Úlohy, o ktorých som hovoril, sú náročné a splniteľné. Rozpočtové prostriedky, ktoré sa vyčleňujú pre plnenie týchto úloh, sú takého rozsahu, že nimi môžeme naše hlavné úlohy plniť a preto za predložaný vládny návrh zákona o štátnom rozpočte budeme s radosťou hlasovať. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil: Dávám slovo posl. Šťastné:

Posl. Štastná: Soudruzi a soudružky poslanci!

Úspěchy, kterých jsme dosáhli v rozvoji našeho národního hospodářství mají i svůj odraz na naše zdravotnictví. Naše strana a vláda při zajišťování velkých cílů výstavby socialismu má neustále na zřeteli otázky péče o člověka a jeho dobro. Socialistický stát je také jediným státem, který neustále prohlubuje péči a ochranu zdraví pracujících, sleduje a soustavně zajišťuje zlepšování zdravotně nezávadného pracovního a životního prostředí. Rozsáhlou sítí zdravotnických zařízení zabezpečuje naše socialistická republika soustavnou péči o člověka a jeho zdraví od chvíle jeho narození až po jeho stáří. Jsme právem hrdi, že máme v naší zemi jednu z nejvybavenějších a nejdokonalejších soustav zdravotnických zařízení, které poskytují našim občanům jednotnou zdravotní péči.

Ani jediná, byť i nejvyspělejší kapitalistická země se nemůže prokázat tak široce rozvětvenou a dobře organizovanou sítí léčebně preventivních a specializovaných zdravotnických zařízení.

Rok od roku jsou na rozvoj zdravotnických zařízení a poskytování zdravotní péče vynakládány stále vyšší prostředky, které dokazují nesmírnou péči o zdraví pracujících.

I letos zvyšují se výdaje na zdravotnictví. V roce 1959 představovaly částku 5564 mil. Kčs a v letošním roce dosahují již částky 6 miliard 509 miliónů Kčs.

V roce 1962 se počítá i s podstatným růstem lůžkových zařízení. Lůžkový fond státní zdravotní správy bude zvýšen o 2 %, z toho na Slovensku 4,8 % a dosáhne výše 172 381 lůžek. Tím dosáhneme 12,34 setiny lůžka na tisíc obyvatel, zatímco v předmnichovské republice v roce 1937 měli jsme pouze 4,9 desetin lůžek. Na úseku výstavby zdravotnických zařízení obdobně jako u jiných odvětví, jeví se však značné neplnění plánu investiční výstavby za rok 1961.

Z lékařských fakult každoročně odchází 1200 až 1300 promovaných lékařů. V letošním roce bude v našich zdravotnických zařízeních pracovat 25 399 lékařů. Je to jistě úctyhodný počet představíme-li si, že oproti roku 1938 stoupl více než dvakrát. Ve stejném roce v předmnichovské buržoazní republice připadalo na jednoho lékaře 1236 obyvatel. V letošním roce bude to již pouze 548 obyvatel. Ani v tomto ukazateli nemohou s námi soutěžit i ty nejvyspělejší kapitalistické země. Dovolte mi proto uvést některé příklady: Ve Švédsku připadá na jednoho lékaře 1267 obyvatel, ve Švýcarsku 702 obyvatel a v USA 795 obyvatel.

Mnohem otřesnější jsou však skutečnosti, které dokazují tak zvanou péči vykořisťovatelských kapitalistických vlád v koloniálních a závislých zemích. V belgickém Kongu připadá např. na 1 lékaře 20 240 obyvatel.

Tím ovšem nechci říci soudruzi a soudružky, že u nás nejsou potíže a že nemáme také starosti. Vážně je narušen plán plnění lékařských míst. V roce 1961 chybělo do plánu 387 lékařů, z toho v českých krajích 179 a na Slovensku 208 lékařů. Jenom v našem Východočeském kraji představuje roční neplnění 36 lékařských míst. Co říci té skutečnosti, že rok od roku dle sdělení s. ministra Plojhara - a hovořil o tom i s. mpř. Valo - nenastupuje do zdravotnických zařízení ročně téměř 10 % absolventů lékařských fakult. Přitom však třeba říci, že je již značný úbytek absolventů lékařských fakult i během 6ti letého studia uvážíme-li, že na lékařské fakulty přijímáme ročně 1850 studentů a lékařů vychází pouze 1200 až 1300. Bude jistě správné, aby nad touto skutečností se zamyslely profesorské sbory a svazácké organizace a vedly posluchače k uvědomělému postoji k lékařskému povolání v průběhu celého studia, aby uvědoměle a ochotně nastupovali i do odlehlých míst naší vlasti, neboť i tam žijí lidé, kteří neúnavně a obětavě plní povinnosti ke své společnosti.

S ohledem na potřebu lékařů a na vážné výsledky plnění lékařských míst bude jistě správné, aby ministerstvo zdravotnictví po dohodě s min. školství a jinými resorty zvážilo, jaký počet lékařů bude ponechán pro potřeby vysokých škol, výzkumných ústavů a jiných resortů a jak bude pokryta potřeba státní zdravotní správy. Vždyť počet nově promovaných lékařů, kteří přicházejí do krajů často nepokrývá ani přirozený úbytek lékařů, není možno zabezpečit plánovaný rozvoj lékařských míst a vážné neplnění se projevuje i na úseku jednotlivých služeb, kde v důsledku kádrových potíží zaostává téměř na celý rok jejich rozvoj. Je tomu například u pediatrické péče a jiných oborů, kterých se týkají například připravovaná vl. usnesení, jako vl. usnesení k psych. a stomatologické péči.

Neustálý růst hmotného blahobytu a vzestup kultury pracujících a cílevědomě zaměřená léčebně preventivní zdravotní péče přináší své bohaté výsledky. Radostné jsou výsledky v boji proti přenosným nemocem, z nichž některé mají světový význam. Víme, že loňského roku probíhala v řadě zemí epidemie dětské obrny. V NSR bylo zaznamenáno 950 případů a 50 úmrtí, v Japonsku 1300 případů a 87 úmrtí. A u nás, soudruzi a soudružky, nebyl již rok a půl zaznamenán ani jediný případ. Tato mimořádná skutečnost je výsledkem rozsáhlé očkovací akce v letech 1960 a 1961, které se zúčastnilo 3 700 000 dětí od 2 měsíců do 14ti let. Neméně významné a stejně radostné jsou i úspěchy v boji proti dávivému kašli. Před několika léty byl obávanou chorobou s velmi těžkým a vleklým průběhem. Od r. 1956, kdy se našim odborníkům podařilo vyrobit vysoce účinné očkovací látky a byla zabezpečena rozsáhlá očkovací akce dětí, je onemocnění černým kašlem již jen ojedinělým případem a i průběh nemoci je velmi lehký. To jsou jistě velmi krásné a radostné výsledky lékařského výzkumu, které podtrhují také úroveň naší lékařské vědy a zdravotnického výzkumu.

Vážné jsou však problémy boje proti přenosným nemocem, u kterých není možnost hromadného očkování a kde výsledky jejich omezení jsou odvislé od výše zdravotnického uvědomění obyvatelstva a úrovně hygieny. Patří sem především virová onemocnění a i když v roce 1961 došlo k poklesu oproti roku 1960, představují tyto nemoci stále vysokou pracovní neschopnost, jak jsme toho byli svědky u letošní chřipkové epidemie.

Stejně velkým problémem zůstávají i některé skupiny chorob, ohrožující zdraví i život našich lidí, jako je arterioskleróza a stále se zvyšující počet zhoubných nádorů, především plicních. Proto je neustále potřeba věnovat těmto chorobám rozsáhlou péči a stejně tak věnovat pozornost duševně a nervově nemocným. Díky rozsáhlým preventivním opatřením zaznamenáváme další radostnou skutečnost, že onemocnění TBC je jasně na ústupu, což se projevuje v poklesu nových onemocnění. Zvlášť výrazná je tato skutečnost u dětské TBC.

Po zrušení dětské léčebny ve Cvikově bude i letošního roku v našem kraji přeměněna tuberkulózní dětská léčebna na Košumberku na dětský rehabilitační ústav. Těšíme se z těchto výsledků a dovedeme s pocity hrdosti hovořit o péči našeho socialistického zdravotnictví o ty nejmenší a děti.

Na území naší republiky pracuje 4815 dětských poraden a dětských oddělení zdravotnických středisek. V pravidelné péči dětských poraden je zachyceno 91 % všech kojenců a 86 % dětí do 3 let. O rozsahu této péče svědčí skutečnost, že děcko do jednoho roku je ošetřeno lékařem osmnáctkrát. O zdraví dětí pečuje dále 216 dětských lůžkových zařízení a rada dalších speciálních ústavů a dětské zotavovny. Velké úspěchy péče o dítě v naší socialistické republice právem vzbuzují pozornost celé světové veřejnosti. Za prvých deset měsíců v roce 1961 poklesla kojenecká úmrtnost na 22,4 ‰. Nejnižší kojeneckou úmrtnost již po několik let vykazuje náš Východočeský kraj 16,6 ‰.

Za těmito přesvědčivými výsledky odráží se nejen péče našich zdravotníků, dětských lékařů, zdravotnických sester, ale jsou výsledkem péče celé naší socialistické společnosti, která vytváří všechny předpoklady pro rozvoj zdraví mladé generace.

V posledních letech však vážně se opožďuje rozvoj dětských kolektivních zařízení. Zdravotní výbor našeho Národního shromáždění považuje za nutné upozornit, že výstavba dětských kolektivních zařízení neroste úměrně s rostoucí zaměstnaností žen a nedosahuje soustavně plnění státního plánu. Celoroční úkol 6690 jeselních míst byl splněn pouze na 56,5 % a nesplněno zůstalo 2908 míst. Neplnění tohoto úkolu má vážný dopad na řadu odvětví nár. hospodářství, kde je neustálý nedostatek pracovních sil. Bude proto jistě správné zajišťovat plnění plánu dětských kolektivních zařízení za aktivní účasti všech ministerstev, národních výborů a ROH a plánovaný rozvoj výroby počítající se zvýšenou zaměstnaností žen zabezpečovat i potřebnou kapacitu dětských zařízení.

V minulém roce z iniciativy Ústřední rady odborů byla těmto otázkám věnována značná pozornost. Byly získány značné finanční prostředky. na výstavbu dětských zařízení, ale jejich realizace je odvislá od stavební kapacity. V této souvislosti bych chtěla poukázat na iniciativu pracujících a národních výborů, které svépomocnými akcemi zabezpečují výstavbu těchto zařízení.

Dovolte mi uvést příklady velkého pochopení rodičů a ostatních pracujících. Není možno sice uvést všechny příklady, poněvadž v našem kraji téměř v každém okrese probíhá řada svépomocných akcí. S příkladným elánem vybudovali mateřskou školu občané města Skutče v hodnotě díla 1,177 tis. Kčs a skutečné náklady dosahují pouze výše 706 tis. Kčs. Při výstavbě spolupracovaly i místní národní závody, které kromě brigádnické pomoci vypomáhaly v dopravě a podobně. Stejným způsobem pracující v Hradci Králové za aktivní spolupráce závodů Vítězného února během dvou let vybudovali mateřskou školku o kapacitě 120 míst, přičemž bezplatně odpracovali 10 000 brigádnických hodin. I MNV na vesnicích vykazují vysokou pracovní aktivitu občanů, jako například v Ostřetíně na okrese Pardubice, kde odpracovali občané 15 tis. brigádnických hodin při výstavbě mateřské školy s 45 místy.

Potěšitelná je u skutečnost, že téměř všechny tyto akce jsou nesmírně úspěšné, nedochází k nedostatkům prodlužováním doby výstavby a překračování plánovaných nákladů. Zůstanou proto svépomocné akce velkou nadějí všech maminek, které čekají na umístění svých dětí v jeslích a mateřských školách, aby mohly pracovat na rozvoji naší socialistické republiky. Bude potřebí organizátorské práce národních výborů a podniků a tyto stavby za účasti všech pracujících zabezpečovat.

Zájem národních výborů, patronátních závodů i sdružení rodičů a přátel dětských zařízení bude potřebí neustále prohlubovat. Průzkumem v těchto zařízeních jsme loňského roku zjistili, že vedle dobrých mateřských škol a jeslí je řada takových, kde není vše v pořádku a kde je potřebí soustavnou péčí nedostatky odstraňovat a vyzvedat je na úroveň nejlepších. Jde především o úpravy okolí, dovybavení výchovným nábytkem a hračkami, zřizování bazénů, pískovišť, výsadby stromů a podobně.

Jde zkrátka, soudruzi a soudružky, o zlepšení prostředí, ve kterém děti žijí, které by skýtalo možnost stálého pohybu a pobytu na zdravém vzduchu, kde by se soustavně pěstovala dětská tvořivost, vynalézavost, smělost, vytrvalost a odolnost, aby z našich dětí vyrůstalo opravdu pokolení, které svými duševními i fyzickými schopnostmi zajistí další netušený rozvoj naší komunistické budoucnosti.

Zdravotní výbor doporučuje proto ministerstvu zdravotnictví a školství přepracovat po vzájemné dohodě denní režim dětí, dětských kolektivních zařízení, který by sledoval co největší pohyb a pobyt na zdravém vzduchu.

Při této příležitosti chci upozornit také na některé poznatky z průzkumu zdravotního výboru a poukázat na vážné neplnění vl. usnesení zajišťující péči o tělesně, duševně a smyslově vadné děti. Není plněno vládní usnesení o předání budov po územní reorganizaci sociálnímu zabezpečení, ani vládní usnesení o uvolnění prostoru Jedličkova ústavu.

Ne všechny úseky našeho socialistického zdravotnictví nacházejí takové pochopení jako úsek péče o dítě. Mám na mysli úsek hygienicko-epidemiologické služby. Všichni jistě přiznáváme její důležitost a opodstatněnost v době, kdy celá naše společnost a celé naše národní hospodářství zabezpečuje proces rozsáhlé automatizace, chemizace a prodělává proces technického pokroku za účelem odstraňovat z pracovních procesů namáhavé a zdraví škodlivé úkony a zajišťovat neustálý růst společenské produktivity práce. Vláda sice vydala celou řadu významných vládních opatření, přijali jsme nový zákon o zdravé a bezpečné práci, ale v praxi se nesetkáváme vždy s jejich odpovědným plněním. A to není již starost zdravotníků a státní zdravotní správy. Vždyť vládní usnesení i zákonná opatření ukládají velmi konkrétní úkoly a osobní odpovědnost za plnění jednotlivých úkolů. Co však říci skutečnosti, že někteří významní hospodářští činitelé, jako ředitelé závodů, neznají vládní usnesení, jak jsme se o tom přesvědčili již nejedenkrát.

Vládní usnesení č. 937/61 ke zprávě ministra zdravotnictví o nemocech z povolání a průmyslových otravách neznal ještě v lednu ředitel závodu Porcelán, n. p. Žacléř. Stejně tak jsme se setkali s obdobnou skutečností při plnění vládního usnesení 1073 z listopadu roku 1960, které pravděpodobně, ze bylo označeno jako tajné, nebylo vůbec zabezpečováno jednotlivými ministerstvy a ředitelé jednotlivých podniků se o existenci tohoto významného vládního usnesení poprvé dovídali od orgánů hygienické služby. To je jistě nesprávný postoj a vládní usnesení měla by se těšit větší autoritě a pozornosti jednotlivých soudruhů ministrů. Zvláště proto, že zdraví pracujících není pouze odvislé od úrovně a kvality poskytované zdravotní péče pracujícím, ale je také zabezpečováno rozsáhlým systémem sociálních, hospodářských a kulturních opatření. A sem v prvé řadě patří otázky kultury a hygieny práce, životního a pracovního prostředí, otázky správné výživy a řada dalších, které skýtají nejen zdravotníkům, hygienikům, technikům a pracovníkům výzkumu, ale i všem občanům bez rozdílu řadu problémů k zamyšlení a řadu neodkladných opatření.

Přiznáme jistě všichni, a soudruzi tu o tom hovořili, že prostředky, které naše společnost vynakládá ze státního rozpočtu na zdravotnictví, jsou bezesporu vysoké. Jako na všech úsecích, tak i ve zdravotnictví je potřebí zamýšlet se nad efektivností vynakládaných prostředků. O stále stoupajících nákladech na léky měli by přemýšlet nejen lékaři, kteří léky předpisují, ale i také ti, kteří je konzumují. Vždyť spotřeba uklidňujících léků roste do závratných počtů. V roce 1959 spotřebovali pacienti 637 tisíc tabletek Meprobamatu. Dík jeho nesmírné propagaci stoupla jeho spotřeba v roce 1960 dvacetpětkrát a v roce 1961 dosahovala již výše 22 mil. kusů a v roce 1962 plánuje se spotřeba 49 mil. kusů tabletek. V korunách představuje tato zvýšená spotřeba oproti roku 1961 plných 9 mil. Kčs. Uvážíme-li, že za náklady tohoto léku v roce 1961 bychom postavili polikliniku pro 40 000 obyvatel a v roce 1962 již nemocnici o 180 lůžkách, musíme všichni uznat, že se jedná o úsek, kde odpovědným předepisováním i konzumem léků lze mnoho ušetřit v zájmu zdraví pracujících.

K otázkám hospodárnosti:

Ve zdravotnictví bylo věnováno mnoho pozornosti, tak jako ve všech odvětvích, otázkám hospodárnosti. Zkušenosti z našeho Východočeského kraje dokazují přesvědčivě, že i zdravotníci mohou mnoho ušetřit. Při prověrce efektivnosti ve zdravotnických zařízeních byla věnována nesmírná pozornost nejen otázkám ekonomickoprovozním, kde se řešily problémy úspor elektrické energie, paliv, zdravotnického materiálu, zhospodárnění autoprovozu a podobně. Se stejnou pozorností řešili zdravotníci i otázky organizace práce, hospodárné využívání lůžkového fondu a léčiv. I když tyto výsledky nelze tak jako v jiných odvětvích vyčíslit v korunách, přinesla prověrka efektivnosti novou kvalitu ve zlepšených službách pracujících, ve výuce, výzkumu apod.

Úsporná opatření z prověrky efektivnosti byla promítnuta do plánu a rozpočtu zdravotnických zařízení na rok 1962 a představují například v OÚNZ Havlíčkův Brod 753 tisíc Kčs úspor, proti rozpočtu roku 1961, v KÚNZ 100 tisíc Kčs a v OÚNZ ve Svitavách ušetří letos 406 tisíc Kčs a tyto prostředky využijí na údržbu.

Dobré výsledky prověrky efektivnosti jsou nadále prohlubovány dalším rozvojem socialistické soutěže a iniciativy pracujících. l ve zdravotnictví brigády socialistické práce, jejichž počet v roce 1961 se zdvojnásobil, soutěží o přiznání titulu kolektivů XII. sjezdu strany. Při výsledcích socialistické soutěže pracujících ve zdravotnictví v našem kraji nelze přejít nesmírně záslužnou práci zdravotníků na pomoc našemu zemědělství, kde bylo provedeno v době vegetačního klidu 77 tisíc preventivních prohlídek a provedeny pasporty hygienické úrovně našich vesnic. Nelze opravdu vyčíslit hodnoty těchto soc. závazků a ocenit obětavou práci zdravotníků, lze však říci, že všechny závazky byly vysoce překonány a překročeny.

Proto lze s určitostí říci, že i náročné úkoly plánu 1962 pro zdravotnictví za účinné pomoci všech občanů budou i přes veškeré obtíže v zájmu zdraví pracujících splněny. (Potlesk.)