Kladem činnosti národních výborů na hospodářském úseku je to, že neopomíjejí a naopak uplatňují své výchovné působení, zaměřené k tomu cíli, aby myšlení lidí nezaostávalo za rozvojem ekonomické základny, ale naopak, aby socialistickou soutěží a její vyšší formou ustavováním kolektivů soutěžících o titul BSP, novátorskými metodami práce, zaváděním velkovýrobních forem v zemědělství atd., bylo toto úsilí zmnohonásobeno.

Tak např. na 6 podnicích místního hospodářství v okrese Prostějov máme v současné době 22 zlepšovatelů, v I. pololetí 1961 bylo uplatněno 17 zlepšovatelských návrhů, které přinesly 40 603 - Kčs úspor; vhodnými technicko-organizačními opatřeními byly schopny např. Kovozávody operativně pomoci zemědělství tím, že vyrobily 96 ks ventilátorů na dosoušení sena studenými vzduchem, 12 ohřívačů vody pro kravírny, 1 klimatizační aparát pro odchov selat anebo 45 kusů nakladačů řepy.

Obdobně i v zemědělství, i když zde přechod k velkovýrobním formám hospodaření naráží leckde na tradiční konzervativnost zemědělského obyvatelstva, bylo již dosaženo určitých dílčích úspěchů. Dalšího rozvoje bylo dosaženo na úseku zdravotním, školském, sociálním i v dalších oblastech hospodářského a společenského života.

V současné etapě budování vyspělé socialistické společnosti vystupuje do popředí otázka výchovy pracujících k dodržování elementárních pravidel socialistického soužití, obsažených v našich nových zákonech i v tvořící se nové socialistické morálce. Mám tím na mysli nejen příkladný vztah k naší výstavbě, ke společnosti a jejím zájmům, ale i vztah mezi lidmi navzájem. Při vytváření nové morálky hraje rozhodující úlohu právě dobrovolná kázeň a úcta k pravidlům občanského soužití, která si společnost dává. Každé porušení těchto pravidel staví provinilce do rozporu se zájmy společnosti, které svým neodpovědným jednáním poškozuje.

Národní výbory mají ve svých rukou v podstatě dva základní prostředky, napomáhající v jejich výchovném působení. Je to především výchovný vliv prostředí, v němž neukáznění jedinci žijí, neboť již samotné morální odsouzení jejich nežádoucí činnosti, a podání pomocné ruky jsou tím nejúčinnějším prostředkem k dosažení nápravy. Druhým prostředkem je pak represe, avšak i zde je nutno mít neustále na zřeteli, aby uložená opatření působila výchovně.

Na výkonu trestní pravomoci v jejím novém pojetí se národní výbory podílejí již plných 11 let. A za tuto dobu došlo k závažným změnám jak v rozsahu přestupkovosti, tak i v druzích trestné činnosti, tj. ve skutečnostech, které jasně nasvědčují tomu, že materiální základna a jí odpovídající společenské zřízení jsou tím základním momentem, ovlivňujícím jednání lidí.

Chtěl bych toto tvrzení doložit několika čísly z našeho prostějovského okresu. Porovnáme-li přestupkovost v roce 1951 s dnešním stavem, můžeme s uspokojením konstatovat, že během posledních 10 let se počet případů stíhaných národními výbory snížil o plných 53%, ačkoliv během této doby byla trestní pravomoc národních výborů rozšířena o další přestupky, stíhané do té doby lidovými soudy. Mám na mysli např. přestupky drobného rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, přestupky poškozování osobního a soukromého majetku, závažnější přestupky porušování základních pravidel občanského soužití a další. Sama přestupkovost je v poměru k počtu obyvatel minimální a nedá se naprosto srovnávat s poměry kapitalistické republiky. Ku dnešnímu dni činí jen asi 0,45% celkového počtu obyvatel.

V prvních letech trestního řízení správního převažovaly přestupky hospodářského charakteru, jako např. neplnění dodávkového úkolu, nedovolená obchodní nebo hospodářská činnost, černý obchod, různé zásobovací přestupky atd. Dnes například neplnění dodávkových povinností představuje jen asi 8-9% původního stavu, což přirozeně souvisí s ekonomickými změnami v zemědělství. Do popředí se však dostaly tři závažné přestupky - porušování základních pravidel občanského soužití, alkoholismus a drobné rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví.

V čem je nutno hledat příčinu tohoto stavu? Podle mého názoru je tomu tak proto, že postupem doby se podařilo za pomoci národních výborů, společenských organizací a velké části občanů vytvořit v obcích i na pracovištích takové společenské prostředí, které má mnohem náročnější požadavky na zachování všech pravidel naší společnosti a kriticky hodnotí každé jejich porušení. To se projevuje především v pohledu na přestupky, dotýkající se potírání alkoholismu i v přestupcích drobného rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, kde se dnes řeší celá řada případů, které dříve zůstávaly mnohdy bez povšimnutí. Ukazuje se zde víc než kdykoliv jindy, jak se stále -pevněji prolínají a ztotožňují zájmy celku se zájmy jednotlivců a naopak. Odtud pramení kritičtější pohled na vše, co poškozuje především zájmy společnosti.

U přestupků porušování základních pravidel občanského soužití, do nichž spadají zejména drobné sousedské spory, jejich počet do jisté míry je ovlivněn rostoucí autoritou národních výborů a zvyšující se důvěrou občanů vůči nim. To samozřejmě vede k tomu, že se na ně obrací občané i ve svých drobných potížích a stížnostech, neboť předpokládají, že i v těchto záležitostech jim národní výbory účinně pomohou.

Uplynulých 10 let se projevilo i v podstatných kvalitativních změnách ve výkonu trestní pravomoci, zvláště tím, že na rozhodování se ve stále větší míře podílejí kolektivní orgány. Tak v r. 1951 prošlo trestními komisemi národních výborů jen 33% všech případů, dnes toto procento obnáší v našem okrese 88,4%. Navíc se zvýšil podíl místních národních výborů na rozhodování, a to cca na 50%. l tato skutečnost má svůj velký význam, neboť orgány MNV jsou nepoměrně blíže provinilcům, velmi dobře znají prostředí, v němž žijí, jejich osobní vlastnosti i další skutečnosti, které vedou k daleko lepšímu posouzení přestupku i provinilce samého. Nové zákonné opatření o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku č. 60/1961 Sb., tento příznivý vývoj nejen dovršuje, ale ještě výraznějším způsobem umožňuje právě těm orgánům, které jsou pracujícím nejblíže, přispívat k jejich výchově, k tomu, aby jak výstižně uvádí základní ustanovení zákona, svědomitě a důsledně zachovávali zákony a ostatní předpisy, dobrovolně a odpovědně plnili své povinnosti vůči státu a společnosti a měli v úctě práva svých spoluobčanů.

V tomto zákoně se národním výborům dostává také odpověď na otázku, jak dále při tomto zajišťování socialistického pořádku. Těžiště jejich práce na tomto úseku musí být v organizátorské a výchovné preventivní činnosti, v tom, aby v jejich práci byly stále účinněji uplatňovány prostředky společenského působení a výchovy a aby byly včas odstraňovány všechny příčiny, vedoucí k porušování platných pravidel. Velké opory se v této činnosti dostává národním výborům se strany dobrovolných společenských organizací, zejména ROH, ČSM, vedení závodů, JZD, lidových družstev i škol.

Půjde nyní o to, aby tyto zásady v plném rozsahu byly uplatňovány všemi národními výbory. A že to národní výbory dovedou, o tom nelze pochybovat. Chtěl bych ukázat jen na malém příkladu, jak např. pečlivý rozbor situace a iniciativa občanů přinášejí ta nejlepší výchovná opatření. Již gen. prokurátor poukázal např. na problémy bezpečnosti silniční dopravy, které jsou aktuální otázkou i v našem okrese. Soudruzi ve Vrahovicích správně usoudili, že k dopravní kázni je nutno vést občany od nejútlejšího věku. Poradili se proto s občany, se svazáky, pionýry i veřejnou bezpečností a vyvolali soutěž o nejlepšího dopraváčka, do které je zapojena školní mládež. A ohlas této soutěže je opravdu velký a co nás nejvíce těší, má své kladné výsledky, jak o tom svědčí to, že soutěž se přenesla do okresního města Prostějova i dalších obcí okresu kraje; takovýchto příkladů dobré výchovné práce MNV bych mohl uvést celou řadu. V souvislosti s dopravou bych však chtěl poukázat ještě na jednu závažnou skutečnost, která se jistě nevyskytuje jen v našem okrese. Národní výbory i soudy přicházejí často do styku s řidiči, kteří se napijí alkoholických nápojů před jízdou. Nesetkáváme se však již tak často s tím, aby byly vyvozovány trestní závěry především s těmi osobami, které jim pití alkoholických nápojů umožnili, tj. s vedoucími pohostinství. To platí téměř pro všechny případy, kdy přistupujeme ke stíhání osob, jež se požitím alkoholických nápojů dostaly do stavu vzbuzujícího pohoršení. Dostáváme do rukou pouze trestní oznámení na delikventa, nikoliv však na obsluhující personál, i když tento nejméně v 90% nese plnou odpovědnost za stav svého hosta. V době, kdy se trestní oznámení dostává na národní výbor, je již zpravidla pozdě na dodatečné prokazování viny hostinského, a proto tím citelněji neseme ten nedostatek, že orgány VB nezavádějí současně přísné šetření proti obsluhujícímu personálu.

V úvodu svého diskuzního příspěvku jsem se zmínil o tom, že národní výbory dosáhly v uplynulém období řady významných pracovních úspěchů. Prověrka jejich činnosti a jejich pracovních metod ukázala, že nejde o nahodilé jevy, ale o cílevědomou práci opírající se o základní pravidla vytýčená dubnovým usnesením ÚV, o pravidla vtělená do nového zákona o národních výborech. O těchto národních výborech, a těch je převážná většina, lze říci, že se jejich činnost skutečně řídí plánem a rozpočtem, jejich volené orgány, zejména komise, se opírají o širokou spolupráci občanů, s nimiž se nejen radí, ale také dané problémy řeší a zajišťují, jejich usnesení jsou jasná, konkrétní a adresná a jejich plnění odpovědně prověřováno. Není potom žádným divem, jestliže v tak malé obci, jakou je Želeč, v mém volebním obvodě, kde plenární zasedání se koná za účasti více jak 150 občanů, že dík dobré organizátorské práci zemědělských komisí, které operativně zajišťovaly průběh žní, se tyto staly záležitostí celých obcí, takže žňové práce byly dokončeny před stanoveným termínem, nebo na akci Z byly upsány tisíce a v celém státě miliony pracovních hodin, které jsou nejen plněny, ale i překračovány. Avšak v souvislosti s rozvíjením iniciativy pracujících nesmíme zapomínat na zásadu, podřídit místní zájmy zájmům celé společnosti.

Při dodržování této zásady by nemohlo docházet k tomu, že v některých obcích máme rozestavěné kulturní domy na příklad u nás v Bukové, Lipové, koupaliště a hřiště nebo silnice, již několik roků a přitom budovaná kapacita nebude ani do budoucna plně využita.

Je celkem přirozené, ze ještě ne všechny národní výbory lze hodnotit kladně. Příčinu jejich neúspěchu je nutno hledat v jedné skutečnosti - v tom, že některé z těch zákonných pravidel, o nichž jsem mluvil, nedodržují, nebo že sklouzly na zcela formální, od skutečného života odtržené řešení otázek. O tom, že i formální přístup k zabezpečování úkolů je v rozporu se správným chápáním soc. zákonnosti, ovlivňujícím velmi nepříznivě činnost národních výborů, nás přesvědčil rozbor činnosti MNV Drahany a Protivanov, provedený minulý týden radou ONV v Prostějově. Jedná se o obce, jejichž JZD pracují za stejných ekonomických podmínek, avšak dosahují zcela odlišných hospodářských výsledků. Zápisy z jednání orgánů MNV Protivanov nasvědčovaly tomu, že se strany MNV nás však z tohoto omylu velmi rychle vyvedl. Funkcionáři MNV jednotné zemědělské družstvo nenavštěvovali, neradili se dostatečně s pracujícími JZD o jejich problémech, neprojednávali s nimi návrhy svých opatření, a tak jejich usnesení nevycházela z podrobných rozborů ověřených skutečností, ale jen z povšechných poznatků. Za této situace usnesení orgánů MNV nemohla při nejlepší vůli nic vyřešit a také nevyřešila.

Malá znalost problémů a nedostatek vlastních poznatků orgánů národních výborů se nepříznivě projevuje i na ostatních úsecích, řízených NV, zejména na těch, na nichž nám z hlediska zajišťování potřeb pracujících nejvíce záleží. Jsme stále svědky toho, že číselné plnění plánu, které se zpravidla vyjadřuje v procentech, je často velmi uspokojivé, zatím co na druhé straně trpíme stálým nedostatkem určitých výrobků. Při podrobnějším rozboru a hledání příčin zjišťujeme, že v našich podnicích a organizacích máme takové vedoucí pracovníky, pro které není problém dosáhnout plnění základních ukazatelů na 100 i více procent, aniž by byl společenský význam výroby splněn.

Ku příkladu usnesením vlády č. 974 ze dne 24. 11. 1959 byly stanoveny základní úkoly pro STS, spočívající zejména v odpovědnosti za zavádění nové techniky pro zemědělskou výrobu, zabezpečování údržby a oprav zemědělské techniky, poskytování výrobních a technicko-poradenských služeb, a řada dalších úkolů. Avšak v důsledku značného odprodeje strojů do JZD nám vznikla volná kapacita jak v plánech STS, tak i ve využívání výrobních kapacit. Mnohé STS místo toho, aby promyslely a zaměřily svoji činnost v plném rozsahu na zabezpečení vládního usnesení, jdou tou cestou, jak dosáhnout co nejpříznivějších hospodářských výsledků, aniž by přitom domyslely svoje společenské poslání. Ve své podstatě jde o porušení státní discipliny a jaké důsledky z tohoto porušení vzejdou, je možno ukázat na případu STS Znojmo. Tato STS rozvinula činnost, zaměřenou jednoznačně na dosažení maximální realizace, a to prostředky a způsoby, které jsou v rozporu jak se společenským posláním STS, tak i s řadou dalších závazných směrnic, zejména na úseku plánovací a finanční discipliny.

STS Znojmo se na příklad zabývala prodejem textilu, který jí byl dodáván prodejnou smíšeného zboží Textil Praha, ovšem takového textilu, který nesloužil potřebám pracovníků STS. To dokazuje řada druhů textilu, s kterým STS prováděla obchodní činnost, jako jsou svetry, pullovery, vesty, silonové zboží, šátky, hubertusy, košile, silonové punčochy apod. Za rok 1959 a 1960 činily celkové tržby za 559 000,- Kčs, které se objevily v realizaci hospodářských výsledků STS. Dále tato STS získávala materiálové fondy na krytí vlastních výrobků od několika desítek závodů v naší republice, mezi nimiž jsou tak velké závody, jako VŽKG Ostrava, válcovny Chomutov, ČKD Sokolovo, Ostroj Opava, Železárny Prostějov, Agrostroj Roudnice a další. Tyto nákupy různého hutního materiálu byly prováděny v širokém měřítku, a to i v maloobchodě. STS zašla až tak daleko, že tento materiál prodávala zase podnikům, a sloužil jí tak k obchodní činnosti, jako kupříkladu dodávka 20.120 kg nosníků od VŽKG Ostrava, která prošla skladovou evidencí pouze průběžně a celá vagonová zásilka byla přesunuta a odprodána Pozemním stavbám v Třebíči. Stejným způsobem STS Znojmo materiál nakoupený v Agrostroji Roudnice odprodala neoprávněně OPP Lučenec v hodnotě 440.570,- Kčs. Při těchto prodejích si STS neoprávněně připočítávala 10% přirážku a takto nezasloužené zisky byly vykazovány v realizaci. Soustavným porušováním všech platných směrnic dosáhla STS toho, že vykázala za rok 1960 za 2,745.317,- Kčs nezaslouženě realizace, čímž dosáhla toho, že jí bylo vyplaceno neoprávněně na prémiích částky 225.977,- Kčs.

Na těchto nedovolených, v širokém měřítku prováděných transakcích, se podíleli vědomě všichni vedoucí hospodářští pracovníci STS Znojmo, stejně jako na prémiích, které byly zřejmě hlavním cílem jejich úsilí. Jejich snaha byla značnou měrou a v mnohých případech podporována a odsouhlasena i pracovníky zemědělského odboru ONV ve Znojmě.

Celá tato rozsáhlá činnost byla umožněna především tím, že chyběla kontrola se strany ONV a soudruzi se při hodnocení plánu vždy spokojili s vysokým procentem plnění základních ukazatelů.

Určitým ukazatelem dodržování socialistické zákonnosti na úseku národních výborů je i počet stížností, které se týkají takřka všech oblastí činnosti národních výborů. V porovnání s rokem 1960 se roku 1961 zvýšil počet stížností okrouhle o 15%, počet oprávněných stížností poklesl ze 23 na 18,5%.

Tato skutečnost svědčí o tom, že se zvýšila pozornost národních výborů na dodržování právních norem, avšak zdůvodňování provedených opatření není věnována ještě taková péče, aby občané byli vždy přesvědčeni o správnosti jednotlivých rozhodnutí národních výborů.

Velmi mnoho výhrad občanů směřuje proti kvalitě služeb, poskytovaných podniky MH. Většina těchto stížností je oprávněná a bezprostřední odpovědnost za ni nesou revizní orgány těchto podniků, v neposlední řadě orgány národních výborů, jež tyto podniky řídí.

I když počet oprávněných stížností má klesající tendenci, je třeba, aby národní výbory se o svých opatřeních předem radily, a to především s občany, řešily s nimi jednotlivé problémy a pružně reagovaly na jejich podněty, připomínky a stížnosti, přednesené v komisích, na besedách s občany a na plenárních zasedáních NV. Správnost této cesty dokazuje skutečnost, že nejméně stížností vychází z těch obcí, jejichž národní výbory se orientovaly na širokou, masově politickou a organizátorskou práci mezi občany. Naproti tomu v obcích, kde práce NV není na žádoucí výši, se setkáváme s určitou nedůvěrou občanů, která vede k tomu, že velký počet stížností je předkládán přímo ústředním orgánům.

Při vyřizování správních záležitostí občanů je třeba důsledněji dodržovat předpisy správního řádu, tj. dbát o to, aby účastníkům řízení byly řádně objasněny všechny skutečnosti, dávána jim možnost se k výsledkům řízení vyjadřovat a daleko přesvědčivěji odůvodňovat potom výsledná rozhodnutí.

K rozvíjení nových forem práce vhodným zapojováním poslanců ONV a aktivu je zapotřebí nejen metodického vedení, ale i konkrétní pomoci, zejména MNV a jeho komisím, a stále třeba zdůrazňovat, že stížnosti nutno projednávat a vyřizovat kolektivně v komisích MNV za účasti poslance MNV toho volebního obvodu, z kterého je stížnost podána. Tím odpadne formální přístup poslanců MNV k požadavkům a stížnostem občanů a upevní se tak důvěra k jejich činnosti i k MNV.

Ve větší míře musíme uplatňovat i dobré zkušenosti z práce občanských výborů, občanských kontrolorů a besed s voliči.

Snížit dalším rozhodujícím způsobem počet případů porušování socialistické zákonnosti orgány národních výborů předpokládá zvýšit úroveň jejich organizátorské práce, zkvalitnit jejich řízení a zintenzivnit kontrolu přijatých opatření na všech úsecích jejich činnosti. Jde tedy v podstatě o nekompromisní dodržování zásad, zakotvených v zákoně o národních výborech, to předpokládá zdokonalovat řídící a organizátorskou činnost NV v souvislosti s důsledným plněním červnového usnesení ÚV KSČ.