V zájmu maximálního využití každého dne k urychlení prací nelze čekat na to, až se nám všude počasí trvale zlepší. Je mnoho prací, které lze udělat ještě dříve, než se dostaneme naplno do setí. Především je to příprava půdy, pro kterou jsou mnohde předpoklady.

Rozhodujícím faktorem pro úspěšné splnění úkolů jsou lidé. Iniciativu pracujících je třeba správně podchytit rozvíjením socialistické soutěže a tuto orientovat na nejdůležitější výrobní úseky. Naši družstevníci, pracovníci státních statků, strojních a traktorových stanic se již nejednou dokázali vypořádat s obtížemi a těžkostmi, kterých v zemědělské výrobě není málo. Zapojují se stále ve větší míře do soutěže o získání nejvyšších vyznamenání, o Rudé prapory a v rámci této soutěže vyhlašují hodnotné závazky k XII. sjezdu naší KSČ, zaměřené zejména na překročení hektarových výnosů, široké uplatnění velkovýrobních technologií, socialistických forem organizace práce i celkové překročení plánu výroby a tržní produkce v jednotlivých zemědělských závodech. (Potlesk.)

Charakteristickým rysem letošních jarních polních prací je zcela nový přístup k zabezpečování úkolů cestou komplexně mechanizovaných čet. Tyto čety přejímají zodpovědnost za značnou část výroby hlavních zemědělských produktů a pomohou bezesporu významným způsobem rychle překonat existující obtíže a zvládnout mimořádně velkou pracovní špičku, která se vytvořila.

V jednotných zemědělských družstvech bylo ustaveno 882 a na státních statcích 446 komplexních mechanizovaných čet. Nejde nám zatím ani tak o jejich počet, jako o kvalitu jejich práce, o získání zkušeností a jejich rozšíření na další zemědělské závody.

Těmto novým socialistickým formám organizace práce musí zemědělské závody za aktivní pomoci národních výborů dát veškerou možnost plného uplatnění a příslušníkům komplexně mechanizovaných čet i ostatním pracujícím, zapojením do soutěžení, soustavně zlepšovat jejich pracovní podmínky. Při rozvíjení soutěživosti v zemědělství neměly by národní výbory, odborové organizace a vedení zemědělských závodů zapomínat ani na tak důležité věci, jako je zabezpečení dokonalé ochrany při práci, abychom předcházeli zbytečné úrazovosti, a neustálé zlepšování sociálních, hygienických i kulturních podmínek na vesnici.

Na základě dobrých zkušeností získaných při rozvíjení socialistického soutěžení v roce 1961, vyhlašuje i letos ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ústřední výbor Odborového svazu zaměstnanců zemědělství a lesního hospodářství celostátní soutěž o získání Rudých praporů, soutěž zemědělských závodů a komplexně mechanizovaných čet a brigád. Jsou zaměřeny na dosažení nejvyšších hektarových výnosů kukuřice na siláž a na zrno, cukrovky, obilovin, brambor a kvalitní bramborové sadby ze smluvních a množitelských ploch. Národní výbory musí průběh soutěže pravidelně sledovat a vyhodnocovat. Nejlepší výsledky zemědělských závodů, komplexně mechanizovaných čet a předních pracovníků musí v průběhu celého období jarních polních prací soustavně popularizovat, aby se tak s jejich zkušenostmi a pracovními metodami seznámila co nejširší veřejnost.

Předpokladem rozvoje soutěžení o Rudé prapory a dosažení nejlepších výsledků v celostátním nebo krajském měřítku jsou výsledky, dosažené v družstvech a široké, masové soutěžení uvnitř zemědělských závodů a mezi nimi. Jejich úsilí budeme vždy orientovat na současné hlavní úseky, jako je výroba krmiv, masa, mléka, brambor a obilí. Musíme všestranně podporovat všechna JZD, která například soutěží za dosažení výnosu 50 q kukuřice na zrno nebo 500 q silážní kukuřice z hektaru.

Velmi osvědčenou metodou k zvýšení hmotného zájmu pracujících, je vhodným směrem zaměřené prémiování. Ve všech družstvech a na státních statcích třeba přezkoušet co je možno na tomto úseku ještě zlepšit. Prémie, pravidelně vyplácené na hotovosti, mohou rozhodujícím způsobem pomoci urychlit přípravu půdy, osev jařin i sázení brambor a zvýšit bezprostředně kvalitu vykonávaných prací.

Mimořádný význam letošních jarních polních prací a podmínky, za kterých k nim nastupujeme, vyžadují, aby národní výbory a jejich zemědělské komise organizovaly zemědělským závodům konkrétní a účinnou pomoc. Bude správné, aby prostřednictvím všech poslanců národních výborů průběh a výsledky prací soustavně sledovaly a pravidelně hodnotily v radách a zemědělských komisích a operativně prováděly opatření k odstraňování případných nedostatků. Současně je nutné, aby kontrolovaly a hodnotily závazky ke zvýšení zemědělské výroby a nákupu uzavřené na počest XII. sjezdu naší strany a aby k péči o plnění závazků vedly všechna JZD a státní statky.

Soudruzi a soudružky poslanci, souběžně se zabezpečováním jarních prací je nutno zintenzívnit nákup živočišných výrobků, neboť současný stav v plnění, zejména masa, je letos krajně neuspokojivý.

K 20. březnu byl časový plán nákupu jatečných zvířat splněn jen na 92,4 % a schodek od začátku roku dosáhl 12 481 tun. Časový plán plní pouze kraj Severomoravský. Nejhorší situace je ve slovenských krajích, které dluží 6458 tun masa celkem.

Krajně neuspokojivá situace je ve výrobě a nákupu jatečných prasat, kde k 20. březnu činí dluh téměř 12 000 tun a plán neplní ani jediný kraj. Nejvíce dluží Jihomoravský kraj - 2537 tun a Středočeský - 1822 tun. Podařilo se sice zvýšit početní stavy prasat, avšak nízké denní váhové přírůstky znesnadňují plnění plánu. Nesplnění plánu, zejména jatečných prasat, působí vážné potíže při zásobování masem a masnými výrobky.

Nákup jatečného skotu je sice plněn, avšak na Slovensku neplní plán ani jeden kraj. Nejvážnější je situace v kraji Východoslovenském, který dluží více než 1100 tun.

Velké rozdíly ve výsledcích nákupu mezi jednotlivými kraji, okresy a zejména mezi zemědělskými závody, hospodařícími ve stejných výrobních podmínkách, ukazují, že nedostatky jsou způsobeny především nízkou úrovní řízení a organizování zemědělské výroby a nákupu.

Vážné nedostatky se projevují v péči o zvířata, zvláště o mláďata. Ztráty hynutím zvířat nepředstavují jen znehodnocení velkého množství masa, ale i velké ztráty na krmivech. V přepočtu na jadrná krmiva se jedná o ztrátu asi 125 000 tun zrnin.

Plán nákupu mléka rovněž neplníme. K 20. březnu dlužíme již 24 miliónů litrů. Na tom se podílejí především kraje Východočeský s dluhem 7 miliónů litrů a Západoslovenský s 6,5 milióny litrů.

Státní statky plní plán nákupu mléka jen na 96,9 %, jednotná zemědělská družstva na 95,7 % a jednotlivě hospodařící rolníci na 93,5 %. Přitom u nich a záhumenkářů je v držbě ještě 28 % krav z celkových stavů a ukazuje se, že nákup od nich je podceňován.

Ani u vajec není situace příznivá. Na plán nákupu k 20. březnu dlužíme více než 108 miliónů kusů vajec. Úkoly neplní ani jeden kraj. Nejvíce dluží kraj Jihomoravský - 20 miliónů kusů.

Je řada příčin, které v letošním roce ovlivňují nákup vajec natolik, že v březnu, v době, kdy v jiných letech bylo dosahováno maximální intenzity nákupu, tak silně zaostáváme v naplňování státních fondů čerstvými vejci. U záhumenkářů, drobných chovatelů a jednotlivě hospodařících rolníků jsou značně vysoké početní stavy nosnic; jde o 14 miliónů slepic, tj. více než polovina celkových početních stavů. Zatím však tito chovatelé dodali o 33 miliónů vajec méně než loni. Ukazuje se, že zabezpečování nákupu u těchto chovatelů nebyla věnována národními výbory a nákupními organizacemi náležitá pozornost.

K zlepšení situace ve výrobě a nákupu hlavních živočišných výrobků provádíme řadu opatření, vyplývajících z usnesení vlády o současném stavu živočišné výroby a nákupu. V okresech byly ustaveny skupiny pracovníků, kteří provádějí prověrku ve všech zemědělských závodech a v dohodě s nimi vytřiďují pro jatečné účely vhodné kusy skotu a prasat tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné plnění nákupu v příštích obdobích. Úkoly v nákupu za součastné situace jsme projednali s vedoucími všech krajských veterinárních zařízení a s řediteli zemědělských nákupních a zásobovacích podniků i závodů. Zástupcům jednotlivých krajů byly současně uloženy konkrétní úkoly ve vytřiďování skotu a prasat a projednány možnosti zvýšení výroby a dodávek jatečných prasat od státních statků. Projednali jsme také s ostatními resorty možnosti zvýšení výroby a dodávek jatečných prasat u socialistických závodů ústředně řízených. Při využití všech rezerv zvýší tyto závody svoji výrobu, avšak hlavní váha vyrovnání schodku v produkci a nákupu jatečných prasat zůstává pochopitelně u našich družstev a státních statků.

Se zástupci nákupních organizací, které zajišťují nákup mléka a vajec jsme vedle celkových opatření projednali zejména organizaci nákupu vajec od drobných držitelů půdy - záhumenkářů a jednotlivě hospodařících rolníků. Tímto směrem bude nutné také zaměřit úsilí národních výborů.

Do zaostávajících okresů byla z ústředních orgánů vyslána řada schopných soudruhů na pomoc národním výborům při uskutečňování těchto opatření.

Rozhodně bude třeba ještě dále zvyšovat úroveň organizátorské práce při zabezpečování nákupu a soustavnou kontrolu dlouhodobých opatření ze strany národních výborů s cílem vyrovnat v nejkratším časovém období schodky.

Dosavadní zkušenosti z prověrek ukazují, že prováděná opatření spojená s vytřiďováním dobytka k jatečným účelům upřesní přehled o pohotovém jatečném dobytku a vyřadí neproduktivní kusy z dalšího chovu, čímž dojde i k hospodárnému využití krmiv.

Z prověrek a vytřiďování dobytka k jatečným účelům máme zatím některé dílčí výsledky. Tak např. v JZD Tehov, okres Praha-východ byly prověrkovou komisí vytříděny neproduktivní krávy a ušetřená krmiva budou využita pro dokrm býků a tím urychleno jejich dodání ještě v prvním pololetí letošního roku. V souvislosti s prováděnou prověrkou nabídlo jmenované družstvo dodání 10 až 15 kusů jalovic k dalšímu chovu. Mimoto vytřídila komise i zakrslá prasata k jatečným účelům a 22 kusů prasat o váze nad 80 kg, která budou odděleně ustájena a dokrmena tak, aby jejich dodávka byla uskutečněna do konce dubna. Tento příklad a řada dalších ukazuje, že jsou v zemědělských závodech nevyužité rezervy.

Prověrka a vytřídění dobytka je pouze jednorázové opatření. Současně s ním musíme ve všech okresech a zemědělských závodech přistoupit k důslednému zabezpečování výroby a plánovaných úkolů letošního roku. Nemůžeme proto souhlasit s některými okresními orgány, které již nyní počítají s letošním nesplněním nákupu živočišných výrobků a nezajišťují opatření k nápravě.

Zabezpečení letošních úkolů v nákupu živočišných výrobků vyžaduje, aby všechny národní výbory zajišťovaly vytřídění a výběr prasat pro výkrm, aby podstatně byl snížen úhyn telat a selat a dodržovány zásady správného využívání krmiv ve všech zemědělských závodech. K tomu současně připravit ustájovací prostory, případně i provizoria a organizovat nákup a přesuny selat. Národní výbory musí pravidelně všechna opatření kontrolovat.

Ústředním výborem naší strany bylo rovněž uloženo budovat velkokapacitní teletníky. V každém kraji je nutno již nyní hledat možnosti pro adaptace budov k odchovu telat a vybudovat již letos nejméně jeden velkokapacitní teletník. Organizovaným odchovem telat sledujeme jednak odchov jalovic k dalšímu chovu pro státní statky a JZD a dále výkrm telat do váhy 150 - 200 kg i více. Zajistíme tak rychlé ozdravění stáda a zlepšení zásobování masem.

Vážení soudruzi a soudružky poslanci,

na dnešním zasedání Národního shromáždění projednáváme návrh zákona o sociálním zabezpečení družstevníků, který má pro další zvyšování životní úrovně zemědělského obyvatelstva a rozvoj zemědělské výroby dalekosáhlý význam. Jeho dosah je dán již tím, že navrhovaný zákon se bude dotýkat více než jednoho miliónu družstevních rolníků.

Předložený návrh vychází z usnesení celostátní konference naší strany v roce 1960, která ukládá, aby "upevňováním a rozvíjením socialistické zemědělské výroby a zdokonalováním formy odměňování v zemědělských družstvech bylo dále zdokonalováno zabezpečení družstevních rolníků ve stáří a při pracovní neschopnosti".

V realizaci nového sociálního zabezpečení družstevníků se projevuje péče naší strany o další zvyšování životní úrovně pracujících. Přináší zvýšení reálných příjmů družstevníků, především pak rodin s více dětmi. To proto, že stát bude značnou část prostředků na úhradu sociálního pojištění hradit za svých zdrojů. Například v letošním roce přispěje na tyto účely více jak 300 milióny Kčs a do roku 1965 věnuje těmto účelům přes 2 miliardy Kčs.

Víme dobře, že v zemědělství nejsou plánované úkoly plněny. Můžeme-li však přesto zlepšit sociální zabezpečení družstevníků, je to zásluhou především naší dělnické třídy a celkových úspěchů našeho národního hospodářství. (Potlesk.) Jen v pevném svazku s dělníky mohou naši družstevníci zvyšovat výrobu, zlepšovat neustále své příjmy a zvyšovat kulturní život na vesnici. Jen tak, krok za krokem jsou vytvářeny podmínky pro pozvednutí úrovně zemědělství na úroveň průmyslovou do r. 1970.

Nové sociální pojištění družstevníků je důležitou součástí tohoto historického úkolu. Vede k odstraňování podstatných rozdílů mezi městem a vesnicí, k postupnému vyrovnání životních, sociálních a kulturních podmínek zemědělského obyvatelstva. Nesleduje však jen to. Jeho význam spočívá v tom, že napomáhá rozvoji zemědělské výroby, uplatňování velkovýrobních forem hospodaření a vede k pokrokovým způsobům organizace práce a odměňování.

Růst sociálních příjmů vychází z růstu výroby a společenské produktivity práce v zemědělství. K tomu přispěje i řada hmotných podnětů, které vytváří nové sociální zabezpečení, zejména zájem na zvyšování účasti družstevníků ve společné výrobě družstva, zájem na plnění základních ukazatelů plánu nákupu a další. Sociální postavení družstevníků a zaměstnanců bude postupně sbližováno tak, jak sama družstva budou zvyšovat svou výrobu a upevňovat svou ekonomiku. Nový systém sociálního zabezpečení družstevních rolníků bude tedy aktivně napomáhat ke zvýšení iniciativy pracujících v zemědělství při plnění náročných úkolů zemědělské výroby.

V předloženém návrhu zákona je uplatněna zásada, podle které sociální zabezpečení družstevníků v rozsahu jako na zaměstnance se bude vztahovat na družstevníky těch družstev, která dosáhla vyšší úrovně hospodaření. Vyšší úroveň hospodaření JZD, jako cesta ke sblížení dvou forem vlastnictví, je charakterizována zejména zavedením soustavy peněžního odměňování bez pracovních jednotek a hospodaření bez záhumenků. Ve svém důsledku tato forma hospodaření znamená, že družstevníci takovýchto družstev se již přibližují ve svém postavení v pracovním procesu a procesu rozdělování pracovníkům ostatních odvětví národního hospodářství. Je proto na místě, že tito družstevníci budou podle návrhu zákona i na úseku sociálního zabezpečení zhruba stejně zabezpečeni jako tito pracovníci. Na druhé straně v návrhu zákona je uplatněna zásada, podle které družstevníci ostatních jednotných zemědělských družstev jsou účastni na sociálním zabezpečení v rozsahu, který odpovídá současnému vývoji jejich družstev a potřebám zabezpečení dalšího rozvoje zemědělské výroby.

Z uvedeného je zřejmé, že sociální zabezpečení družstevních rolníků vedle sociálního poslání bude plnit i významnou funkci ekonomickou. Vytvoří u každého družstevníka hmotnou zainteresovanost, která povede k větší pracovní účasti v družstevní výrobě a ke splnění plánovaných úkolů družstva. Ústřední výbor naší strany ve svém usnesení ze dne 7. II. 1962 zdůraznil, že plán na rok 1962 přes provedené úpravy je náročný a vyžaduje dokonalé využití všech prostředků a houževnatou práci. Připomněl veliký význam a nezbytnost rovnoměrného a pravidelného plnění všech úkolů plánu a závazků. Tomuto požadavku bude zákon o sociálním zabezpečení napomáhat.

Cílem nového sociálního zabezpečení družstevníků je též vyřešit současný nepříznivý stav v pracovních silách v některých JZD a zejména pak ve věkové struktuře pracovníků družstev. Současná věková struktura neodpovídá potřebám zaváděné nové technologie zemědělské výroby a zemědělské technice. V družstvech pracuje více než 60 % pracovníků nad 45 let, zatímco v ostatních odvětvích národního hospodářství pracuje nad tento věk pouze 32 % celkového počtu pracovníků. Očekáváme, že zavedení sociálního zabezpečení družstevních rolníků bude účinně napomáhat stabilizaci pracovních sil v zemědělství a bude vytvořen předpoklad pro příliv potřebných odborných sil, zejména pak mladých lidí. V průběhu třetí pětiletky má být získáno pro zemědělská družstva ročně 45 - 50 tisíc mladých lidí do učebního poměru. Všichni známe, že nábor pro školní rok 1961/1962 byl splněn něco přes 50 % a také v letošním roce naráží na vážné potíže. Vycházeje z těchto nedostatků řeší též návrh sociálního zabezpečení družstevníků důsledněji sociální péči o učně JZD. Jejich sociální postavení bude stejné jako u učňů v průmyslu. Právem se domníváme, že toto opatření pomůže nám řešit i otázku úspěšného náboru učňů pro naše družstva.