Posl. Kubín: Vážené Národní
shromáždění! Soudruzi a soudružky!
Národní shromáždění naší
socialistické republiky projednává nový
zákon o myslivosti. Uvědomujeme si, že myslivost
socialistické republiky je jedna z nejlépe organizovaných
myslivostí na světě, což nám
potvrzují členové četných delegací
myslivců z jiných zemí. Zvláště
potěšitelné pro nás je to, že socialistický
stát ukazuje kapitalistickým státům,
jak se zvěří jakožto majetkem celého
státu účelně a rozumně hospodaří
pracující lid. V kapitalistických státech
je myslivost výsadou několika bohatých jedinců,
snem a touhou dělníků a drobných rolníků.
Hlavním kladem našeho nového zákona
je to, že myslivost se stává socialistickou
činností a že myslivecká sdružení
- organizace dělníků, rolníků
a pracující inteligence - je podle nového
zákona socialistickou institucí.
Naše myslivost má veliký hospodářský
význam, který se projevuje v tom, že dává
na stůl pracujících přes 500 vagónů
hodnotné zvěřiny. Naše kuchyně
má zvláště dobrou tradici v úpravě
zvěřiny a je jednou z výsad kuchařského
umění ať doma nebo v restauracích a
ostatních zařízeních veřejného
stravování. Nesmíme přitom zapomenout,
že naši myslivci nejsou jenom bouchalové, ale
že nám ročně odchytávají
desetitisíce kusů živých koroptví,
bažantů, i spárkaté zvěře
a tím naše národní hospodářství
získává takové množství
devíz, jež se rovná vývozu našeho
pivovarnictví a chmelařství. Návštěvy
cizích myslivců, hlavně ze států
kapitalistických, jsou důležitým propagačním
činitelem, který propaguje nejen krásu naší
vlasti, hlavně přírody a bohatství
naší zvěře, ale tito cizinci nemohou
nevidět růst našeho hospodářství
a růst životní úrovně našich
pracujících. V kapitalistickém státě
mnohý táta má starosti, aby opatřil
rodině nejnutnější potřeby a
nemůže ani pomyslet, aby se myslivost stala jeho zálibou.
U nás jsme hrdi na to, že náš dělník
myslivost může provozovat a máme radost, že
má v ruce loveckou pušku. V kapitalistickém
státě by puška v rukou dělníka
způsobila neklidný spánek kapitalistů
při vědomí, že dělníci
mají zbraně. Vždyť tito jsou nespokojeni
a při masových stávkách ohrožováni
vojskem a policií, jako to bylo v minulém roce ve
Francii, kdy dělníci své spravedlivé
požadavky platili i životy.
Podívejme se nyní na myslivost jako na odvětví
zemědělské a lesní výroby.
Naše drobná zvěř, hlavně pernatá,
tj. koroptev a bažant, má dosud nedoceněný
význam pro rostlinnou výrobu a zvláště
dnes v době intenzívního velkého hospodaření,
které s sebou přináší množství
škodlivého hmyzu. Je dokázáno pitvami
žaludků této drobné zvěře,
jaké veliké množství škůdců,
larev a plevelů spotřebuje ročně.
Mandelinka bramborová působí nám veliké
škody a zvěř nám může pomoci
tyto škody zmírnit. Je to bažant, který
ničí tohoto nebezpečného škůdce.
Na našem Jičínském okrese v mysliveckém
sdružení Bažantnice Kopidlno je lesík
Habrovník, v němž se střílí
ročně 120-150 bažantů, kohoutů.
V loňském roce v těsném sousedství
mělo lán brambor JZD 9. květen Údrnice.
Družstevníkům bylo divné při
hledačkách na tomto lánu, že nenašli
ani jednu mandelinku bramborovou. Pomohli od ní bažanti.
Koroptve zase sesbírají velké množství
plevelných zrn, takže jejich výživa nás
nic nestojí, ale ony nám pomáhají
odplevelovat naše kultury. Takových příkladů
bych mohl uvést mnoho a přesvědčují
nás o tom, že zvyšování stavu této
zvěře pomáhá zachraňovat naši
rostlinnou výrobu. Zvěř nechováme
však jenom pro maso, ale také proto, že je okrasou
naší přírody. Je proto nutné,
aby i naši zemědělci ruku v ruce pracovali
s našimi myslivci, aby jim pomáhali vytvářet
takové podmínky pro zvěř, které
by sloužily ke zvyšování jejího
stavu. Naše zvěř potřebuje ochrany v
podobě hustých porostů křovin a vysokých
trav před svými škůdci, jako jsou dravci,
toulavé kočky a psi a proti povětrnostním
podmínkám, tj. prudkým dešťům,
silnému větru a sněhovým vánicím.
Je proto nutné vysazovat menší remízky.
Nechceme pochopitelně narušovat naše zcelené
lány, ale domníváme se, že naši
odborníci při provádění technicko-ekonomického
rozboru by měli mít uloženo, aby vždycky
našli kousek půdy, třeba svahu nebo roklí
ve výměře 5-10 arů, kterou nelze začlenit
do honů a poradit našim. myslivcům, jak tento
kousek půdy, jinak bez užitku ležící,
osázet křovinami, ve kterých zvěř
najde útulek před zmíněným
nebezpečím. Drobné roztroušené
lesíky vhodně vysázené jsou užitečné
i tím, že zadržují potřebnou vláhu,
omezují vysoušecí činnost větrů
a odnášení půdy prudkými větry
a vodními přívaly. Bude-li vysazování
malých remízků plánovité, můžeme
si my družstevníci za pomoci myslivců s minimálními
náklady, tj. zakoupením sazenic, vybudovat účelnou
výsadbu porostu stromů, které budou sloužit
jak naší zvěři, tak zvyšovat úrodnost
půdy. Dobrá spolupráce družstevníků
s myslivci přináší užitek i při
špičkových pracích v podobě brigádnických
hodin, ve žních, při sklizni okopanin, kompostování
a meliorací. Myslivci se starají o naše lesy,
vysazují holiny a pomáhají zpracovat kalamitní
dříví.
Naši myslivci mají i svůj závazek splnit
pětiletku za čtyři roky, tj. vyprodukovat
1 kg zvěřiny na 1 ha honební půdy.
Z výsledků loňského hospodaření
na našem Jičínském okrese, který
má 80 tis. hektarů půdy, jež obhospodařuje
49 mysliveckých sdružení, vidíme, že
splnilo a překročilo již tento úkol,
tj. 1 kg zvěřiny na 1 ha, 10 mysliveckých
sdružení. Co nám umožnilo splnění
těchto úkolů? Myslivci na Jičínsku
již více než 10 let hospodaří na
větších mysliveckých celcích,
už dávno jim nestačila k řádnému
hospodaření starým zákonem stanovená
výměra 200 ha, přestalo střílení
na hranicích a výsledky se dostavily. Tato zásada
je vtělena do nového mysliveckého zákona.
Navrhovaný myslivecký zákon staví
myslivost na nový modernější základ
a jsme přesvědčeni o tom, že v dobré
spolupráci družstevníků a myslivců
se stane naše myslivost důležitým činitelem
v našem státním hospodaření a
že nám pomůže nejen zvyšovat životní
úroveň našich pracujících, ale
že nám uchová a účelně
rozmnoží živé bohatství naší
přírody, které je důležitým
měřítkem kulturní vyspělosti
našeho národa. Z těchto důvodů
doporučuji navrhovaný zákon ke schválení.
(Potlesk.)
Podpredseda NZ Valo: Ďakujem. Soznam rečníkov
je tým vyčerpaný. Hlási sa niekto
o slovo? Prosím súdruha poslanca Harusa.
Posl. Harus:
Přihlásil jsem se o slovo narychlo, protože
jsem předpokládal, že tato otázka bude
soudruhem Nepomuckým také přednesena v jeho
zprávě. A protože se tak nestalo, tak bych
v tom směru chtěl něco doplnit.
Nedávno Národní shromáždění
projednalo a schválilo zákon o lesích. Nyní
projednáváme zákon o myslivosti. Doporučil
bych proto, aby ministerstvo vnitra, soudruh ministr Štrougal
dal přezkoumat rozkaz ministra vnitra č. 111, tzv.
Statut o hraničním a zakázaném pásmu,
který byl vydán na základě paragrafu
10 Zákona č. 69 z roku 1951 Sb. o ochraně
státních hranic. Statut byl vydán v červenci
1957. Domnívám se, že za těch pět
uplynulých let byly získány mnohé
dobré zkušenosti. Statut v mnohém směru
dnes už nevyhovuje zájmům lesa a myslivosti.
Omezuje činnost a práci mysliveckého personálu,
je-li polesí rozděleno hraničním a
zakázaným pásmem.
Pokud jsem mohl zjistit, tento statut nebyl ani ministerstvem
vnitra dodržován. Článek 3 odstavec
2 říká, že zřízení
hraničního a zakázaného pásma,
jakož i změny jeho rozsahu musí být
předem projednány se všemi organizacemi a orgány
a činiteli, jichž se to týká. Dokonce
následující odstavec 3 říká:
"O zřízení hraničního
pásma a zakázaného pásma nebo o změnách
v jejich rozsahu se v potřebné míře
a vhodným způsobem vyrozumí státní
orgány a veřejnost; dokonce - veřejnost!
Není proto možno souhlasit s tím, aby např.
soudruh Jelínek, ředitel lesního závodu
Kraslice. Sever se do zakázaného pásma dostal
teprve jako můj doprovod, jako myslivecký doprovod.
Statut nebyl projednán ani s lesními závody
jinde, ačkoliv se to přikazuje, že má
být projednán s orgány a organizacemi na
tom zainteresovanými. Nebyl projednán, jak jsem
zjistil, ani jinde, v Horní Blatné, Vejprtech a
ani jinde, pokud mám některé znalosti o té
věci. Velitelé pohraničních vojsk
někde ovšem - musím přiznat - vycházejí
lesnímu personálu ochotně vstříc
a pouštějí je do zakázaného pásma.
Ale paragraf jiný, tuším 12, přikazuje,
že do zakázaného pásma možno jít
jenom v doprovodu příslušníků
Pohraniční stráže, i když v čl.
6 je pamatováno i na hospodářské zájmy
vedle ostrahy hranic. Sám rozkaz má smysl hlavně
v ostraze hranic. Ale v článku 6 se pamatuje na
to, že musí být dbáno i o hospodářské
zájmy. I když se tedy náčelníkům
a příslušníkům Pohraniční
stráže a ozbrojeným složkám poroučí,
aby při ostraze státních hranic bylo dbáno
i zájmů jiných, státních hospodářských
zájmů, tak přece jen se tak nečiní
v dostatečné míře a s dostatečným
pochopením. Není pochyb o tom, že např.
těžba lesní masy, dřevní masy
a obnova lesa je skutečně státním
hospodářským zájmem. V pohraničním
a zakázaném pásmu jsou desetitisíce
hektarů kvalitního lesa. Za tím účelem
by měl proto být režim ostrahy hranic příslušným
způsobem prakticky přizpůsoben těmto
hospodářským zájmům. Měl
by být přinejmenším vykládán
trochu liberálněji, ne tak byrokraticky, jak se
někdy děje. Někdy to vypadá tak, že
je to úplná libovůle náčelníka
toho hraničního účastku. Pokud jde
o těžbu a o obnovu lesa, tam musím říci,
se práce lesním závodům umožňuje
Ale už tomu není tak pokud se týče myslivosti.
V zakázaném pásmu vlastně myslivost
nikdo neobhospodařuje. Péče o zvěř
tam nikomu není přikázána a uložena,
ani pokud jde o krmení, zdravotní péči
a tím méně pokud se týče odstřelu
zvěře. Neuplatňuje se a neprovádí
se plánovitě. A jsou to desetitisíce hektarů
a je tam mnoho zvěře. Je možno říci,
že myslivost je úplně na libovůli náčelníků
pohraničních vojsk. Tato libovůle se opírá
o čl. 12, který stanoví, že do zakázaného
pásma i hajný, který má přidělen
svůj revír na přihraničním
a zakázaném pásmu se může dostat
do tohoto pásma jenom, když 12 hodin předem
oznámí, že tam chce jít. Přitom
článek říká, že tam může
jít jenom v doprovodu pohraniční stráže.
Víte, že služba je perná a člověk,
když přijde ráno z noční služby
a potom má být přidělen jako doprovod
hajnému, myslí si: "čert aby ho vzal
teď, kdy mám spát, tak s ním mám
jít!"; to je nepříjemné. Sám
jsem se vždycky omlouval těmto lidem, když si
stěžovali, že mají jít spát
a že musí jít s námi. Je to těžká
služba. Proto bych doporučoval, aby tato otázka
byla ministerstvem vnitra znovu přezkoumána, aby
nově nabyté praktické zkušenosti, byly
uvedeny v novém opraveném rozkazu ministerstva vnitra
a přizpůsobeny tomuto projednávanému
zákonu. (Potlesk.)
Podpredseda NZ Valo: Hlási sa ešte niekto do
rozpravy alebo k dotazu? (Nikto.)
Do rozpravy sa nikto nehlási, je teda skončená.
Dávam zpravodajcovi posl. Nepomuckému slovo
k doslovu.
Zpravodaj posl. Nepomucký: Soudružky a soudruzi
poslanci! Domnívám se, že k oběma diskutujícím
není třeba podávat vysvětlení.
To, co říká posl. Harus, týká
se příslušné vyhlášky vydané
ministrem vnitra. Předpokládám, že s.
ministr vyhoví doporučení a dá přezkoumat
to, co má posl. Harus na mysli, jak pokud jde o vlastní
provoz v lesním hospodářství, tak
také pokud jde o výkon myslivosti.
Doporučuji, aby oba návrhy předložené
v zastoupení zemědělského výboru
i ústavně právního výboru s
příslušnými připomínkami
byly schváleny.
Podpredseda NZ Valo:
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.
Pretože neboli podané žiadne pozmeňovacie
návrhy, dám hlasovať o celom vládnom
návrhu naraz podľa predloženej spoločnej
zprávy výboru ústavne právneho a výboru
poľnohospodárskeho.
Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu
hlasovania? (Neboli.)
Nie sú.
Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom
zákona o poľovníctve, a to podľa znenia
spoločnej zprávy výboru ústavne právneho
a výboru poľnohospodárskeho, nech zdvíhne
ruku. (Deje sa.)
Je niekto proti? (Nikto.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)
Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie
jednomyseľne schválilo vládny návrh
zákona o poľovníctve.
Tým sme prejednali druhý bod programu.
Pristúpime k prejednaniu tretieho bodu programu, ktorým
je
- Zpráva výboru priemyslového (tisk 83) k vládnemu návrhu zákona o zriadení Štátnej komisie pre rozvoj a koordináciu vedy a techniky (tisk 79).
Zpravodajom je posl. Smékal, dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Smékal: Soudružky
a soudruzi poslanci!
Vláda Československé socialistické
republiky předložila Národnímu shromáždění
k projednání návrh zákona o zřízení
Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy
a techniky.
Jeho schválení se zdůvodňuje takto:
Vliv vědy a techniky na technickou úroveň
výroby a výrobků je v současných
podmínkách výroby velmi intenzívní
a vyžaduje podstatně většího soustředění
sil a prostředků, než tomu bylo v kterémkoliv
dřívějším období. Do výroby
zasahuje stále více věda a technika a stupeň
jejich uplatnění se stává rozhodujícím
pro technickoekonomickou úroveň výroby.
Požadavky perspektivního rozvoje národního
hospodářství, výstavba vyspělé
socialistické společnosti a její postupný
přechod ke komunismu vyžadují další
rychlejší tempa rozvoje výrobních sil.
Bude třeba v daleko větší míře
než dosud soustřeďovat pozornost na technický
rozvoj, který je nevyčerpatelným zdrojem
růstu produktivity práce a umožňuje
plně zabezpečit vysoká rozvojová tempa
ve výhledu.
Náš průmysl musí dodávat našemu
národnímu hospodářství potřebný
počet strojů a zařízení s vysoce
progresívními technickými a provozními
parametry. Tím přispěje k vysoké efektivnosti
našich výrobních odvětví, neboť
progresívní stroje a zařízení
podstatně přispějí k růstu
produktivity práce. Řešení této
otázky nabývá v současnosti i v příštích
letech neobyčejné důležitosti, neboť
bilance pracovních sil v naší republice neumožňuje
zajistit další růst výroby pouhým
zvyšováním počtu pracovníků.
Fakta však ukazují, že zajistit úkol v
produktivitě práce nebude nijak snadné. Jeho
řešení bude kvalitativně odlišné
od druhého pětiletého plánu. Podílela-li
se nová technika v letech 1955 až 1960 např.
v těžkém strojírenství na růstu
produktivity práce zhruba čtvrtinou a zbytek byl
zajišťován mobilizací rezerv, tak se stane
nyní hlavním a rozhodujícím faktorem,
který bude ovlivňovat produktivitu práce.
Proto se problematika řízení vědy
a techniky dostává na přední místo
v celé soustavě řízení národního
hospodářství. Současná úroveň
řízení vědy a techniky je však
pozadu za potřebami národního hospodářství
a stále ještě nedostatečnou měrou
je doceněn vliv vědeckého a technického
pokroku na rozvoj výrobních sil.
V posledních letech, zejména pak po vydání
tézí strany a vlády o technickém rozvoji
v roce 1955, byla přijata řada opatření,
která měla vytvořit metodické a organizační
podmínky pro užší sepětí
rozvoje vědy a techniky s výrobou.
Jsou to zejména usnesení ÚV KSČ o
dalším rozvoji strojírenství, metalurgie
a chemie, usnesení vlády o zvyšování
technické úrovně a kvality výrobků
a o upevnění technologické kázně,
nová soustava hmotné zainteresovanosti a směrnice
pro financování technického rozvoje aj.
Dosavadní proces socialistické výstavby v
naší zemi dosáhl určeného cíle.
Uskutečnili jsme socialistické výrobní
vztahy ve všech odvětvích našeho národního
hospodářství. Rychlostí svého
hospodářského rozvoje jsme překonali
nejvyvinutější kapitalistické státy.
Za posledních 10 let se naše průmyslová
výroba zvyšovala průměrně ročně
o 11,7 %, což je dvakrát až třikrát
rychle i než v nejvyspělejších kapitalistických
státech. V úrovni produktivity práce v průmyslu
jsme předstihli Francii i Anglii již v r. 1958.
Zvážíme-li skutečnost, že se Československo
svou pouhou polovinou procenta všeho obyvatelstva světa
podílí na veškeré světové
průmyslové výrobě dvěma procenty,
pak je to nejvýmluvnějším důkazem
o vysokém stupni produktivity práce u nás.
Stali jsme se vývozci kompletních zařízení
průmyslových závodů, jako např.
zařízení pro průmysl energetický,
zařízení parních elektráren,
energovlaků a hydrocentrál. Pro průmysl hutní
jsme dodavatelem válcovacích zařízení.
Pro průmysl chemický mají největší
význam zařízení pro těžkou
anorganickou chemii a zařízení pro zpracování
ropy. Dodáváme kompletní zařízení
pro závody na obráběcí stroje, lisovny
a smaltovny, zařízení pro kožedělné
a obuvnické závody, pro porcelánky aj. Úroveň
našich výrobků má vzrůstající
tendenci a vyrovnají se předním světovým
výrobkům, jak toho jsou důkazy na četných
výstavách u nás i v zahraničí.