Drazí sovětští soudruzi! Jak vidíte, vaše návštěva uskutečněná v tento okamžik mezinárodního napětí se stala velkou a krásnou manifestací přátelství a jednoty našich národů, jejich připravenosti a odhodlání pokračovat na cestě, kterou jsme před šestnácti lety tak šťastně nastoupili, a našeho odhodlání do všech důsledků hájit velké revoluční vymoženosti československého lidu a všechno to krásné ovoce, které přináší naše každodenní práce všech našich pracujících. Jsme hluboce přesvědčeni, že tato důsledná a pevná politika přinese bohaté a radostné výsledky a zajistí nakonec světu trvalý mír. (Potlesk.)

Ať žije věčné československo-sovětské přátelství, ať žije slavná Komunistická strana Sovětského svazu, ať žije mír na celém světě (Shromáždění povstává. - Dlouhotrvající potlesk. - Shromáždění usedá.)

Místopředseda NS Fiala: Děkuji předsedovi Národního shromáždění s. Zdeňku Fierlingerovi za jeho projev. Nyní přerušuji schůzi na 20 minut.

Předseda Fierlinger: Zahajuji přerušenou schůzi.

Dovolte mi, abych vás seznámil s pořadem dnešní schůze, na jehož návrhu se předsednictvo Národního shromáždění usneslo, a který byl již poslancům Národního shromáždění rozeslán.

Proti tištěnému dennímu pořadu navrhuje předsednictvo, aby bod pátý byl projednán jako druhý bod pořadu, takže návrh pořadu 9. schůze Národního shromáždění je následující:

1. Výklad ministra zahraničních věcí Václava Davida o mezinárodní situaci.

2. Zpráva výboru zahraničního k návrhu presidenta republiky (tisk 54), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Indonéskou republikou, podepsaná v Praze dne 29. května 1961.

3. Zpráva generálního prokurátora podle čl. 46 odst. 3 ústavy o stavu socialistické zákonnosti.

4. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 53) o státní kontrole, statistice a ostatních oborech národohospodářské evidence. (Tisk 58)

5. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 52) o úpravě některých nároků a závazků mezi československými a rumunskými osobami.

6. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle čl. 60 odst. 2 ústavy o vydaných zákonných opatřeních předsednictva Národního shromáždění.

Má někdo k tomuto návrhu denního pořadu nějaké připomínky? (Nebyly.)

Nemá.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo svůj denní pořad.

Přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

1. Výklad ministra zahraničních věcí Václava Davida o mezinárodní situaci.

Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr Václav David: Vážený soudruhu presidente, soudružky a soudruzi poslanci, vážení přátelé!

Byl jsem pověřen, abych vyložil stanovisko vlády ČSSR k nejnaléhavějším otázkám současné mezinárodní situace.

Dovolte mi, abych nejprve vyjádřil naši velkou radost nad tím, že na dnešním plenárním zasedání Národního shromáždění je mezi námi delegace Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik, vedená předsedou Všesvazové ústřední rady odborů a kandidátem presidia Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu - s. Viktorem Vasiljevičem Grišinem. (Potlesk.)

V delegaci Nejvyššího sovětu SSSR jsme uvítali představitele lidu bratrské země nám nejdražší, která v předvoji všeho lidstva vítězně postupuje k vysokým metám komunismu. Z celého srdce se radujeme ze skvělých výsledků, které na této cestě bratrský sovětský lid dosahuje, a přejeme mu další úspěchy při plnění velkolepých úkolů programu vybudování komunistické společnosti.

Jsme hrdi na svého nejlepšího přítele a spojence - Sovětský svaz - který tak neúnavně a směle bojuje za svět bez válek, za život národů v míru a přátelství.

Vysoce si ceníme výsledků, které návštěva delegace Nejvyššího sovětu SSSR u nás přinesla k dalšímu upevnění a prohloubení nerozborného československo-sovětského přátelství. Naši drazí sovětští hosté mohou být ujištěni, že lid Československé socialistické republiky bude vždy pevně stát po boku lidu Sovětského svazu - v jeho ušlechtilém boji za blaho všeho lidstva. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi!

Současná mezinárodní situace se v důsledku imperialistické politiky zostřila. Příčina současného napětí ve vztazích mezi státy pramení z toho, že agresívní kruhy imperialistických mocností, zaslepené antikomunismem, se nevzdaly svých naprosto nerealistických plánů silou zbraní zastavit a zvrátit dějinný vývoj lidstva.

Jasným důkazem toho je jejich reakce na pevné rozhodnutí Sovětského svazu a všech socialistických zemí uzavřít mírovou smlouvu s Německem a na jejím základě vyřešit problém západního Berlína. Na návrhy Sovětského svazu, které směřují k ozdravění mezinárodní situace a k posílení míru ve světě, odpověděly horečným zvyšováním agresívních příprav, harašením zbraní a dokonce otevřenými vyhrůžkami. Stále zřetelněji se ukazuje, že za tvrdošíjným odmítáním sovětských návrhů jsou kalkulace na válku proti socialistickým zemím, kalkulace, ve kterých zaujímá přední místo západoněmecký militarismus a revanšismus. Pod ochranou a za aktivní podpory západních velmocí se v Německé spolkové republice vytvořilo nejnebezpečnější válečné ohnisko, které ohrožuje světový mír.

Vina západních velmocí na tom je zcela zřejmá. V rozporu se slavnostně převzatými závazky Postupimské dohody byla v západním Německu obnovena moc monopolů, vlastních strůjců fašismu, války a plynových komor.

Současná koncentrace hospodářské moci v Německé spolkové republice dosáhla takového stupně, jako nikdy v minulosti. Pověstná "Rada bohů" opět zasedá. U kormidel západoněmecké ekonomiky stojí dnes titíž monopolisté a zbrojaři, kteří budovali a řídili hitlerovské válečné hospodářství.

NSR dnes již z pozic hospodářsky druhé nejsilnější kapitalistické země usiluje o ovládnutí Evropského hospodářského společenství, Euratomu a dalších integračních organizací, pomocí neokolonialistických metod se snaží o získání a rozšíření pozic pro vykořisťování zemí, které bojují za svoji nezávislost, podporuje kolonizátory v jejich válce proti lidu Alžírska, Angoly a dalších zemí.

Namísto úplného odzbrojení a demilitarizace, jak to ukládala Postupimská dohoda, vládnoucí kruhy Spojených států znovu otevřely německým militaristům cestu, která vede od zbrojního memoranda, jímž Adenauer v roce 1950 tajně žádal amerického vysokého komisaře o souhlas s militarizací NSR, přes přijetí Spolkové republiky do Západoevropské unie a Severoatlantického paktu až k plánovanému úplnému obnovení moci německého militarismu a jeho vyzbrojení prostředky masového ničení.

Kde zůstala slova pana Adenauera z r. 1949, kdy prohlásil:

"Na veřejnosti musí být jednou provždy jasno, že jsem zásadně proti opětnému vyzbrojení Německé spolkové republiky a tím také proti zřízení nové německé armády."

Co by se asi stalo v NSR, kdyby se vyplnilo někdejší prohlášení pana Strausse z roku 1949, že - cituji -

"každému Němci, který by zvedl znovu pušku, by měla ruka upadnout?"

Stalo by se to, že v NSR by už byla nová, velmi početná armáda jednorukých invalidů a samému panu Straussovi by už dávno musely upadnout ruce obě.

Jak se s jejich tehdejšími slovy srovnává skutečnost, že za posledních 5 let bylo v NSR vynaloženo více než 100 miliard marek na vojenské výdaje a že vojenské náklady na rok 1961 mají činit více než ¹/₃ státního rozpočtu NSR?

A jak se vedle tehdejšího Strausse vyjímá dnešní Strauss - válečník, který nedávno napsal výboru rodičů žáků škol v Dolním Sasku:

"měli bychom postavit více kasáren, protože jedině v nich získají mladí Němci správnou občanskou výchovu."

a letos v srpnu v časopise Die Zeit prohlásil:

"Ano, já jsem pro atomovou bombu."

Vývoj událostí nám dal plně za pravdu v tom, že tzv. zbrojní omezení v Pařížských dohodách jsou jen zástěrkou ke klamání národů. O tom svědčí i jedno z nedávných opatření, kterým se NSR povoluje stavba válečných lodí o 6000 tunách, které mají být vyzbrojeny moderními raketovými zbraněmi.

Kancléř Adenauer a jeho spojenci často tvrdí, že NSR se dobrovolně zřekla výroby atomových zbraní. To je úmyslné klamání veřejnosti. Rozhodující je přece skutečnost, že bundeswehr po atomových zbraních sahá a už některé obdržel. Sám Adenauer otevřeně prohlašuje, že ten, kdo nedá bundeswehru atomové zbraně, se prý "dopouští vraždy na mladých vojácích bundeswehru". Ministr Strauss přiznal v červenci 1961 v interview s americkým časopisem Reporter, že bundeswehr již splnil 50% svého úkolu v atomovém zbrojení a že atomovou remilitarizaci hodlá dovršit do konce roku 1963.

Bundeswehr je budován jako kádrová útočná armáda, složená převážně z poddůstojníků a důstojníků, tedy schopná rychlého rozšíření na několikamiliónový stav, a orientovaná na vedení útočné atomové války. Již v roce 1960 bylo podle zpráv z NDR z celkového stavu bundeswehru více než 57% důstojníků a poddůstojníků. O jejich tzv. "odbornosti" a politickém zaměření svědčí skutečnost, že ze 140 generálů sloužilo 71 jako důstojníci v nacistické Wehrmacht, z nichž 45 v hodnosti generálů. Mezi nimi je i 7 odsouzených válečných zločinců.

Ze současného stavu důstojníků a poddůstojníků je na 2000 bývalých důstojníků a poddůstojníků formací SS.

Vládnoucí kruhy USA, Francie a Anglie, které jsou náchylné udílet druhým lekce o svobodě informací, tyto skutečnosti před vlastním lidem zcela zamlčují a proti šíření pravdy zakročují pod záminkou, že jde o nepřívětivé údaje o spřáteleném státu. Ozbrojený dravec je vydáván za pokojnou ovečku, která prý je pod kontrolou svých spojenců v NATO. Pravda je však taková, že západoněmecký militarismus využil tohoto agresívního seskupení nejprve k tomu, aby se postavil na nohy a nyní ho již využívá k prosazování své vlastní agresivní politiky. Dnes NATO nejen že nekontroluje NSR, ale dostalo se do vleku západoněmeckého militarismu. Výstižně to vyjádřil americký časopis "Nation" v článku, nazvaném "NATO se začleňuje do západoněmecké wehrmacht". A skutečně bundeswehr je již dnes jádrem, hlavním pilířem NATO v Evropě a v blízké době má atomově vyzbrojená západoněmecká armáda tvořit 43‰ pozemních, 33% leteckých a 80% námořních sil NATO.

Je faktem, že bundeswehr prostřednictvím NATO rozmisťuje své základny na území Velké Británie, Francie, Itálie a dalších zemí. Hitlerovi se ani nesnilo o tom, že by bez boje dosáhl toho, čeho nyní dosáhli západoněmečtí militaristé. Jejich tanky s pomocí britských vládnoucích kruhů se bez boje dostaly na půdu Velké Británie a bývalí nacističtí generálové sedí na klíčových místech ve velitelských štábech Severoatlantického paktu. Západoněmečtí žoldnéři si ovšem uvědomují, že lid Anglie, Francie, Itálie a dalších zemí je přijímá jako krajně nevítané hosty.

Malou ukázkou toho je kupř. instrukce, kterou nedávno obdrželi vojáci bundeswehru před svým odjezdem do Anglie. V instrukci se praví - cituji:

"Je nutné nosit hodinky na pravé ruce, neboť když je Angličanovi podána ruka a on podání ruky pro nedostatek pochopení neopětuje, potom se lze vždy rychle z této situace dostat tak, že se podíváme na hodinky".

Současný stav remilitarizace NSR usvědčuje západní imperialisty ze záměrného sabotování spojeneckých dohod, z toho, že postavili zájmy monopolů nad zájmy míru. Tak jako vilémovská a hitlerovská vojenská mašinerie, není ani současná západoněmecká armáda určena k obraně, ale k uskutečnění agresivních cílů.

Ruku v ruce s militarizací jde fašizace veřejného života a výchova západoněmeckého obyvatelstva v duchu revanše a revize výsledků druhé světové války, což je výsměchem demokratizaci, k jejímuž uskutečnění se i západní velmoci v Postupimi zavázaly.

Jedním z dokladů fašizace veřejného života v NSR je existence více než 100 neofašistických organizací, které vydávají na 350 novin a časopisů otevřeně fašistického a revanšistického zaměření a které požívají státní ochrany.

Výchova západoněmecké mládeže v duchu fašistické minulosti a revanšismu vyvolala mezinárodní pobouření a byla již předmětem jednání a kritiky na fóru Organizace spojených národů a jiných organizací.

Ve státním aparátu Německé spolkové republiky jsou zaměstnány desetitisíce zločinců, kteří připravovali a prováděli brutální okupaci, prováděli teror a zvěrstva proti lidu Sovětského svazu, Československa, Polska, Francie, Holandska, Belgie, Norska, Dánska, Jugoslávie a řady dalších zemí.

Revanšisté a SA-mani jsou ministry, spoluautor rasistického vyhlazovacího zákonodárství Globke je Adenauerovým státním tajemníkem, aktivní nacističtí pohlaváři vlivnými politickými činiteli, poslanci a úředníky.

Jen v soudnictví NSR pracuje dosud přes 200 odhalených a nepotrestaných válečných zločinců - nacistických soudců, kteří poslali tisíce československých lidí do žalářů, koncentračních táborů a na popraviště.

Jak daleko už zašel vývoj v NSR, podávají výmluvné svědectví dva zákony, které letos přijal západoněmecký Spolkový sněm:

Jeden zákon zaručuje penze soudcům, o kterých jsem se výše zmínil. Druhý zákon přiznává rovněž penze a nadto otevírá cestu do státních služeb příslušníkům formací SS, které byly Mezinárodním vojenským tribunálem prohlášeny za zločineckou organizaci. Tento druhý zákon výslovně stanoví, že penze jsou udělovány těm, kteří sloužili v SS nejméně 10 let. V Německé spolkové republice byly tedy poskytnuty penze "nejzasloužilejším" vrahům, kteří páchali zvěrstva v Lidicích a Oradúru, kteří mučili a ubíjeli statisíce nevinných lidí v mnoha evropských zemích.

Československá vláda v řadě upozornění, protestů a jiných dokumentů konkrétně ukázala na nebezpečný militaristický, revanšistický, neofašistický vývoj v západním Německu a žádala vládu Německé spolkové republiky a západní velmoci o nápravu.