Místopředseda NS Fiala: Nyní přerušuji schůzi do 15 hodin.

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Budeme pokračovať v prerušenom zasedaní. Prv ako budeme pokračovať v rozprave k 1. bodu, oznamujem vám, že predsedníctvu NZ prišiel list prezidenta republiky zo dňa 9. februára 1962, v ktorom oznamuje, že podľa článku 62 ústavy Československej socialistickej republiky

odvoláva z funkcie ministra poslanca Národného zhromaždenia Oldřicha Berana,

Jana Pillera menoval podpredsedom vlády,

Josefa Korčáka menoval ministrom a poveril ho riadením ministerstva výstavby a

Rudolfa Baráka odvolal z funkcie podpredsedu vlády.

Ďalším prihláseným rečníkom je poslanec Čermák, ktorému dávam slovo.

Posl. Čermák: Vážené soudružky a soudruzi,

po projednání návrhu státního rozpočtu na letošní rok ve výborech je dnes tento předložen ke konečnému schválení plénu Národního shromáždění.

Při projednávání jednotlivých kapitol rozpočtu hovořili poslanci o některých nedostatcích, které se projevují jak v našem zemědělství, tak v průmyslu. V průmyslu se jedná hlavně o neplnění některých kvalitativních ukazatelů. Jedním z těchto ukazatelů, který není dobře zajišťován, jsou také vlastní náklady, jak o tom hovořil s. ministr Ďuriš.

Vlastní náklady v roce 1961 v našem národním hospodářství namísto plánovaného snížení o 2,49 % byly sníženy jen o 1,4 %. Příčinou byl nepříznivý vývoj materiálových a neproduktivních nákladů. Znamená to určitý pokles úsilí našich pracujících o hospodárnost ve všech směrech. Nezajištění snižování vlastních nákladů působí nepříznivě na tvorbu národního důchodu, na zajištění potřebných finančních zdrojů na investiční výstavbu i na další zvyšování životní úrovně.

I když životní úroveň našich pracujících je jedna z nejvyšších na celém světě, máme i u nás ještě některé věci, které je nutno zlepšit. V prvé řadě je to otázka zajištění dostatečného počtu bytů, zlepšení dopravy jak ČSD, tak městské dopravy nejen v Praze, ale i v ostatních krajských městech a dále ve službách pro obyvatelstvo.

K zajištění všech těchto potřeb je nutné pečovat o neustálý rozvoj výroby, růst produktivity práce a tím i snižování vlastních nákladů.

Možnosti, jak zajistit snižování nákladů v našich podnicích, jsou. V prvé řadě je to úspora kovů a materiálu. V průmyslu je nutné podívat se na váhu vyráběných strojů a zařízení, kde je možno docílit podstatného snížení váhy. Dále je to možnost používat nízkolegovaných materiálů a tím docílit snížení spotřeby kovů, bez újmy na kvalitě a žádaných parametrech výrobku.

V našich slévárnách je možno docilovat podstatných úspor na surovinách i základním materiálu. Jenom když se podíváme na využití tekutého kovu, kde jsou ještě značné reservy. Například využití tekutého kovu ve slévárně oceli našeho podniku bylo v minulém roce 55,2 %. Pro letošní rok je plánováno využití materiálu o 1,15 % vyšší. Jen toto zlepšení využití přinese značné úspory na tekutém kovu, bez újmy na kvalitě vyráběných odlitků. Těchto úspor je možno docílit zaváděním pokrokových metod, jako například používáním exothermických obkladů a zásypů. Při prováděných zkouškách v naší slévárně oceli bylo docíleno dobrých výsledků. Úspora na tekutém kovu při exothermickém obkladu tlakových hlav činila až 15 %. Například byly provedeny úspěšné zkoušky na odlitcích koster, kde bylo docíleno využití až 82 % namísto dříve dosahovaného využití pouze 69 %.

Pokud se týká snižování pracnosti u odlitků a tím zvyšování produktivity práce, je možno docilovat rozšiřováním formování na syrovo. V naší slévárně šedé litiny byly v roce 1961 prováděny praktické zkoušky s formováním jader do chemicky vázaného písku pro těžké odlitky. Použitím této metody bylo dosaženo u jádrařů zvýšení produktivity práce cca o 25 %, a u cídičů o cca 20 %. U cídičů to znamená ještě zmenšení dřiny. Rozšíření této metody nám zatím brání nedostatek křemičitého písku a dalších surovin jako je vodní sklo o vhodném modulu a kysličníku uhličitého.

Na těchto příkladech jsem ukázal, že v našich slévárnách jsou možnosti, jak ještě lépe zajišťovat úspory kovů i zajišťovat zvyšování produktivity práce. Ovšem bude třeba, aby ve všech našich slévárnách již vstoupil v platnost celostátní normativ slévačských prací, tak jak s tím bylo počítáno při přestavbě dělnických mzdových soustav. Pak by nemohlo docházet k případům jako je tento. V naší slévárně šedé litiny se vyrábí odlitek stojanu. Poněvadž je objednáno hodně kusů, vyrábí pro náš podnik stejné odlitky také slévárna Čs. závodů naftových motorů Hořovice. V naší slévárně je na mzdách slévačům, jádrařům, výztuhářům a cídičům vyplaceno celkem 2420,27 Kčs. V Hořovicích však 3559,70 Kčs, to jest o 47,05 % více.

Zajímavé je i to, že ve slévárně Hořovice cídění provádí na vodním tryskači a pak se odlitky pouze dociďují. V naší slévárně nemáme vodní tryskač, takže naši cídiči musí cídit celý odlitek ručně. V naší slévárně je za tuto operaci vypláceno cídičům na mzdách 521,58 Kčs, v Hořovicích 674 Kčs. Takže při použití vysoce výkonného cídicího stroje v Hořovicích je tato operace ještě dražší nežli u nás. Zde jsou pak rezervy, které nejsou využity. Přitom ještě podotýkám, že výdělky našich slévačů na této práci nejsou nízké, neboť činí cca 11 Kčs. Kdyby slévači v Hořovicích pracovali stejně intenzívně jako v našich slévárnách, museli by zvýšit výkon o těch 47 % a tím přirozeně i svoje mzdy.

Dále uvedu ještě jeden příklad, i když to bylo již dříve. VŽKG vyráběly pro náš podnik lože soustruhu (více kusů). Vyplatily zde na mzdách za jeden kus 24 623 Kčs, v naší slévárně za stejný odlitek bylo vyplaceno pouze 8307,80 Kčs, to jest rozdíl o plných 196,4 %. Rozdíl v zařízení naší slévárny a slévárny ve Vítkovických železárnách prakticky není žádný. Posuďte sami, zda tak velké rozdíly v normách v jednotlivých národních podnicích jsou správné.

Dovolte mi uvést ještě několik příkladů o cenách ve výrobě modelů. Cena vyrobených modelů má přirozeně vliv na náklady odlitků. Ukáži, jak rozdílné jsou ceny modelů v některých našich modelárnách. Například v Totex Chrastava byl vyroben stejný model jako u nás. V Chrastavě stál 14 500 Kčs, v LZ Plzeň 3640 Kčs. V Liaz Liberec model ES 11 750 stál 2468 Kčs, u nás 1450 Kčs. Model SL 7919 stál v Liberci 12 276 Kčs, v LZ 6857 Kčs. Model SL 7920 v Liberci 14 854 Kčs, v LZ 7467 Kčs.

Při naší reklamaci v Liberci bylo zjištěno, že výrobní náklady nejsou v těchto modelárnách příliš rozdílné, ale cena modelu je regulována ziskovou přirážkou, která je rozdílná a její rozmezí činilo 3 % až 50 %. Zde si soudruzi v naší modelárně podle mého soudu usnadňovali práci tím, že si roční zvýšení produktivity práce dali klidně do zvýšení zisku. Tím nepotřebovali dělat žádné TOO ani hledat, jak zproduktivnit výrobu, neboť zvýšení ziskové přirážky postupně každý rok až do výše 50 % jim zajišťovalo nárůst výroby v Kčs a tím i zvýšení produktivity práce na pracovníka. Tento případ již byl MTS vyřešen. Ukazuji to jen z toho důvodu, že nikoliv ve všech podnicích je stejná snaha zajišťovat skutečně zvyšování produktivity práce, což má nesporně vliv na snižování vlastních nákladů a zhospodárňování výroby, což je nezbytným předpokladem pro zajištění odvodu zisku do státní pokladny.

Ukázal jsem na některé negativní jevy, které však nelze zevšeobecnit. Zapojení statisíců našich pracujících do řízení výroby jasně již ukázalo, čeho lze dosáhnout ve zhospodárnění výroby za jejich účasti a pomoci. Ukazuje to také počet zlepšovacích návrhů, které naši pracující podávají každý rok a které přináší našemu národnímu hospodářství velké úspory.

Čím a jak docilovat snižování vlastních nákladů je nám známo. Například zavedení pokrokové technologie přinese většinou nejen zvýšení produktivity práce, úsporu materiálu, ale i snížení režijních nákladů.

Jedním z hlavních zdrojů ke zvyšování produktivity práce, snižování spotřeby kovů a materiálu i všech nákladových položek je soustavné zavádění moderní techniky a technologie. Uplatňování nejmodernější techniky ve výrobě je v současném rozvoji naší ekonomiky rozhodující pro dosažení maximálních úspor.

Je nesporné, že ani nejmodernější technika nemůže zajistit snížení vlastních nákladů, není-li současně zajištěna také dobrá organizace a řízení výroby. Faktem je, že při špatné organizaci práce moderní technika nám místo snížení nákladů přináší zvýšení, neboť do výrobních nákladů se musí započítávat vysoká amortizace a údržba moderního, ale nedostatečně využitého zařízení. Také správné normování, plánování, uplatňování zásad vnitropodnikového chozrasčotu, by nám mělo pomáhat zkvalitnit řízení i plánování výroby. Plánování nesmí sloužit jen ke stanovení výdělku, ale musí také sloužit ke správnému stanovení a plánování kapacit.

Dále se jedná o zajištění rovnoměrného plnění plánu a odstranění šturmovštiny, která nejen zvyšuje vlastní náklady, ale je hlavní příčinou nehospodárné výroby.

Soudružky a soudruzi,

ve svém diskusním příspěvku jsem hovořil k některým otázkám a možnostem zvýšení ekonomiky naší výroby. Věřím, že nyní na našich závodech při projednávání ročních komplexních rozborů za minulý rok zaujmou naši pracující správný postoj k řešení vlastních nedostatků. Odstranění nedostatků budeme řešit rozvojem socialistické soutěže na masové základně. Uzavírané socialistické závazky v letošním roce k XII. sjezdu naší strany jasně ukazují snahu všech našich pracujících vyrovnat se co nejčestněji s úkoly letošního roku. Splnění a zajištění všech úkolů nám také zajistí v plné šíři realizaci státního rozpočtu, který dnešní plenární zasedání Národního shromáždění schválí. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Dávam slovo poslanci Berákovi.

Posl. Berák: Soudružky a soudruzi poslanci!

Přistupujeme k projednávání státního rozpočtu na r. 1962, který je rokem významným a slavným, poněvadž stojí ve znamení XII. sjezdu KSČ, který - vycházeje ze závěrů nezapomenutelného XXII. sjezdu KSSS - určí směrnice pro další rozmach naší socialistické vlasti. Bude to současně i prověrka naší politické, ekonomické a organizátorské úrovně, našich tvůrčích schopností, jak dovedeme s rozvahou, ale při tom rychle řešit s úspěchem všechny problémy našeho hospodářství.

V této etapě vývoje roste i význam zahraničního obchodu. Jeho úkoly, jak zde správně připomněl s. Valo, v letošním roce jsou velmi náročné, neboť významným způsobem napomáhá dalšímu rozvoji našeho národního hospodářství, i neustálému stoupání životní úrovně našeho lidu. Zahraniční obchod obstarává naší výrobě dovoz nejenom surovin, ale i různých strojů a zařízení. Na potřeby naší výroby připadá dokonce většina našeho dovozu. Aby však tyto potřeby výroby i spotřebitelů mohl zahraniční obchod splnit, musí hledat vhodná odbytiště pro výrobky našich závodů na světových trzích.

Dosavadní rozvoj našeho zahraničního obchodu přesvědčivě dokázal, že ČSSR neusiluje o nějakou i ztrátovou soběstačnost. Zahraniční obchod je u nás nástrojem řízení a rozvoje národního hospodářství a uskutečňování nových vztahů mezi zeměmi socialistického tábora, i rozšiřování hospodářských vztahů s nesocialistickými zeměmi, zejména se zeměmi hospodářsky méně vyvinutými. Prostřednictvím zahraničního obchodu se naše socialistická republika podílí na využívání přírodních bohatství - zejména těch, jichž máme relativně nedostatek - podílí se na technickém rozvoji a prostřednictvím výměny zboží dociluje podstatných úspor společenské práce. ČSSR má ze zemí socialistického tábora vedle NDR nejvyšší podíl objemu zahraničního obchodu na obyvatele a hodnota výměny zboží se zahraničím dosahuje 25 % celkového národního důchodu.

Vzhledem k významu zahraničního obchodu pro rozvoj našeho národního hospodářství a pro širší zapojení naší vlasti do mezinárodní dělby práce je nutno vytvořit předpoklady pro to, aby zahraniční obchod mohl své úkoly také plnit. Je nutno znovu důrazně připomenout, že základní podmínkou pro splnění plánovaných úkolů v zahraničním obchodě je dosažení a udržení předstihu vývozu před dovozem. To předpokládá důsledné dodržování příslušných usnesení strany a vlády jak ze strany zahraničního obchodu, tak také ze strany výroby. Jde především o odstranění sortimentních nedodávek, nerovnoměrného plnění vývozních dodávek v jednotlivých měsících a čtvrtletích, další zlepšení kvality výrobků a plnění plánu technického rozvoje ve výrobě se zřetelem na požadavky zahraničního obchodu. Bude nutno, aby jednotlivé výrobní sektory dodržovaly všechny plánované vztahy k zahraničnímu obchodu. Usnesení ÚV KSČ z listopadu 1961 vytváří k tomu předpoklady, k nimž náleží zejména provést ve výrobě úplný, rovnoměrný a důsledný rozpis a zajištění dodávek na výrobně hospodářské jednotky

Co však říci, soudružky a soudruzi tomu, vidíme-li už nyní na počátku letošního roku, že zajištění dodávek v rámci odběratelsko-dodavatelských vztahů mezi PZO a výrobními podniky je vším možným, jen ne uspokojivým. Mohl bych zde prstem ukázat na celou řadu výrobních podniků z nejrůznějších oborů, které už v prvém čtvrtletí t. r. nezajišťují dodávky výrobků, na něž zahraniční obchod už uzavřel závazky a dokonce žádají, aby jejich vývozní dodávky byly sníženy. S takovým stanoviskem rozhodně a naprosto nemůžeme souhlasit.

Dobrým příkladem je zde práce pobočky Státní banky Bratislava město. Ekonomka pro zahraniční obchod na této pobočce s. Baklanová sestavila ve spolupráci s úvěrovými inspektory celopobočkový přehled o dovozu a na jeho podkladě pobočka učinila opatření, jimiž v řadě případů bylo dosaženo potřebného předstihu vývozu před dovozem. Krajská pobočka Státní banky v Bratislavě tento postup rozpracovala a zevšeobecnila na krajské úrovni.

Zvláštní význam v našem zahraničním obchodě a to na straně vývozu i dovozu zaujímá strojírenství. Hovořil už o tom s. ministr financí Ďuriš. Zatímco před válkou na stroje připadalo asi 6 % našeho vývozu, kdežto na spotřební zboží 40 %, je nynější struktura vývozu zcela odlišná: v roce 1960 se podílely stroje na našem vývozu 45 %, kdežto spotřební zboží jenom 24 %. Podstatně vzrostl i dovoz strojů a zařízení pro naši výrobu.

Prudký rozmach naší strojírenské výroby a prohloubení mezinárodní dělby práce mezi zeměmi socialistického tábora v oblasti strojírenství staly se pevnou základnou našeho zahraničního obchodu se strojírenskými výrobky. Předválečné buržoasní Československo bylo na 13. místě mezi světovými vývozci strojů, zatímco socialistické Československo bylo r. 1960 devátém místě za Spojenými státy americkými, záp. Německem, Vel. Británií, SSSR, Francií, NDR, Itálií a Japonskem před Belgií, Švédskem, Holandskem, Kanadou, Švýcarskem a Rakouskem. Přepočteno na jednoho obyvatele jsme dokonce na 7. místě na světě před USA, Francií, Itálií a Japonskem. Vývoz strojírenských výrobků je pro nás důležitý tím, že jím pomáháme aktivně růstu mezinárodní socialistické dělby práce, rozvoji kooperace a specializace výroby mezi socialistickými zeměmi a v neposlední řadě i hospodářsky méně vyvinutým zemím. Už několik let pracuje např. rafinerie, kterou jsme postavili v Homsu v Syrské arabské republice. Královopolští technici a montéři, kteří ji stavěli už jenom vzpomínají na různé ty rozmarné příhody a potíže, se kterými se v Homsu setkali, jako např. když v den, kdy už byly dokončovány montážní práce, najednou se 2000 mohamedánských dělníků sebralo a šlo světit ramadán, anebo když si jeden z královopolských mistrů pletl arabské slovo "jala", což znamená rychle, s arabským slovem "suhaj", které znamená pomalu a pak se divil, že se mu arabští dělníci s prací loudají.

Vývoz strojírenských výrobků je však pro nás důležitý i tím, že je vysoce efektivní a rentabilní, mnohem více nežli je tomu u spotřebního zboží. Ve strojírenských výrobcích je totiž obsažen vysoký podíl naší práce a poměrně menší podíl dovážených surovin, zatímco u spotřebního zboží je tomu většinou naopak. Položení hlavního důrazu na vývoz strojírenských výrobků má své opodstatnění také v tom, že tyto výrobky nepodléhají na kapitalistických trzích tak snadno krizovým jevům jako spotřební zboží. I snaha zemí, které se osvobodily od koloniální nadvlády po vybudování vlastní průmyslové základny vytváří příznivé podmínky pro poptávku po investičních zařízeních. Nemusíme tedy mít nijaké zvláštní obavy, že bychom naše stroje v cizině neumístili, ovšem samozřejmě, budou-li odpovídat svou kvalitou a výkony světové technické úrovni.

Dosažení takové úrovně mohou pomoci i naši technici, kteří se ve stále větší míře seznamují se světovou technikou doma i v cizině. Bohužel se nedá říci, že by tito soudruzi náležitou měrou uplatňovali svoje takto získané zkušenosti pro urychlený technický rozvoj v jednotlivých průmyslových odvětvích.

I když klademe oprávněný důraz na růst podílu strojírenské výroby v našem vývozu, nebudeme zapomínat na zvyšování našeho vývozu u výrobků toho spotřebního průmyslu, kde se jedná hlavně o výraz dovednosti našich pracujících, používajících našich domácích surovin. Mám zde na mysli sklo, keramiku a bižuterii, které jsou nedostižné. Víme ze styku s našimi návštěvníky z různých parlamentních delegací, jaký zasloužený obdiv budí u nich jablonecké náhrdelníky se stále novými druhy perel, spletených z malých perliček nebo z různých skleněných materiálů s použitím umělých hmot.