Velmi významné poslání připadá zde pochopitelně ideologické práci, která však musí být spojena s organizátorskou prací strany, společenských organizací a socialistického státu.

Dnes již není sporu o tom, že státní aparát a v tomto případě bezpečnost, soudy a prokuratury, jsou povinny v práci své působnosti se podílet na úkolech kulturní revoluce, při výchově pracujících k dodržování pravidel socialistického soužití a socialistické zákonnosti.

Máme ještě co činit s pozůstatky individualistických, egoistických a jiných návyků, které brzdí kolektivní práci na výstavbě socialismu a ve svých důsledcích vedou v některých případech k páchání trestné činnosti.

Skutečnost, že páchání trestné činnosti je stále určitým problémem naší socialistické společnosti, jen potvrzuje marxistickou tézi, že společenské vědomí se opožďuje za společenským bytím. V naší vlasti byly vítězně nastoleny socialistické výrobní vztahy. Jsme svědky bouřlivého rozvoje výrobních sil a přitom máme ještě některé lidi, kteří svým myšlením, svými návyky a jednáním jsou typickými pozůstatky kapitalistické společnosti.

Proto boj s trestnou činností nemůže být zaměřen jen na odhalení a objasnění případů trestné činnosti a potrestání pachatele. V práci bezpečnosti, prokuratur a soudů je nezbytně třeba provádět analýzu příčin a podmínek, které tuto trestnou činnost umožňují a ve spojení se stranickými, společenskými a ostatními orgány vést důsledný boj za dostranění těchto příčin a podmínek.

ÚV KSČ a vládou ČSSR byla přijata řada usnesení, které změnily dřívější způsob práce bezpečnosti, prokuratur a soudů, jejichž prvořadým úkolem dnes je vedle represivní práce především výchova občanů a předcházení trestné činnosti, odstraňování příčin a podmínek, které páchání trestné činnosti umožňují. Na plnění těchto nových úkolů státního aparátu se v širokém měřítku podílí také stranické a odborové organizace, kárné komise a v současné době i místní lidové soudy, ve kterých pracující sami řeší trestnou činnost menší společenské nebezpečnosti a výchovně působí na spoluobčany.

I když byly odstraněny sociální kořeny trestné činnosti a uděláno mnoho k převýchově našich občanů, nemůžeme dosud projevovat zvláštní uspokojení nad současnou situací v trestné činnosti hospodářské povahy. Za současné mezinárodní situace je pak velmi obtížné určit, kde končí snaha o bezpracné obohacení a začíná kontrarevoluční činnost.

V naší socialistické společnosti je zákonitý neustálý pokles trestné činnosti, jak o tom svědčí naše statistiky. Její charakter a příčiny se podstatně změnily.

V současné době je to ochrana majetku v socialistickém vlastnictví před rozkrádáním a poškozováním, kde i přes dosažené výsledky nemůžeme být spokojeni. O tom svědčí např. statistická čísla za I. pololetí 1961. Za tuto dobu bylo odhaleno a k soudnímu projednávání Veřejnou bezpečností předáno 8.320 případů trestné činnosti hospodářské povahy, stíháno 10.849 pachatelů a způsobené škody činily téměř 70 milionů Kčs. Kromě toho 1.143 případů bylo řešeno jako drobná trestná činnost.

Značnou část odhalených případů trestné činnosti hospodářské povahy činí případy rozkrádání, kterým jsou národnímu hospodářství způsobovány ročně miliónové škody.

Společenskou nebezpečnost této trestné činnosti dokumentuje stále velký počet odhalených případů organizovaného rozkrádání, ke kterému se někdy spojují celé skupiny pachatelů, kteří upouští od primitivního rozkrádání materiálu, výrobků nebo finančních prostředků a rozkrádají pomocí různých administrativních nebo účetních machinací. Odhalování tohoto rozkrádání je velmi ztíženo, protože je různým způsobem maskováno a zakrýváno.

Trestná činnost tohoto druhu je umožňována především ne vždy správně a přesně vedenou evidencí materiálu, produkce, nebo výrobků. K tomu se mnohdy řadí povrchně a nebo nedbale prováděná kontrola. Projeví-li se pak ještě snaha po osobním obohacení, nevšímavost a lhostejnost kolektivu k pokleskům druhého, pak jsou dány všechny podmínky pro páchání trestné činnosti.

V souvislosti s tím je třeba si připomenout, co bylo uvedeno na zasedání ÚV KSČ v prosinci 1960 při projednávání otázky dalšího upevňování socialistické zákonnosti a zlidovění soudnictví. Cituji s. Hendrycha: "Dosud u nás existují zbytky příslušníků bývalých vykořisťovatelských tříd. Tyto živly, zvyklé na bezpracný život na úkor pracujících, jsou nositeli buržoazní morálky, která plodí sobeckost, zištnost, individualismus. Přímý vliv těchto živlů byl podlomen tím, že pozbyly své hospodářské základny. Dík bdělosti pracujících tento jejich vliv stále klesá. Ani do budoucna nepřestaneme však odhalovat a zneškodňovat ty příslušníky bývalých vykořisťovatelských tříd, kteří se spolu s nepřáteli v kapitalistickém zahraničí pokoušejí o nepřátelské ovlivňování svého okolí.

Buržoasní tendence ovšem žijí nejen v bývalých vykořisťovatelských živlech, nýbrž přežívají v celé naší společnosti.

V Československu, které nastoupilo cestu budování socialismu jako průmyslová země, byla poměrně silná vrstva maloburžoasie. Mnozí její příslušníci zůstávají značnou dobu nositeli měšťácké ideologie, maloměšťácké mentality a buržoasně demokratických představ."

Čili v těchto otázkách v podstatě spočívají příčiny trestné činnosti tohoto druhu u nás. Je třeba podtrhnout, že jde o jevy naší společnosti naprosto cizí. Jsou to vředy staré kapitalistické společnosti.

Socialistický obchod v posledních letech dosáhl značného rozvoje a úspěchu. Se stoupající životní úrovní vzrůstají požadavky spotřebitelů na množství a kvalitu zboží.

V roce 1955 činila např. spotřeba masa a masných výrobků 308.000 tun a v roce 1960 již dosáhla 419 000 tun. V roce 1955 činila spotřeba masa na osobu 44,8 kg a v roce 1960 57 kg. Maloobchodní ceny byly jen ve 2. pětiletce sníženy 4x a poklesly za posledních 5 let téměř o 9%. Maloobchodní obrat ve srovnatelných cenách se zvýšil proti roku 1955 o 41,9%. Těchto úspěchů dosáhl náš obchod hlavně zaváděním nových forem prodeje, které jsou kulturnější a umožňují spotřebitelům snažší a rychlejší výběr a nákup zboží. Jedná se o stále se rozšiřující prodej v samoobsluhách, který má bezesporu vliv i na pokles trestné činnosti. Přesto však na tomto úseku národního hospodářství je otázka ochrany majetku v socialistickém vlastnictví před rozkrádáním jedním z nejpalčivějších problémů.

Jen za I. pololetí 1961 bylo Veřejnou bezpečností odhaleno 1.343 případů trestné činnosti se škodou téměř 19 000 000 Kčs. Na tomto hospodářském úseku je nejčastěji zjišťováno rozkrádání tržeb a zboží, rozkrádání neevidovaných přebytků, které jsou vytvářeny na úkor spotřebitelů, nebo dodavatelů. Kromě trestné činnosti páchané jednotlivými hmotně odpovědnými zaměstnanci (vedoucími provozoven) jsou odhalovány případy organizovaného rozkrádání, ke kterému se spojují zaměstnanci obchodu se zaměstnanci podniků potravinářského průmyslu apod.

Např. v Plzni byl odhalen rozsáhlý případ organizovaného rozkrádání na jatkách, ve kterém 48 vedoucích prodejen státního a družstevního obchodu, převzalo od zaměstnanců jatek a za maloobchodní cenu rozprodalo přes 15 400 kg rozkradeného masa a masných výrobků.

Vážná situace je také na úseku potravinářského průmyslu, kde jsou vzhledem k počtu odhalených případů způsobovány největší škody. Na tomto úseku došlo v I. pololetí 1961 ke zvýšení počtu odhalených případů a trestnou činností byly způsobeny škody ve výši 7 745 000 Kčs, které představují téměř ³/₄ škod způsobených na tomto úseku v roce 1960.

Z jednotlivých výrobních odvětví potravinářského průmyslu je již několik let nejvíce případů trestné činnosti odhalováno v závodech masného a mlékárenského průmyslu. Na těchto úsecích jsou podniky, kde jsou již po dobu několika let pravidelně každoročně odhalovány skupiny rozkradačů.

Trestná činnost spočívá především ve vytváření a rozkrádání přebytků. Přebytky jsou vytvářeny na úkor kvality výrobků, na úkor dodavatelských zemědělských závodů, nebo z neúměrně vysokých norem ztratného.

Např. ve Východoslovenském průmyslu masném byly v roce 1960 odhaleny a vyšetřovány dva rozsáhlé případy organizovaného rozkrádání v závodech Rožňava a Košice. Trestná činnost byla páchána několik let a podílelo se na ní 74 pachatelů. V obou závodech byla rozkrádáním způsobena škoda ve výši 2 370 000 Kčs.

Další podobné případy byly odhaleny v Masokombinátě Louny, kde 26 pachatelů rozkradlo maso a masné výrobky v ceně 240 000 Kčs, v Plzni, kde 74 pachatelů způsobilo rozkrádáním škodu ve výši 648 000 Kčs, v Jihlavském masném průmyslu - závod Studená, kde 28 pachatelů způsobilo škodu 585 000 Kčs apod.

Podobné případy byly odhaleny také na úseku mlékárenské výroby, kde kromě rozkrádání produktů je velmi rozšířené i rozkrádání zálohovaných obalů (lahve apod.).

Např. v roce 1960 byl odhalen případ rozkrádání v Jihočeských mlékárnách - závod Český Krumlov, kde 11 pachatelů rozkradlo mlékárenské výrobky v ceně 370.000 Kčs, v Severočeských mlékárnách - závod Velké Březno, kde 22 pachatelů rozkradlo výrobky v ceně 375.000 Kčs, v Západoslovenských mlékárnách - závod Bratislava, kde 184 pachatelů způsobilo rozkrádáním mlékárenských výrobků a zálohovaných obalů škodu ve výši 2,014.000 Kčs. V Bratislavě se na rozkrádání podíleli zaměstnanci mlékárny včetně ředitele, zaměstnanci ČSAD, kteří prováděli rozvoz mlékárenských výrobků, a vedoucí prodejen státního a družstevního obchodu. Rozkradeno bylo 823.000 l mléka, přes 21.000 l smetany, 3.400 kg másla a další mlékárenské výrobky a lahve.

Právě na obou uvedených úsecích v obchodu a potravinářském průmyslu se nejvíce projevuje vliv maloburžoazní morálky, vnášené sem bývalými soukromými obchodníky, řezníky apod. V obchodní síti je to ještě další problém správně prováděné kontroly. Je nemálo případů, kdy kontrolní pracovníci se spojují s vedoucími prodejen a pomáhají jim za úplaty zakrývat po dlouhou dobu manka, způsobená rozkrádáním zboží.

Veřejná bezpečnost na široké základně zde pomáhá odstraňovat podmínky a příčiny umožňující trestnou činnost. Analyzuje odhalené případy a předkládá návrhy na odstranění těchto podmínek a příčin.

Ve všech rozhodujících odvětvích našeho národního hospodářství bylo v posledních letech dosahováno vysokého tempa růstu výroby a výkonů. Investiční výstavba zajišťuje další hospodářský vzestup výroby chemického, strojírenského, metalurgického a energetického průmyslu. Na výstavbu nových závodů, na rekonstrukci existujících provozů a na výstavbu ostatních zařízení a bytovou výstavbu bylo např. v I. pololetí 1961 investováno 20 miliard 600 milionů Ksč, tj. o 2 miliardy 1 milión Kčs více, než ve stejném období minulého roku.

Na některých stavbách byl plán v I. pololetí 1961 vysoce překročen, jako např. na výstavbě energetických děl: v parní elektrárně Mělník byl roční plán splněn na 69,8%, na vodním díle Orlík na 67,6%, na vodním díle Kamýk n/Vlt. na 69,7% apod.

V I. pololetí 1961 bylo státní, družstevní a podnikovou výstavbou odevzdáno do užívání 24.000 bytů, což je o 1.900 bytů více, než ve stejném období minulého roku.

Dosažené výsledky v investiční výstavbě ani rychlý růst investic přesto zcela neodpovídají požadavkům plánu na rok 1961. Zasedání ÚV KSČ v dubnu letošního roku znovu upozornilo na nedostatky, zejména na neplnění centralizovaných staveb důležitých pro proporcionální rozvoj národního hospodářství. V centralizovaně plánované investiční výstavbě byl plán za I. pololetí 1961 splněn pouze na 40,1% ročního úkolu. Opožďovala se výstavba některých důležitých staveb, jako např. Urxových závodů Valašské Meziříčí, lomu Medard, parní elektrárny Tušimice, výstavba vysoké pece VŽKG ve Vítkovicích, koksové baterie VŘSR v Třinci, výstavba kaučukárny v Kralupech apod.

Podstatnou - příčinou neplnění plánu v investiční výstavbě je nadměrná rozestavěnost, hlavně centralizovaných staveb, nedostatečná projekční připravenost staveb a páchání trestné činnosti kromě dalších negativních jevů.

Nejzávažnější trestnou činností na úseku investiční výstavby je rozkrádání finančních prostředků a stavebního materiálu formou přefakturace stavebních prací. Podstata trestné činnosti spočívá v tom, že některé stavební podniky fakturují investorovi práce, které nebyly vůbec provedeny. Na tyto práce jsou vystavovány fingované úkolové listy a vypláceny černé mzdy. Současně je fakturován nezabudovaný stavební materiál, který se stává předmětem rozkrádání, nebo je tak zakrýváno jeho znehodnocení apod. Přefakturací jsou dále zkreslovány hospodářské výsledky stavebních organizací a docilováno neoprávněné výplaty prémií.

Jedná se o trestnou činnost páchanou některými vedoucími nebo středně technickými kádry stavebních podniků. O rozsahu trestné činnosti svědčí skutečnost, že jen za II. pololetí 1960 a I. čtvrtletí 1961 bylo Veřejnou bezpečností odhaleno a vyšetřováno 83 případů, při kterých byly prováděné práce přefakturovány o 7 a půl miliónů Kčs. Výplatou černých mezd a rozkrádáním stavebního materiálu byly způsobeny škody ve výši přes milión Kčs a neoprávněně na prémiích bylo vyplaceno dalších téměř půl miliónu Kčs.

Uvedená čísla neukazují skutečnou situaci. Podle údajů Státní banky čsl. má přefaktura stavebních a montážních prací stoupající tendenci. Pouze při namátkových prověrkách byla pracovníky Státní banky v roce 1959 zjištěna nesprávná fakturace ve výši 41 a půl miliónu Kčs, v roce 1960 ve výši téměř 49 miliónů Kčs a v I. pol. roku 1961 již ve výši 72 miliónů Kčs.

Další rozšířenou formou trestné činnosti na úseku stavebnictví je vytváření neevidovaných zásob stavebního materiálu a jeho rozkrádání. K trestné činnosti dochází zejména na velkých stavbách tím způsobem, že v průběhu stavby je vykazován materiál jako zabudovaný nebo tím, že není brán do evidence materiál, který je do skladu vrácen ze stavby.

Na úseku stavebnictví vznikají tak značné škody a je umožněno rozkrádání špatnou organizací práce, nehospodárností a nedostatečnou projekční připraveností. Na staveništích se ničí různý úzkoprofilový materiál a v důsledku špatné projekční připravenosti jsou již vystavěné objekty bourány a stavěny znovu.

Např. v roce 1959 byla bez dostatečné projekční připravenosti zahájena výstavba třídírny uranu MAPE v Mydrovarech, kraj České Budějovice. Projekční nepřipravenost měla za následek, že na staveniště byl dodán materiál, který v dané etapě výstavby nebyl zapotřebí. Proto jsou od roku 1959 na volném prostranství v blátě a ve vodě skladovány tvárnice, roury a jiný materiál, který nebude pravděpodobně vůbec použit. Na stavbu mlýnice bylo v roce 1960 dodáno 700 m³ řeziva, které leží dosud na staveništi a nebude v dohledné době použito. V důsledku změn v projekci došlo k přestavbě některých objektů, což si vyžádalo vícenáklady jak finančních, tak i materiálových prostředků. Podle revizní zprávy, vyžádané VB od Ústřední správy Jáchymovských dolů, činí škody vzniklé rozkrádáním, zničením stavebního materiálu a změnami v projekci, částku přes 4 milióny Kčs.

Nebo v roce 1960 bylo v rámci elektrifikace trati Košice - Čierná započato se stavbou měnírny v Ruskově. Koncem roku 1960, kdy stavební náklady dostoupily výše 300 000 Kčs, byla stavba zastavena v důsledku toho, že se se stavbou započalo na území, které je plánováno pro rozšíření kamenolomu.

Téměř ve všech výrobních i nevýrobních úsecích národního hospodářství je rozšířeno rozkrádání mzdových fondů nebo jiných prostředků, určených k odměnám zaměstnanců. Nejběžnější způsob této trestné činnosti je vykazování neexistujících zaměstnanců, zvyšování počtu odpracovaných hodin, nebo zvyšování hodnoty proplacené práce.

Všechny odhalené případy rozkrádání mzdových fondů nejsou však tak jednoduché a některé, zejména z poslední doby, svědčí o rafinovanosti pachatelů.

Např. v n. p. Východočeské chemické závody je 54 samostatných výplatních středisek, která zpracovávají pro celopodnikovou mzdovou účtárnu vlastní mzdové listiny. ROLEČEK, jako mzdový účetní, prováděl pro celopodnikovou mzdovou listinu rekapitulaci střediskových mzdových listin a zároveň vyplácel mzdovým účetním jednotlivých středisek mzdy, takže prakticky vykonával dvě funkce, které se mají vzájemně kontrolovat. Této situace využil k rozkrádání. Při sumarisaci jednotlivých položek ve mzdových výkazech pro hlavní pokladnu, snižoval pravidelně každý měsíc vždy u některého střediska částku strženou za daň ze mzdy a o stejný obnos zvyšoval částku vyplacených záloh. Při výplatě předával na střediska podle původních údajů peníze a částky, o které byla zkrácena daň ze mzdy, si ponechával.