Z uvedených údajů je patrno, že trestná činnost mládeže není u nás zvlášť rozšířena a že v poměru ke kapitalistickým státům je nepoměrně nízká. Problém tedy není v tom, že by naše společnost nestačila zachytit a odhalit škodlivé projevy mládeže, ale v tom, že se opakují ve stejné míře a nemají v poslední době klesající tendenci. Úroveň preventivně výchovné práce nestoupá u nás tak rychle, jak jsou oslabovány represivní zásahy. Při posuzování vývoje trestnosti mládeže nelze vycházet pouze ze statistik ministerstva spravedlnosti, které jsou jen obrazem trestní politiky, ale především ze statistik ministerstva vnitra, kde je evidována zjištěná trestná činnost, která je důležitým ukazatelem vývoje stavu trestnosti ve státě.

V boji proti trestné činnosti mládeže je u nás používáno dvou hlavních forem, a to: represe a prevence.

Přitom prevence, tj. preventivně výchovná práce mezi mládeží, předcházení a zabraňování trestné činnosti mládeže, by měla kvalitativně narůstat a neustále zlepšovat formy a metody této práce. Na jejím provádění se však musí podílet všechny orgány, složky a společenské organizace, které jsou za výchovu mládeže jakýmkoliv způsobem spoluzodpovědny.

Jedině zvyšováním úrovně preventivně výchovné práce v rodinách a mezi mládeží dojde k dalšímu podstatnému snížení nápadu trestné činnosti mládeže. Potom mohou být úměrně oslabovány i formy represe.

K tomuto cíli však také musí být zajištěna koordinace spolupráce všech orgánů, složek a společenských organizací, ujasněny úkoly a metody individuální prevence, která je sice nejobtížnější formou, ale ukazuje se jako nejlepší a přináší také největší výsledky.

V poslední době došlo u nás k značnému oslabení represivních forem a mladistvým jsou ukládány převážně podmíněné tresty nebo je soudem vysloveno rozhodnutí o ochranné výchově. Vývoj ústavů, tj. dětských domovů a domovů výchovy mládeže pro mravně narušenou mládež je však stále velmi neuspokojivý. Stále je pro tuto mládež malý počet ústavů a proto nemůže být také prováděna diferenciace chovanců podle stupně narušení. To způsobuje, že mravně narušení nezletilci, u nichž byla soudem vyslovena ochranná výchova, nemohou být umístěni. Jsou ponecháni vlivu špatného prostředí, v němž dosud žili a do ústavu jsou umístěni až tehdy, kdy se znovu dopustí trestní činnosti. K 31. květnu 1961 bylo potřeba umístit do výchovných domovů 577 nedospělých a 253 mladistvých. Uvedené zjevné porušování socialistické zákonnosti je všeobecně známé. Pracovníci soudu řeší tento problém tím způsobem, že odmítají vyslovovat ochrannou výchovu.

Dalším nedostatkem je nevhodné umístění domovů. Tak dětský domov v Jáchymově je domovem se zvýšenou výchovnou péčí, ve kterém jsou umísťováni vážněji narušení provinilci ve stáří od 11-15 let. Domov však je umístěn v budově bývalé střední školy, která od r. 1954 sloužila za kanceláře a stravovnu Jáchymovským dolům. Budova stojí na svahu mezi starou šachtou a silnicí a nemá ani zahradu, ani hřiště, ani jiný pozemek. Je samozřejmé, že takovéto prostředí neumožňuje plné využití mladým lidem a že je příčinou toho, že chovanci z dětského domova utíkají a dopouštějí se další trestné činnosti.

Tak jenom za I. čtvrtletí 1961 bylo zaznamenáno 52 útěků, přičemž někteří jedinci utekli za tuto dobu i 5krát.

Stejně neuspokojivý je i kádrový stav. Nábor schopných výchovných pracovníků je velmi obtížný.

Odloučenost domovů od kulturních center, značné pracovní i časové zatížení - to všechno jsou důvody, které způsobují, ze kvalifikovaní pracovníci zůstávají raději na školách. Tím vzniká mnohdy situace, že nejnáročnější výchovnou práci s mravně narušenou mládeží vykonávají pracovníci, kteří se na jiných pracovištích neosvědčili nebo byli dokonce ze závažných důvodů propuštěni anebo i pracovníci bez jakékoliv kvalifikace.

Tak např. při zřizování dětského domova pro mravně narušenou mládež v Jáchymově, byly jako vychovatelky přijaty ženy z domácnosti. Ředitelem v domově byl jmenován soudruh, který byl již jednou ze služeb MŠK propuštěn pro opilství a zanedbávání povinností (spal jako učitel při vyučování). Po nastoupení do funkce vybral si z nejsilnějších chovanců jedince, kteří udržovali v Domově pořádek pěstmi, za což jako ředitel jim poskytoval určité úlevy.

Podobné případy lze najít i v jiných výchovných ústavech. Nedostatky se vyskytují také v diferenciaci mravně narušené mládeže. Do ústavů pro mravně narušenou mládež jsou zařazováni i debilové, psychopati, neurotici, případy endokrinologické, které patří do zvláštních ústavů. Důsledkem nesprávného převýchovného systému v ústavech a i současným závažným problémem jsou útěky mravně narušených z výchovných zařízení.

Ministerstvo školství a kultury provedlo již mnoho rozborů a prověrek těchto zařízení a slíbilo již mnohokrát nápravu. K podstatnému zlepšení stavu však nedochází.

Mají-li v budoucnu Dětské domovy a Domovy výchovy mládeže plnit svoje poslání, bude třeba, aby ministerstvo školství a kultury a národní výbory jim věnovaly daleko větší péči, a to po všech stránkách, než dosud, neboť jinak by jejich význam se omezil pouze na vytržení mladého pachatele z nevhodného prostředí, ale nesplnil by svůj převýchovný účel a mladý člověk by po návratu z Dětského domova se dopouštěl opět trestné činnosti, jako je tomu dosud.

Na uvedené závady se poukazuje již několik let, což dokazuje mnoho přípisů Veřejné bezpečnosti a složek ministerstva školství a kultury a mnoho porad o této otázce. Uvedený problém byl již dokonce dvakrát projednáván v kulturním výboru NS, po prvé dne 26. června 1956 a po druhé 27. února 1958. Téhož dne bylo o této otázce jednáno ve výboru ústavně právním. Přesto však k nápravě dosud nedošlo. Nebyly vybudovány nové domovy ani nebyly odstraněny kádrové závady v personálním obsazení domovů. Současný stav ve výchovných ústavech je velmi vážný.

Při řešení těchto otázek si musíme uvědomit, že i když se jedná jen o malou část naší mládeže, je součástí nové generace, která se bude podílet na budování komunismu. Zvyšování úrovně domovů povede nutně k snižování recidivy a k reálnému snižování trestné činnosti vůbec.

Jiným velmi podceňovaným ale přesto závažným problémem, který souvisí s delikvencí mládeže, je alkoholismus. Boj proti němu je velmi pasivní a neúčinný.

V zásadě není dodržován zákaz nalévání alkoholických nápojů mládeži. Veřejná bezpečnost provedla nárazovou prověrku v červenci t. r., tedy v době, kdy většina naší mládeže je na prázdninách, nebo dovolených mimo města. Přesto bylo za jediný večer zjištěno téměř 2000 mladistvých, kteří požívali alkohol. Z toho bylo 52 chlapců, kteří ještě chodí do školy, to znamená, že jim ještě nebylo 15. let. V současné době je v ČSSR evidováno přes 60 000 mladistvých v protialkoholních poradnách. Některé případy ukazují na značné nedostatky, které jsou ještě v tomto směru zjišťovány na našich závodech. Např. v závodě Buzuluk v Chodově u Karlových Varů byla pořádána taneční zábava na ukončení školního roku 1961. Mistři a přední dělníci tohoto závodu, kteří byli na tuto zábavu pozváni, se podnapili a nabízeli učňům alkoholické nápoje, takže se většina učňů přivedla do podnapilého stavu.

V OPS Brandýs nad Labem vypije 17 letý pokrývač ve společnosti starších spoludělníků denně až 10 vícestupňových piv.

Není též řídkým zjevem, že svačinářky v závodech nosí pivo jak dospělým tak i mladistvým. Jako například v Železárnách Bílá Cerkev u Rokycan, kde jsou chovanci zaměstnáváni v horkých provozech, kde zaměstnanci požívají pivo, pijí pivo i tito chovanci, takže toto nevhodné prostředí vede je k obdobnému návyku.

Volné podávání alkoholických nápojů mládeži má velký vliv na samotnou kriminální trestnou činnost. Pod vlivem alkoholu se mládež dopouští nejen výtržností, rvaček, napadání občanů, ale i závažných majetkových a násilných trestných činů. Postih osob podávajících alkohol mládeži je prováděn velmi nedostatečně. Důkazem toho je, že při kontrole hostinců, kterou provedla veřejná bezpečnost, bylo zjištěno za jediný večer více hostinských, než za celý rok 1960. Při prověrce byly zjištěny i vážné poruchy zdraví mladistvých a sklony k notorickému alkoholismu. (Z 1913 mladistvých uvedlo 503, že pijí alkoholické nápoje ze zvyku a pravidelně. Po prvé pilo alkohol jen 269 mladistvých - ovšem podle vlastní výpovědi.)

Přes všechny uvedené nedostatky nelze říci, že se tomuto problému nevěnuje pozornost. Všechny orgány, které se s tímto problémem setkávají, zaujaly k němu stanovisko. Bylo vydáno mnoho usnesení a zřízeny různé komise. O tomto problému bylo natočeno mnoho filmů, napsány články i knihy, kterým nelze upřít dobrý výchovný vliv. Přesto se kriminalita mládeže nijak nesnížila. Je to tím, že každá složka a společenská organizace pracuje odděleně, některé problémy jsou řešeny z několika stran a některé nejsou řešeny vůbec. Činnost mnoha komisí se kříží a není ustaven žádný orgán, který by ji koordinoval. Represe, to znamená likvidace delikventních projevů mládeže, není pro VB problémem. Objasňuje většinu trestné činnosti mládeže, vyslýchá pachatele a dává návrhy na další preventivně výchovná opatření. VB vyvíjí též značné úsilí o převýchovu pachatelů. Pro spolupráci s VB bylo získáno k této práci k 30. červnu 1961 3628 svazáků, v 510 jednotkách pomocných stráží VB, z řad členů a funkcionářů ČSM, které jsou již dnes na každém okrese ČSSR a jejichž hlavním úkolem je právě zabraňovat trestné činnosti mládeže.

Z iniciativy VB jsou zřizovány pedagogické poradny pro rodiče. Mimoto je věnována mimořádná pozornost recidivistům a propouštěným chovancům výchovných ústavů. VB nestačí a nemůže stačit vlastními silami na převýchovu všech delikventů. K tomu je nutná účinná spolupráce všech složek, které se na výchově mají podílet. V poslední době se stále více ukazuje, že preventivně výchovná práce je prováděna dosti povrchně jen formou besed, přednášek a nabádání k nápravě. Mnohem lepších výsledků by se dosáhlo konkrétní, každodenní individuálně výchovnou prací mezi mládeží, která sice není tak efektní, ale zato mnohem účinnější.

Osvědčuje se praktické provádění kolektivních a individuálních patronátů nad jednotlivci. Patronáty však musí být prováděny zodpovědně, taktně a cílevědomě. Každý případ se musí řešit individuálně, avšak nejen z hlediska trestné činnosti, ale také z hlediska průvodních znaků, jako jsou absence, fluktuace, záškoláctví, nemocnost, svévolné úrazy apod.

Mnohem větší pozornost musí být věnována pracovní morálce mládeže, chování a školnímu prospěchu, aby se včas odstranily všechny příčiny, způsobující mravní ohrožení nebo mravní narušení mládeže. K odstranění nedostatků zpomalujících pokles trestné činnosti mládeže se ukazuje nutně rozšířit a zlepšit preventivní formy práce orgánu bezpečnosti, prokuratur a soudů. Dále již s konečnou platností vyřešit otázku výchovných ústavů, zlepšit a zintenzívnit péči o ohroženou a mravně narušenou mládež ze strany ČSM, ROH a ostatních společenských organizací. Zvýšenou pozornost bude třeba věnovat opatřením k zamezení požívání alkoholu mládeží, provádění opatření v narušených rodinách, kde je výchova mládeže zanedbávána a to jak národními výbory, občanskými výbory, tak i společenskými organizacemi v místech bydliště.

Od vedení závodů, podniků apod. organizací na závodech bude třeba požadovat zvýšenou péči a pomoc především mládeži propuštěné z výchovných trestů, z ochranné výchovy a odsouzené k podmíněným trestům. Cílem by měla být snaha, aby se tito mladí lidé dostali do dobrých kolektivů, vyučili se povolání nebo získali odbornou kvalifikaci, upraveny jejich rodinné a společenské vztahy a stali se opět řádnými a pracovitými členy naší socialistické společnosti.

K plnění těchto složitých a obtížných úkolů by bylo účelné vytvořit ústřední koordinující orgán, který by se těmito vážnými otázkami zabýval, sledoval, jak jednotlivé orgány a složky plní úkoly na úseku výchovy a péče o mládež, kde by také byl prováděn potřebný vědecký výzkum těchto otázek a zpracovávána metodika přístupu k řešení těchto společensky závažných problémů.

Zkušenosti ukazují, že až dosud řešení těchto otázek nebylo jednotné, že roztříštěnost názorů byla škodlivá, ač máme všechny předpoklady trestnost mládeže postupně omezovat a snižovat jako málokterý stát na světě.

Je velmi důležité, aby se tento boj stal i záležitostí pracujících, aby dále vzrostla úloha veřejnosti při upevňování socialistické zákonnosti, aby bylo stále intenzívnější působení všech pracujících na pracovištích i v místech bydliště. Bez stálé širší aktivní účasti všeho pracujícího lidu a jeho organizací by nebylo možno splnit všechny úkoly v období dovršení socialistické výstavby a v dalším postupu ke komunismu ani úkoly v oblasti výchovy socialistického člověka. I když naše mládež je ve své drtivé většině zdravá a pracovitá, chtěl jsem přesto upozornit na to, že nelze spoléhat na to, že by samo nové prostředí v socialistickém státě již automaticky působilo na jejich výchovu a že snad proto by nebylo třeba se problémy výchovy mládeže nyní již zabývat.

Právě naopak v období budování socialistické společnosti je třeba věnovat výchově člověka čestného, pracovitého a oddaného myšlence socialismu a komunismu ještě více péče, než tomu bylo dosud, a to myslím, je úkolem a zájmem nás všech (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Počet prihlásených rečníkov je vyčerpaný. Hlásí sa ešte niekto do rozpravy?

Do rozpravy sa hlásí poslanec Bartoš. Dávám mu slovo.

Posl. Bartoš: Soudružky a soudruzi poslanci. Chtěl bych krátce hovořit o jednom vážném nedostatku. Jde o včasné zapojování lidí, kteří opouštějí nápravná pracovní zařízení, do pracovního poměru. Jsme často svědky, že je velká péče věnována lidem po dobu výkonu trestu, ale jakmile se zavřou dveře nápravného pracovního zařízení, pozornost jim věnována není. To považuji za vážný nedostatek. Směřuje to k tomu, že nám tyto osoby znovu opakují trestnou činnost.

Doporučuji, aby před opuštěním byl nápravným pracovním zařízením sjednán pro opouštějící osobu pracovní poměr, aby ta osoba přesně věděla, na kterém závodě bude pracovat. Byl jsem svědkem, že mladý chlapec bez rodičů 14 dní běhal ze závodu do závodu přes ONV a žádný závod mu nechtěl poskytnout zaměstnání. Byl bez prostředků a teprve na můj zákrok byl přijat do práce. To je případ, na který jsem přišel, ale je mnoho případů, na které nepřijdeme a ženeme tak lidi zpět do nápravného zařízení.

Doporučuji, aby to bylo bráno v úvahu a zaměstnání lidem, kteří opouštějí nápravné zařízení, bylo předem zajištěno (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Hlási sa ešte niekto do rozpravy? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, je teda skončená.

K doslovu sa prihlásil ešte generálny prokurátor posl. dr. Bartuška.

Generální prokurátor posl. dr. Bartuška: Soudružky a soudruzi, diskuse, která proběhla ke zprávě o stavu socialistické zákonnosti, velmi výrazně a všestranně ukázala na základní problémy, které musíme řešit v naší práci. Vítám zejména podněty, které se týkají nových legislativních úprav. Připomínky a podněty poslanců Národního shromáždění budou na prokuratuře rozpracovány. Tak přispějí ke zkvalitnění řídící a kontrolní práce, jakož i k výchově našeho aparátu.

Také vítám příspěvek posl. Bartoše k otázce zapojování osob, které opouštějí nápravná zařízení, do produktivní práce. Je třeba skutečně této otázce, která je řešena v usnesení vlády naší socialistické republiky, věnovat zvýšenou pozornost ze strany správ nápravních zařízení, národních výborů a všech hospodářských a společenských organizací na pracovištích.

V závěru mně dovolte, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, abych jménem všech pracovníků prokuratury Vám poděkoval za vaši pomoc a vaším prostřednictvím také všem poslancům národních výborů. Děkuji vám. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Oznamujem, že návrhová komisia vypracovala návrh uznesenia ku zpráve generálneho prokurátora o stave socialistickej zákonnosti a že poverila svojho predsedu posl. Šebíka, aby predniesol výsledky rokovania komisie.

Dávam slovo posl. Šebíkovi.

Posl. Šebík: Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Návrh ústavně právního výboru NS návrhová komise znovu projednala podle připomínek poslanců a podle diskuse a celý návrh usnesení ve znění vám předloženém - až na malé stylistické změny, doporučuje plénu NS ke schválení.