Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem rozpočtového zákona na rok 1962 a s návrhem státního rozpočtu na rok 1962, jak je obsažen v přílohách 1 a 2 tohoto zákona, a to podle předložené zprávy výboru pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění Československé socialistické republiky jednomyslně schválilo vládní návrh rozpočtového zákona na rok 1962 a státní rozpočet na rok 1962. (Potlesk.)

Tím jsme projednali první bod denního pořadu.

Přerušuji schůzi na 20 minut.

Podpredseda NZ Valo (zvoní): Zahajujem prerušenú schôdzu. Pristúpime k prejednaniu druhého bodu programu, ktorým je

2. Spoločná zpráva výboru ústavne právneho a výboru poľnohospodárskeho (tisk 84) k vládnemu návrhu zákona o poľovníctve (tisk 76).

Zpravodajom je posl. Nepomucký, dávam mu slovo.

Posl. Nepomucký: Soudružky a soudruzi poslanci,

předložený návrh zákona o myslivosti navrhuje zavedení nové úpravy myslivosti proti úpravě provedené zákonem č. 255/1947 Sb. Tento zákon spolu s předpisy o revizi prvé pozemkové reformy a o nové pozemkové reformě přinesl v oblasti myslivosti podstatnou změnu proti minulosti a přispěl k zlidovění myslivosti, která bývala kdysi výsadou statkářů, fabrikantů a jiných boháčů. Například v mé rodné obci v dnešním okrese Praha-východ i v sedmi obcích okolních vlastnil majitel panství, cukrobaron a milionář Blochbauer převážnou část půdy a v důsledku svého vlivu i celou honitbu, včetně půdy malých a středních rolníků, a to jak za starého Rakouska-Uherska, tak i po celá léta za prvé republiky. Zvláště na podzimní hony sjíždělo se zde panstvo z široka daleka i ze zahraničí. Drobní rolníci a zemědělští dělníci museli jen se dívat anebo panstvu sloužit za pár "šestáků" jako honci a nosiči. Tak tomu bylo kdysi a možno říci v převážné části naší republiky.

Teprve zmíněný zákon a pozemkové reformy přinesly radikální změny v podpoře malých a středních rolníků, v možnosti vytváření jejich honiteb. Stalo se tak zejména tím, že pro ně stanovil možnost menší výměry honebních pozemků, zatímco pro honitby vlastní stanovil výměru větší.

Společenstevní honitba byla zvýhodněna při stanovení hranic honiteb, sloučení honiteb a při přičlenění cizích pozemků. Zákon a jeho prováděcí předpisy podporovaly i vytváření svazků dělníků a rolníků. Nájem honiteb byly vyhražen vedle státních organizací jen mysliveckým společnostem, jejichž složení bylo upraveno tak, aby v nich byli poměrně zastoupeni jak dělníci, tak i rolníci.

S pokračující socializací vesnice stával se již zákon v některých směrech brzdou a po vítězství socialistických výrobních vztahů a po vydání socialistické ústavy je nutno jej nahradit zákonem novým.

Soudružky a soudruzi!

Při projednávání tohoto nového zákona chtěl bych zdůraznit, že myslivost jako taková je důležitým odvětvím zemědělské a lesní výroby. Sleduje řádný chov, ochranu a lov zvěře, jakož i hospodářské zužitkování ulovené zvěře.

Myslivost má svůj hospodářský význam, protože na jedné straně pomáhá zásobovat pracující masem, hodnotným zejména z hlediska zdravotního, i některými surovinami, jako kůže, tuky, parohy, srst apod. na druhé straně chovaná zvěř. pomáhá ničit škůdce všech zemědělských porostů. Pokud jde o produkci zvěřiny, pohybuje se roční produkce od 6 do 7 tisíc tun. Z tohoto množství je dodáváno na státní dodávku průměrně v posledních letech 2500 tun. Ostatní zvěřina je spotřebována v místě honitby. Současný stav zvěře je ve srovnání s předválečnými léty nižší. Oproti roku 1933 jsou přibližně asi v tomto poměru: koroptve 15 %, bažanti 60 % a zajíci -50 %. Příčiny těchto nižších stavů je nutno spatřovat ve válečných letech, ve zvýšení používání mechanizačních prostředků v zemědělství, v používání chemických prostředků na ochranu rostlinných kultur, jejichž používání je z hlediska zvýšení výroby i produktivity práce v zemědělství naprostou nutností.

Konečně je třeba říci, že i vysoký počet myslivců a mnohdy i jejich neukázněnost, pokud jde o respektování a dodržování mysliveckých předpisů a zásad chovu zvěře a konečně i nedostatečně řízená kontrola a dozor nad hospodařením v honitbách ze strany národních výborů způsobuje tento nežádoucí pokles stavu zvěře.

A toho je možno docílit. Vždyť v naší vlasti jsou přímo ideální podmínky pro racionální chov zvěře. Měl jsem možnost od roku 1945 navštívit celou řadu evropských i západních zemí a mezi nimi například též Švýcarsko a Francii. Celé desítky km je tam možno projet vlakem, aniž by bylo k spatření srnčí, zajíc, bažant nebo koroptev. Je smutná taková krajina, na niž se hodí staré myslivecké rčení, že příroda bez zvěře je jako činžák bez lidí.

Je ovšem třeba na druhé straně zdůraznit, že produkci a stavy zvěře nelze nadměrně zvyšovat a že její stav musí být v souladu se zemědělským a lesním hospodařením tak, aby zvěř nečinila neúnosné škody. Podle odhadu počítá se do budoucna s maximem produkce zvěřiny 8 až 10 tisíc tun ročně. Zatím co se zvěřina od nás nevyváží, dochází v posledních letech k zvyšující se tendenci vývozu živé zvěře. Jestliže vezmeme za základ rok 1951, došlo v roce 1961 ke zvýšení vývozu u koroptví na 591 %, bažantů na 593 % a zajíců na 1019 %. Plán vývozu na rok 1962 činí 65 000 kusů koroptví, 30 000 kusů bažantů, 32 000 kusů zajíců a 100 kusů zvěře spárkaté. Hodnota vyvezené zvěře v plánované ceně činí 9 420 000 Kčs. Abychom si učinili představu, jak finačně výhodný je odchyt a vývoz živé zvěře, je třeba říci, že za 2 koroptve můžeme dovézt 80 kg citrónů nebo pomerančů nebo 20 kg sádla, 24 kg masa, 12 kg kávy neb 8 kg kakaa. Za 50 koroptví můžeme dovézt jednu chovnou krávu atd.

Bylo by jen účelné hledat možnosti dalšího zvýšení vývozu a zajistit pak i zvýšený odchyt zvěře. V nejednom místě jsem slyšel ochotu myslivců vyhovět této potřebě, neboť i samotný odchyt je pro ně cenově výhodný a sportovně zajímavý.

Není bez zajímavosti i ta skutečnost, že naše myslivost podporuje cizinecký a cestovní ruch a ze například myslivci ze zahraničí zaplatili za právo odstřelu jen v roce 1960 1 200 000 Kčs v devizách.

Velký význam má myslivost i pokud jde o suroviny. Jde jednak o kůži, z nichž jelení, dančí a srnčí se používají na výrobu semiše; ze zpracovaných tuků je nejznámější jelení lůj; parohů se používá na výrobu knoflíků a různých ozdob; srsti zvěře k výrobě plsti a klobouků. Vysokou hodnotu představují kožešiny kun, bizamů, hranostajů, lasic, tchořů, veverek, lišek, divokých králíků, které zpracovává náš kožešnický průmysl.

Konečně pak, jak jsem již zdůraznil, velký a dosud málo doceněný význam má zvěř i pro samotnou zemědělskou výrobu. Bažanti, koroptve a jiná pernatá zvěř pohubí mnoho škodlivých hlemýžďů, slimáků a obratlovců, jako jsou hraboši a myši. Kromě toho sebere zvěř značné množství plevelů a buření. Koroptve a bažanti ničí plevel u řepky olejné, v bramborách, v zelenině i vinné révě a jinde. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ve Zbraslavi vypočítal, že za nynějšího stavu zvěř pohubí asi 3 tisíce vagónů hmyzu, larev, kukel a plevele ročně.

Soudružky a soudruzi!

Návrh nového zákona se nejpodstatněji liší od dosavadního v tom, že odpoutává právo myslivosti od vlastnictví k půdě. Dále je postaven na těchto hlavních zásadách:

1. přiznává právo myslivosti jen socialistickým organizacím, které mají ve správě neb v užívání největší výměru honebních pozemků v honitbě, uznané okresním národním výborem;

1. zesiluje vliv státních orgánů, zejména národních výborů, na řízení myslivosti a dodržování socialistické zákonitosti;

1. na výkonu práva myslivosti se mohou podílet pracující, kteří za účelem společného výkonu tohoto práva vytvářejí myslivecká sdružení;

1. zvyšuje účast pracujících a zejména i společenské organizace Československého mysliveckého svazu na řízení myslivosti;

1. sleduje posílení svazku dělníků a rolníků uplatňováním zásady, aby právo myslivosti na pozemcích sdružených v jednom zemědělském družstvu bylo vykonáváno mysliveckými sdruženími, složenými z pracujících měst a venkova;

1. sleduje zvýšením nejnižší přípustné výměry honiteb vytváření co nejvhodnějších podmínek pro chov zvěře.

Zákon je rozdělen do devíti částí. Z nejdůležitějších ustanovení je třeba uvést:

Právo myslivosti je odpoutáno od vlastnictví pozemků a je definováno nejen jako souhrn různých oprávnění k myslivosti, nýbrž také jako povinnost zvěř plánovitě chovat, zušlechťovat, ošetřovat a chránit. Toto právo obsahuje i oprávnění užívat k jeho výkonu v nezbytné míře honebních pozemků. V důsledku toho právo myslivosti nepřísluší, na rozdíl od dosavadního stavu, každému vlastníku nebo uživateli honebního pozemku, nýbrž výhradně těm socialistickým organizacím, jimž okresní národní výbor podle ustanovení tohoto zákona uznal honitbu.

Zákon dále zakotvuje účast pracujících, zejména Československého mysliveckého svazu jako společenské organizace ve smyslu článku šestého naší ústavy. Tato účast je vyjádřena podílením se na řízení myslivosti, při schvalování honitby, při ustanovení mysliveckého hospodáře, při měnění v zákonu uvedeného výpočtu zvěře. Dále je jeho povinností dbát, aby v přírodě zůstaly zachovány veškeré druhy zvěře, dbát o účast na plánování a při povolování mimořádného lovu poraněné zvěře v době hájení. Československému mysliveckému svazu jakožto společenské organizaci, která je součástí Národní fronty, přísluší i nadmíru důležitý úkol ve výchově desetitisíců myslivců v řádné socialistické hospodáře a v upevňování socialistické zákonnosti.

Bylo by možno uvést desítky dobrých příkladů o činnosti dosavadních mysliveckých společností, které toto poslání společenské organizace v rámci Národní fronty velmi dobře po všech stránkách plní.

Podtrhuji, že Československý myslivecký svaz na bezplatných brigádách odpracoval 7 438 431 hodin, a to v zemědělství, lesnictví, při výsadbě, v akci Z, při pomoci ve stavebnictví, na brigádách organizovaných na pomoc dolům a hutím a na úpravu sídlišť.

Změnily se i tzv. poslední leče, jimiž končí podzimní hony, ve společenské kulturní zábavy nejen myslivců, ale celých obcí a okolí.

Skutečnost, že i nadále podmínkou k vydaní a k dalšímu držení loveckého lístku bude průkaz o členství v Československém mysliveckém svazu zajišťuje, že všichni držitelé loveckých lístků musí být členy Československého mysliveckého svazu, což je také v pořádku

Zákon ovšem umožňuje, aby ústřední výbor Československého mysliveckého svazu mohl přijímat za členy i osoby, které nemají lovecké lístky. Půjde zejména o chovatele loveckých psů, o zasloužilé staré myslivce, kteří pro pokročilý věk nebo nedostatek zdraví nesplňují podmínky pro vydání neb ponechání loveckého lístku. Právo myslivosti mohou vykonávat toliko pracující, kteří se za tím účelem sdružují v mysliveckém sdružení a státních organizacích, pokud je to ze zvláštních důvodů potřebné.

Zákon dále sleduje, aby právo myslivosti na pozemcích sdružených v JZD bylo vykonáváno mysliveckými sdruženími, složenými z pracujících měst a venkova. Zvýšením nejnižší přípustné výměry honitby sleduje zákon vytváření co nejvhodnějších podmínek pro rentabilní chov zvěře. Pro obory a bažantnice jsou rozhodující zvláštní výhodné podmínky přírodní a nikoliv jejich výměra, a proto se v návrhu zákona pro ně nejnižší výměra nestanoví.

Každému uživateli honitby se ukládá povinnost zajistit řádnou ochranu myslivosti a ustanovit pro každých 500 ha honitby mysliveckou stráž. Zvlášť důležité v navrhovaném zákoně je to, že na rozdíl od dosavadních předpisů, podle nichž je plánován pouze odstřel neb odchyt zvěře, ukládá každému uživateli honitby i povinnost vypracovat plán mysliveckého hospodaření. Tento nový způsob v plánování bude zahrnovat i úkoly v krmení zvěře, její ochranu, zazvěřování, budování různých mysliveckých zařízení a dále i odstřel a odchyt zvěře. K zajištění přehledu o osobách, vykonávajících v honitbách právo myslivosti, slouží ustanovení o tom, že tyto osoby musí mít lovecký lístek a povolenku k lovu.

Návrh zákona upravuje i otázku náhrady škod, způsobených výkonem práva myslivosti a užitkovou zvěří. Na rozdíl od dosavadních předpisů obsahuje zákon i základ pro úpravu náhrad škod způsobených medvědem. Pokud jde o rozhodování sporů o náhrady škody, způsobené výkonem práva myslivosti a zvěří, přijímá zákon v podstatě dosavadní úpravu. Zdůrazňuje na prvém místě dohodu stran o náhradě škody. Teprve v případě, že by nebylo dohody docíleno, dochází k rozhodování těchto sporů tříčlennou rozhodčí komisí. Složení rozhodčí komise je oproti dosavadnímu stavu nově upraveno. Stálými členy rozhodčí komise je zástupce okresního národního výboru, místního národního výboru a Československého mysliveckého svazu. Osobám, které vykonávají právo myslivosti, ukládá zákon povinnost pojistit se proti následkům zákonité odpovědnosti.

Ústřední řízení myslivosti přísluší podle zákona ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství. V krajích a okresích řídí myslivost krajské a okresní národní výbory. Úkoly v myslivosti zajišťují uvedené státní orgány za účinné spolupráce Československého mysliveckého svazu.

Přechodné ustanovení zákona zajišťuje plynulý přechod na nový stav v úpravě honiteb a ve výkonu práva myslivosti tím, že umožní národním výborům provést zákon prakticky v deseti měsících a využít přitom plně pomoci Československého mysliveckého svazu a jeho nižších organizačních složek.

Soudružky a soudruzi, závěrem bych chtěl říci, že předkládaný návrh zákona je i výsledkem široké diskuse mezi myslivci, pracovníky národních výborů a organizací lesního hospodářství. Sám jsem se přesvědčil v diskusi a rozhovorech s myslivci, že zákon schvalují a že jej pokládají za dobrý a nemají k němu žádných zásadních připomínek. To potvrdila rovněž diskuse ostatních poslanců při projednávání zákona v ústavně právním výboru, kteří si předem projednali návrh zákona na aktivu svých voličů.

Poslancům - členům ústavně právního výboru - byly zároveň rozdány prováděcí předpisy k zákonu o myslivosti. Tyto předpisy, jak všichni vidíme, jsou dosti - až mnoho - obsáhlé. Doufejme však, že jejich počet nebude dále rozmnožován. V této souvislosti je třeba zdůraznit zásadu, že vše, co je podstatné, má být obsaženo v zákoně a prováděcí předpisy že mají mít rozsah co nejmenší.

Navrhuji Národnímu shromáždění, aby vládní návrh zákona o myslivosti schválilo ve znění společné zprávy výboru zemědělského a ústavně právního s navrženými změnami. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Ďakujem s. zpravodajcovi za prednesený referát.

Do rozpravy sa prihlásil posl. Kubín.