc všech pracujících, funkcionářů a orgánů. Obracím se také na vás všechny, zde přítomné poslance, abyste všemi silami přispěli k zabezpečení letošních jarních prací i dalších úkolů v našem zemědělství.

Věřím, že ve svých volebních obvodech kontrolou i jinou pomocí přispějete k řádnému průběhu jarních prací a spolu s poslanci národních výborů pomůžete na místě řešit nedostatky. Pokud jste funkcionáři družstev a státních statků nepochybuji, že váš závod bude příkladem, školou vzorného provedení jarních prací. Poslanci, kteří pracují v odvětvích, která zajišťují potřeby zemědělství mají rovněž velkou možnost přispět k zabezpečení letošních úkolů v zemědělství řádným plněním plánu v průmyslových závodech.

Naším společným a důležitým úkolem bude neustálá mobilizace lidí, rozvíjení jejich iniciativy a socialistického soutěžení. Musíme dosáhnout, aby každý zemědělský závod a každý pracovník čestně splnil úkoly uložené ústředním výborem KSČ v únoru letošního roku, aby přispěl svým závazkem za překročení plánu na počest XII. sjezdu naší Komunistické strany Československa. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Děkuji soudruhu ministrovi za jeho zprávu.

Přerušuji schůzi na 20 minut.

Podpreseda NZ Valo: Zahajujem prerušenú schôdzu. Do rozpravy k prvému bodu sa prihlásili poslanci inž. Miroslav Svoboda a Žilinský.

Dávam slovo prvému prihlášenému rečníkovi posl. inž. Miroslavu Svobodovi.

Posl. inž. Miroslav Svoboda: Soudružky a soudruzi poslanci, s. ministr Krutina nám podal všestranný přehled našeho současného stavu zemědělské výroby na počátku letošního jara. Ve svém diskusním příspěvku se chci dotknout některých hlavních zásad a problémů, jimiž bychom se měli řídit v letošních jarních pracích. Chtěl bych zdůraznit, že by s konečnou platností mělo být jaro považováno za nejdůležitější a rozhodující období v ročním cyklu zemědělských prací. Stále je vžité přesvědčení, že jarní práce jsou tím nejsnadnějším, co se během roku dělá. Z hlediska pracnosti je tomu tak. Ale to velmi často svádí k tomu, že se podceňuje kvalita prováděných prací. Rychlé splnění úkolů v jarních pracích bez dodržení potřebné kvality je jednou z příčin, proč zemědělskou výrobu nezvyšujeme požadovaným tempem. Uvedu příklady. Výnosy ozimů, zvláště pšenice a řepky vytváříme z 80 % jarními agrotechnickými zásahy. U pícnin má jarní zásah podíl 50 % na dosahovaném výnosu. U plodin, které sejeme na jaře je jejich kultivace a ošetřování rozhodující. U nás např. na písečných půdách, které máme v družstvu, si velmi zakládáme na výnosech pšenice, protože jsme poznali, že pšenici jako nejtvárnější obilovinu můžeme dobře formovat právě jarními zásahy. Pšenice nám skýtá největší záruku svými výnosy pokud jde o zajištění krmivové základny.

Je třeba vyvracet názor, že na jaře se práce udělají jednou rukou. Je třeba pochopit, že k jarním pracím je potřeba použít obou rukou a ještě více správně myslících hlav. Jaký je stav příprav a jaké úkoly musíme v letošním jarním období řešit. Nechci se šířit o dobré připravenosti našich mechanizačních prostředků, ale chci říci jen takovou krátkou připomínku. V STS nám stojí celá řada neopravených traktorů, zvláště Zetor 50 a DT 54, které často zahálejí pro nedostatek třeba pouze jedné součástky, která je úzkým profilem, a kterou nemůžeme sehnat. Horší je to s organizací práce a s organizací nasazených mechanizačních prostředků. Ne všechna družstva staví plány jarních prací na zásadě plného využití strojů a na jejich hospodárném a účelném použití. Např. aby byly používány zásadně pásové traktory na přípravu pomocí agregátu. Pojem harmonogram nasazení a vytížení jednotlivých traktorů je výrazem namnoze neznámým. A přece je to tak velmi důležité - v našem družstvu by např. při stavu traktorů, kterých na 1000 ha máme 12 a to ne ještě všechny kolové, 3 z toho jsou pásové, v našem družstvu by při tomto počtu traktorů nebylo možno zvládnout jarní práce tak v krátké době jak je letos zapotřebí. Je potřebí, což také my provádíme a provádí to i celá řada družstev, sjednávat s patronátními závody anebo s pracujícími, kteří bydlí na vesnici a ovládají řízení traktorů obsazení druhých směn, protože v družstvech máme stále ještě nedostatek kvalifikovaných traktoristů. Zásadou je v noci připravovat a ve dne sít. U nás máme k dnešnímu dni již ¹/₃ ječmene zasetou, chystáme se zítra sít cukrovku, máme skoro veškerou půdu - až na některé zbytky, to je asi takových 10 - 15 % - usmykánu a to pouze díky tomu, že obsazujeme prodloužené a noční směny. Odpočívající nebo nevyužitý traktor či jiný stroj svádí k uspěchanosti, což především vadí v kvalitě prací. Tady platí zásada, že kdo šetří stroj tím, že jej nevyužívá, šidí sebe a celé národní hospodářství. S. ministr Krutina se zmínil o situaci v zásobování umělými hnojivy. Soudružky a soudruzi, tuto otázku nelze odbýt konstatováním, jak se to často v družstvech nebo na okrese děje, že umělých hnojiv je málo. Zjišťujeme, že chyby jsou také jinde. Např. se v poslední době stává, obzvláště nyní, když máme sloučená družstva, že vagonové zásilky nejsou rozdělovány stejnoměrně mezi všechna družstva. To znamená, že v některých druzích hnojiv jsou družstva přezásobena a v jiných druzích zase jim chybí potřebné množství. Myslím, že by bylo třeba, abychom si nyní, na začátku jarních prací, alespoň v rámci okresu tyto rozdíly vzájemnou směnou vyrovnali. Domnívám se, že naše doprava manko v umělých hnojivech za těch 10 - 14 dní určitě nedohoní. Hlavně bude třeba, aby se používala umělá hnojiva důsledně tam, kde se nejlépe projeví žádoucí efekt ve zvýšení výroby a to u obilovin, okopanin a kukuřice. To bude mít vliv nejen na plnění smluv o dodávce, ale hlavně na zajištění krmivové základny, která je dosud úzkým profilem.

Ještě jedna věc v souvislosti s umělými hnojivy. Dnes se stále více používá služeb Agroletu, nejen pro ochranu kultur, ale také pro rozmetání umělých hnojiv. Jaké to má výhody, to zde nemusím rozvádět. Jde např. o včasnost, rychlost a vysokou kvalitu práce, oproti nespolehlivým traktorovým rozmetadlům, která pracují ne dost spolehlivě. Přesvědčili jsme se o tom loni, když jsme si dali část pozemků pohnojit Agroletem. Letos jsme usilovali o to, abychom měli Agroletem pohnojeny všechny pozemky, ale vzhledem k tomu, že Agrolet dostal úkoly především zajistit potřeby pohraničních okresů, byli jsme nuceni použít našich rozmetadel. Považuji za žádoucí, aby Agrolet byl vybaven tak, aby mohl daleko šířeji provádět svoji práci pro zmíněné již přednosti, tj. kvalitu, rychlost a výkonnost. Pak by se nemohlo stát, že v zemědělských závodech zůstanou často ležet nepoužitá hnojiva, místo aby se dostala včas tam, kam patří. Uvolnilo by to i řadu traktorů, které i několik týdnů jezdí s rozmetadly, a to pro práce kultivační, které mají takový vliv pro zvýšení výroby.

Nyní několik poznámek k zajišťování krmiva v letošním roce. Víme, že budeme zaorávat značné plochy loňských podsevů, zničených záplavou myší a holomrazy. A co místo nich? Určitě rané jarní směsky, alespoň u nás, pokud jsem navštívil družstva, se jejich setí uplatňuje. To má být prvním obilím do půdy a vydatně je přihnojovat dusíkem. Dále včas zesilážovat vše, co nezkrmíme včas a znovu sít následné směsky kukuřice s luštěninami. Většina družstev dnes také skutečně má zásoby luštěnin. Bude třeba, abychom pomocí směsek využívali půdu dvakrát, poněvadž si ulehčíme práci, ježto je můžeme mechnizačně sklízet a umožníme usušení co největšího množství pícnin na zimu.

V družstvech často říkají, že směsky jsou nákladným a riskantním krmením, dražším než pícniny. Je však nutné zvážit, že na tomto ušetřená koruna nám může v zimě způsobit nedostatkem krmení ztráty pětkrát až desetkrát větší než nás zasetí směsky stojí. O tom je třeba všechny pracovníky v zemědělství přesvědčit