V novém návrhu zákona dochází z hlediska trestněprávních záruk k rozpracování stěžejních ústavních principů, zejména těch, které jsou zakotveny v hlavě, pojednávající o právech a povinnostech občanů. Občané jsou povinni chránit a upevňovat socialistické vlastnictví, jsou povinni svědomitě a poctivě vykonávat veřejné funkce, ke kterým je pracující lid povolal. A neodlučitelnou součástí občanských povinností je úcta k právům spoluobčanů, jakož i uvědomělé zachovávání pravidel socialistického soužití.

Práva a povinnosti občanů jsou v našem socialistickém státě plně zaručeny. Zákony, které rozpracovávají ustanovení naší socialistické ústavy, přispívají k důslednému dodržování všech ústavních principů. Práva a povinnosti občanů je nutno spatřovat v nedílné jednotě. Nejhlubším porušením občanských práv, zaručených ústavou, jsou trestné útoky, jichž se na občanech a na celé společnosti dopouštějí zloději, vrazi a jiní pachatelé závažných trestných činů. V našem socialistickém právním řádě musí být zabezpečeno, že zároveň se střežením práv občanů budou vyvozovány důsledky z porušení povinností, které občané mají. Nejintenzívnější formou vyvozování těchto důsledků je uplatňování trestní odpovědnosti. To vyžadovalo zdokonalit samotnou definici pojmu trestného činu.

Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu.

Na rozdíl od dosavadní úpravy o trestný čin půjde teprve tehdy, když jednání pachatele nejen vykazuje znaky trestného činu, ale stupeň nebezpečnosti takového činu pro společnost není nepatrný (§ 3 návrhu).

V důsledku takto pojatého trestního činu nebyla do nového trestního zákona převzata celá řada méně závažných porušování socialistické zákonnosti, která nedosahují stupně nebezpečnosti pro společnost, vyjádřeného v nové definici trestného činu.

Nebyly proto ve zvláštní části trestního zákona formulovány jako trestné činy; např. drobné případy rozkrádání, úmyslného a nedbalostního poškozování majetku v socialistickém a osobním vlastnictví, narušování socialistického soužití, pracovní kázně, ublížení na zdraví, narušování zdravého vývoje mládeže a rodinných vztahů, nepravdivé čestné prohlášení, nesplnění závazku, záměna rodinné příslušnosti, pytláctví atd.

Tyto a další drobné případy porušování socialistické zákonnosti budou vyřizovány před místními lidovými soudy, národními výbory, společenskými organizacemi, disciplinárně nebo kárně.

Také na úseku vojenském dosažený stupeň vývoje morálního stavu a kázně v našich ozbrojených silách a sborech dovoluje vyřizovat drobnější trestné činy místo cestou stíhání před vojenskými soudy, kázeňsky, a to v daleko početnějších případech, než tomu bylo dosud. V podstatě tu jde o obdobu zúžení trestní odpovědnosti, provedenou na úseku ostatních soudů.

Ještě ve větším rozsahu dochází k zúžení trestní odpovědnosti u mladistvých, u nichž vzhledem k snazší nápravě prostředky společenského působení půjde o trestný čin teprve tehdy, dopustí-li se mladiství od 15 do 18 let závažnějšího porušení socialistické zákonnosti, než jaké postačuje ke spáchání trestného činu u ostatních osob. Stíhání mladistvých upravuje nový trestní zákon ve zvláštních ustanoveních o trestní odpovědnosti mladistvých.

O trestný čin tedy nepůjde, jde-li o jednání, které je v zákoně o místních lidových soudech kvalifikováno jako provinění anebo jde-li o takové jednání, které vykazuje znaky trestného činu, ale nedosahuje stupně společenské nebezpečnosti. Návrh zákona umožňuje, aby s dalším upevňováním socialistické společnosti a po získání zkušeností místními lidovými soudy stále větší okruh méně závažných trestných činů byl řešen prostředky společenského působení u místních lidových soudů. Již při projednávání zákona o místních lidových soudech bylo zdůrazněno, že za taková protispolečenská jednání, která nedosahují stupně trestného činu, musí vzápětí nastoupit prostředky společenského působení. Je třeba, aby socialistická zákonnost byla upevňována morální silou kolektivu socialistické společnosti v těch případech, kdy společenské působení je účinnější a výchovnější, nežli tresty ukládané soudy.

Rostoucí úloha veřejnosti v boji za upevňování socialistické zákonnosti a rozvíjení výchovné úlohy státu však neznamená, že by se naše socialistická společnost mohla obejít v současné době bez ukládání soudních trestů. Stát a společnost je třeba chránit před pachateli závažných trestných činů. Přísně je třeba stíhat a trestat takové jedince, kteří se dopouštějí trestných činů z nepřátelství proti socialistické společnosti, ty, kteří chtějí žít na úkor socialistické společnosti a nebezpečné recidivisty. Proto bylo na posledním zasedání ÚV KSČ zdůrazněno, že ostří socialistické zákonnosti je namířeno proti nepřátelům socialismu a ostatním protispolečenským živlům.

Návrh nového trestního zákona chrání naši společnost několikerým způsobem před podobnými zavrženíhodnými činy. Úloha veřejnosti je však rozhodující vždy i pro odstranění příčin nebezpečných trestných činů. Všude musí být vytvořena atmosféra nesmiřitelnosti s porušováním socialistického právního řádu a neodvratitelnosti trestu, který postihne pachatele trestných činů. Zvýšení úlohy veřejnosti vyžaduje, aby nikdo pasívně nepřecházel případy jednání, které poškozují celospolečenský zájem, zejména takové, které vedou k závažným trestným činům.

V zájmu generální prevence a na ochranu zájmů socialistické společnosti před takovými trestnými činy uplatňuje nová úprava trestnost přípravného jednání k trestnému činu. Podle dosavadní úpravy byly trestně postižitelné pouze některé firmy přípravného jednání k trestným činům, jako např. spolčení, srocení apod. Navrhovaná úprava umožňuje postihnout i ostatní formy příprav k trestnému činu. Podmínkou stíhání přípravného jednání je ovšem, že se jedná o přípravy k trestnému činu a o jednání spočívající v úmyslném vytváření podmínek pro jeho spáchání, které jsou pro společnost nebezpečné. Jde zejména o přípravné jednání k zvlášť závažným trestným činům, které osnova vypočítává v § 62. K tomu přistupuje, že pachatelé takových trestných činů mohou být propuštěni až po výkonu dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody.

Ochrana nejdůležitějších zájmů naší socialistické společnosti vyžaduje, aby závažné trestné činy byly včas odhaleny a znemožněny, a to i za tu cenu, že pachatel nebude potrestán. Proto návrh trestního zákona důsledně uplatňuje institut účinné lítosti pro pachatele, který dobrovolně zamezí škodlivý následek trestného činu anebo učiní o něm oznámení v době, kdy následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno. To platí obdobně i pro přípravné jednání k trestnému činu.

Návrh nového trestního zákona ukládá přísný postih zvlášť nebezpečných recidivistů, tj. těch, kteří se znovu dopustí závažného trestného činu, ač byli pro stejný nebo jiný závažný trestný čin potrestáni. Za takové je třeba pokládat i takové osoby, které se soustavně dopouštějí jakýchkoli úmyslných trestných činů téže povahy. Soudní statistiky vykazují, že mezi odsouzenými tvoří recidivisté velmi značné procento. Jde o protispolečenské živly, před nimiž je třeba chránit socialistickou společnost a umožňovat jim, aby delším trváním trestu odnětí svobody, poctivým poměrem k práci a vzorným chováním osvědčily svůj poměr ke společnosti.

Na rozdíl od dosavadního práva nový trestní zákon zajišťuje důsledný postih trestných činů spáchaných v opilosti, do které se pachatel zaviněně (tj. úmyslně nebo z nedbalosti) přivedl. Dosavadní úprava umožňuje totiž postihovat trestné činy spáchané v naprosté opilosti bez ohledu na jejich závažnost pouze za opilství trestní sazbou do pěti let. Toto ustanovení bylo v praxi často a oprávněně kritizováno veřejností, která poukazovala, že přímo zákon chrání opilce, kteří se dopouštějí ve velmi početných případech závažných trestných činů. Proto návrh nového trestního zákona stanoví, že opilost, do které se pachatel třeba z nedbalosti zaviněně připravil, jej nezbavuje trestní odpovědnosti za trestný čin, který v opilství spáchal. Poněvadž kolem této zásady byly v období přípravy zákona četné diskuse, pokládám za důležité uvést názor ústavně právního výboru při projednání zákona, že totiž socialistická společnost, která pečuje o člověka od jeho narození až do jeho smrti, je plně oprávněna vyslovit zásadu, aby ten, kdo si zaviněně způsobil stav opilosti, nesl plně zodpovědnost za trestný čin, který v tomto stavu spáchal. (Potlesk.) Vedle toho za opilství budou potrestáni ti, kteří užijí alkoholu a vykonávají pak zaměstnání nebo činnost, při které by mohli ohrozit život nebo zdraví lidí, nebo způsobit značnou škodu na majetku.

Soudružky a soudruzi, vždyť jen na území města Prahy v poslední době každý pátý trestný čin byl spáchán pod vlivem alkoholu, a to Praha není na nejhorším místě.

Význam návrhu nového trestního zákona je dále v tom, že zákon se stává účinnějším nástrojem organizovaného boje proti trestné činnosti a umožňuje účinnější odhalování příčin a podmínek, které trestnou činnost umožňují. Bylo provedeno zpřesnění pojmů jednotlivých trestných činů, což má zásadní význam především z hlediska rostoucí úlohy veřejnosti v boji s trestnou činností, ale zároveň i z hlediska vymezení rozsahu státního donucení, uskutečňovaného ukládáním soudních trestů.

Vystupuje tu do popředí jako stále významnější úkol všech státních orgánů, hospodářských i společenských organizací posilovat prevenci, při níž sám trestní zákon tím, že určitá jednání jako trestný čin, definuje, plní významnou výchovnou úlohu. To bylo zvlášť nezbytné zejména v oddílu, který se týká ochrany naší socialistické ekonomiky, jejíž úspěšný rozvoj vyžaduje, aby byly vyvozovány i trestněprávní důsledky vůči těm jednotlivcům, kteří závažným způsobem zneužívají socialistické podnikání, poškozují spotřebitele, narušují řízení, plánování a kontrolu národního hospodářství apod.

Nový trestní zákon podstatně zpřesňuje ochranu socialistické ekonomiky.

Nebyla převzata z dosavadního zákona ta ustanovení, která poskytovala ochranu proti trestným činům, které se v současných podmínkách již nevyskytují. Na druhé straně byla kromě dosavadních ustanovení chránících socialistickou ekonomiku, vytvořena tato nová ustanovení: nedovolené podnikání, které je v rozporu s ústavou, poškozování spotřebitele, narušování řízení, plánování a kontroly národního hospodářství, porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky, dodávka výrobků a prací zvlášť vadné jakosti, porušování povinnosti v provozu socialistické organizace, pletichy proti sociálnímu zabezpečení a nemocenskému pojištění a další.

Tato nová ustanovení nerozšiřují trestní odpovědnost ani trestní represi. Všechny tyto trestné činy byly dosud postihovány, avšak většinou pouze podle ustanovení dosud platného trestního zákona o rozkrádání nebo poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, o spekulaci a o porušování povinností veřejných činitelů. Příliš široké formulace těchto ustanovení neumožňovaly však přesně rozlišovat formy trestné činnosti podle jejich stupně nebezpečnosti a vedly v některých případech k tomu, že se při trestním postihu neodlišovali od sebe zloději a paraziti od nezodpovědných a neukázněných hospodářských pracovníků. Pro přílišnou obecnost nepůsobily ani dostatečně preventivně a tím zeslabovaly výchovný účinek trestního zákona.

Návrh upravuje dále nově ochranu států světové socialistické soustavy proti nejzávažnějším trestným činům. Na rozdíl od dosavadní úpravy, která poskytovala ochranu jen pokud šlo o vyzvědačství spáchané proti spojenci, rozšiřuje nový trestní zákon tuto ochranu i proti rozvracení a podvracení, proti záškodnictví, teroru, sabotáži a ohrožení státního tajemství a proti přípravám směřujícím ke spáchání těchto závažných trestných činů.

Další podstatný rozdíl návrhu trestního zákona je na úseku ukládání trestů v úpravě trestních sazeb a v úpravě podmíněného propuštění, kde se do všech důsledků promítají zásady socialistického humanismu.

Nový systém trestů nerozlišuje nadále tresty na hlavní a vedlejší a neváže uložení některých trestů na trest odnětí svobody nebo přeměnou za tento trest. Tato úprava dává soudům možnost, aby podle stupně nebezpečnosti trestného činu a vzhledem k osobě pachatele zvolily vždy takový trest nebo více trestů současně, které budou na odsouzeného nejvýchovněji působit. Při rozpracování tohoto systému trestů do zvláštní části trestního zákona bylo u trestných činů páchaných nepřáteli socialismu, zločineckými a parazitními živly nebo u jiných závažných trestných činů vyloučeno ukládání ryze výchovných trestů, určených k nápravě pracujících, kteří se dopustili méně závažných trestných činů. Z dosavadních trestů nebyl převzat trest zákazu pobytu, uveřejnění rozsudku a vyloučení z vojska pro jejich nepraktičnost. Ztráta čestných práv občanských se zúžila na ztrátu čestných titulů a vyznamenání.

Nejvyšší možná výměra trestu odnětí svobody se navrhuje snížit z 25 na 15 let. Trestní sazby s horní hranicí nižší 15 let byly upraveny podle toho, jak vysoký stupeň nebezpečnosti pro společnost má v současných podmínkách ten který trestný čin. Tato úprava nesleduje lineární snížení trestních sazeb. U pachatelů zvláště nebezpečných trestných činů zejména u zvláště nebezpečných recidivistů a parazitních živlů tato úprava vylučuje jejich mírné postižení a brání předčasnému jejich propuštění z výkonu trestu. U zvlášť nebezpečných recidivistů zvyšují se trestní sazby stanovené zákonem o jednu třetinu.

Trest smrti byl ponechán jako trest výjimečný u nejvážnějších trestných činů v případě, že uložení jiného trestu by nesplnilo účel trestu. Bylo nově zařazeno ustanovení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti. U mladistvých, na rozdíl od dosavadní úpravy, která umožňovala jejich podmíněné propuštění až po odpykání poloviny uloženého trestu, byla tato lhůta snížena na jednu třetinu. Také na úseku ukládání trestů a při jejich výkonu je v novém trestním zákoně zabezpečena součinnost se společenskými organizacemi.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Předložený návrh nového trestního zákona podstatně prohlubuje zásady socialistické demokracie a socialistického humanismu i na úseku trestního soudnictví. Odpovídá proto potřebám vyspělé socialistické společnosti a jeho uplatňování v praxi podle těchto zásad povede ke zvýšení výchovné funkce soudů a k dalšímu upevnění socialistické zákonnosti.

Návrh zákona byl projednán ústavně právním výborem tím způsobem, že ústavně právní výbor projednal před delší dobou vytčené zásady nového zákona a určil četné své členy, aby se zúčastnili přípravných prací na návrhu zákonné osnovy a ověřili si stanovisko pracujících svého volebního obvodu. K vlastnímu projednání přibral výbor podle čl. 54 ústavy přední pracovníky právní vědy a praxe.

Doplňky vzešlé v ústavně právním výboru, které vám byly předloženy v písemné zprávě, nejsou v rozporu s vládním návrhem, ale pouze doplňují a zpřesňují některá jeho ustanovení.

Doporučuji proto jménem ústavně právního výboru, aby vládní návrh nového trestního zákona byl s uvedenými doplňky přijat Národním shromážděním jako zákon s účinností od 1. ledna příštího roku. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Děkuji zpravodaji dr. Škodovi za přednesení zprávy.

Nyní žádám o přednesení zpravodajské zprávy k třetímu bodu pořadu, kterým je

3. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 68) o trestním řízení soudním.

Zpravodajem je posl. dr. Kučera, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Kučera: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi.

Současně s návrhem nového trestního zákona předložila vláda Národnímu shromáždění k projednání také návrh nového zákona o trestním řízení soudním. Oba tyto zákony na sebe úzce navazují. S řešením otázky, za která protispolečenská jednání trestáme a jakými tresty porušovatele právního pořádku postihujeme, úzce souvisí otázka, jak se postupuje při odhalování trestného činu a při stíhání pachatele, kdo a v jakých formách rozhoduje o vině a způsobu potrestání a jakým způsobem se uložené tresty vykonávají. Trestní právo hmotné i trestní právo procesní podle známých Marxových slov ovládá vždy jeden a týž duch.

Pokrokové a vpravdě humánní zásady socialistického trestního práva, které klade stále větší důraz na prostředky přesvědčování a výchovy, aniž však přehlíží potřebu důsledné ochrany společnosti, prováděné v případě nezbytí i za použití tvrdých prostředků donucovacích, odrážejí se proto nejen v návrhu nového trestního zákona, ale také v návrhu nového trestního řádu.

Při úpravě trestního řízení mohl se vládní návrh nového trestního řádu opřít o řadu v praxi prověřených zásad trestního řádu dosavadního, na těchto zásadách stavět, je rozšiřovat a dále prohlubovat. Trestní řízení soudní bylo totiž předmětem důkladné pozornosti KSČ, vlády i Národního shromáždění před poměrně krátkou dobou.