V r. 1961 se opakovaly i potíže v zásobování ovocem a zeleninou, zvláště v průmyslových oblastech našeho státu. Ukázalo se, že se ani zvýšená pravomoc NV na tomto úseku podstatněji neprojevila. Nepodařilo se zejména zajistit v širším rozsahu prodej ovoce a zeleniny přímými dodávkami od výrobců, které se podílely na celkovém obratu ovoce a zeleniny jen asi 2 %. Dodávky čerstvé zeleniny na trh byly splněny na 97,8 %, čerstvého ovoce na 75,6 %. Celkový prodej ovoce a zeleniny se v roce 1961 v porovnání s rokem 1960 zvýšil o 6,6 %. Tento stav není uspokojivý a nezajišťuje splnění úkolu daného celostátní konferencí KSČ zvýšit spotřebu zeleniny o 30 % a ovoce o 40 % v r. 1965 v porovnání s rokem 1960. O tom, že plány podniků Zelenina a ovoce nejsou dost mobilizační, svědčí např. skutečnost, že podnik Zelenina Praha splnil nákup zeleniny v I. pololetí na 118,5%, podnik Zelenina Brno na 117 %. Přitom jsou známy případy, kdy velkoobchod, nemám na mysli jmenované podniky, odmítl nabízenou zeleninu vykoupit, nebo ji nechal ve svých skladech znehodnotit. Stejně jsou známy případy, kdy ovoce místo aby se dostalo ke spotřebiteli, zůstalo neočesané na stromech. Ukazuje se, že jednou z příčin nedostatků v zásobování ovocem a zeleninou je současná metodika tvorby cen, která svazuje maloobchodní cenu s cenou nákupní tak, že v období největší nabídky dochází k takovému snížení nákupní ceny, která vede nejen ke snížení zainteresovanosti na pěstování ovoce a zeleniny v následujících létech, ale i k tomu, že pěstitelé ani vyprodukované ovoce a zeleninu nenabídnou velkoobchodu k nákupu.

Je proto třeba uvítat pokyn vlády k vypracování návrhu na úpravu zásad cenové tvorby ovoce a zeleniny. Přitom je třeba mít na paměti, že práci velkoobchodu na tomto úseku nelze hodnotit podle toho, na kolik procent splní plán nákupu, ale podle toho, na kolik % vykoupí úrodu a jak uspokojí poptávku obyvatelstva.

V roce 1962 je zabezpečováno další zvýšení maloobchodního obratu v porovnání s rokem 1961 o 5,5 %. Potravinářského zboží o 4,5 %, z toho masných výrobků o 5-9 %, ovoce a zeleniny o 10,8 %. Maloobchodní obrat průmyslového zboží se zvyšuje o celkem 6,6 %. Z toho chladniček pro domácnost o 22,3 %, televizních přijímačů o 12 %, nábytku o 8,4 % atd.

Dodávkové úkoly jsou rozepsány do jednotlivých VHJ, nejsou však dosud zcela naplněny dohodami o dodávkách jednotlivých druhů zboží. Nyní jde o to, aby jak MVO, tak dodavatelská ministerstva a podniky pečovaly o to, aby byla zajištěna taková struktura dodávek, která odpovídá poptávce obyvatelstva a zajišťovaly překračování výroby vyhledávaných druhů zboží. Při jejich zajišťování musí být prosazovány nové operativní, nebyrokratické metody a je třeba iniciativně přihlížet k připomínkám spotřebitelů. Zejména je třeba věnovat pozornost zásobování zeleninou a ovocem, brambory, textilními výrobky, obuví a palivy.

Je třeba, aby byla věnována maximální péče zlepšení struktury zemědělské výroby pro tržní fondy a zabezpečeny v daleko větší míře takové produkty, jako je např. čočka, hrách, fazole, kmín, majoránka apod. Naši pracující se každodenně přesvědčují, že v plánech i ve skutečnosti je zabezpečována neustále rostoucí životní úroveň a nekritizují proto úroveň osobní spotřeby. Právem však požadují odstranění těch potíží, které pramení z neodůvodněných nedostatků v řízení a ze smířliveckého postoje k nim.

Jde zejména o takové potíže, které se několik let opakují a jejichž odstraňování se důsledně a viditelně neprovádí, i když jsou všeobecně známy a velké množství energie se vyčerpává na jejich kritiku.

Na tuto kritiku nelze i nadále odpovídat neadresními vysvětleními, která se vymlouvají na objektivní potíže, ale naopak je nutno hledat odpovědně a rychle cesty k nápravě a seriózně o tuto nápravu usilovat. Jedině to bude správná cesta k úplnému zabezpečení rostoucích potřeb společnosti v souladu s možnostmi našeho národního hospodářství. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Dávam slovo poslanci Fryčkovi.

Posl. Fryček:

Soudružky a soudruzi poslanci!

Projednávání státního rozpočtu na rok 1962 nás vede k zamyšlení, jak účelně se využívají prostředky vkládané do rozvoje národního hospodářství a co čerpání těchto prostředků naší společnosti přináší.

Jedním z úseků, který nás v současné době nejvíce tíží a dělá nám značné starosti, je zemědělství.

Přitom však je nutno říci, že náš stát dává zemědělství dostatek finančních i materiálových prostředků, aby mohlo své úkoly plnit a překračovat. Návrh letošního státního rozpočtu je toho novým jasným důkazem.

Celá řada konkrétních příkladů i v našem lounském okrese dokazuje, že v zemědělské výrobě máme ještě mnoho nevyčerpaných rezerv a že i náročný plán se dá překračovat.

V loňském roce například 20 JZD našeho okresu překročilo plán nákupu masa o 1221 q, 46 JZD překročilo plán nákupu mléka o 1 187 000 lt a 29 JZD překročilo plán nákupu vajec o 593 300 kusů.

Vedle toho však jsou bohužel družstva, která svůj plán neplní a šidí tak naše národní hospodářství o produkty, které jedna skupina družstev dává nad svůj státní plán

Podrobnější rozbor situace nám ukázal, že ona první skupina družstev nemá objektivně lepší podmínky, ale ve většině družstev jsou naopak podmínky v podstatě stejné.

Příčina rozdílného plnění plánu nákupu spočívá v tom, že v oné první skupině družstev byl v loňském roce odpovědně zpracován a s družstevníky dobře projednán plán a závazek na předčasné splnění třetí pětiletky a že v průběhu celého roku bylo jeho plnění také pravidelně kontrolováno funkcionáři družstva i MNV.

Tuto cestu - získat pro uvědomělé a cílevědomé překračování plánu všechny naše družstevníky i pracovníky státních statků považujeme za hlavní nástroj k plnění a překračování plánu.

Proto i v letošním roce organizujeme uzavírání závazků na výzvu JZD Dukla v Podbořanech. Tuto výzvu dosud přijalo a své závazky vypracovalo 44 JZD a 10 státních statků, které se zavazují překročit plán výroby a nákupu zemědělských produktů takto:

Plán nákupu zrnin překročit o 3250 q, cukrovky o 22 800 q, brambor o 850 q.

Nákup masa se zavazují překročit o 2615 q, mléka o 583 000 lt a vajec o 456.400 ks.

Dále se zavazují překročit plánované stavy skotu a krav a překročit plán výroby zrnin.

V dalších JZD našeho okresu jsou závazky rozpracovány a předpokládáme, že až na několik družstev vyhlásí své závazky všechna JZD v okrese. Klademe si za cíl, aby v okrese nebylo v letošním roce zemědělského závodu, který by své povinnosti vůči státu nesplnil.

Do těch obcí, které se už několik let potýkají s plněním plánu, vysílá ONV na pomoc JZD a MNV zkušené odborníky a politické pracovníky, kteří budou v obci pomáhat po celý rok s cílem pomoci místním orgánům překonat obtíže a pomoci jim při řešení problémů především ve výrobě. V okrese se začíná rozvíjet také hnutí za dosažení nejméně 160 q výnosu brambor z 1 hektaru. Do tohoto hnutí bude zapojeno 34 JZD a všech 10 státních statků. Tyto zemědělské závody pěstují 60 % ploch brambor v okrese. Jak velké rezervy i zde máme, ukazuje příklad státního statku Žatec, kde po podrobném projednání s pracujícími byly nalezeny možnosti, jak velmi levným způsobem uskutečnit závlahy na 63 ha z celkové osevní plochy 165 ha.

V loňském roce jsme získali cenné zkušenosti při sklizni obilí. V průměru bylo jedním kombajnem sklizeno 116 ha, z toho rozdělenou sklizní sklidil 1 kombajn 63 ha. V letošním roce chceme sklidit jedním kombajnem v průměru nejméně 120 ha a z toho dvoufázovým způsobem 87 ha. Vážné těžkosti při sklizni obilí způsoboval nám v loňském roce úklid slámy po kombajnech. Nesklizená sláma znemožňovala pak provádění následných prací jako podmítky, seťové orby, a to nám zpozdilo včasné provedení podzimního osevu. Proto v letošním roce bude v každém zemědělském závodě zpracován konkrétní plán kombajnové sklizně, včetně okamžitého úklidu slámy. Chceme to řešit tak, že v četě s každým kombajnem bude pracovat potřebný počet traktorů, vleků a lidí tak, aby celá sklizeň včetně slámy mohla být prováděna komplexně.

Soudružky a soudruzi, někteří pracovníci ze zemědělství i národních výborů stále důrazně požadují víc mechanizačních prostředků. Nechci říci, že bychom je nepotřebovali. Naopak. Některých mechanizačních prostředků je skutečně nedostatek. Špatnou situaci vidíme v traktorových přívěsech a zejména ve velkoobjemových vozech.

Myslím, že pracovníci ze všeobecného strojírenství by se také mohli více zamyslet nad tím, jak lépe využít prostředky uvolněné státem pro naše zemědělství a jak dát zemědělcům nejvíce toho, co nejvíce potřebují.

Tak například na jeden traktor v naší republice připadá 1,2 traktorového přívěsu. To je skutečně málo a způsobuje to malé využití traktorů v zemědělské dopravě. Více vlečných vozů prý nejde vyrábět hlavně proto, že nejsou pneumatiky. Ano, to každý ví, že pneumatik je skutečně málo. Ale proč tedy musí být pneumatiky na mlátičkách, když mlátička ujede za rok 10 km a někdy ani ne, anebo proč musí být na dalších strojích, které by se bez nich docela dobře obešly. V republice máme celkem 15 979 mlátiček na pneumatikách. Z nich by mohly být využity pneumatiky k 31 958 dvoukolovým přívěsům, a to by jistě bylo v zemědělské dopravě poznat zejména ve žních a senoseči. Nám nejde o víc Víme, že vláda dává to, co může. Jde nám ale o to - a na to máme právo - žádat, aby uvolňované prostředky pro zemědělství byly co nejúčelněji využity. Efekt nám zde jistě nic nepřinese.

Uvedl jsem jeden příklad, ale myslím, že kdyby se naši konstruktéři a pracovníci závodů, které vyrábí zemědělské stroje, nad tím skutečně zamyslili, že by sami našli takových věcí daleko víc. Tím jsem nechtěl říci, že bychom ve využívání mechanizace neměli rezervy. Naopak. Mnoho strojů v našem zemědělství není zdaleka řádně využito. Je tomu například u dvousměnného provozu traktorů a zejména pásových a ještě celé řady dalších strojů. My v našem okrese jsme například v loňském roce získali některé velmi cenné zkušenosti. V roce 1960 se všechna cukrovka nakládala ručně a jen vidlemi. A nepěstujeme ji na malé výměře - 6000 ha. Vedle toho se nakládaly ručně všechny skrojky. V roce 1961, aniž jsme dostali nějakou další mechanizaci, bylo v okrese naloženo plných 42 % cukrovky - tj. 769 020 q bez ruční práce. Docílili jsme to využitím nakladačů NH - 100, k nimž nám závody našeho kraje zhotovily speciální koše a využitím hydraulických ruk HR - 1000 namontovaných na nákladních automobilech a použitím plachetek, které nám z části z odpadů a z části z nové suroviny mimo plán zhotovily některé závody.

Víme, že to není nějaký ideální způsob sklizně a že v budoucnosti s ním asi nevystačíme. Ale přitom faktem zůstává, že jsme mnoho ušetřili na nákladech i na sklizňových ztrátách vysycháním.

Vždyť máme v okrese JZD, jako například Peruc, kde nebyla cukrovka po okrájení na poli déle než dva dny a pěstují ji téměř na 100 ha a v JZD Vrbno dokonce tímto způsobem dokázali týž den odvézt všechnu cukrovku, která byla okrájena.

V JZD Peruc skončili odvoz cukrovky 31. 10. a na odcoz ze 100 ha stačilo 6 traktorů a 1 auto s hydraulickou rukou a 1 traktor s nakladačem NH - 100.

Všechny tyto prostředky obsluhovalo celkem 14 mužských pracovních sil. Přitom výnos z 1 ha činil 380 q. Jen na nakládání cukrovky ušetřilo toto družstvo denně 27 pracovníků.

To jistě v porovnání s minulostí není špatný výsledek. Při tom jsme v celém okrese ušetřili mnoho dopravních prostředků, protože rychlou nakládkou (vlek za 15 min.) jsme využili v daleko větší míře vlastní dopravní prostředky zemědělských závodů.

V roce 1960 nám například pomáhalo svážet cukrovku 140 vojenských aut s osádkami po 4 lidech a spolu s ČSAD a závodovou dopravou odvezli celkem 59.634 tun řepy.

V roce 1961 jsme neměli žádná vojenská auta a ČSAD a závodová doprava odvezla celkem jen 19 000 tun, tedy 31,8 % skutečnosti roku 1960. Ostatní tonáž jsme tedy uvolnili pro ostatní podzimní přepravu.

Vycházeje z těchto zkušeností plánujeme letos naložit tímto způsobem nejméně 80-85 % cukrovky a tím podstatně snížíme náklady - zvýšíme produktivitu práce a uvolníme další prostředky pro ostatní přepravu, přičemž značně snížíme ztráty na výnosech vysycháním a odstraníme mnoho namáhavé ruční práce.

V současné době se v okrese začíná po vzoru mechanizátorů Západoslovenského kraje rozvíjet hnutí komplexně-mechanizovaných čet.

V něm vidíme jednu z hlavních cest pro lepší využívání mechanizačních prostředků, které má naše zemědělství k dispozici. O ustavování komplexně mechanizovaných čet jednal na svém posledním zasedání také zemědělský výbor NS.

Zemědělský výbor vidí v komplexně mechanizovaných četách a brigádách novou politicko-organizační jednotku, která zabezpečuje sledování vlastních nákladů a osobní účastí každého jednotlivce vytváří podmínky pro zvyšování produktivity a intenzity zemědělské výroby. Zlepšují koeficient využití strojů a vytváří podmínky pro přímé peněžní odměňování bez naturálního způsobu.

Způsob práce v komplexně mechanizovaných četách zvyšuje péči o využití půdy - snižuje nedostatek pracovních sil a vytváří také příznivé podmínky pro získání mladých lidí do zemědělství

V rychlém rozšiřování komplexně mechanizovaných čet a brigád je nutno vidět jednu z hlavních cest dosažení cíle, vyrovnat zemědělskou výrobu s výrobou průmyslovou.

Víme, že naše zemědělství potřebuje další a lepší stroje. To však neznamená, že můžeme jen nastavovat ruce a brát. Musíme a budeme o to všemi silami bojovat, aby všechny prostředky a možnosti byly lépe využity.

Zde, myslím, platí velmi poučná slova předního sovětského mechanizátora s. Gitalova, která řekl na XXII. sjezdu KSSS: "Dokončení komplexní mechanizace všech odvětví zemědělské výroby vyžaduje určitý čas. Ale ten, kdo bude zvyšování produktivity práce odkládat až se v zemědělství objeví dostatek strojů, ten velmi prodělá. Život dokazuje, že když správně využíváme stroje, které máme, je možné i při současné úrovni mechanizace dosahovat vysoké výnosy, zvyšovat užitkovost živočišné výroby s minimální potřebou ruční práce."

Soudružky a soudruzi poslanci!

Chtěl jsem alespoň několika slovy a jen na některých úsecích ukázat, jak velké máme ještě rezervy pro zvyšování a zlevňování zemědělské výroby.

Jsem přesvědčen, že naše zemědělství má síly své úkoly splnit a překročit. Budeme za to všichni - poslanci NS a národních výborů všech stupňů spolu s pracujícími v zemědělství a za podpory dělníků ze závodů ze všech sil bojovat.

Rozpočet, který dnes Národní shromáždění projednává, nám pro to vytváří všechny předpoklady. Proto s ním souhlasím a budu pro jeho schválení s radostí také hlasovat. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Dávam slovo poslanci Kubánkovi.