Nesplnění plánované výroby zrnin se sice neprojevilo v nákupu obilí, který ve svém celku i v jednotlivých druzích byl splněn a překročen, vedlo to však - i přes osetí vypadlých ploch jinými plodinami - k oslabení krmivové základny zejména na státních statcích.

Vedle nižší výroby zrnin nebude v důsledku nižších hektarových výnosů splněna plánovaná výroba a nákup cukrovky.

Nejvážnější důsledky v rostlinné výrobě má nesplnění plánované výroby brambor.

Rovněž výsledky ve výrobě kukuřice na siláž, chmelu, tabáku a vína nejsou uspokojivé. Nesplnění plánované výroby zrnin, brambor a kukuřice na siláž znamená, že není rozvíjena krmivová základna v rozsahu předpokládaném třetím pětiletým plánem.

Na úseku živočišné výroby nejsou k 1. říjnu t. r. plněny plánované stavy krav zhruba o 63 tisíce kusů. Přitom vázne plánované připouštění jalovic, které bylo celkem splněno k 1. říjnu 1961 na 52 %. Stav je také zhoršován tím, že porážky krav k jatečným účelům jsou neúměrně vysoké. V mnohých případech se rozhoduje o nákupu krav a jalovic pro jatečné účely bez veterinárního potvrzení. Zaviňují to i pracovníci nákupního aparátu, kteří často jednostranně nakupují v některých zemědělských závodech i dojnice s poměrně dobrou užitkovostí a neorganizují přesuny vhodných krav a jalovic z dobrých chovů do zemědělských závodů s nízkými stavy základního stáda.

Dalším závažným problémem v živočišné výrobě je nedostatečné zabezpečení produkce selat.

Je nutné říci, že úroveň péče zemědělských závodů o produkci selat je letos horší než v roce minulém, takže proti plánu bude odstaveno méně o půl miliónu selat. Přestože počet prasnic byl proti minulému roku vyšší, bylo za tři čtvrtletí letošního roku připuštěno dokonce méně prasnic než v roce 1960. Je tomu tak proto, že připouštění kmenových i jednorázových prasnic je nedostatečné a že trvá nízká natalita prasnic, která je proti plánu nižší téměř o 10 %.

Hlavní příčinou nesplnění plánu zemědělské výroby v letošním roce je, že dosud existuje značný počet hospodářsky a organizačně dostatečně neupevněných socialistických zemědělských závodů se stagnující výrobou.

Kořeny tohoto stavu tkví především v nedostatečné péči o půdu, v malé pozornosti věnované výběru a rozšiřování nejvýnosnějších plodin, v neuspokojivém zkvalitňování a rozšiřování matečného stáda i v nedostatečné péči o ostatní úseky živočišné výroby.

Stále ještě nízká úroveň řídící práce se zde projevuje v nevýrazném posilování společného hospodaření i v tom, že zkušenosti předních závodů je v ostatních jednotných zemědělských družstvech a státních statcích využíváno velmi pomalu. K tomu přistupuje trvající neplánovaný obchod pracovníků ze zemědělství.

Výsledky dosažené v zemědělské výrobě v letošním roce velmi ztížily předpoklady a možnosti ke splnění těch úkolů v zemědělské výrobě, s kterými bylo pro rok 1962 počítáno ve třetím pětiletém pIánu. Růst zemědělské výroby v roce 1962 bude proto nutno velmi pečlivě zvážit, přičemž budeme muset vycházet z výsledků dosažených v letošním roce a přihlížet plně ke skutečným možnostem zemědělské výroby v roce 1962.

V rostlinné výrobě bude pro rok 1962 hlavním úkolem dosáhnout intenzívnější využití zemědělské a orné půdy. Proti skutečnosti letošního roku se počítá s růstem ploch zrnin při současném zvýšení hektarových výnosů. Předpokládáme, že celková produkce hlavních zemědělských plodin ve srovnání s očekávaným plněním letošního roku vzroste zejména u zrnin. Jedním z hlavních úkolů bude dodržet osevní plochy především zrnin a brambor a soustavně vést zemědělské závody k důsledné péči o zvýšení výroby krmiv.

Dosavadní nízká úroveň našeho bramborářství vyžaduje podstatně zlepšit péči o pěstování brambor a zabezpečit kvalitní sadbu pro osázení plánovaných ploch v roce 1962. K tomu cíli jsme uskutečnili mimořádné dovozy sadbových brambor ze Sovětského svazu a z Polska.

To ovšem samo o sobě by nestačilo k odstranění dosavadní stagnace ve výrobě brambor. Bude hlavně záležet na zemědělských závodech, jakou péči budou věnovat přípravě a vyhnojení půdy a celé agrotechnice pěstování brambor podle vzoru těch jednotných zemědělských družstev a státních statků, které dosahují již řadu let vysoké výnosy.

Pro zajištění uvažovaného zvýšení rostlinné výroby počítá návrh plánu se spotřebou strojených hnojiv v rozsahu zhruba 74 kg čistých živin na hektar. Vzhledem k tomu, že tato spotřeba - přes určitý růst proti roku 1961 - je nižší, než bylo pro rok 1962 předpokládáno třetí pětiletkou, bude nutno hnojiv efektivněji využívat a dbát na to, aby byly odstraněny dosavadní nedostatky v hospodaření s nimi. V souvislosti s tím bude třeba věnovat větší pozornost hospodaření se statkovými hnojivy, stejně tak jako využívání zeleného hnojení, které je stále velmi neuspokojivé. Rovněž bude třeba v daleko větší míře využívat ke hnojení kompostů založených v minulých letech a místních zdrojů vápenných hmot k odstranění kyselosti půdy.

Zvýšená pozornost, kterou bude třeba věnovat kvalitě polních prací, vyžaduje organizovat v zimním období včasné provedení oprav mechanizačních prostředků, zejména traktorů, aby byly plně připraveny pro maximální využití v průběhu hlavních prací. Je to o to důležitější, že v důsledku výpadků v domácí výrobě nebudou původně uvažované dodávky traktorů do zemědělství uskutečněny v plné míře. Na 1 traktor bude v roce 1962 připadat sice poněkud více půdy, než předpokládala třetí pětiletka, přesto však bude dosaženo zlepšení proti letošnímu roku, neboť na každých 54 hektarů orné půdy připadne 1 traktor.

Pokud jde o návrh plánu živočišné výroby, je pro rok 1962 počítáno - s výjimkou stavů krav, ovcí a koní - s vyššími stavy, než bylo uvažováno ve třetí pětiletce. Toto zvýšení bylo vyvoláno snahou zabezpečit v maximální míře úkoly v celkové a zejména v tržní produkci živočišných výrobků.

Vážným problémem zůstává zabezpečení stavů krav a jatečných prasat, kde i při nižších úkolech bude třeba překonat dosavadní stagnaci. Rovněž i chovu ovcí bude nutno věnovat větší pozornost než dosud.

V návrhu plánu na rok 1962 se počítá s dalším zvýšením tržní produkce živočišných výrobků, a to u masa celkem o 7 procent, u mléka o 7,5 % a u vajec téměř o 10 % proti očekávanému plnění roku 1961. Splnění těchto úkolů v růstu tržní produkce si vyžádá soustředěného úsilí, zejména pokud jde o jatečná prasata.

Plánované úkoly v zemědělské výrobě pro příští rok budou značně napjaté a jejich splnění si vyžádá velké mobilizace všech rezerv, které v zemědělství máme. Je proto nezbytné, aby organizační úsilí bylo během zimního období zaměřeno na kvalitní prověrku efektivnosti v každém zemědělském závodě. Plně využít zimních měsíců pro tuto prověrku, odhalit přitom rezervy ve využívání půdního fondu a mechanizace, v hospodaření s hnojivy statkovými i průmyslovými, v hospodaření s krmivy a zajistit využití těchto rezerv, připravit konkrétní opatření k zabezpečení matečného stáda a ke zlepšení situace v investiční výstavbě - to jsou úkoly prvořadé důležitosti pro zajištění zemědělské výroby pro rok 1962.

V lesním hospodářství nebude dosaženo snížení těžby dřeva předpokládaného třetím pětiletým plánem. Těžba dřeva bude v roce 1962 dokonce vyšší než v roce 1961. Je to způsobeno v prvé řadě tím, že pro potřeby zahraničního obchodu musíme zajišťovat vyšší fondy, ale také proto, že se neuskuteční všechny předpoklady v nahrazování dřeva jinými surovinami a materiály, že se dostatečně nevyužívá méně jakostních sortimentů dřeva, že se se dřevem stále správně nehospodaří. Tato situace musí vést pracovníky všech odvětví k tomu, aby v roce 1962 hledali další způsoby, jak snížit spotřebu dřeva.

Se záměry plánu v roce 1961 se rozchází rovněž vývoj v investiční výstavbě. Dochází k tomu přesto, že celkový objem investiční výstavby bude splněn a že ve srovnání s loňským rokem očekáváme zvýšení celkového objemu investic asi o 9 %.

V letošním roce byla dokončena řada nových významných staveb. Je to například Důl Suchá-Stonava v Ostravě, hnědouhelné lomy s kapacitou 2 milióny tun ročně. 600 MW nových instalovaných výkonů v tepelných a vodních elektrárnách, kapacity na výrobu koksu, superfosfátu, na zpracování ropy a téměř 280 tis. m² výrobních ploch ve strojírenských ministerstvech.

Je však vážnou skutečností, že nastalo značné zpoždění u rozhodujících staveb v metalurgii v chemickém průmyslu a ve strojírenské metalurgii. Příčiny toho je třeba vidět v tom, že trvaly nedostatky v projekční připravenosti a že plánované úkoly centralizované investiční výstavby nebyly důsledně zajišťovány dodávkami strojů a zařízení v potřebné struktuře.

Nedostatečné projednávání odběratelskododavatelských vztahů na úseku investiční výstavby neumožňuje při tvorbě plánu věcně řešit rozpory mezi potřebami centralizované výstavby a jejím zajištěním dodávkami strojů a stavebních prací. Výsledkem toho pak je, že nesoulad mezi požadavky centralizované výstavby a přípravou dodavatelů se objevuje teprve v procesu vlastní realizace a je vážnou příčinou neplnění plánu.

V řadě odvětví, jako například v metalurgii, v palivech, chemii, ve strojírenství a ve spotřebním průmyslu nedodržují ministerstva, investoři a projektové organizace úkoly třetí pětiletky v hospodárnosti a efektivnosti výstavby. Tato skutečnost se také projevuje v růstu rozpočtových cen staveb.

Čelit škodlivému vlivu této praxe se musí stát obsahem práce jak plánovacích, tak i investorských a dodavatelských orgánů. Velkou pozornost přitom je nezbytné věnovat otázkám soustavného snižování nadměrné rozestavěnosti, a to jak na úseku centralizované, tak zejména na úseku decentralizované výstavby. Vláda již v průběhu letošního roku přijala rámcová opatření k omezení rozestavěnosti i usměrnění nových akcí zavedením přísnějšího režimu a větší odpovědnosti resortů za objem, obsah i efektivnost decentralizovaných staveb. Vláda pokládá za nezbytné tato opatření dále prohloubit a maximálně přizpůsobit potřebám výstavby a rozvoje národního hospodářství jako celku.

Zpoždění v centralizované investiční výstavbě má vážné důsledky pro plnění úkolů třetí pětiletky. Ukazuje se nezbytné zajišťovat v roce 1962 v centralizované investiční výstavbě přednostně rozestavěné stavby a z nich především ty stavby, které mají být dokončeny a uvedeny do provozu v nejbližších letech. Bude to však i přesto znamenat zpomalení postupu výstavby, zejména v hutích a v chemii.

Na úseku decentralizované výstavby bude nezbytné zamezit překračování plánu a zajišťovat objem prací a dodávek v podstatě na úrovni předpokládané třetím pětiletým plánem. Přitom bude třeba účinně čelit dalšímu rozptylování stavebních kapacit, ke kterému vede nadměrný rozsah decentralizované výstavby.

Pro zlepšení práce na úseku centralizované výstavby je bezpodmínečně nutno zajistit splnění úkolů plánu na rok 1962 a dosáhnout toho, aby tento plán byl doveden důsledně až do plánu jednotlivých podniků a aby stavby, které budou do plánu zahrnuty, byly důsledně projednávány s dodavatelskými resorty s cílem vytvořit naprostý soulad podnikových plánů s úkoly státního plánu.

Bude nutné, aby investoři a dodavatelé prověřili zajištěnost všech centralizovaných staveb dodávkami technologického zařízení. Prověrka nesmí být omezena jen na zajištěnost dodávek základních technologických agregátů. Zkušenosti ukazují, že jednou z příčin zpožďování dodávek strojního zařízení pro rozhodující stavby jsou nedostatky v jejich kompletaci. Je proto třeba prozkoumat, jak jsou zajištěny i všechny subdodávky v potřebných termínech, v technické úrovni a kvalitě, a dbát o jejich plné smluvní zajištění. K zajištění centralizovaných staveb musí ministerstva a podniky rozpracovat a provést technická, organizační a ekonomická opatření, která umožní jejich včasné uvedení do provozu.

Stav vznikající odsuny v uvádění kapacit do provozu stejně jako zaostávání růstu produktivity práce jen znovu se zvláštní naléhavostí zdůrazňuje nutnost plnění direktiv ústředního výboru strany o efektivním využívám základních fondů.

Šetření, které bylo v letošním roce provedeno, ukázalo velmi konkrétně, jak nízké je - s výjimkou nepřetržitých provozů - využívání základních fondů v průmyslu a ve stavebnictví. O využití základních fondů prakticky rozhoduje využití výrobních strojů a zařízení. To však v propočtu na jedno pracovní místo činilo v roce 1960 v průměru jen 28 % kalendářního fondu. Přitom ve zpracovatelských odvětvích s výjimkou většiny oborů spotřebního průmyslu, nedosahuje využití ani poloviny plného dvousměnného šestidenního provozu. V posledních měsících dokonce zavádění dvousměnného provozu stagnuje.

Po provedeném šetření jsou nyní údaje o využití základních fondů k dispozici na všech stupních řízení. Bude nezbytné provést podrobný rozbor příčin nízkého časového využití základních fondů a podle konkrétních podmínek provádět okamžitá i dlouhodobá opatření k odstranění nedostatků především ve využívání progresívních strojů a zařízení.

Bude dále třeba učinit závěry z výsledků prověrky efektivnosti, které ukázaly, že stávající kapacity v průmyslu na Slovensku nejsou plně využity. A právě na Slovensku, kde jsou ještě zdroje pracovních sil, bylo by možno intenzívněji využít kapacit některých závodů, zejména ve strojírenství, bude-li těmto závodům poskytnuta pomoc přesunem vhodných výrobních programů.

Musíme si uvědomit, že důsledné využívání základních fondů ve všech odvětvích v českých krajích i na Slovensku, zejména zvyšováním směnnosti, je jedním z nejaktuálnějších směrů zvyšování efektivnosti v příštím roce i v dalších letech.

Změny objemů a struktury investičního plánu mají svůj odraz v roce 1962 i v rozvoji stavební výroby. Přesto však zajištění centralizované výstavby stavebními pracemi vyžaduje proti letošnímu roku zhruba takový vzestup, jaký je očekáván v letošním roce. Je proto nutno věnovat veškerou pozornost zajištění centralizované výstavby pracovníky, materiály a mechanismy, vypracovat a důsledně dodržovat režimy výstavby jednotlivých akcí.

V roce 1962 musí stavební organizace již od počátku roku odstranit záporné jevy, které měly v letošním roce zvlášť vážný vliv na výsledky stavební výroby. Jde především o řádné využívání zákonné pracovní doby a o správný rozpis úkolů na jednotlivé organizace, zejména organizace ministerstva výstavby, kde změněná náplň investičního plánu se musí odrazit v usměrnění jednotlivých podniků.

Dalším problémem, kterému bude nutno věnovat v plánu na rok 1962 zvláštní pozornost, je zajištění potřeb investiční výstavby na Ostravsku, kde je soustředěno zhruba 20 % z celkového objemu stavebních prací na centralizované výstavbě. Ke zvládnutí tohoto náročného úkolu je nutno dále počítat i s výpomocí stavební kapacitou z ostatních oblastí.

Ve výrobě stavebních hmot je hlavní otázkou zajištění výroby cementu, která má být vyšší ve srovnání s očekávanou skutečností letošního roku o více než jeden milión tun. Zvýšení výroby cementu má být dosaženo výrobou v nových kapacitách. Stejně závažné je zajištění potřeb národního hospodářství nekovovými trubními materiály, zejména z předpjatého betonu.

Soudružky a soudruzi!

Řada nedostatků se vyskytuje i na úseku plánu práce, zejména pak v zajišťování růstu produktivity.

V letošním roce plánovaného zvýšení produktivity práce o 6 % nebude dosaženo. Hlavním důvodem je to, že podniky nezajišťovaly její potřebné zvýšení již od počátku roku. V I. čtvrtletí plánovaly v porovnání se stejným obdobím minulého roku růst produktivity práce pouze o 5,6 % a ve II. čtvrtletí dokonce jen o 5,2 %. Toto plánované zvýšení produktivity práce bylo v obou čtvrtích poměrně snadno překročeno. Dnešní zkušenosti z plnění plánu produktivity práce ukazují, že na I. a II. čtvrtletí byly rozepsány lehce splnitelné úkoly. Na druhé pololetí však byly v rámci zajištění celoročního zvýšení produktivity práce stanoveny takové úkoly, které se staly nesplnitelnými. To svědčí o tom, že rozpis plánu na jednotlivá čtvrtletí byl proveden neodpovědně. Důsledkem toho je zvýšení produktivity práce v letošním roce pouze o 5,5 %.

V důsledku nižší produktivity práce plnily podniky výrobní úkoly s větším počtem pracovníků, než stanovil plán. Proti třetímu pětiletému plánu je v letošním roce v národním hospodářství více o 115 tisíc pracovníků. V některých odvětvích bude v roce 1961 prakticky již dosaženo takové zaměstnanosti, se kterou jsme počítali ke konci třetí pětiletky. Tento vysoký růst zaměstnanosti by byl jistě úspěchem, kdyby byl doprovázen úměrným zvýšením výroby. Ve skutečnosti však zvýšená zaměstnanost nahrazovala převážně jen ztráty způsobené nižším růstem produktivity práce.

Nedostatečný růst produktivity práce ovlivnilo též nízké využívání fondu pracovní doby. Stále ještě připadá mnoho času na neomluvenou absenci a prostoje. Z těchto dvou důvodů nebylo například jen za září letošního roku odpracováno v průmyslu více než 136 tisíc hodin a za srpen 156 tisíc hodin.