Západní Berlín
leží hluboko na území NDR. V důsledku
porušení spojeneckých dohod západními
mocnostmi vytvořila se v západním Berlíně
zcela nenormální situace. Je stále ještě
okupován západními velmocemi, které
z něho spolu s bonnskou vládou vytvořily
středisko a nástupiště studené
války proti NDR a druhým socialistickým zemím,
středisko nenávistné, štvavé
a pomlouvačné propagandy, revanšistických
provokací, diverze a špionáže. Proto západní
mocnosti chtějí okupační režim
zachovat, neboť jim a jejich militaristickým, revanšistickým
partnerům ze západního Německa až
dosud poskytoval možnost zneužívat západního
Berlína jako "frontového města",
"nejlevnější atomové pumy",
a "klíče, kterým prý lze otevřít
dveře na východ".
Nynější situace
v západním Berlíně ohrožuje také
bezpečnost a zájmy ČSSR. Je známo,
že území západního Berlína
je zneužíváno k přímým
provokačním a špionážním
akcím proti naší republice. V západním
Berlíně jsou umístěny špionážní
a podvratné centrály, jejichž činnost
je v neposlední řadě zaměřena
na ČSSR. Vysílají špióny a záškodníky
do naší republiky, organizují proti ní
štvavé kampaně, západní Berlín
je vyhledávaným místem srazů různých
revanšistických organizací, vyvíjejících
nepřátelskou činnost proti ČSSR. Ze
západního Berlína se vyhlašují
drzé požadavky odtržení čs. území.
Proto ČSSR, stejně jako další socialistické
země, nemohla k tomu všemu mlčky přihlížet
a nejednou na tyto rejdy s veškerou vážností
upozorňovala a důrazně žádala
západní mocnosti, aby jim byla učiněna
přítrž.
Přestože západní
mocnosti dokonce samy přiznávají, že
západní Berlín není součástí
NSR, podporují bonnskou vládu, aby činila
drzé a neoprávněné nároky a
vměšovala se do jeho záležitostí.
Vzdušných koridorů,
které byly dočasně vyhraženy západním
spojencům pouze pro potřeby spojení s jejich
okupačními jednotkami v západním Berlíně,
je nepřípustně zneužíváno.
S ostrým protestem vlády SSSR proti tomu plně
souhlasíme.
Ani západní velmoci
nemohou popřít, že současná situace
v západním Berlíně je zcela neudržitelná
a také široká veřejnost na Západě
si to stále více uvědomuje.
Jak v důsledku toho, že
dosud nebyly odstraněny pozůstatky druhé
světové války stoupá drzost západoněmeckých
militaristů, svědčí předem
připravená provokace západoněmeckých
vojenských letadel, která nejhrubším
způsobem porušila svrchovanost Německé
demokratické republiky a přistála na území
záp. Berlína. Cílem tohoto dobrodružství
je dále zostřovat mezinárodní napětí
a zmařit možnosti dohody o řešení
palčivých mezinárodních problémů.
Nepřátelská,
rozvratnická a provokační činnost
ze západního Berlína proti Německé
demokratické republice a dalším socialistickým
státům se v posledních měsících
nebezpečně vystupňovala. Proto vláda
Německé demokratické republiky na doporučení
vlád zemí Varšavské smlouvy uskutečnila
nutná bezpečnostní opatření
na hranici západního Berlína k ochraně
svého hlavního města a znemožnění
protimírových úkladů. Tyto energetické
kroky NDR byly uvítány veškerým obyvatelstvem
a mají plnou podporu československé vlády
a lidu naší země. (Potlesk.)
Uskutečnění
návrhu Sovětského svazu na vytvoření
svobodného města západní Berlín,
podporovaných všemi socialistickými státy
a všemi mírumilovnými silami ve světě,
bude normalizovat situaci v západním Berlíně.
Nijak se nedotkne oprávněných zájmů
kterékoli strany a zajistí západoberlínskému
lidu podmínky svobodného rozvoje.
Sovětský svaz, NDR
a ostatní socialistické země mnohokrát
vyjádřily ochotu pevně zaručit západoberlínskému
obyvatelstvu, že se nikdo nebude vměšovat do
vnitřních záležitostí svobodného
města, ovlivňovat jeho vztahy a omezovat jeho spojení
se světem.
Vláda Československé
socialistické republiky již prohlásila, že
je ochotna podílet se na těchto zárukách.
Ze své strany je rovněž ochotna podstatně
rozšířit styky se svobodným městem
západním Berlínem a prohloubit s ním
spolupráci v hospodářské i kulturní
oblasti.
Ve světě se ozývá
stále více rozumných hlasů, požadujících
reálný přístup k řešení
německé otázky. Ukázalo se to i v
celé řadě projevů vedoucích
představitelů na nedávné bělehradské
konferenci. President Ghany, dr. Kwame Nkrumah kupř. prohlásil:
"Je tomu již 16 let, co
skončila poslední válka, a přece ještě
nebyla podepsána žádná mírová
smlouva s Německem. Podle mého názoru je
uzavření mírové smlouvy s Německem
naléhavé a dávno nutné. V německé
otázce není místa pro pokrytectví.
Každému je známo, že existují dva
německé státy, které vznikly jako
výsledek poslední války. Okolnosti, které
vedly k jejich vytvoření trvají. Mimoto v
obou těchto státech se vytvořily různé
typy politického a společenského zřízení
- totiž kapitalistické a socialistické - a
tato skutečnost je natolik podstatná při
zkoumání otázky Německa, že podle
mého názoru bude pouze rozumné, když
svět bude akceptovat fakta současné situace".
Převážná
většina účastníků konference
uznala existenci dvou německých států
a staví se s porozuměním k návrhům
socialistických zemí na mírové urovnání
německé otázky. Pokusy imperialistů
namlouvat světu, že existuje jedno Německo
a že NSR je jeho jedinou představitelkou, se zhroutily.
Na tom nic nezmění ani výhrůžky
bonnského ministra Brentana na adresu účastníků
bělehradské konference.
Pro posílení důvěry
ve vztazích mezi státy a rozvoj mezinárodní
spolupráce by mělo velký význam, kdyby
všechny státy vyvodily logický závěr
z faktu, že existuje NDR i NSR a s oběma byly navázány
diplomatické styky.
Věcí míru a
bezpečnosti národů by prospělo přijetí
obou německých států do Organizace
spojených národů, což by znamenalo jejich
mezinárodně-právní uznání.
Členství NDR a NSR v OSN by bylo i důležitým
brzdícím činitelem pro západoněmecké
agresívní síly a jejich spojence z NATO,
kteří je podporují.
Je skutečně nejvyšší
čas, aby zdravý rozum převládl i na
Západě a aby lid Francie, Velké Británie,
Belgie, Holandska, Norska, Dánska a v neposlední
řadě i západní Němci sami pochopili
svou odpovědnost za zajištění míru
a využili všech možností ke zkrocení
sil, které je bezohledně ženou do neštěstí.
Rozhodné úsilí
Sovětského svazu a ostatních socialistických
zemí dosáhnout mírového urovnání
s Německem bez dalších odkladů přináší
již své ovoce. Vlády západních
zemí si zřejmě začínají
uvědomovat, že bubnováním na válečný
buben nic nespraví. V poslední době se v
projevech některých odpovědných státníků
na Západě, zejména ve Velké Británii,
Itálii, Kanadě, Belgii, objevila ochota k jednání
se Sovětským svazem o německé otázce,
i jiných problémech. Nedávno učinil
v tomto směru prohlášení také
president Spojených států amerických.
Jak známo, sovětská vláda na toto
přání USA odpověděla kladně.
Vždyť Sovětský svaz od počátku
naléhavě vybízí k jednání.
Plným právem ovšem požaduje, aby takové
jednání vedlo k pozitivnímu řešení,
aby to nebylo jen jednání pro jednání,
které by oddalovalo řešení a tak klamalo
světovou veřejnost.
Tak u příležitosti
XVI. Valného shromáždění OSN
v New Yorku dojde k výměně názorů
ministra zahraničních věcí SSSR soudruha
Gromyka se státním tajemníkem USA Ruskem.
Vítáme tuto skutečnost.
Bylo by žádoucno, aby Spojené státy
přistoupily k výměně názorů
seriozně, z pozic zdravého rozumu v zájmu
neodkladného uzavření mírové
smlouvy s Německem a úpravy situace v západním
Berlíně na tomto základě.
Vůbec k mírovému
vyřešení německé otázky
je naléhavě třeba, aby představitelé
Západu více dbali hlasů svých národů
a vymanili se z vleku bonnské politiky ustrnulé
na pozicích studené války.
V tomto směru je všeobecně
zarážející postoj presidenta de Gaulla.
Vždyť právě Francie má s německým
imperialismem a militarismem nejednu tragickou zkušenost.
Předpokládalo by se tedy, že francouzský
president se aspoň poněkud zamyslí nad těmito
zkušenostmi, namísto aby opakoval obehrané
absurdní pomluvy socialistických zemí, jak
to učinil na své tiskové konferenci dne 5.
září t. r.
Soudružky a soudruzi!
V duchu své dosavadní
politiky budeme spolu se spojenci dále usilovat o to, aby
mírového urovnání bylo dosaženo
s oběma německými státy a aby se ho
zúčastnily všechny státy, které
válčily proti hitlerovskému Německu.
Jestliže naše upřímná
snaha znovu narazí na odmítnutí vlád
západních zemí, neodradí nás
to od mírového urovnání s Německem.
Budou-li se západní mocnosti s NSR vyhýbat
podepsání mírové smlouvy, podepíšeme
ji do konce roku spolu se zeměmi, které si to budou
přát s Německou demokratickou republikou,
se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Je samozřejmé, že
mírová smlouva kategoricky vymezí svrchovaná
práva Německé demokratické republiky,
včetně všech práv, týkajících
se pozemních, vodních a vzdušných přístupových
cest do západního Berlína. To si budou musit
uvědomit a respektovat všichni, kdo budou chtít
přístupových cest do západního
Berlína používat. Jakýkoliv pokus o
narušení svrchovaných práv Německé
demokratické republiky by nutně ztroskotal.
Jsme spolu s ostatními socialistickými
zeměmi pevně rozhodnuti definitivně odstranit
zbytky druhé světové války. Pokládáme
za svoji povinnost maximálně k tomu přispět.
Nelze dopustit, aby agresívní síly starého
- odcházejícího světa - rozdmychaly
z dosud doutnajících uhlíků poslední
války nový, ničivý požár.
Vláda ČSSR, vycházejíc
z tohoto stanoviska, zahájila přípravu všech
nutných zahraničně politických i hospodářských
opatření, souvisejících s neodkladným
uzavřením mírové smlouvy.
Vláda ČSSR, opřená
o náš lid vynaloží v zájmu zajištění
bezpečnosti naší vlasti i bezpečnosti
ostatních národů, v zájmu upevnění
míru v Evropě a ve světě veškeré
úsilí k neodkladnému urovnání
německé otázky. (Potlesk.)
Soudružky a soudruzi!
Československá socialistická
republika plně podporuje boj Sovětského svazu
za vyřešení kardinální otázky
současnosti - všeobecného a úplného
odzbrojení. Jeho uskutečnění by odstranilo
všechny prostředky k vedení války a
vytvořilo by neotřesitelný základ
trvalému míru; zbavilo by lidstvo těžkého
břemene zbrojení a obrovské, mnohamiliardové
sumy, které se ročně ve světě
na zbrojení vydávají, by bylo možno
využít výlučně pro mírové
účely.
Upřímné a vytrvalé
úsilí Sovětského svazu a ostatních
socialistických zemí o dosažení dohody
o všeobecném a úplném odzbrojení
naráží však na tvrdošíjný
odpor vládnoucích kruhů západních
mocností.
Přestože jejich představitelé
na půdě Organizace spojených národů
a jejích orgánů, které se otázkou
odzbrojení zabývaly, nešetřili slovy
o ochotě po dohodě, vlády západních
mocností ani na okamžik neustaly v horečném
zbrojení.
Jen za šest měsíců
své činnosti prosadila Kennedyho vláda zvýšení
vojenského rozpočtu USA o více než 6,5
miliardy dolarů, takže přímo na zbrojení
v tomto roce vydává obrovskou částku
- 47 miliard dolarů, k čemuž je třeba
připočítat více než 8 miliard
dolarů na výzkum atomových zbraní,
programy tzv. vojenské pomoci aj.
Vláda USA povolala do aktivní
služby na 250 000 záložníků, horečně
urychluje válečnou výrobu a podniká
celou řadu dalších vojenských opatření.
Stejnou politiku vnucuje i ostatním zemím Severoatlantického
paktu. Celé toto útočné seskupení,
které neustále zvyšuje početní
stavy svých vojsk, vydává na přímé
vojenské výdaje ročně přes
62 miliard dolarů. Člen NATO - Francie přes
naléhavou výzvu OSN nepřestal zdokonalovat
jaderné zbraně a nezastavil jejich zkouškíy
ani v době, kdy tak učinily ostatní velmoci.
Současně s těmito
opatřeními západní mocnosti dosud
soustavně mařily dosažení jakéhokoliv
pokroku při řešení problému odzbrojení.
Tato jejich politika se projevila
i na jednáních o zastavení jaderných
zkoušek, která se táhla po tři roky
v Ženevě. Svým postupem chtěly před
světovou veřejností zakrýt svoji snahu
po nepřetržitém zdokonalování
jaderných zbraní.
Proto na ženevském jednání
představitelé západních mocností
kladli nejrůznější překážky
a odmítli zastavit všechny druhy zkoušek na věčné
časy, jak to prosazoval Sovětský svaz. V
průběhu jednání se snažili zatlačovat
Sovětský svaz a ostatní socialistické
země do nerovnoprávného postavení
a získávat jednostranné výhody. Neváhali
ustupovat od svých vlastních návrhů
a dohodnutých otázek.
Těmito obstrukcemi západní
mocnosti povzbuzovaly Francii, aby v zájmu zemí
NATO pokračovala v provádění jaderných
zkoušek.
V samotných Spojených
státech stupňovaly nejreakčnější
militaristické kruhy neustálý nátlak
na obnovení zkoušek. Existuje řada dokladů
o tom, že vláda USA byla dávno rozhodnuta zkoušky
obnovit. Kdyby tak nechtěla učinit, proč
by budovala rozsáhlá a nesmírně nákladná
zařízení pro provádění
podzemních zkoušek v Nevadě?
O neserióznosti přístupu
USA a velké Británie k zastavení pokusů
svědčí konec konců jejich nedávná
nabídka Sovětskému svazu zastavit pokusné
výbuchy v atmosféře. O tom, že tuto
nabídku nebraly samy vážně dokazuje
skutečnost, že ještě před uplynutím
lhůty, kterou samy navrhly, USA oznámily, že
provedou vlastní pokusy atomových zbraní.
Zahájení série
podzemních pokusů, které se uskutečnilo
v USA koncem minulého týdne a které si bezesporu
pro svoji komplikovanost vyžádalo dlouhodobou přípravu,
hovoří samo za sebe o tom, že vláda
Spojených států čekala jen na záminku,
aby mohla zkoušky obnovit.
Je zcela zřejmé, že
to byli američtí militaristé, kteří
zatáhli ženevská jednání do slepé
uličky. Východisko z této situace ukázal
Sovětský svaz, který doporučil, aby
zastavení zkoušek nukleárních zbraní
bylo řešeno v souvislosti s otázkou všeobecného
a úplného odzbrojení. To je nyní jedině
možná cesta. Vždyť je zcela jasné,
že sama smlouva o zastavení nukleárních
zkoušek nezabrání výrobě a nahromadění
zásob ničivých bomb. Naproti tomu v rámci
všeobecného a úplného odzbrojení
by byla definitivně vyřešena otázka
zastavení nukleárních zkoušek, neboť
po jeho uskutečnění by už nebylo co
zkoušet. Proto pokládáme boj za všeobecné
a úplné odzbrojení za hlavní úkol
a vynaložíme všechno úsilí k jeho
uskutečnění.
Současně s tím
však nelze pouštět ze zřetele, že
imperialisté mobilizují všechny reakční
síly proti míru, demokracii a socialismu ve světě
a provádějí rozsáhlé vojenské
přípravy. Agresívní kruhy zejména
Spojených států se nijak netají tím,
že hlavním cílem jejich horečného
hromadění zbraní a zvyšování
mezinárodního napětí je příprava
ozbrojeného útoku proti státům světové
socialistické soustavy.
Tváří v tvář
této situaci nemohou socialistické země zůstat
nečinné a musely učinit opatření,
směřující k tomu, aby kterýkoliv
útočník v případě, že
by se odhodlal k agresi, mohl být náležitě
zneškodněn. Bylo nutno varovat agresory, že ve
světě existuje nepřemožitelná
síla, schopná postavit se na účinný
odpor a zasadit útočníkům zdrcující
úder.
Po všestranném zvážení
nebezpečí, které plyne z politiky imperialistických
mocností, rozhodla se vláda SSSR provést
pokusné výbuchy jaderných zbraní.
Vláda ČSSR jménem všeho našeho
lidu již prohlásila, že pokládá
toto rozhodnutí za nezbytný krok nejen k zajištění
bezpečnosti Sovětského svazu, ale i všech
socialistických států. Široká
světová veřejnost chápe toto opatření
jako čin, který ve svých důsledcích
vede k zajištění míru a bezpečnosti
národů. (Potlesk.)
Ti, kdo se pokoušeli zneužít
rozhodnutí sovětské vlády k rozpoutání
pomlouvačné kampaně proti SSSR, dočkali
se trpkého zklamání. Národy si dnes
dobře uvědomují, že dokud nebude dosaženo
všeobecného a úplného odzbrojení,
je nejúčinnější bojová
technika v rukou SSSR nejpevnější zárukou
světového míru. (Potlesk.)
Soudružky a soudruzi!
K problémům, jejichž
řešení je velmi naléhavé, patří
likvidace kolonialismu ve všech jeho formách a projevech.
Mnohé národy zemí Afriky, Asie a Latinské
Ameriky těžce pociťují loupeživou
agresivní politiku imperialistů, kteří
ohněm a železem odpovídají na spravedlivý
boj národů za svobodu a upevnění nezávislosti.
Kolonizátoři, kteří se vydávají
za demokraty a puncované obhájce svobody, vyvražďují
desítky tisíc vlastenců Alžírska,
Angoly, Ománu, Kenje a dalších zemí
a šlapou po svatých právech národů.
K odstranění kolonialismu,
této hanby lidstva, se soustřeďuje boj všech
demokratických a mírumilovných sil.
Dnes již imperialisté
nemohou odvrátit zánik kolonialismu. Jak mocné
je hnutí národů za svobodu a nezávislost,
dosvědčuje fakt, že na světovou arénu
vstoupilo v uplynulých 16 letech 43 nových afrických
a asijských států, které se stále
aktivněji podílejí na mezinárodní
politice.