Posl. Kubín: Vážené Národní shromáždění! Soudruzi a soudružky!

Národní shromáždění naší socialistické republiky projednává nový zákon o myslivosti. Uvědomujeme si, že myslivost socialistické republiky je jedna z nejlépe organizovaných myslivostí na světě, což nám potvrzují členové četných delegací myslivců z jiných zemí. Zvláště potěšitelné pro nás je to, že socialistický stát ukazuje kapitalistickým státům, jak se zvěří jakožto majetkem celého státu účelně a rozumně hospodaří pracující lid. V kapitalistických státech je myslivost výsadou několika bohatých jedinců, snem a touhou dělníků a drobných rolníků. Hlavním kladem našeho nového zákona je to, že myslivost se stává socialistickou činností a že myslivecká sdružení - organizace dělníků, rolníků a pracující inteligence - je podle nového zákona socialistickou institucí.

Naše myslivost má veliký hospodářský význam, který se projevuje v tom, že dává na stůl pracujících přes 500 vagónů hodnotné zvěřiny. Naše kuchyně má zvláště dobrou tradici v úpravě zvěřiny a je jednou z výsad kuchařského umění ať doma nebo v restauracích a ostatních zařízeních veřejného stravování. Nesmíme přitom zapomenout, že naši myslivci nejsou jenom bouchalové, ale že nám ročně odchytávají desetitisíce kusů živých koroptví, bažantů, i spárkaté zvěře a tím naše národní hospodářství získává takové množství devíz, jež se rovná vývozu našeho pivovarnictví a chmelařství. Návštěvy cizích myslivců, hlavně ze států kapitalistických, jsou důležitým propagačním činitelem, který propaguje nejen krásu naší vlasti, hlavně přírody a bohatství naší zvěře, ale tito cizinci nemohou nevidět růst našeho hospodářství a růst životní úrovně našich pracujících. V kapitalistickém státě mnohý táta má starosti, aby opatřil rodině nejnutnější potřeby a nemůže ani pomyslet, aby se myslivost stala jeho zálibou. U nás jsme hrdi na to, že náš dělník myslivost může provozovat a máme radost, že má v ruce loveckou pušku. V kapitalistickém státě by puška v rukou dělníka způsobila neklidný spánek kapitalistů při vědomí, že dělníci mají zbraně. Vždyť tito jsou nespokojeni a při masových stávkách ohrožováni vojskem a policií, jako to bylo v minulém roce ve Francii, kdy dělníci své spravedlivé požadavky platili i životy.

Podívejme se nyní na myslivost jako na odvětví zemědělské a lesní výroby. Naše drobná zvěř, hlavně pernatá, tj. koroptev a bažant, má dosud nedoceněný význam pro rostlinnou výrobu a zvláště dnes v době intenzívního velkého hospodaření, které s sebou přináší množství škodlivého hmyzu. Je dokázáno pitvami žaludků této drobné zvěře, jaké veliké množství škůdců, larev a plevelů spotřebuje ročně. Mandelinka bramborová působí nám veliké škody a zvěř nám může pomoci tyto škody zmírnit. Je to bažant, který ničí tohoto nebezpečného škůdce. Na našem Jičínském okrese v mysliveckém sdružení Bažantnice Kopidlno je lesík Habrovník, v němž se střílí ročně 120-150 bažantů, kohoutů. V loňském roce v těsném sousedství mělo lán brambor JZD 9. květen Údrnice. Družstevníkům bylo divné při hledačkách na tomto lánu, že nenašli ani jednu mandelinku bramborovou. Pomohli od ní bažanti. Koroptve zase sesbírají velké množství plevelných zrn, takže jejich výživa nás nic nestojí, ale ony nám pomáhají odplevelovat naše kultury. Takových příkladů bych mohl uvést mnoho a přesvědčují nás o tom, že zvyšování stavu této zvěře pomáhá zachraňovat naši rostlinnou výrobu. Zvěř nechováme však jenom pro maso, ale také proto, že je okrasou naší přírody. Je proto nutné, aby i naši zemědělci ruku v ruce pracovali s našimi myslivci, aby jim pomáhali vytvářet takové podmínky pro zvěř, které by sloužily ke zvyšování jejího stavu. Naše zvěř potřebuje ochrany v podobě hustých porostů křovin a vysokých trav před svými škůdci, jako jsou dravci, toulavé kočky a psi a proti povětrnostním podmínkám, tj. prudkým dešťům, silnému větru a sněhovým vánicím. Je proto nutné vysazovat menší remízky. Nechceme pochopitelně narušovat naše zcelené lány, ale domníváme se, že naši odborníci při provádění technicko-ekonomického rozboru by měli mít uloženo, aby vždycky našli kousek půdy, třeba svahu nebo roklí ve výměře 5-10 arů, kterou nelze začlenit do honů a poradit našim. myslivcům, jak tento kousek půdy, jinak bez užitku ležící, osázet křovinami, ve kterých zvěř najde útulek před zmíněným nebezpečím. Drobné roztroušené lesíky vhodně vysázené jsou užitečné i tím, že zadržují potřebnou vláhu, omezují vysoušecí činnost větrů a odnášení půdy prudkými větry a vodními přívaly. Bude-li vysazování malých remízků plánovité, můžeme si my družstevníci za pomoci myslivců s minimálními náklady, tj. zakoupením sazenic, vybudovat účelnou výsadbu porostu stromů, které budou sloužit jak naší zvěři, tak zvyšovat úrodnost půdy. Dobrá spolupráce družstevníků s myslivci přináší užitek i při špičkových pracích v podobě brigádnických hodin, ve žních, při sklizni okopanin, kompostování a meliorací. Myslivci se starají o naše lesy, vysazují holiny a pomáhají zpracovat kalamitní dříví.

Naši myslivci mají i svůj závazek splnit pětiletku za čtyři roky, tj. vyprodukovat 1 kg zvěřiny na 1 ha honební půdy. Z výsledků loňského hospodaření na našem Jičínském okrese, který má 80 tis. hektarů půdy, jež obhospodařuje 49 mysliveckých sdružení, vidíme, že splnilo a překročilo již tento úkol, tj. 1 kg zvěřiny na 1 ha, 10 mysliveckých sdružení. Co nám umožnilo splnění těchto úkolů? Myslivci na Jičínsku již více než 10 let hospodaří na větších mysliveckých celcích, už dávno jim nestačila k řádnému hospodaření starým zákonem stanovená výměra 200 ha, přestalo střílení na hranicích a výsledky se dostavily. Tato zásada je vtělena do nového mysliveckého zákona. Navrhovaný myslivecký zákon staví myslivost na nový modernější základ a jsme přesvědčeni o tom, že v dobré spolupráci družstevníků a myslivců se stane naše myslivost důležitým činitelem v našem státním hospodaření a že nám pomůže nejen zvyšovat životní úroveň našich pracujících, ale že nám uchová a účelně rozmnoží živé bohatství naší přírody, které je důležitým měřítkem kulturní vyspělosti našeho národa. Z těchto důvodů doporučuji navrhovaný zákon ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Ďakujem. Soznam rečníkov je tým vyčerpaný. Hlási sa niekto o slovo? Prosím súdruha poslanca Harusa.

Posl. Harus:

Přihlásil jsem se o slovo narychlo, protože jsem předpokládal, že tato otázka bude soudruhem Nepomuckým také přednesena v jeho zprávě. A protože se tak nestalo, tak bych v tom směru chtěl něco doplnit.

Nedávno Národní shromáždění projednalo a schválilo zákon o lesích. Nyní projednáváme zákon o myslivosti. Doporučil bych proto, aby ministerstvo vnitra, soudruh ministr Štrougal dal přezkoumat rozkaz ministra vnitra č. 111, tzv. Statut o hraničním a zakázaném pásmu, který byl vydán na základě paragrafu 10 Zákona č. 69 z roku 1951 Sb. o ochraně státních hranic. Statut byl vydán v červenci 1957. Domnívám se, že za těch pět uplynulých let byly získány mnohé dobré zkušenosti. Statut v mnohém směru dnes už nevyhovuje zájmům lesa a myslivosti. Omezuje činnost a práci mysliveckého personálu, je-li polesí rozděleno hraničním a zakázaným pásmem.

Pokud jsem mohl zjistit, tento statut nebyl ani ministerstvem vnitra dodržován. Článek 3 odstavec 2 říká, že zřízení hraničního a zakázaného pásma, jakož i změny jeho rozsahu musí být předem projednány se všemi organizacemi a orgány a činiteli, jichž se to týká. Dokonce následující odstavec 3 říká: "O zřízení hraničního pásma a zakázaného pásma nebo o změnách v jejich rozsahu se v potřebné míře a vhodným způsobem vyrozumí státní orgány a veřejnost; dokonce - veřejnost! Není proto možno souhlasit s tím, aby např. soudruh Jelínek, ředitel lesního závodu Kraslice. Sever se do zakázaného pásma dostal teprve jako můj doprovod, jako myslivecký doprovod. Statut nebyl projednán ani s lesními závody jinde, ačkoliv se to přikazuje, že má být projednán s orgány a organizacemi na tom zainteresovanými. Nebyl projednán, jak jsem zjistil, ani jinde, v Horní Blatné, Vejprtech a ani jinde, pokud mám některé znalosti o té věci. Velitelé pohraničních vojsk někde ovšem - musím přiznat - vycházejí lesnímu personálu ochotně vstříc a pouštějí je do zakázaného pásma. Ale paragraf jiný, tuším 12, přikazuje, že do zakázaného pásma možno jít jenom v doprovodu příslušníků Pohraniční stráže, i když v čl. 6 je pamatováno i na hospodářské zájmy vedle ostrahy hranic. Sám rozkaz má smysl hlavně v ostraze hranic. Ale v článku 6 se pamatuje na to, že musí být dbáno i o hospodářské zájmy. I když se tedy náčelníkům a příslušníkům Pohraniční stráže a ozbrojeným složkám poroučí, aby při ostraze státních hranic bylo dbáno i zájmů jiných, státních hospodářských zájmů, tak přece jen se tak nečiní v dostatečné míře a s dostatečným pochopením. Není pochyb o tom, že např. těžba lesní masy, dřevní masy a obnova lesa je skutečně státním hospodářským zájmem. V pohraničním a zakázaném pásmu jsou desetitisíce hektarů kvalitního lesa. Za tím účelem by měl proto být režim ostrahy hranic příslušným způsobem prakticky přizpůsoben těmto hospodářským zájmům. Měl by být přinejmenším vykládán trochu liberálněji, ne tak byrokraticky, jak se někdy děje. Někdy to vypadá tak, že je to úplná libovůle náčelníka toho hraničního účastku. Pokud jde o těžbu a o obnovu lesa, tam musím říci, se práce lesním závodům umožňuje Ale už tomu není tak pokud se týče myslivosti. V zakázaném pásmu vlastně myslivost nikdo neobhospodařuje. Péče o zvěř tam nikomu není přikázána a uložena, ani pokud jde o krmení, zdravotní péči a tím méně pokud se týče odstřelu zvěře. Neuplatňuje se a neprovádí se plánovitě. A jsou to desetitisíce hektarů a je tam mnoho zvěře. Je možno říci, že myslivost je úplně na libovůli náčelníků pohraničních vojsk. Tato libovůle se opírá o čl. 12, který stanoví, že do zakázaného pásma i hajný, který má přidělen svůj revír na přihraničním a zakázaném pásmu se může dostat do tohoto pásma jenom, když 12 hodin předem oznámí, že tam chce jít. Přitom článek říká, že tam může jít jenom v doprovodu pohraniční stráže. Víte, že služba je perná a člověk, když přijde ráno z noční služby a potom má být přidělen jako doprovod hajnému, myslí si: "čert aby ho vzal teď, kdy mám spát, tak s ním mám jít!"; to je nepříjemné. Sám jsem se vždycky omlouval těmto lidem, když si stěžovali, že mají jít spát a že musí jít s námi. Je to těžká služba. Proto bych doporučoval, aby tato otázka byla ministerstvem vnitra znovu přezkoumána, aby nově nabyté praktické zkušenosti, byly uvedeny v novém opraveném rozkazu ministerstva vnitra a přizpůsobeny tomuto projednávanému zákonu. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Hlási sa ešte niekto do rozpravy alebo k dotazu? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, je teda skončená. Dávam zpravodajcovi posl. Nepomuckému slovo k doslovu.

Zpravodaj posl. Nepomucký: Soudružky a soudruzi poslanci! Domnívám se, že k oběma diskutujícím není třeba podávat vysvětlení. To, co říká posl. Harus, týká se příslušné vyhlášky vydané ministrem vnitra. Předpokládám, že s. ministr vyhoví doporučení a dá přezkoumat to, co má posl. Harus na mysli, jak pokud jde o vlastní provoz v lesním hospodářství, tak také pokud jde o výkon myslivosti.

Doporučuji, aby oba návrhy předložené v zastoupení zemědělského výboru i ústavně právního výboru s příslušnými připomínkami byly schváleny.

Podpredseda NZ Valo:

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Pretože neboli podané žiadne pozmeňovacie návrhy, dám hlasovať o celom vládnom návrhu naraz podľa predloženej spoločnej zprávy výboru ústavne právneho a výboru poľnohospodárskeho.

Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Nie sú.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o poľovníctve, a to podľa znenia spoločnej zprávy výboru ústavne právneho a výboru poľnohospodárskeho, nech zdvíhne ruku. (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o poľovníctve.

Tým sme prejednali druhý bod programu.

Pristúpime k prejednaniu tretieho bodu programu, ktorým je

1. Zpráva výboru priemyslového (tisk 83) k vládnemu návrhu zákona o zriadení Štátnej komisie pre rozvoj a koordináciu vedy a techniky (tisk 79).

Zpravodajom je posl. Smékal, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Smékal: Soudružky a soudruzi poslanci!

Vláda Československé socialistické republiky předložila Národnímu shromáždění k projednání návrh zákona o zřízení Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

Jeho schválení se zdůvodňuje takto:

Vliv vědy a techniky na technickou úroveň výroby a výrobků je v současných podmínkách výroby velmi intenzívní a vyžaduje podstatně většího soustředění sil a prostředků, než tomu bylo v kterémkoliv dřívějším období. Do výroby zasahuje stále více věda a technika a stupeň jejich uplatnění se stává rozhodujícím pro technickoekonomickou úroveň výroby.

Požadavky perspektivního rozvoje národního hospodářství, výstavba vyspělé socialistické společnosti a její postupný přechod ke komunismu vyžadují další rychlejší tempa rozvoje výrobních sil.

Bude třeba v daleko větší míře než dosud soustřeďovat pozornost na technický rozvoj, který je nevyčerpatelným zdrojem růstu produktivity práce a umožňuje plně zabezpečit vysoká rozvojová tempa ve výhledu.

Náš průmysl musí dodávat našemu národnímu hospodářství potřebný počet strojů a zařízení s vysoce progresívními technickými a provozními parametry. Tím přispěje k vysoké efektivnosti našich výrobních odvětví, neboť progresívní stroje a zařízení podstatně přispějí k růstu produktivity práce. Řešení této otázky nabývá v současnosti i v příštích letech neobyčejné důležitosti, neboť bilance pracovních sil v naší republice neumožňuje zajistit další růst výroby pouhým zvyšováním počtu pracovníků.

Fakta však ukazují, že zajistit úkol v produktivitě práce nebude nijak snadné. Jeho řešení bude kvalitativně odlišné od druhého pětiletého plánu. Podílela-li se nová technika v letech 1955 až 1960 např. v těžkém strojírenství na růstu produktivity práce zhruba čtvrtinou a zbytek byl zajišťován mobilizací rezerv, tak se stane nyní hlavním a rozhodujícím faktorem, který bude ovlivňovat produktivitu práce.

Proto se problematika řízení vědy a techniky dostává na přední místo v celé soustavě řízení národního hospodářství. Současná úroveň řízení vědy a techniky je však pozadu za potřebami národního hospodářství a stále ještě nedostatečnou měrou je doceněn vliv vědeckého a technického pokroku na rozvoj výrobních sil.

V posledních letech, zejména pak po vydání tézí strany a vlády o technickém rozvoji v roce 1955, byla přijata řada opatření, která měla vytvořit metodické a organizační podmínky pro užší sepětí rozvoje vědy a techniky s výrobou.

Jsou to zejména usnesení ÚV KSČ o dalším rozvoji strojírenství, metalurgie a chemie, usnesení vlády o zvyšování technické úrovně a kvality výrobků a o upevnění technologické kázně, nová soustava hmotné zainteresovanosti a směrnice pro financování technického rozvoje aj.

Dosavadní proces socialistické výstavby v naší zemi dosáhl určeného cíle. Uskutečnili jsme socialistické výrobní vztahy ve všech odvětvích našeho národního hospodářství. Rychlostí svého hospodářského rozvoje jsme překonali nejvyvinutější kapitalistické státy. Za posledních 10 let se naše průmyslová výroba zvyšovala průměrně ročně o 11,7 %, což je dvakrát až třikrát rychle i než v nejvyspělejších kapitalistických státech. V úrovni produktivity práce v průmyslu jsme předstihli Francii i Anglii již v r. 1958.

Zvážíme-li skutečnost, že se Československo svou pouhou polovinou procenta všeho obyvatelstva světa podílí na veškeré světové průmyslové výrobě dvěma procenty, pak je to nejvýmluvnějším důkazem o vysokém stupni produktivity práce u nás. Stali jsme se vývozci kompletních zařízení průmyslových závodů, jako např. zařízení pro průmysl energetický, zařízení parních elektráren, energovlaků a hydrocentrál. Pro průmysl hutní jsme dodavatelem válcovacích zařízení. Pro průmysl chemický mají největší význam zařízení pro těžkou anorganickou chemii a zařízení pro zpracování ropy. Dodáváme kompletní zařízení pro závody na obráběcí stroje, lisovny a smaltovny, zařízení pro kožedělné a obuvnické závody, pro porcelánky aj. Úroveň našich výrobků má vzrůstající tendenci a vyrovnají se předním světovým výrobkům, jak toho jsou důkazy na četných výstavách u nás i v zahraničí.