Páchání trestní činnosti bylo umožněno především tím, že ROLEČEK jako účetní manipuloval také s finanční hotovostí, a dále tím, že střediskové výkazy mezd, na kterých ROLEČEK prováděl uvedené změny, nebyly kontrolovány se stejnými doklady, která měla k dispozici střediska.

Vliv na pozdní odhalení trestné činnosti měl i vzájemný poměr zaměstnanců mzdové účtárny. Nikomu ze spoluzaměstnanců, ani představených ROLEČKA, nebyl nápadný nákladný způsob jeho života. Nikdo se nepozastavil nad tím, jak mohl jmenovaný, který měl měsíční plat okolo 1.500 Kčs a staral se o manželku a 2 děti, platit z vlastních prostředků zaměstnancům, kteří mu pomáhali se zpracováním některých materiálů, 100 Kčs za 1 hodinu, nebo dávat uklízečce, která mu z vrátnice do kanceláře nosila noviny, měsíčně za tuto práci 80 Kčs apod.

Z rozkradené částky dal ROLEČEK podle vlastní výpovědi přes 400 000 Kčs býv. zaměstnanci Východočeských chemických závodů VALENTOVI a zbytek utratil v různých zábavních podnicích, kde při každé návštěvě hostil několik lidí a dával i 100 Kčs zpropitné. ROLEČEK páchal trestnou činnost ještě před rokem 1954 a při měnové reformě v roce 1953 požádal VALENTU, aby mu vyměnil 200 000 Kčs staré měny. VALENTA tušil, že se jedná o peníze získané trestnou činností a proto ROLEČKA v pozdější době vydíral.

Dále je rovněž často odhalována trestná činnost, která spočívá v zašantročování úzkoprofilového materiálu nebo zboží z normálního trhu. Jedná se o fondovaný materiál, který je nefondodržitelům a soukromým osobám prodáván za státní velkoobchodní ceny, k nimž je v některých případech zejména v podnicích místního hospodářství připočítávána přirážka na zpracování nebo zabudování. Trestná činnost je zakrývána různými machinacemi.

Na tomto úseku půjde především o to, aby Veřejná bezpečnost se opřela o tisíce poctivých pracujících zapojených v brigádách socialistické práce a spolu s příslušnými hospodářskými orgány a za pomoci všech společenských organizací pomáhala v převýchově nepoctivců.

Naše zdravotnictví v péči o zdraví člověka dosáhlo od roku 1948 velkých úspěchů a dostalo se tak na jedno z nejpřednějších míst ve světě. Každoročně jsou na tyto úseky vynakládány obrovské částky. Jsou rozšiřována zdravotnická zařízení, stále stoupá počet lékařů a zdravotnického personálu, jsou prováděna preventivní opatření proti nejzákeřnějším nemocem (TBC, obrna apod.), každým rokem jsou vynakládány stále větší a větší prostředky na léky (v roce 1955 - 759 miliónů Kčs a v roce 1959 již 1 miliarda 99 miliónů Kčs) apod. Strana a vláda svým rozhodnutím o bezplatném lékařském ošetření v ČSSR postavila naši republiku na první místo ve světě společně s SSSR v péči o zdraví člověka a ukazuje tak cestu ostatním národům. Všechny vynaložené prostředky a úsilí strany a vlády v péči o člověka se projevují ve zlepšeném zdravotním stavu všech našich pracujících. Přesto i na tomto úseku projevují se negativní jevy a trestná činnost rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví.

Jedná se o rozkrádání léků, potravin a dalších předmětů, nedovolené provozování lékařské a dentální praxe, braní nebo dokonce vymáhání úplat, které se stávají druhým zdrojem příjmů některých nepoctivých lékařů a ostatního zdravotnického personálu. Úplaty jsou brány za poskytování ošetření nebo různého zvýhodnění pacientů a velmi často se pojí s rozkrádáním nebo jinou trestnou činností.

Např. primář dětského oddělení v Lučenci MUDr. PENlAŽKA léčil jen za peníze, což vedlo v některých případech k zastarání chorob dětí.

Primář pohlavní kliniky KÚNZ Bratislava OSUSKÝ vynucoval na pohlavně chorých úplatky tím, že je za úplaty léčil soukromě, aby nebyli zařazeni do evidence pohlavně chorých, za kterou odpovídal.

Primáři urologického oddělení nemocnice na Bulovce v Praze MUDr BRAUNOVI, bylo při vyšetřování spekulace prokázáno, že za několik let přijal za "lepší ošetření" úplaty ve výši cca 60 000 Kčs.

MUDr. OPÁLKA, lékař diabetické poradny v Brně, za úplaty v lékařských potvrzeních zhoršoval zdravotní stav pacientů tak, že jim byl přiznáván invalidní důchod. Dále rovněž za úplaty vystavoval lékařská potvrzení, která měla rozhodující vliv při výměně nebo při přidělování bytů.

Uvedené úseky národního hospodářství, formy trestné činnosti a odhalené případy naprosto nevyčerpávají celý rozsah a všechny způsoby rozkrádání, ale dokazují závažnost situace v ochraně majetku v socialistickém vlastnictví.

Soudruzi poslanci!

Veřejná bezpečnost pokládá ochranu majetku v socialistickém vlastnictví před rozkrádáním a poškozováním za jeden ze svých hlavních úkolů. Dále bude zdokonalovat metody své práce, aby ani jeden případ nezůstal neodhalen. Ve své činnosti se budeme řídit linií stanovenou XI. sjezdem a Ústředním výborem naší strany.

Veřejná bezpečnost bude tvrdě a nekompromisně odhalovat a spolu s prokuraturou a soudy postihovat organizátory rozkrádání jako škůdce našeho národního hospodářství.

Veřejná bezpečnost zaměří dále své úsilí na pomoc při převýchově té nepatrné části našich pracujících, která se ještě nevymanila z vlivu buržoazní morálky a dopouští se trestné činnosti.

Tuto svoji práci budeme provádět v těsné součinnosti a za pomoci všech hospodářských orgánů, národních výborů, společenských organizací a všech poctivých pracujících.

Apeluji na všechny poslance NS, aby v tomto směru vyvinuli úsilí na svých úsecích, aby v nejkratší době jsme docílili dalších úspěchů ve snižování trestné činnosti, v převýchově všech členů naší společnosti tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro úplné vymýcení trestné činnosti v naší společnosti. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Dávam slovo posl. Zedníkovi.

Posl. Zedník: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Přihlásil jsem se ke slovu k předložené zprávě generálního prokurátora, který hovořil také o otázce bezpečnosti v dopravě.

Je potřeba vidět, jak významné a náročné úkoly plní v naší vlasti železniční a silniční doprava, která přispěla svým velkým podílem k socialistické výstavbě a poskytuje významné služby pracujícím.

Úměrně s rozvojem výroby vzrůstají i požadavky na železniční dopravu, neboť každým rokem se stále zvyšuje váha přepravovaného materiálu. Jestliže v roce 1955 bylo přepraveno více jak 140 miliónů tun, v roce 1960 to bylo již přes 195 miliónů tun, to znamená zvýšení přepravovaného nákladu téměř o 40%.

Rovněž se stále zvyšuje i počet cestujících, což prokazuje v porovnání k roku 1955, kdy cestovalo po železnici 583 milióny osob, zatímco v roce 1960 jich bylo již více jak 641 miliónů, to je zvýšení o 10%.

Jen z těchto několika čísel je zřejmé, že armáda železničářů musela zvládnout rok od roku stále větší úkoly. Tyto úkoly by nemohly býti splněny, kdyby nebylo velké obětavosti a pracovního úsilí desetitisíců železničních zaměstnanců.

Dosahované dobré úspěchy jsou však dosud často provázeny značnými škodami v národním hospodářství a také na zdraví a životech pracujících, k nimž dochází při nehodách.

Tyto nehody souvisí především s nízkou úrovní řídící a kontrolní činnosti a s nedostatkem discipliny, projevujícím se v neodpovědném výkonu služby v železniční dopravě a v porušování předpisů.

S úrovní řídící a kontrolní činnosti úzce souvisí kázeň v dopravě. Nedostatky v kázni a disciplině jsou vůbec jednou z vážných příčin výkyvů v práci našich železnic.

Práce dopravních složek, zejména železničních, je vysoce odpovědná. Sebemenší zanedbání dopravních předpisů má za následek nedozírné škody nejen hmotné, ale i na zdraví a životech občanů. Více než kde jinde je v železničním provozu nutná kázeň, která je přímo osobní záležitostí a věcí cti každého jednotlivého železničáře.

Porovnáme-li důsledky porušování kázně a discipliny, pak vidíme, že mají stálý růst. Tak jestli bylo v roce 1957 zaznamenáno škod na národním majetku za 14 519 457 Kčs, pět usmrcených zaměstnanců a usmrcených cestujících 41, pak v roce 1960 bylo různými železničními havariemi způsobeno škod za 16 469 249 Kčs, 19 usmrcených zaměstnanců a 127 cestujících. Přitom byla způsobena mnoha desítkám zaměstnanců i cestujících zranění, která vyřadila mnohé na dlouho dobu, nebo vůbec z pracovního procesu. Ztráty životů i újma na zdraví se těžko čísly vyjadřují. Vždyť celé snažení naší společnosti směřuje k vytváření toho nejlepšího dobra pro člověka, uchování jeho zdraví a prodloužení jeho věku i radostném zabezpečení stáří každého poctivě pracujícího občana. Tyto snahy společnosti jsou však zlehčovány některými jedinci, kteří nedobrým výkonem služby zapříčiňují velká neštěstí.

Je samozřejmé, že každá nehoda má také negativní vliv na plynulost železničního provozu, zejména dochází-li k těmto nehodám na hlavním tahu, jako před týdnem v Přelouči.

Ústřední výbor KSČ se na svém zasedání politického byra 17. ledna t. r., a hlavně pak na dubnovém zasedání letošního roku, hluboce zabýval situací na železnici, odhalil zásadní příčiny nedostatků a pracovníkům dopravy byly uloženy úkoly k jejich odstranění.

Další vývoj situace v provozu a bezpečnosti dopravy však ukazuje na to, že přes všechna vydaná a přijatá opatření je stav v bezpečnosti vlakové dopravy stále vážný.

V měsíci červenci t. r. došlo v síti celkem k 33 velkým a 28 hrubým nehodám. V srpnu nebyla situace lepší.

Poslední velká železniční nehoda v Ostravské dráze dne 27. srpna t. r. - srážka osobního vlaku se třemi nákladními vozy, které ujely za posunu vlaku ze stanice Vrbno pod Pradědem, znovu ukázala na neutěšený stav v bezpečnosti vlakové dopravy. Následky této nehody jsou tragické - 19 usmrcených, 4 těžce a 13 lehce zraněných, nepočítaje značné materiální škody.

Základní příčina nehodovosti, tj. nekázeň a její důsledky - porušování ustanovení základních předpisů a stanovené technologie, stále trvají. Je to dále nepostačující účinnost a častá nedůslednost v dozoru a kontrol v provozu, ale též neuspokojivá péče o technický stav vozidel, tratí a ostatních technických prostředků.

Také pravidelnost v dopravě jak osobní, tak i nákladní, která je první podmínkou pro zajištění bezpečnosti železničního provozu, se dosud nestala běžnou věcí a grafikon dopravy je velmi vážně nerušován, ať již objektivními nebo subjektivními podmínkami.

Sledujeme-li příčiny vzniklých nehod, zjišťujeme, že k nim v největší míře došlo pro zanedbání základních předpisů v dopravě. K nekázni dochází i v důsledku oprav a výjimek z předpisů a zejména vydáváním takových rozkazů, o nichž se předem ví, že nebudou splněny a z jejichž neplnění se proto nevyvozují důsledky. Mnohdy je to formální používání disciplinárního řádu, o jehož nutné změně se již dlouho hovoří. S malou důsledností je veden boj proti projevům falešné solidarity, která ve svých důsledcích je jednou z vážných příčin nekázně.

Nelze přehlédnout, že ani v bezpečnosti při práci nedochází v železniční dopravě k podstatnému zlepšení.

Na upozornění strany a vlády se otázky kázně, státní a pracovní disciplíny, dostaly do středu pozornosti všech železničářů. Zvyšuje se úsilí o zabránění nehod. Stále je však u některých druhů nehod, které bezprostředně souvisejí s kázní a pozorností provozních zaměstnanců, situace nepříznivá.

To svědčí o tom, že zvýšenou denní a systematickou kontrolu, zaměřenou především na bezpečnost vlakové dopravy, náčelníci drah dosud v dostatečné míře nezajišťují. Je tudíž nutno zdůraznit všem vedoucím pracovníkům na všech organizačních stupních: Pokládejte za svůj hlavní úkol zajišťovat bezpečnost vlakové dopravy zvýšením kázně a disciplíny.

K odstranění všech stávajících nedostatků a k rychlému dosažení trvalého zvýšení úrovně kázně a bezpečnosti železniční dopravy je jen jedna cesta: zajistit se vší důsledností splnění usnesení plenárního zasedání ÚV KSČ z letošního dubna.

Do boje proti nehodovosti je třeba získat všechny železničáře, rozvíjet, podporovat a popularizovat hnutí Brigád socialistické práce a práci členů pomocné stráže veřejné bezpečnosti na železnici.

Zvláštní důraz musí být kladen na soustavnou odbornou a politickou výchovu pracovníků železnic vedoucími pracovníky, kteří jim musí být příkladem v práci i v osobním životě.

Hlavní metoda mobilizace pracujících pro splnění úkolů železnic spočívá i nadále v rozvoji socialistického soutěžení, hlavně Brigád socialistické práce, jež svou odpovědnou prací podstatně přispívají ke zvýšení bezpečnosti na železnicích.

V našem Jihomoravském kraji soutěží o získání titulů 494 kolektivů, to jest 3.760 zaměstnanců železnic. Ovšem zdá se mi, že se projevuje i zde určitá formálnost, neboť některé kolektivy již soutěží více jak 2 roky a dosud titul Brigády neobdržely.

Mám za to, že by odborové orgány měly přihlížet více ke kvalitě soutěžících kolektivů a ne ke shromažďování velkých čísel o počtu soutěžících Brigád. Takový styl práce by mohl lehce zprofanovat tento náš nejvyšší způsob socialistického soutěžení. A to by nebylo žádoucí, zvláště na našich železnicích, kde je třeba uplatňování socialistické morálky věnovat mimořádnou péči, již vzhledem k situaci, o níž jsem mluvil.

Socialistické soutěžení a činnost Brigád socialistické práce je třeba zaměřit kromě plnění ukazatelů plánu zvláště na zvyšování bezpečnosti a upevňování kázně v železniční dopravě a na práci bez nehod, na zvyšování kvalifikace kádrů a soudružskou spolupráci.

Železniční doprava prodělala za poslední léta bouřlivý růst. Postupně se modernizuje a její výkon je dvojnásobný jak při přepravě osob, tak i nákladů.

Železničáři stáli při budování socialistické společnosti vždy v prvních řadách a přes všechny problémy a potíže nakonec plnili své úkoly.

A my jsme v našem Národním shromáždění přesvědčeni, že i nadále budou železničáři přispívat k úspěšnému zvládnutí úkolů třetího pětiletého plánu a nebudou stále zaostávat za vzrůstajícími požadavky naší socialistické společnosti.

Soudružky a soudruzi poslanci! Bouřlivý rozvoj výrobních sil, vyplývající ze zvítězivších socialistických vztahů, se projevuje ve všech oblastech společenského života naší země. Bohatost života lidí a hospodářský rozmach se pochopitelně odráží i v silniční dopravě, která je tepnou výstavby a současně významným činitelem v oblasti kulturního života pracujících.

Trvalé zvyšování životní úrovně našeho lidu se mimo jiné výrazně projevuje na stále rostoucím počtu motorových vozidel. Vezmeme-li za základ 100% v roce 1955, tak do roku 1960 činí stav osobních automobilů 183%, motocyklů 172%, autobusů 143% a traktorů 200%. Souhrnně vzrostl stav motorových vozidel a jejich přívěsů na 173%.

S růstem počtu vozidel stoupá samozřejmě i počet řidičů. Vezmeme-li opět za základ 100% z roku 1955, pak v roce 1960 vzrostl počet řidičů na 170%, mimo řidičů mopedů a pionýrů, jichž je na 300 000.

To všechno podstatně ovlivňuje hustotu silničního provozu, která se v poslední době začíná přibližovat úrovni států s vysoce rozvinutou silniční dopravou. Tím se problémy dopravy stávají stále obtížnější a složitější a jejich řešení vyžaduje větší náročnost, což nelze vyřešit bez aktivní účasti co nejširší veřejnosti.

V předcházejících letech se však současně rychle zhoršovala situace v bezpečnosti silničního provozu.

Hodnotíme-li procentuální přírůstek počtu dopravních nehod, usmrcených a zraněných, i hmotných škod, pak musíme konstatovat, že poměrně značně začal převyšovat procentuální přírůstek počtu motorových vozidel.